Pogromy včera, dnes. A zítra?

František Kostlán k Mezinárodnímu dni Romů. Dnešní pogromy na Romy v řadě evropských zemí se od těch někdejších příliš neliší.

Multikulturalismus ve smyslu běžného soužití lidí různých kultur neselhává. Selhává, bohužel, naše jinak úctyhodná starobylá kultura. Postupně se naučila nahrazovat moudrost a přirozenost ideologiemi, které jdou namísto promýšlení věcí na mravence s dělem.

Nejviditelnější je to na evropském vztahu k Romům, který je většinou negativní pro jejich pouhou odlišnost. Dnešní pogromy sice nekončí vyvražděnými vesnicemi, ale svým způsobem existují. A vzhledem k poučení z hrůz dvacátého století jsou dnešní nájezdy na romské enklávy v podstatě na stejné úrovni jako ty někdejší. Podívejme se na dva příklady z polední doby ze Slovenska a Podkarpatské Ukrajiny.

Slovensko: Vrbnica
Nedávné policejní tažení v obci Vrbnica v Michalovském okrese se příliš nelišilo od předchozích pogromů jinde v Evropě. Jak informoval server Romea.cz, starosta Vrbnice Jaroslav Tokár na tiskové konferenci sdělil, že při brutálním zásahu policie bylo zraněno několik lidí. „Volala mi manželka, že policisté bijou místní Romy. Byl jsem v úřadě, takže jsem hned běžel domů. Jeden policista se psem vstoupil i na můj dvůr. Když jsem mu oznámil, že jsem starosta obce, mladý policista mi řekl, že ho to nezajímá,“ popsal Tokár situaci v obci a dodal, že viděl policisty, jak několik obyvatel osady postavili ke zdi a kopali je do nohou. Podle něj policisté zbili až 19 Romů, asi 10 lidí bylo zraněno.


Dnešní pogromy sice nekončí vyvražděnými vesnicemi, ale svým způsobem existují. Foto Lukáš Houdek

Podle výpovědi některých Romů se policisté chovali jako přepadové komando. „Mlátili nás do hlavy, můj otec zůstal v nemocnici, kopli ho do rozkroku,“ popsal pro televizi ROMED policejní akci jeden z obyvatel obce. „Mám zlomenou ruku, chtěli se pustit i do mého děcka,“ řekl další napadený. „Vykopli nám všem dveře. Ptal jsem se, co tu dělají, ale on ke mě přišel a dal mi facku. Na mojí ženu zařval, buď ticho, ty kurvo!“ dodal další. „Dávali nám pistoli k hlavě, já jsem musela svoje děti schovat pod postele," popsala chvíle hrůzy jedna z žen. „Vzali nás na pole a tam nám řekli, že všechny Cikány vystřílejí,“ pokračoval další ze zbitých.

Obyvatelé volali sanitky, ale ty nepřijely. „Volal jsem snad osmkrát, že nás zbili policisté a potřebujeme pomoc. Moje žena je nemocná, řekli mi, že ji mám naložit od auta a přivést," pokračoval další obyvatel obce Vrbnica.

Romové z obce neměli podle starosty nikdy s policií větší problémy. Proto nechápe, proč policie takto postupovala. „Mezi zraněnými byli i Romové, kteří jsou zaměstnanci obce v rámci aktivačních prací. Stalo se to v pracovní době,“ dodal Tokár.

Policie na druhé straně jakoukoliv brutalitu popírá, akci považuje za úspěšnou. Není to však pouze slovenská policie, která „jen vykonává svou práci“, během níž ovšem často vyplave na povrch pohrdání Romy. Sníženou svéprávností či nepříčetností podle soudů trpí mnozí slovenští vrazi Romů. Přístup soudů k „bílým“ násilníkům odpovídá přístupu zdejší policie.

Vzpomeňme na Hurbanovo, kde v červnu 2013 zastřelil jednapadesátiletý městský policista Milan Juhász tři Romy a další dva postřelil. Dostal za to jen devět let, údajně z důvodu „snížené svéprávnost“. Další vrah, který zabil Roma dvaadvaceti ranami nožem, byl osvobozen pro nepříčetnost. Letos v únoru byli zproštěni obžaloby policisté, kteří mučili romské děti.

Zneužívání pravomocí soudci, nedostatek rovnováhy v soudnictví, pokračující diskriminace Romů a násilné útoky proti nim. I takto byla vykreslena Slovenská republika v hodnotící zprávě o lidských právech amerického ministerstva zahraničí za rok 2012. Myslím, že americký pohled na Slovensko složil dohromady obrázek vskutku výstižný.

Ukrajina: Užhorod 2012
V Užhorodu došlo ve středu 11. ledna 2012 k policejnímu zákroku proti Romům. Speciální policejní komando ministerstva vnitra Berkut vtrhlo do jejich obydlí v lokalitách Radvanka a Telmana. Razii prováděla i v dalších částech města. Podle svědectví místních Romů policisté za rasistických nadávek a výhrůžek a před očima malých dětí surově zmlátili přítomné muže i ženy. Několik mužů skončilo v nemocnici, někteří s vážným poraněním hlavy. Jeden muž, dlouhodobě nemocný tuberkulózou, po razii zemřel. Přímá souvislost jeho úmrtí s razií nebyla oficiálně prokázána.

Romové na Zakarpatí patří k nejnuznějším lidem v Evropě vůbec. Nemoci jako tuberkulóza jsou zde časté, nejhorší jevy chudoby jsou běžnou součástí zdejšího živoření. Policejní šikana, spočívající například v bezdůvodných zatčeních na ulici a následných bitích na policejních služebnách, je zde podle Romů velmi častá.

Postižení navíc nevidí nikoho, na koho by se mohli se žádostí o spravedlnost obrátit. Zdejší Romové mají strach, domáhat se spravedlnosti u oficiálních institucí je pro ně nemyslitelné. Bojí se, že by si je policie našla a zmlátila. Slabá je i občanská společnost, chybějí tu fungující organizace na ochranu menšin.

Opakovanou policejní šikanu v této oblasti potvrzuje ve svých zprávách k situaci na Ukrajině za poslední roky i Evropské středisko pro práva Romů (ERRC).

A co Česká republika?
Mějme přitom na paměti, že o mnoho lidštější nebyly ani policejní zákroky proti Romům ve Francii či Itálii. V Maďarsku byla sice série brutálních vražd šesti Romů včetně pětiletého chlapce objasněna a odsouzena, i zde však policie čelila nařčení z laxnosti během vyšetřování. O řádění fašistické „národní gardy,“ která je „údernou složkou“ ultrapravicové parlamentní strany Jobbik (Hnutí za lepší Maďarsko), by se slušelo napsat román.

O mnoho lepší není situace ani u nás. Rozdíl je pouze v tom, že (s výjimkou Maďarska) na východ od nás se dopouštějí násilí na bezbranných lidech častěji policisté, zatímco u nás se o to více pokoušejí pravicoví extremisté. Česká policie násilí na protiromských demonstracích zatím většinou zabránila. Rasistickému vyhrožování extremistů však často jen němě přihlíží.

Otázkou je, jestli má Česká republika nakročeno do Užhorodu a Vrbnice, či zda se nakonec přeci jen vydá vlastní, humánnější cestou. Dnes (8. dubna) se na celém světě slaví Mezinárodní den Romů. Je také na nás, jestli tyto oslavy budou mít i příště nahořklou chuť, či zachutnají alespoň trochu nasládle.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.