Piráti: Novela autorského zákona umožní autorským svazům vybírat vyšší pokuty

Vratislav Dostál

Piráti kritizují novelu autorského zákona, vadí jim vysoké pokuty a vymáhání plateb i za nezastupované autory. Návrh totiž nerespektuje právo autorů rozhodnout se, zda si přejí být autorskými svazy zastupování či zda chtějí svá díla šířit volně.

Česká pirátská strana kritizuje návrh novely autorského zákona, který ministerstvo kultury představilo minulý týden veřejnosti. Novela podle Pirátů opět nahrává autorským svazům jako je OSA, Intergram nebo Dilia a umožňuje jim vybírat vyšší pokuty. Navíc nerespektuje právo autorů rozhodnout se, zda si přejí být těmito svazy zastupování či zda chtějí svá díla šířit volně.

Dosud činila paušální pokuta za porušení autorského práva dvojnásobek ceny za užití díla. To se má ale změnit. Ministerstvo chce v novele zavést daleko vyšší paušální pokuty. „Ministerstvo prosazovalo, aby mohly soudy ukládat neomezeně vysoké paušální pokuty za porušování autorského práva. Nejvyšší soud ale takto stanovenou pokutu označil za nepřijatelnou,“ připomněl expert na autorské právo a zastupitel Pirátů Jakub Michálek.

Ministerstvo tedy teď přichází s úpravou, aby dvojnásobná pokuta byla minimum a zákon umožňoval uložit i pokutu daleko vyšší. „Vůbec nechápeme, jak se tento bod dostal do návrhu zákona,“ diví se Michálek. „Zásadně nám dále vadí, že kolektivní správci OSA a Intergram mají podle návrhu vymáhat poplatky i za autory, se kterými nemají uzavřenou smlouvu. Můžou tak podávat žaloby, o které se nikdo neprosil a vydělávat další peníze, které jim nenáleží,“ dodal.

Úkolem kolektivních správců je licencovat hudbu uživatelům, kteří o to požádají, a poskytovat jim tak právní jistotu. Nikdo ale podle Michálka nechce, aby OSA měla policejní pravomoci a vymáhala poplatky i za nezvěstné autory nebo autory, kteří si licencování děl nepřejí. „To už není soukromé právo, ale násilná kolektivizace autorů,“ tvrdí Michálek.

Piráti upozorňují i na další nedostatky novely. Všímají si například povinnosti hlásit veškerou hudební produkci předem. „Všechny ohlašovací povinnosti by se měly vztahovat jen na ty, kteří nemají právo hrát cizí hudbu a mají proto dílo licencovat od kolektivního správce. Když si Jarek Nohavice hraje vlastní hudbu na svém koncertě anebo když někdo hraje hudbu volnou, oznamovací povinnost by platit neměla,“ myslí si Jakub Michálek.

Piráti zaslali svoje výtky ministerstvu v dopise. Požadují v něm, aby se  zasadilo o hráz proti nárokům kolektivních správců. Navrhují pravidlo, dle kterého by zastoupení kolektivním správcem neomezovalo právo autora udělit souhlas s užitím svého díla. Zároveň podle nich není rozumného důvodu, aby správce žaloval i jménem autorů, kteří se k němu za tím účelem nepřihlásili. Návrh zákona podle nich totiž zbytečně nahrazuje autonomii subjektů „v podstatě policejním dohledem, ve kterém bude kolektivní správce požadovat poplatky a dávat žaloby i za smluvně nezastupované autory“.

Piráti nicméně oceňují pozitivní změny, které novela obsahuje. Připomínají také, že se jim podařilo odvrátit likvidaci možnosti kopírování v malých knihovnách. V roce 2010 totiž ministerstvo kultury navrhovalo, aby malé knihovny platily částku 700 korun za každou kopírku. V návrhu současné novely se tento poplatek snížil na třicet korun. Chválí také knihovní balíček, který rozšiřuje možnosti půjčování knih knihovnami, pravidla pro transparenci kolektivních správců, odložení povinnosti hlásit předem program produkce nebo nový postup pro sjednávání sazeb, díky němuž nejsou uživatelé závislí na libovůli kolektivních správců.