K blokádě prasečáku v Letech u Písku se letos připojí i židovští aktivisté

Aktivisté ze sdružení Konexe zahájí ve středu odpoledne již druhou blokádu prasečí farmy v Letech u Písku. Požadují odstranění farmy z místa, kde dříve stál koncentrační tábor, a důkladný archeologický výzkum okolí.

(rk)

13.05.2015 16:34

1658632_859438814088458_1716055035993478362_o

Od padesátých let stojí na místě bývalého koncentračního tábora prasečí farma. Foto Konexe

V pořadí druhá blokáda prasečí farmy v Letech u Písku začne ve středu odpoledne. Protest naváže na pietní setkání organizované Výborem pro odškodnění obětí romského holokaustu, které se uskuteční na oficiálním památníku romského holokaustu umístěného nedaleko farmy.

Účastníkům a účastnicím blokády vadí, že se pozůstalí musí scházet na jiném místě, než stál koncentrační tábor. „Je nám líto, že všechna pietní setkání se odehrávají v silném zápachu tisíců prasat. Přišel čas zjednat nápravu a po všech těch letech prasečák odstranit z místa genocidy," uvedli organizátoři blokády v tiskovém prohlášení.

Aktivisté požadují odstranění farmy z místa genocidy, důkladný historický a archeologický výzkum tábora a zachování pracovních míst zaměstnanců farmy. Oproti loňskému roku je letošní blokáda farmy legální. Aktivisté mají zabranou ulici vedoucí od prasečí farmy až k hřbitovu v nedalekých Mirovicích, kde naplánovali několik pochodů.


Na loňské blokádě prasečí farmy v Letech u Písku natáčela pro Deník Referendum dokumentaristka Apolena Rychlíková.

Stejně jako v loňském roce vede protest občanské sdružení Konexe. „Prasečák na místě holokaustu je ostudou celé země. K jeho odstranění však chybí politická vůle,“ uvedl v tiskovém prohlášení člen spolku Konexe Miroslav Brož.

K blokádníkům se připojí i skupina židovských aktivistů sdružených okolo facebookové stránky Židé blokují prasečí farmu v Letech. „Potupu obětí romského holocaustu prožíváme silněji, jelikož pocházíme z rodin, které byly nacistickou genocidou také zasaženy. Nedovedeme si představit, že by v místech, kde vzpomínáme na své zavražděné příbuzné, stála prasečí farma,“ uvedl mluvčí sdružení Pavel Sterec.

Koncentrační tábor v Letech u Písku stál na okraji stejnojmenné obce. Od července 1942 se stal táborem určeným pro internaci Romů. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, z nichž 327 zemřelo a více než pět set skončilo v Osvětimi. Od padesátých let na jeho místě stojí prasečí farma.


A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Rozumím tomu správně,... Čtvrtek, 14.Května 2015, 14:22:49

..., že v textu citovaní blokující vnímají chov prasat jako něco o stupeň horšího, než kdyby ono místo bylo vzpomínající veřejnosti nepřístupné z jiného komerčního důvodu?
Vadí chov prasat více, než kdyby tam stála továrna na elektromotory nebo sklad velkoobchodu s obuví?

Při vší úctě k mrtvým. Prase je nekrásnější zvíře na světě, a nesmrdí, nýbrž intenzivně voní. (To jsou slova slovutného pana profesora z Mendelovy zemedělské a lesnické univerzity.) Chovatel prasat je velmi úctyhodné povolání.

Takže úsilí o zpřístupnění místa i o jeho archeologický průzkum je naprosto hodno podpory. Avšak urážením prasat samých, oboru chovu prasat a chovatelů prasat je tato úctyhodná snaha znevážena. Neexistuje přijatelný důvod ke kastování lidí a jejich povolání. Chovatelé prasat nejsou z kasty nedotknutelných stejně tak, jako jimi nebyli nedobrovolní obyvatelé "tábora" v letech okupace.
Pro člověka, který sám nemá sklony povyšovat se nad druhé tím, že druhým jejich důstojnost upírá, musí být nepodstatné, že tam stojí PRÁVĚ zařízení k chovu prasat.

Pavel Kolařík - informatik

Pane Jedličko Pátek, 15.Května 2015, 10:41:25

Když už tedy to takto rozebíráme, a argumentujeme, že prase je nejkrásnější zvíře na světě, tak bychom ale měli ještě dodat a nezamlčovat: ta nejkrásnější zvířata na světě jsou tam nejen chována, ale i zabíjena.

A řekl bych, že jsou tam chována hlavně proto, aby mohla být zabíjena. Ne proto, že jsou nejkrásnější na světě.

Martin Profant - Praha 7

Jindřichovi Jedličkovi Pátek, 15.Května 2015, 15:05:38

Ono prase možná voní, velkokapacitní prasečák ovšem smrdí a to mimořádně intenzivně; spíše než prasaty tím, co vyprodukují.
Není dokonce ani pravda, že se účastníci pietního aktu musí scházet jinde než byl tábor. Prasečák překrývá jen jeho část. Vadí opravdu ten nesnesitelný puch. Předpokládám, že také jen ten puch brání všem udatným aktivistům, aby se o pietní místo zajímali jindy než ve výroční den a dohadovali se o takové banality, jako je jeho běžná údržba -- doporučuji návštěvu tak v půlce srpna, to kumuluje jak pach, tak zaplevelení.
Ale ono je zřejmě lepší požadovat archeologický výzkum, který bude zkoumat nouzové nekotvené stavby na místě, kde se později vybagrovaly základy pro prasečák s betonovými žlaby. Není nad realismus.

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Díky za obě reakce. Pátek, 15.Května 2015, 20:34:1

Pane Kolaříku, nevěděl jsem, že jsou tam i jatka. (Opravdu jsou?) Avšak ani povolání řezníka nelze kastovat do nedotknutelných (dalitů, páriů). Dokud se bavíme k tématu, pak Vám buď vadí jakýkoliv (komerční) zábor území, které by mělo býti pietním místem, nebo kastujete. Ovšem romský holokaust i dnešní anticiganismus stojí na přesvědčení o "vlastní" nadřazenosti a "jejich" méněcennosti. Je informatik víc než řezník? Pak ovšem usedlý četník může býti víc než kočující dráteník... a to já osobně nepřijmu.

Vzdálíme-li se od tématu, pak vezměte prosím v úvahu možnost, že se Béďa Engels mýlil v doměnce, že život je způsob existence bílkovin. Možná (a jako informatikovi by se vám to mohlo líbit) je podstatnější informace (kodovaná ribonukleovými kyselinami, RNA a DNA), a bílkovinné tělo je pouhým vektorem nesoucím informaci časem, a podílející se na tvorbě jejích kopií a testování změn.
Pak není problém usmrcení (a utilizace tělního tuku a proteinu) prasete, je-li DNA prasete před tím dostatečně "rozkopírováno". Je sporné, zda člověk "využil" domestikací prase, nebo prase člověka, neboť člověk DNA prasete nebývale rozmnožil. (Ještě výraznější je to u drůbeže a samozřejmě nejvíc třeba u obilovin - tolik kopií DNA rýže, kolik jí nyní na světě je, by sama rýže bez ochočení si člověka asi nedosáhla. DNA (forma, snad i podstata života) rýže tedy využívá DNA člověka. Jde o symbiózu, podobnně, jako když strom "nabídne" nektar květu opylovačům a sladký plod vektorům svých semen...
Mimoto proces domestikace je oboustranný. Moderní člověk nese tytéž domestikační znaky, které popisuje zootechnika a podle nichž například archeologie proces domestikace zvířat v nálezach datuje.

Pane Profante,
mě zase vadí parfémy, včetně tzv. deodorantů (dle mého čichu naopak odorantů) a také třeba potravinářská aromata. Pach kejdy je neutrální, vyzrálý hnůj voní a dobrá siláž je velmi příjemná vůně. Je to věc z valné části učením podmíněná (rodiče Vám řekli "fuj tady to ale smrdí" a vy to zase řeknete svým dětem). Nepodmíněný je pach v evoluci znamenající nebezpečí (kupříkladu infekce), tedy prakticky nikomu není příjemný například mrtvolný pach.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.