Jsi-li za, Syriza

Řecký pokus o překonání kapitalismů demokracií se může přiřadit k legendám, k nimž patří Československo 1968, Chile 1973, a se vší svou rozporuplností i středoevropský rok 1989. V zájmu všech, kdo touží po lepším světě, je, aby Syriza uspěla.

Jakub_cb

Jakub Patočka

27.01.2015 09:43

Související

Řekům se podařila mimořádná věc, která právem poutá pozornost celého světa. Se vším všudy odmítli stávající politické uspořádání: nechtějí dílčí reformy, nechtějí o trochu víc onoho a o trochu míň toho a dělají dlouhý nos na vychytralé řeči o třetí cestě. Chtějí úplně jinou politiku, jaká dosud byla k vidění jen v Latinské Americe, založenou na zkušenostech Světových sociálních fór a na prazákladním civilizačním poznatku, že lepší svět je možný.

Jak napsal komentátor BBC Paul Mason: „Řecko bylo vždycky periferií, ale také laboratoří: teď v ní zkoumáme, jak to vypadá, když selže moderní kapitalismus. Neschopné byrokraty a zkorumpované elity máme totiž úplně všude. Jen bilióny dolarů napumpované do záchrany ekonomik jejich států je prozatím chrání před osudem, který potkal jejich protějšky v Řecku.“

Řecko je první evropskou zemí, v níž se většina voličů rozhodla podpořit principiální alternativu k politickému konsensu, který se v celém demokratickém, průmyslově vyspělém světě udržoval od konce studené války. A sice, že k neoliberální ortodoxii – privatizovat, ve všem podporovat soukromé vlastnictví a ziskuchtivost, umetat cestu monopolnímu kapitalismu s pošetilou iluzí, že blaho prokape ke všem – žádná alternativa není.

Toto bude Syrizu ohrožovat od samého začátku. Příznivců stávajících pořádků je mnoho, jsou početní a silní, a budou jí házet klacky pod nohy. Budou se Tsiprase snažit zničit, ne nepodobně jako se všem odpůrcům z Východu i ze Západu nezamlouval možný úspěch legendárních pokusů o demokratický socialismus během studené války.

Řecko bylo vždycky periferií, ale také laboratoří: teď v ní zkoumáme, jak to vypadá, když selže moderní kapitalismus.“ Foto archiv syriza.gr.

Šéf Syrizy Alexis Tsipras má svou základní koncepci po vzoru archetypálních evropských hrdinů založenou na tom, že bude bohatým brát a chudým dávat. Oznámil ukončení kontraproduktivních škrtů. Řecký dluh pokládá za nelegitimní, přinejmenším z velké části. Právem.

Bude protivníkem oligarchie. Zdaní ji, zbaví ji privilegií. Především skrze ni se chce dostat ke zdrojům pro plnění svých slibů. Je to jediná rozumná možnost. Bude-li chtít někdo přijít s principiální politickou alternativou u nás, taky bude muset říct předem, že si na ni vezme prostředky u Kellnera, Babiše, Bakaly, Tykače, Křetínského... A zbaví je politického vlivu.

Tsiprasova strana se hrdě hlásí k ekologické složce ve svém profilu. Snad to znamená, že Tsipras nehodlá tvořit pracovní místa starosocialistickými metodami, které dnes nakonec stejně nejvíc slouží oligarchům. Neslibuje žádné jaderné elektrárny, ani jiné druhy parních lokomotiv.

Tsipras ostatně po všech stránkách působí neobyčejně kompetentním dojmem. Ví, že tradiční práce není a už nikdy nebude to co dřív, současně si je vědom, že absurdním množství zdrojů se soustřeďuje v rukou privilegovaných vrstev společnosti. Chce je tudíž podstatně zdanit a získané prostředky použít k investicím do sociálních, ekologických a občanských služeb. Je to správný plán.

Syriza se ještě ani neujala vlády, a mnozí už se pozastavují nad volbou koaličního partnera. Nemyslíme, že se musí jednat o cokoli vážného. V situaci, kdy se vyjednává s desetinásobně slabšími partnery a nabízí se volba z řady možností, nastupují prvky politické techniky, které se na první pohled zdálky nemusí zdát úplně srozumitelné.

Svého partnera si Syriza možná vybrala proto, že měl nejmenší požadavky a počínal si v jednání racionálně. A nepochybně v něm také získává pro Evropu důkaz, že není ideologicky zatvrzelou krajní levicí. Snad za volbou koalice může být i vědomí skutečnosti, že má-li Syriza obrovské úkoly zvládnout, potřebuje ve společnosti co nejširší konsensus. Jakkoli fašisté v Řecku prozatím prohráli, dál čekají na svou šanci.

Tsipras samozřejmě nmusí uspět. Mohou ho dostihnout problémy uvnitř jeho strany. Nemusí zvládnout nástrahy a tlaky obsažené ve správě státu. Mohou ho utrmácet korporacemi štědře financovaní protivníci. „Ne všechny avantgardy jsou úspěšné,“ řekl mi Jaroslav Šabata, když se před deseti lety nezdařil programově obdobně postavený sociálně-ekologický pokus v české Straně zelených.

To platí dnes i pro Tsiprase. Je ale naší povinností udělat vše pro to, aby obstál. Jde totiž i o nás.

Avšak, šlo by to i u nás? Snad ano. Patrně ale ještě nenastala ta správná chvíle. Ne každá situace je revoluční, přemýšlet o našich možnostech je ale na místě. Ve výsledcích řeckých voleb se jistě zhlíželi jak mnozí účastníci typicky jalového víkendového sjezdu Strany zelených, na němž snad největší vášně rozproudila příznačně iracionální debata na téma očkování, tak mnozí politicky vesměs pronikavější, avšak jinými metodami pracující, demonstranti za obnovu squatu Klinika v Praze. Jedněm i druhým vlastně chybí hlavně odhodlání vrhnout se po hlavě do reálné politiky.

A tak politicky nejblíže k tomu, co dnes provozuje Syriza v Řecku, u nás mají mladí profesionálové, mnozí s kořeny v ProAltu, kteří podstatně pomáhají kvalitě současné vlády ČSSD: Anna Kárníková, Marek Ondroušek, Aleš Chmelař, Jan Kudrna, Miro Jašurek, Heda Čepelová, Jan Gruber, Patrik Eichler, Jana Maláčová, Václav Klusák a další. Jsou to lidé kolem třicítky či mladší, bez výjimky sympatizanti současného řeckého dění, a bez výjimky schopnější než mnozí z ministrů.

Řecký politický konflikt je i konfliktem generačním, konfliktem mezi novým a starým. Proto se Tsipras tak snadno dohodl s politickým partnerem zdánlivě z opačného konce pravo-levé osy. Jistěže se shodují v odmítnutí nesmyslného ekonomického diktátu, ale jsou také generačními souputníky odmítajícími staré zatuhlé politické struktury.

Zpět k nám. Buď dá ČSSD – posud ještě nejsilnější levicová strana – svým mladým profesionálům šanci začít měnit od základu ji i zdejší poměry, anebo počítejme s tím, že ona sama nejspíše vyrazí po trajektorii PASOK. A nás všechny zde pak, v lepším případě, potká nějaká delší či kratší cesta k řeckému vývoji. Vyloučit se totiž zatím nedá ani ta maďarská.

A co si myslíte vy? Diskuse (22 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Sabata_jan

Jan Šabata - nakladatel, Brno

libost Úterý, 27.Ledna 2015, 11:07:7

Na Jakubových příspěvcích se mi líbí schopnost vyhmátnout a rozvinout podstatné.
Syriza je novým fenoménem a může se stát oním pevným bodem, který evropskou politickou scénu i praxi narovná žádoucím směrem.
Věřím, že každý, kdo jí drží palce udělá vše, co je v jeho možnostech, aby tomuto nadějnému pohybu pomohl.
Vývoj v Řecku se EU týká víc, než si dovedeme představit.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Pražské jaro a Syriza? Úterý, 27.Ledna 2015, 13:36:17

Je mi líto, že musím poněkud brzdit naděje, kterými jsou mnohými příslušníky levice vkládány do řecké Syrizy - ale toto hnutí bych jmenovitě s "Pražským jarem" do souvislosti opravdu nedával.

Pražské jaro, přes všechna jeho omezení, přece jenom představovalo historický pokus o nalezení oné legendární "třetí cesty" mezi kapitalismem na straně jedné, a mezi byrokratickým a totalitním (pseudo)socialismem na straně druhé. Pražské jaro samo řešení této otázky ještě nemohlo nalézt; nicméně po něm zůstává ono dědictví, že tyto otázky vůbec byly položeny.

Oproti tomu řecká Syriza, ta je sotva více nežli jenom čistě protestním ad-hoc hnutím, které je v podstatě už předem odsouzeno ke ztroskotání, protože nikdy nemůže splnit populistické sliby, kterými ve volební kampani jen tak házelo kolem sebe. Vázat své naděje na překonání logiky kapitalismu na natolik pomíjivý fenomén jako je řecká Syriza by znamenalo, nechat tyto své naděje ztroskotat a potopit spolu s ní.

Syriza není revoluce, a není to ani počátek pravé revoluce. Syriza je pouhou revoltou, která nevyhnutelně ztroskotá na vlastní neschopnosti seriózně řešit zásadní problémy společnosti.

Ostatně, její spolčení s pravicovým subjektem hovoří jasně pro její ideovou konfuznost; není to akt politické nezbytnosti, nýbrž daleko spíše projev ideové bezpáteřnosti.

Petrasek Milan - penzista

Páteř Syrizy je zpevněná zleva i z prava pane Poláčku Úterý, 27.Ledna 2015, 17:44:37

Panuje historicky ojediněle detailní informovanost následků morálního selhávání elit, a nejen západ se nachází v historicky ojediněle plusmínus liberální demokracii.
Dějiny následků obsazení společenské moci oligarchií zpitou mocí jsou velmi přehledně známé až do posledního odstínu, a to široké veřejnosti.
Vyústění krizí elit - ujařmení oligarchie ve jménu sociálfašistické ideologie, nebo kompletní výměna oligarchie ve jménu komunistické ideologie - je zažitým, poznaným omylem.
Dnes nejde o ujařmení, či výměnu oligarchie, ale o nápomoc elitám od kocoviny z jejich selhávající filosofe zisku ze zisků a růstu z růstu.
Možná, že k osvobození se od jedovatých papírů a ovzduší pomocí demokratičtější demokracie napomůže tentokráte většina napříč spektrem .......bych s přáním v duši dodal.

Martin Pleva - pedagog, Brno

V Aténách se bojuje za EU...:) Bůh ochraňuj Syrizu (Švihlíková)! Úterý, 27.Ledna 2015, 18:42:51

Kromě všeho toho, co Jakub Patočka skvěle a jasně píše ve svém článku, bych ještě vyzvedl jeden aspekt: Syriza vrací smysl politice a liberální demokracii.

Jak říká filozof M. Hauser (inspirován samozřejmě Žižkem): v době, kdy se původní étos renesance zvrhl v pouhé egoistické požitkářství, to byla Lutherova reformace, která zachránila humanismus, jakkoli to zní paradoxně, víme-li, jak pohrdavě se německý reformátor vyjadřoval o člověku a lidské přirozenosti. Ale v tom je právě lest dějin: něco, co umírá, může být zachráněno tím, co se zdá být jeho úplným protikladem.

A podobně radikálně levicová, původně antisystémová Syriza může zachránit vyprázdněnou liberální demokracii, jíž se zmocnili neoliberální technokrati. Ukazuje, že nemusíme mít na výběr "mezi coca-colou a pepsi-colou", že politika je, nebo aspoň může být střetem alternativ. To je ohromný přínos a veliká vzpruha vyčerpané liberální demokracii.

Jan Dospiva - Orlová

Úterý, 27.Ledna 2015, 19:58:36

Jen je otázka, jestli se v éře globálního kapitálu může něco takového podařit na úrovni pouze jednoho malého národního státu. Na druhé straně jinde než tam to začít nemůže.

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Za Úterý, 27.Ledna 2015, 23:34:31

Syriza je nyní v situaci, která se podobá hře zvané licitovaný mariáš. Volby do značné míry připomínají její první fázi, při které jde o to, kdo si na základě vyšší nabídky vylicituje první výhoz. Aby však vyhrál, musí slíbené skutečně uhrát. Takže premiéra Tsiprase čeká plavba mezi Scyllou očekávání a Charybdou reality, což se neobejde bez kompromisů. Potom bude opravdu záležet na tom, zda se nerozbije „koalice“ mezi Syrizou a jejími voliči, případně soudržnost samotné Syrizy. Tady nemá smysl příliš konstruovat možné scénáře, uvidíme, co přinesou příští týdny. Pak nastane čas pro analýzy. Teď nezbývá než konstatovat s Ilonou Švihlíkovou „Bůh ochraňuj Syrizu“.

Co si z toho vzít pro domácí situaci? Syriza vyvolala vlnu emocí, způsobenou jednak ekonomickou situací a jednak temperamentem jižních národů. My ale, zdá se, nejsme tak temperamentní, a zatím na tom nejsme tak špatně, nebo alespoň si to tak lidé většinou myslí a nepřipouštějí si, že by to za pár let mohlo být zásadně jinak. Ať už se vývoj v Řecku bude ubírat jakkoliv, u nás už žádné další oranžové tsunami, způsobené spíše chybami protivníků, nenastane. Podobný výsledek si bude muset ČSSD tentokráte opravdu zasloužit vlastním přičiněním, což nepůjde bez několika zásadních změn. S tím, co píše Jakub Patočka a další autoři jeho krevní skupiny, v podstatě souhlasím. Transformace ČSSD na koalici z lásky a rozumu nebude jednoduchá, ale podle mne je stále ještě možná. Jenom je nutno najít způsob, jak pro ni získat podporu v krajích a okresech. Cílem je vytvořit dostatečně charismatický subjekt, schopný přesvědčit alespoň 30% voličů, že má smysl projevit své sympatie automatickou podporou v každých volbách. Pochopitelně nejen slovy. Tak nějak bych si představoval českou verzi Syrizy.

V práci nám před pár lety rozdali kartičku s následujícím sloganem:
Kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby.

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Středa, 28.Ledna 2015, 11:11:56

Ano, nechtějí dílčí reformy.
Jenže teď, když se začíná ukazovat, že jedna z hlavních nadějí, která měla Syrize umožnit dosažení vytyčených cílů, tedy umazání významné části dluhu, je nereálná, vyvstává otázka co dál.........

Objevují se podivné náznaky, třeba:
http://www.blisty.cz/art/76270.html
............... což ve spojení s výběrem koaličního partnera vzbuzuje značné rozpaky.

Pan Dospiva se ptá, jestli se něco takového může z jím uvedených důvodů podařit.
Jen aby se nepodařilo něco mnohem horšího.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

rozpaky Středa, 28.Ledna 2015, 12:25:37

Demokratizace ano jistě. Řekové si je zvolili, tak ať za ně bojují. O umazání dluhů mohou jednat. Ale co se bude dít v zahraniční politice? Varovný signál je, že první zahraniční gratulaci přijal Tsipras od Putina. Jde Putinovi o demokratizaci či spíše oslabení Evropy? Takže jde o to, jak to zpracujeme jako Evropa a jak to zpracují Řekové na čele se Syrizou. S tím srovnáním s Pražským jarem bych to viděl spíše jako pan Poláček.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Středa, 28.Ledna 2015, 12:33:29

Pane Petrasku, není sebemenších pochyb (ani sporu) o tom, že v Řecku v prvé řadě selhaly jeho elity - zkorumpované, sebestředné politické strany, stejně tak jako profesionální politici. A samozřejmě sotva kdo bude ronit slzy nad tím, že tito političtí funkcionáři byli - zcela po právu - smeteni z politické scény.

Velmi velkou otázkou ale zůstává, jestli zrovna tato populisticky vystupující Syriza má reálný potenciál k tomu, být nějakou podstatně pozitivnější alternativou.

Je skutečně jen velice obtížně pochopitelná ta popularita, kterou toto uskupení požívá u části levice. Jako by snad toto hnutí vůbec mělo nějaký závažný program zásadně reformovat (či snad dokonce odstranit) systém kapitalismu! Všeho všudy se nejedná o nic více, nežli o lokální protestní hnutí proti - subjektivně bezpochyby nesnesitelným - sociálním poměrům.

Z tohoto hnutí (a ze všech nadějí s ním spojovaných) - troufám si tvrdit - zůstane jenom velmi málo poté, co se ukáže, jak málo Syriza může splnit ze svých volebních slibů. To jediné co fakticky může dokázat, je vyjednat prodloužený splátkový kalendář svých dluhů - což ovšem stejně nehraje roli, neboť pro nejbližší léta stejně žádné splátky nebyly v plánu.

Takže to jediné, co by Syriza jinak ještě mohla vykonat, by bylo to, že by jednostranně vypověděla všechny finanční závazky Řecka - ovšem se zničujícími důsledky pro řeckou ekonomiku.

Takže asi to jediné, co se od nyní vládnoucí Syrizy dá reálně očekávat, je jakési trvalé lavírování mezi svými volebními sliby a mezi nemožností jim dostát - svůj lid budou stále ujišťovat, že jim jeho blaho leží na srdci, a budou se vymlouvat na neochotu dosavadních dárců pumpovat další a další peníze do dezolátních řeckých financí.

Petrasek Milan - penzista

Syriza nabízí východisko prvotně elitám a poté společnosti Středa, 28.Ledna 2015, 14:57:35

Pudem sebezáchovy vybavená část elit, se určitě zajímá o ztrátu statusu zpustlé oligarchie a s radostí by uvítala cestu k novému renomé.
Příkladně zpracování seznamu stovek ilegálních peněžních přesunů, který drží řecká vláda v ruce, by mohl být lákavým modelem důvěryhodně zodpovědného přístupu k řešení vleklých finančních excesů neoliberalismu, a to nejen na jednom jižním poloostrově.
Tak nějak bych si představoval červenou nit lstivé nabídky Syrizy, kterou by elity mohly akceptovat a levopravé radikální hnutí prodat ...........bych tak trochu nejistě dodal.

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Je skutečně jen velice obtížně pochopitelná ta popularita, kterou toto uskupení požívá u části levice? Středa, 28.Ledna 2015, 23:44:58

"Chudý nemá právo na svoje kacířství, milý Adsone. Přidá se k tomu, kdo zrovna na ulici káže."
Tuhle pravdu znal už William z Baskervillu v románu Umberta Ecca Jméno růže.

Popularita Syrizy podle mne nespočívá ani tak v programu jako ve stylu, kterým se prezentuje. Hledán skutečné alternativy, kde finanční kapitál je dobrý sluha a ne zlý pán, je ale běh na delší trať.

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Čtvrtek, 29.Ledna 2015, 00:46:6

Nechme Dugina Duginem, možná to nebude tak žhavé, upřímně, taky bych si rád poslechl nějakou jeho přednášku, jsem zvědavý člověk a mám rád rétoriku jako umění.
Jaký ale bude oficiální vztah Řecka a Ruska?
South Stream padl. Rusko ho chtělo postavit za vlastní peníze a samo, skrze Gazprom, provozovat. EU byla ovšem proti, vyžadovala na území EU místní distributory, svým způsobem nechtěla být vydána všanc, popř. vydíratelná.
Vzhledem k tomu, že se Saudové rozhodli zakroutit krkem americkému frackingu, Rusko změnilo plány.
Jižní tok povede přes Turecko a bude končit na řeckých hranicích.
Ukrajina jako tranzitní země končí.
Co řekli, to Rusové udělají, nemám nejmenší pochyby.
(((a uvědomme si, co to všechno znamená, i pro nás)))
Řecko se stane spolu s Německem důležitou vstupní branou ruského plynu do Evropy.
Což je samozřejmě pro Řeky velká šance, protože zájem o ten plyn bude.
Jedna z pák, které by mohla zase zvednout řecké hospodářství - a taková nabídka se jen tak neodmítá, obzvlášť ne, když jste na kolenou.
Řekněme, že by se Řekům podařilo navíc s věřiteli dojednat jakési zmrazení úvěrů ve smyslu odložení splatnosti. Třeba se přece jen nakonec podaří znovu pozvednout řecké hospodářství.

Nicméně nic není zadarmo. A obchod nejsou jen peníze a investice. Řecko se přidá k ruským pákám v EU, což už bryskně předvedlo.

A kapitalismus?
Ten porazí až globální klimatická změna.
((( Přece si nebudeme namlouvat, že můžeme rok co rok do atmosféry pumpovat mnoho miliard tun skleníkových plynů a nic se nestane. Stane. )))

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Morbicere, Čtvrtek, 29.Ledna 2015, 08:52:26

není nějaká ta "ruská páka" v jinak často hysterickém protiruském postoji mnohých západních politiků potřebná?

Dnes vyšel na Novinkách článek, jak na Ukrajině sílí krajní pravice a fašismus - už to zaznamenala i americká a britská média...

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Čtvrtek, 29.Ledna 2015, 12:11:9

Neříkám, že je to dobře nebo špatně, jen že to tak je.
A asi máte pravdu - Rusko je součást Evropy a nejde škrtnout.
Rusové už stovky let preferují silné vůdce, představa Ruska, kde v neustálých šarvátkách vládnou koaliční strany, jim nic moc neříká.
To, co skutečně musíme, je naučit se s ním v nové situaci nějak vycházet.
* * * * *

Když už jsme u té klimatické změny - na Neviditelném psu dnes zase vyšel triumfalistický článek Kremlíka.
http://neviditelnypes.lidovky.cz/klima-jake-oteplovani-0u0-/p_klima.aspx?c=A150128_101807_p_klima_wag

ten člověk je vážně až komicky posedlý teplotou atmosféry a přesvědčen, že říká vše.
Přitom aspoň miniaturní znalost teorie systémů okamžitě ukáže, jak je oteplování distribuováno i do dalších základních subsystému, kterými jsou oceány a pevnina.
Vždyť si to každý umí představit - když dodáváme energii jednomu subsystému, nejdříve se mění podmínky jenom v něm. Nicméně po čase se samozřejmě v celkové provázanosti tato energie začne takříkajíc přelévat i do dalších subsystémů. Takže nám stoupá teplota a kyselost oceánů
(((mimochodem ta transformace je jeden ze znaků, co je v atmosféře teplota, v oceánu je i kyselost)))
Průměrná teplota permafrostu za posledních 20 let stoupla o 5°C a už se blíží nule, tedy rozmrznutí........

No, musím končit.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Popularita Syrizy u levice Čtvrtek, 29.Ledna 2015, 13:43:19

No ano, chudý se přidá k tomu, "kdo zrovna na ulici káže" - je ovšem velká otázka, jestli je tomu zrovna tak dobře. A další otázka je, do jaké míry má toto přiklonění se k prvnímu pouličnímu kazateli co dělat s levicí.

Bylo to v předvečer řeckých voleb, kdy německá televize ve zprávách ukázala jednu takovou řeckou "volební" rodinu. Jeden muž, dříve elektrikář, s vlastním bytem, nyní pět let nezaměstnaný, bydlí u otce.
Jeho otec, v důchodu, dřívější námořní kapitán, prozradil otevřeně: "Dříve jsem vždycky volil pravici. Ale teď se nám vede tak špatně, že dám svůj hlas Syrize!"

Takže: na straně jedné nikdo nepopírá, že Řekům se vede velice špatně. Ale znovu a znovu je nutno zpochybňovat, co má tato Syriza skutečně společného s autentickou levicí, hledající funkční alternativy ke kapitalismu. Je to v prvé řadě protestní hnutí řeckých zchudlých, nesourodý konglomerát nesený jenom společnou touhou svalit ze sebe břemeno svých dluhů. Že toto hnutí přitom používá levicové rétoriky, je samozřejmé; ale proto snad ještě nemusí být vyzdvihováno jako nějaký symbol či zářný idol levice mezinárodní. Ano, hledání smysluplných alternativ ke kapitalismu je skutečně "běh na dlouhou trať"; zatímco řecká Syriza, troufám si prorokovat, se velmi rychle ukáže být jenom velice krátkodechou záležitostí.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Pan Poláček by nám tedy měl prozradit, Pátek, 30.Ledna 2015, 00:42:2

jak si tu dostatečně smysluplnou a nosnou alternativu vůči kapitalismu představuje.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Pátek, 30.Ledna 2015, 14:01:35

Pane Plevo, zrovna v mém minulém vstupu jsem jednoznačně prohlásil, že vytvoření takovéto reálné alternativy je v každém případě "běh na dlouhou trať".

Jako prvé je nutno vyřešit a vyjasnit celou řadu zcela zásadních teoretických otázek, především ve vztahu k Marxově koncepci komunismu, jakožto negace kapitalismu.

V minulých dobách jsme se už vícekrát na stránkách DR takovýmto tématům věnovali; zrovna předevčírem Jiří Dolejš znovu otevřel velice klíčové téma trhu, ovšem - na rozdíl od mediálně populární Syrizy - tato záležitost nevzbudila víceméně žádný zájem diskutujících.

Dokud si levice neujasní alespoň tuto zásadní věc - totiž že je nutno n a p ř e d vědět, kam jít a o co usilovat, a teprve potom jednat - a bude své energie nadále jenom utrácet v povrchním akcionismu, pak se ovšem nijak daleko nedostane.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Pátek, 30.Ledna 2015, 14:07:6

Oprava: ten text od J. Dolejše (Ekonomové a marxismus) vyšel včera, nikoli předevčírem.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Sobota, 31.Ledna 2015, 12:45:59

Ještě je nutno připojit: ten "běh na dlouhou trať" si samozřejmě nevystačí jenom s kritickým přezkoumáním Marxe; v podstatě je nutno začít se vším zcela od počátku, to jest, znovu provést všechnu tu teoretickou práci v hledání nových východisek (a nových orientací), která proběhla v rámci levice v průběhu 19. století.

Tehdy se - v důsledku intenzivních diskusí - vytvořil určitý obraz světa, určitý obraz člověka, určitý obraz levice; s tímto obrazem a s tímto projektem se bezpochyby velice radikálně "pohnulo světem"; ale dneska už je jasné, že ty staré recepty už dneska nestačí. Je nutno všechny tyto otázky promyslet a prodiskutovat znovu, a nalézt na ně nové odpovědi.

Martin Pleva - pedagog, Brno

A než to p. Poláček všechno prodiskutuje a promyslí, Neděle, 1.Února 2015, 11:54:32

budou řecké děti hladovět a pár nezaměstnaných tam umře na nedostatek zdravotní péče.

P. Poláčku, probuďte se. Vy se s oblibou vznášíte ve výšinách teoretických hegelovských spekulací a reálný život a jeho problémy vám jaksi proklouzává mezi prsty...

Samozřejmě že levice potřebuje teorii. Ale potřebuje i praxi, resp. řečeno postaru (slovníkem marx-leninismu, který ale v tomto případě sedí): potřebujeme dialektiku teorie a praxe. Právě ta vám chybí.

Bude Syriza , pokud se prikloni k Rusku, opravdu na strane zla, nebo je to v soucasne dobe bohuzel opacne. Neděle, 1.Února 2015, 13:30:16

Co se deje na Ukrajine a v cim zajmu, se nam dari zjistovat pouze ze stripku informaci alternativnich medii a z intuitivniho odmitani medialni manipulace mainstremu (jako za Husaka). Take samozrejme s osobnich kontaktu. Takze pridam jeden stripek, od meho znameho Ukrajince. Pred nekolika tydny se vratil z Ukrajiny. Putina nesnasi a Ukrajinske oligarchy jeste vic. Podle jeho udaju, se zbrane z Ukrajiny prodavaji do Afriky. Pokud separatiste predvedou zajatce, jsou zpravidla bez regulernich uniforem. Ze by je separatiste prevlekli pro ucely propagandy nenaznacila ani protiputinovska media. V kterych kapsach konci penize ? Pritom Porosenko zebra o dalsi zbrane. Maji americane, kteri je tam cpou (chteji cpat) nad uzitim techto zbrani stejne uzasnou kontrolu jako nad zbranemi, ktere dodavaji "demokratickym, liberalnim islamistum" ? Respektive jsou v tomto spinavem obchodu namoceni ? Na Donbase je tezeno uhli, ktere se pres Odesu vyvazi i do Evropy. Ukrajinci (ti postradatelni) mrznou a hladovi. Jak to ? Ukrajinsti vojaci, kteri se vzdali separatistum, protoze nemeli strelivo (bylo v Africe, prodano Boko Haram ?) a nemeli jidlo, byli po navratu ze zajeti souzeni jako dezerteri. Takze si muzeme polozit otazku. Neni Ukrajina pouze "danova vyhybka", ktera umoznuje evropske a americke (globalni) financni elite "odklonovat miliardy z penez nas danovych poplatniku do danovych raju?

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Jméno růže Neděle, 1.Února 2015, 20:39:2

Citátem z románu Jméno růže jsem pouze chtěl vyjádřit nesouhlas s tím, že popularita Syrizy je těžko pochopitelná. V dané chvíli to byl pro Řeky prostě jediný možný způsob, jak vyjádřit nesouhlas spojený s nadějí, že se něco může změnit. Do jaké míry dokáže Tsipras a jeho vláda tyto naděje splnit, to je pochopitelně jiná věc a diskuze na toto téma začnou nabývat na zajímavosti až za několik týdnů. Nad možnou zářnou budoucností Syrizy se včera v Právu zamýšlí Jiří Pehe, asi věří v Tsiprasovy schopnosti to nějak ustát. Možná je to jen varování pro nás sociální demokraty, ale ani tato varianta trvalého přepisu levé části politického spektra v některých zemích není úplně vyloučena

A co to má co dělat s levicí? Dobře, nedobře, … pokud nebude levice na ulici (pojem ulice je možné chápat i abstraktněji), je těžké se k ní přidat.

Co se týká problému teorie, situace se dnes mění velice rychle. Mít názor na to, co se v ekonomice děje, je potřeba, ale bez možnosti zkoušky realitou jsou to jen krásná slohová cvičení. Zda jsou zároveň i návody ukáže jen použití.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.