Jeden krok dopředu, dva kroky vzad

I kvůli akcím, jako jsou vysokoškolské miss, se nemůžeme spoléhat na „přirozený vývoj“ v otázce bourání genderových stereotypů.

Po minulém podzimu, kdy přišel sjednocený protest studujících i vyučujících Univerzity Karlovy proti soutěži Miss UK, který přispěl k tomu, že letos se soutěž neuskutečnila, přichází dost možná další vlna odporu vůči soutěži krásy na půdě vysokých škol. Přispělo k tomu video z finálového večera Miss VŠE, na kterém předvádějí kandidátky na miss něco, co vypadá jako poněkud vulgární napodobenina moderního tanečního stylu twerk.

Desítka štíhlých mladých žen na pódiu do rytmu vlní boky, mezi nimi poletuje moderátorka a rozhodčí, která je hlasitě povzbuzuje a postupně některé z nich vybírá do dalšího kola. Z desítky je pětka a pak dvojka a každé kolo ještě víc než to předchozí připomíná místo tanečku někde v klubu taneček v klubu nočním. Finalistky pak klečí na zemi a pánví předvádí něco, co dost připomíná kopulační pohyby. Pozadím k těžce oddechujícímu a pokřikujícímu publiku, samozřejmě.


Kandidátky na Miss VŠE předváděly něco, co vypadá jako poněkud vulgární napodobenina moderního tanečního stylu twerk. Foto repro Miss VŠE

Ve vzrušené diskusi pod videem se mimochodem ozval i hlas jednoho z organizátorů, který (údajně podobně jako soutěžící) netušil, jak bude tato disciplína vypadat, jelikož ji měl v gesci jeden z partnerů – bulvární Extra.cz. Další příspěvky oscilují mezi slut-shamingem, odsouzením pořadatelů, ale i kritikům. Chce se ironicky poznamenat, že si vybere skutečně každý.

Generační záležitost?
Logickou úvahou by byla ta, která říká, že genderové stereotypy jsou do jisté míry generační záležitostí. Moje babička jistě chápe roli ženy více tradičně, než například moje maminka, a já jsem, co se ženských práv týče zase o kousek dál, než ona. Když se ale dívám nejen na Miss VŠE a její „twerk“, ale i na poněkud obměněnou variantu promenády v plavkách, kterou byla na loňské Miss UK promenáda v krajkovém spodním prádle, začínám pochybovat o tom, jestli není onen posun spíš jedním krokem vpřed, ale dvěma vzad.

Aniž bych se považovala za prudérní, opravdu se domnívám, že veřejná prezentace žen takovým způsobem by byla přijatelná spíše v již zmíněném nočním klubu, než na společenské akci, která se zaštiťuje jménem vysoké školy. Přesto se ale zdá, že na tom nikdo z organizátorů nevidí nic principiálně špatného.

Podobným nedostatkem reflexe evidentně trpí i Vysoké učení technické, když se prezentovalo propagačním klipem Vlk z VUT, kde studentky soupeří s fenami o piškoty z rukou kolegy Vlčka, v lepším případě mu pak dělají společnost ve vířivce. Na rozdíl od něj také nemají jméno. Prý to byla nadsázka a vtip. Prý.

Sami sobě vlkem?
Je nasnadě se ptát, proč jsou tak do očí bijící příklady genderových stereotypů a sexismu, právě mé generaci, která je jejich aktérem, jedno. Jednou z odpovědí by mohl být dopad vysoce konkurenčního prostředí na psychiku mladých lidí. Proč by se měl mladý, tak trochu „macho“, muž nějak výrazně zasazovat o boj za rovné podmínky pro sebe i svou kolegyni, když pracovních příležitostí může být tak žalostně málo? Proč se pokoušet o bourání „old boys clubu“, když se může stát jeho členem a získat výhody?

A proč by měla mladá a krásná studentka upozorňovat na sexismus a objektifikaci žen, když to bude třeba právě to, co jí pomůže k vysněnému místu? Co na tom, že z dlouhodobého hlediska mají genderové stereotypy na kariérní dráhy žen naprosto zničující účinky, mj. kvůli péči o děti nebo staré příbuzné, která spíše spadá na ni.

Nebylo by ale správné zamlčovat ani to, že vůči mužům jsou stereotypní představy rovněž nespravedlivé – minimálně z toho hlediska, že je na ně vyvíjen tlak jako na živitele rodin, nebo aspoň hetero macha, co klátí jednu za druhou.

Bourání genderových stereotypů a rozšiřování představ o tom, že genderové identity mohou být skutečně velice pluralitní, tedy rozhodně není záležitostí, která by pozitivně ovlivnila jen ženy. I kvůli akcím, jako jsou vysokoškolské miss, se v tom ale nemůžeme spoléhat na přirozený vývoj, protože ten by mohl velice snadno sklouznout k posunu opačným směrem.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 26.Listopadu 2014, 12:04:21

Feministické hnutí až paradoxně nachází společnou řeč s těmi nejtvrdšími konzervativci, ve snahách potlačovat sexualitu. Jenže právě to vede ke vzorcům jednání popisovaných jako machistický sexismus. Teprv čeho je nedostatek, o to se bojuje a získané pokud možno střeží.

A právě naopak. Dejme tomu, uvolnit hypoteticky společenské normy, aby byly v lepším souladu přirozeně lidským nastavením, které je výrazně polygamní a s významnou rolí sexuality, pro obě pohlaví. Tehdy přestane být lákavé na jedné straně stát se členem "old boys klubu", z opačné strany prodávání se krásou a povolností k mocným, bohatým, nadřízeným. Čeho je dost pro všechny, to není potřeba získávat pokoutně, za speciální výhody, mocensky, to není potřeba žárlivě střežit.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Středa, 26.Listopadu 2014, 12:37:38

Na tom, co píše pan Klusáček něco je. Ne že by tenhle druh tanečků měl být pokračováním sexuální revoluce (mám z toho pocit, jako když kamení zasype říční koryto, takže se řeka rozlije do polí-voda je všude, jen ne tam, kde by být měla). Ovšem snaha bojovat proti něčí povrchnosti a primitivismu a zároveň proti sexismu-to může být příliš velké sousto. Možná by skutečně bylo cestou nechat plytkým jejich plytkost, ale důsledky rozdělit spravedlivě mezi obě pohlaví. Zbývá už jen vyřešit otázku: Kdo bude organizovat Youth ČR 2015?

Kateřina Kňapová - studentka

Středa, 26.Listopadu 2014, 18:08:16

Dobrý večer,
díky za reakce - souhlasím, i když jen částečně. Česká společnost totiž sex jako takový zase tolik netabuizuje a tím vlastně není tak konzervativní, nicméně právě tahle netabuizace může vést k falešnému pocitu, že je všechno v pořádku. Jenže není, protože zase co se stereotypů týče, je poměrně hodně konzervativní.
Uvedu osobní příklad - sama tančím salsu, ráda se hezky oblékám, pečuji o sebe a podobně, nicméně dělám to proto, že takový je můj prožitek ženství, ne proto, abych byla pěknýkus masa, na který se někdo bude mlsně dívat :) myslím, že i v tom je určitá míra emancipace - dělat tyhle věci ne proto, že se to vyžaduje, ale proto, že mě to baví a je to moje volba.

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 26.Listopadu 2014, 23:32:36

Obávám se, že právě tohle je - převážně kulturou vnucené, zato důkladně zvnitřněné - odmítání a potlačování sexuality, o němž jsem psal. Její vnímání jakožto něčeho co se nepatří, za co je třeba se stydět, co je nečisté, při čem je člověk kus masa.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.