Záliv rok po nehodě: kompenzace od BP váznou, ropa nemizí

Správce fondu BP přiznal od potopení těžební plošiny kompenzaci třetině žadatelů. Sto tisíc žádostí úplně zamítl. Viníci nehody se mezitím stále přou o odpovědnost. Zbylá ropa se usadila na ploše pěti New Yorků.

(rbs)

19.04.2011 23:00

Aktualizováno: 20.04.2011 10:21


Spoluautor: Petr Jedlička

A5

Bezprostřední důsledky havárie postihly nejvíce rybáře a lovce ústřic. Ty dlouhodobé se projeví až za několik let. Foto Cesar Harada, flickr.com

Od výbuchu na těžební plošině společnosti BP v Mexickém zálivu, který způsobil největší ekologickou katastrofu v dějinách USA, uplynul 20. dubna přesně rok. Americké úřady i ropné společnosti prohlašují, že se život v zasažené oblasti vrací do normálu. Obyvatelé pobřeží ale v mnoha případech marně čekají na vyplacení kompenzací za zničené živobytí.

Soudě dle bilančních reportáží, které při příležitosti výročí přetiskly zpravodajské agentury, kritizují obyvatelé Louisiany a okolních států nejen BP, ale i autority zodpovědné za přerozdělování peněz z dvacetimiliardového kompenzačního fondu.

„Většina lidí, co tu znám, nemá dnes dostatek peněz ani na obživu. Navíc ztratili svůj domov,“ řekla reportéru IPS Cherri Foytlinová, spoluzakladatelka komunitní organizace Gulf Change. „A společnost toho člověka (odpovědného za dohled nad vyplácením kompenzací) dostává od BP 850 tisíc dolarů měsíčně,“ prohlásila s odkazem na firmu administrátora fondu Kennetha Fienberga.

„Dostává peníze od BP, a přitom tvrdí, že zastupuje a chrání lidi ze Zálivu,“ dodala Foytlinová.

Správci kompenzačního fondu obdrželi za uplynulé měsíce celkem půl milionu žádostí, vyhověli ale jen třetině z nich. Z přidělených dvaceti miliard dolarů byly vyplaceny pouze tři a půl miliardy. Přibližně u jednoho sta tisíce žádostí byl nárok na kompenzaci zamítnut.

Na první londýnskou schůzi představenstva společnosti BP od havárie tak dorazil minulý týden i dav rozvášněných demonstrantů. Byli mezi nimi zástupci britských ekologických organizací i rybáři z Mexického zálivu, které nehoda postihla nejvíce.

Otázka odpovědnosti
Mezi akcionáři však budí stále nejvíce vášní debata o odpovědnosti za vlastní nehodu. K té došlo na plošině Deepwater Horizon po výbuchu uniklého plynu. Zemřelo jedenáct zaměstnanců, narušeno bylo stoupací potrubí a po dvou dnech velkého požáru se celá plošina potopila.

Vládní vyšetřování ukázalo, že odpovědnost neleží pouze na provozovateli plošiny, to jest BP, ale i na jejím pronajímateli - švýcarské korporaci Transocean. Třetí díl viny pak vyšetřovatelé přisoudili americkému koncernu Halliburton, který poskytl BP směs na utěsnění vrtu. Ta podle šetření nevydržela tlak ropy a zemního plynu a společně se selháním dalších bezpečnostních prvků způsobila únik příslušných rozměrů.

Všechny tři firmy se o velikost svého podílu dodnes sváří, přičemž vždy dávají větší vinu svým partnerům. Za nejvýznamnější příčinu nehody ovšem ve shodě označují nešťastnou souhru okolností.

Dle znalců tématu si přitom systémové ponaučení z nehody nevzaly ani americké úřady. Po letní a následně podzimní vlně sebekritiky sice Obamova vláda provedla změny v regulačních orgánech a zpřísnila pravidla pro udělování těžebních licencí; od zimy ale postupně ruší všechny vydané zákazy a do amerických pobřežních vod se vrací naprosto stejné společnosti.

Ropa tam stále je
Ropa začala z poškozeného vrtu unikat krátce po nehodě, tedy okolo 22. dubna. Zabránit úniku se podařilo až o tři a půl měsíce později. Za tu dobu se dostalo do vod Mexického zálivu téměř pět milionů barelů ropy (spotřeba České republiky na 26 dní), která znečistila pobřeží pěti států i mořské dno.

Podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) a odhadů pětadvaceti expertů placených vládou Spojených států se do poloviny srpna podařilo čtyři pětiny uniklé ropy zlikvidovat. Mořské proudy a větry rozehnaly asi šestinu celkového objemu, další čtvrtina se vypařila nebo přirozeně rozložila do jiných uhlíkatých forem. Přibližně osm procent úniku bylo rozloženo chemickými disperzanty, než jejich použití vláda zakázala, pět procent spáleno a tři procenta sesbírána přímo z hladiny. Společnost BP zároveň uvádí, že sama rovněž odčerpala 800 tisíc barelů.

Z korespondence a vládních dokumentů, které při příležitosti výročí zveřejnila organizace Greenpeace, ale vyplývá, že až osmdesát procent úniku v Zálivu zůstalo. K podobnému zjištění se dobral i vědecký tým okolo mořské bioložky z Georgijské univerzity Samanthy Joyeové, jehož ponorka v prosinci objevila na dně Zálivu několikacentimetrovou vrstvu černé tekutiny o velikosti 7,5 tisíce čtverečních kilometrů.

Ekologické následky nehody se zatím projevují jen z malé části – úlovky se výrazně zmenšily pouze rybářům a lovcům ústřic a další biologové nalezli stopy ropy v tělech líhnoucích se živočichů. Ke skutečnému posouzení rozsahu katastrofy však bude možno dojít až za několik let - až se odhalí míra, jíž ropa zasáhla mořské potravní řetězce.


Další informace:
BBC News BP annual meeting sparks angry protests
BBC News Sad legacy of BP spill for oystermen
The Guardian Has BP Really Cleaned Up the Gulf Oil Spill?
IPS BP Handling of Claims Slammed by Gulf Residents

Tematická stránka Greenpeace International


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jiří Šíma - Brno

Jen tak mimochodem Čtvrtek, 21.Dubna 2011, 09:21:49

Kolik mrtvých bylo a jak velké je ekologické zatížení prostředí následky havárie ve Fukušimě způsobené neobvykle velkou přírodní katastrofou v porovnání s touto havárií způsobenou nedbalostí? Jedná se o stejný důvod - získání energie. Je opravdu jaderná energie tak nebezpečná, nebo je to opravdu jen humbuk v našich hlavách způsobený následky svržení dvou jaderných pum?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.