Lety u Písku 2015. Další rok romského ponížení

Od třináctého května se v Letech u Písku konala čtyřdenní blokáda prasečí farmy, která stojí na místě romského holokaustu. Za účasti významných světových médií ještě více vyniklo ostudné české mediální ticho.

Od 13. do 16. května 2015 se blokovala prasečí farma v Letech u Písku, která je provozována v místech romské genocidy. Akce vyvrcholila 16. 5. pochodem z míst bývalého koncentračního tábora, dnešního „prasečáku“, na hřbitov v nedalekých Mirovicích, kam byla těla některých obětí tábora Lety původně odvážena. V neděli 17. 5. aktivisté cestovali do Terezína, kde se s transparenty požadující zboření prasečáku zúčastnili oficiální tryzny. Šlo už o druhou blokádu farmy, první se odehrála v květnu 2014. Akce se uskutečnila za minimálního zájmu českých médií a veřejnosti.

Bránit tryzně
Dorazili jsme na místo ve středu 13. května, ve stejný den, kdy se v nedalekém oficiálním památníku odehrávalo (v silném zápachu prasečích exkrementů) setkání pořádané Výborem pro odškodnění obětí romského holokaustu. Ministryně Marksová tu, stejně jako mnoho politiků před ní, slibovala, že pro odstranění prasečáku udělá vše, co je v jejích silách.

Po odjezdu autobusu s účastníky oficiální piety jsme se shromáždili k první poradě na malém parkovišti u odbočky z hlavní silnice č. 19 na příjezdovou cestu k hlavní bráně prasečí farmy. Situace na místě je zcela jiná než při loňské blokádě. Firma AGPI, která provozuje prasečí farmu, ohradila území u hlavní brány farmy pomocí stovek metrů pásky s nápisem „zákaz vstupu“ a vstup na příjezdovou cestu farmy zahradila mobilními zábranami. Páskou si své pozemky začali ohrazovat i majitelé okolních pozemků.

Tuto pásku a zábrany potom nepřetržitě a důkladně hlídali policisté. Ti na místě blokády počty protestujících převyšovali. A tak zatímco loni jsme své stany rozbili přímo v prostoru před branou a následně vlastními těly bránili vjezdu kamionů do brány farmy, letos to nebylo možné a museli jsme hledat jiné možnosti protestu.

Večer prvního dne jsme se domluvili se starostkou a policií, že nebudeme trávit noc na malém parkovišti u frekventované silnice, ale že si zřídíme tábořiště na nevyužívaném obecním pozemku, který jim pro tento účel nabídla starostka Let. Právě tábornická zkušenost a trávení času přímo na místě a poznávání míst genocidy hraje v celé blokádě důležitou roli.

Protestovat jsme se snažili co nejblíže hlavní bráně farmy. Po uzavření přístupové cesty k bráně bylo jediným alespoň trochu vhodným místem malé parkoviště na (původními vězni vybudované) silnici č. 19. Přítomnost většího počtu lidí a aut na tomto parkovišťátku však vadila policii, která byla na místě přítomna ve vysokých počtech a co chvíli se na nás snažila vytvořit tlak, aby parkovišťátko opustili (údajně kvůli bezpečnosti osob a bezpečnosti silničního provozu).

V pátek dopoledne jsme se proto rozhodli místo opustit a uspořádat spontánní protest před budovu ředitelství společnosti AGPI, vlastníka farmy. Majitelé ani manažeři nevyšli ven z budovy, aby s námi mluvili. Protest se uskutečnil, přestože jsme věděli, že daleko lepším místem by byla například budova Úřadu vlády, nebo ještě lépe budova ministerstva zemědělství, které do farmy v Letech posílá evropské dotace. V pátek odpoledne se k nám na místě přidali židovští aktivisté a aktivistky ze sdružení kolem facebookové stránky „Židé blokují prasečí farmu v Letech“.

Od 13. do 16. května 2015 se blokovala prasečí farma v Letech u Písku, která je provozována v místech romské genocidy. Foto Míra Brož

Německá blokáda, české mediální ticho
V druhé polovině března cestovalo sdružení Konexe s přáteli po německých městech a každý večer na jiném místě mluvilo o situaci v Letech u Písku. Německé publikum je k otázce provozování prasečí farmy v místech genocidy mnohem citlivější a reaguje na téma mnohem silněji než to české.

Snad kromě soboty, kdy se konal pochod z prasečáku do Mirovic, tvořili většinu účastníků blokády Němci. Nejvíce jich přijelo z Lipska: blokádu podpořil tamní antifašistický fotbalový klub Roter Stern Leipzig i pobočka politické strany Die Partei. Další aktivisté a aktivistky přijeli z Drážďan a z Berlína. První dva dny blokády, jsem byl jediným účastníkem blokády z České republiky.

V Německu se pomalu ale jistě stává provozování prasečáku v místech genocidy tématem společenské diskuze. Němečtí aktivisté, kteří pochopili, že odstranění prasečáku nelze od české vlády očekávat, požadují financování odstranění vepřína a vybudování důstojného památníku obětem tábora vládou německou. Na hlavním transparentu německých aktivistů stálo „Zaplaťte otevřené účty - za financování památníku v Letech německou vládou“.

Protesty v Letech u Písku nejsou (až na čestné výjimky jako A2larm, Deník Referendum či lokální písecká média) pro česká média zajímavé. Reportéři velkých německých médií se naproti tomu na místě objevili. V uplynulém období navštívili Lety u Písku a o protestech informovali reportéři Al-Jazeery, Švýcarského státního rozhlasu a dalších prestižních zahraničních médií. Je smutné, že český čtenář najde informace o protestní hnutí v Letech snadněji v angličtině, němčině či francouzštině než v českém jazyce.

Úkol pro Romy?
V minulosti jsme se setkali s názorem, že za zboření prasečí farmy a za vybudování důstojného památníku by měli bojovat hlavně Romové, že by mělo jít o boj romských aktivistů. S tímto viděním však nesouhlasíme. Romové byli a jsou oběťmi tábora Lety a prasečí farmy provozované na místech, kde byli vražděni jejich předci.

Chtít po obětech genocidy, aby se postaraly o její uznání a nápravu současného nepřijatelného stavu, je podobné, jako chtít po oběti znásilnění, aby vypátrala, usvědčila a potrestala pachatele svého znásilnění. Nápravu současné skandální situace v Letech by neměli zajistit potomci obětí, ale potomci pachatelů. V Německu je romský holokaust uznáván, jeho památník byl postaven přímo před budovou německého parlamentu. V České republice je bohužel romský holokaust stále popírán.

V sobotu 16. 5. pak proběhla prohlídka území genocidy. Jejím průvodcem byl Markus Pape, který o táboře v Letech publikoval monografii „A nikdo Vám nebude věřit“. Po prohlídce následoval největší konflikt celé blokády, když se několik židovských účastnic blokády (starších věkem, ale mladých duchem) pokusilo položit květiny k uctění památky romských dětí za pásku před branou farmy přímo na hráz rybníka, ve kterém byly podle svědectví pamětníků táborovými strážemi topeny romské děti. Jakmile židovské aktivistky překonaly pásku, nekompromisně proti nim zakročila kriminální policie. Následoval pochod do zhruba 4,5 kilometru vzdálený hřbitov v Mirovicích. Tam jsme položili květiny a zapálili svíčky u hrobů obětí tábora v Letech.

Sdružení Konexe organizuje pietní setkání v Letech každý třináctý den měsíce, a tak se v Letech společně sejdeme už 13. června. Další „blokáda“ prasečí farmy potom začne 13. 5. 2016 a pochod z Let do Mirovic proběhne 16. 5. 2016. Všichni lidé dobré vůle jsou srdečně zváni.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.