Do šanonu bez pardonu

Koaliční spor mezi vicepremiérem Babišem a poslancem Šinclem stále trvá. Největší starosti by nám měl dělat Babišův lustrovací přístup.

Ministr financí Andrej Babiš vytáhl při jednání koaliční skupiny 17. června v budově poslanecké sněmovny na kameru svou složku s údajně kompromitujícími materiály na neposlušného poslance z ČSSD Ladislava Šincla. Aniž by se obtěžoval dokazováním, prohlásil, že Šincl prosazuje jiný názor jednoduše proto, že je vlastně „zlobovaný“ korupčník.

K meritu poslancových návrhů a k dotazům ke své osobě se ministr financí už dál nevyjádřil. Debata o zákoně nad pojišťovacími zprostředkovateli se tak posunula od polohy „ad rem“ k poloze „ad hominem“.

Premiér Bohuslav Soboitka se poslance Šincla zastal, že takové nátlakové metody komunikace mezi ministrem a poslancem jsou bezprecedentní a nepřípustné. Věcná debata se v koalici nahrazuje sběrem drbů a špíny na oponenty a jejich rodinu. A to vládě opravdu dobré jméno nedělá.

Napadnutý poslanec žádal od ministra Babiše omluvu, ale dočkal se opaku. Tedy zopakování kritiky na svou adresu. Nad faktem, že veřejně vznáší závažná obvinění s pomocí jakýsi privátních šanonů, Andrej Babiš jen mávl rukou.

Obecně vnímám podobné vyhrožování jako faul na politickou kulturu. Nevím, zda jde jen o spekulace na základě otevřených zdrojů. Soukromé fízlování za účelem účelového nátlaku by bylo samozřejmě ještě větší problém.

Neuvěřitelné ale je, že se výhrůžné mávání takovými šanony při koaličním jednání má za normální. No a co, tak má šéf hnutí ANO o různých poslancích pár výstřižků z novin. Nabízí se potom otázka, na koho ještě se tu tvoří šanony a zda nestojí celá koalice na denunciacích a nátlaku.

Mít informace je samozřejmě důležité, jde však o to jaké a jak se nimi zachází. Denuncovat na základě drbů a spekulací je tak snadné. Rozhodně by se z toho neměla stát norma komunikace, pokud nechceme snížit důvěryhodnost politiky na ještě nižší úroveň.

Když média kdysi přinesla informaci o aféře „Olovo“, tedy o připravovaném denunciačním materiálu na Petru Buzkovou, tak se údajní autoři od něčeho podobného distancovali. Zjevně to bylo všeobecně považováno za něco, co se nemá. Platí to však i dnes?

Někteří upozorňují, že je pokrytecké, pokud se někdo pozastavuje nad údajnými metodami Andreje Babiše, když mu současně nevadí, že se zcela systematicky a účelově vybírají k mediálním lynčům podobné informací z archívu StB. Dvojí přístup by jistě nebyl v pořádku. To ale neospravedlňuje metodu jako takovou, ať už kdysi, dnes či v budoucnosti.

Debata o zákoně nad pojišťovacími zprostředkovateli se posunula od polohy „ad rem“ k poloze „ad hominem“. Repro DR

Napadnutý poslanec Šincl se nechal slyšet, že podá na ministra Babiše návrh na disciplinární řízení k mandátovému a imunitnímu výboru Poslanecké sněmovny podle jednacího řádu. Tento orgán sněmovny samozřejmě musí každé takové podání projednat a posoudit, zda je důvodné. Jeho kompetence se týkají poslanců ve sněmovně, a podobné kauzy urážek už v minulosti byly projednávány.

Ať už by dospěly orgány sněmovny k jakémukoliv závěru, kauza zatím dál eskaluje. Bez srozumitelné tečky zůstane pocit, že nahoře sedí honorace, která použije jakékoliv informace a každému to může spočíst.

Pravda, nepravda. Jak zpívá Jarek Nohavice ve své slavné písni Haleluja, „do šanonu bez pardonu“.

Ale tento ostravský bard za ty dole také odpovídá „víte co mi můžete, hádejte kam“. A to by pro politiku nebyl ten nejlepší vzkaz.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.