I politici musí z něčeho žít
Mikuláš FerjenčíkPirátská strana se rozhodla platit své zastupile v hlavním městě, aby se mohli plně věnovat své zastupitelské činnosti. Na kritiku tohoto kroku reaguje Mikuláš Ferjenčík.
Piráti uspěli v komunálních volbách v Praze a získali čtyři křesla. Pirátská strana nyní přistoupila k nezvyklému kroku. Své pražské zastupitele platí, aby se mohli své zastupitelské činnosti věnovat naplno.
Hned na úvod uvádím dvě důležité věci. Věděli jsme předem, že plat řadového zastupitele Prahy je cca 3500 Kč měsíčně. Proto jsme ještě před volbami předložili krajskému sdružení Pirátů v Praze návrh naší povolební strategie, která s finanční podporou zastupitelů počítá, a krajské sdružení ji ještě před volbami schválilo. Zrovna tak jsme si vědomi toho, že zastupitel zastupuje všechny obyvatele Prahy a ne pouze své voliče či své spolustraníky.
Krajské sdružení pražských Pirátů vyhovělo návrhu zastupitelského klubu a vyhradilo na platy jednotlivých zastupitelů zhruba 10 000 korun měsíčně (paušální příspěvek na činnost pirátských zastupitelů v Praze je 8500 Kč měsíčně a maximálně 5000 korun měsíčně podle výsledků naší práce). Úvazek, který za tyto prostředky sdružení očekává je třicet hodin týdně.
Činnost zastupitelů je financována ze státního příspěvku na mandát zastupitele Prahy, který činí 237 500 Kč ročně na každý mandát, respektive z podílu, který podle vnitrostranických pravidel hospodaření Pirátů připadne Praze, což je 80 % z uvedené částky. Výkazy naší činnosti naleznete na redmine.pirati.cz
Proč jsme se jako organizace, která si zakládá na dobrovolnictví, vydali tímto směrem?
Předně je třeba zdůraznit, že je zcela v souladu s pirátskou filosofií věnovat peníze raději do činnosti, než do předvolební kampaně. Zatímco ostatní politické strany, které v Praze ve volbách uspěly, zaplatily za předvolební kampaň prostředky srovnatelné se státním příspěvkem, který obdrží, Piráti zvolili úspornou volební kampaň, která stála zhruba 400 000 korun a státní příspěvek díky tomu nepotřebují na splácení dluhů.
Zrovna tak se chceme i nadále opírat o dobrovolnictví a práci lidí, kteří sdílejí naše hodnoty a ideje, nicméně jsou věci, které na dobrovolníky není možné předat a navíc i ty dobrovolníky musí někdo organizovat.
Především ale platí, že to jsou zastupitelé, kteří hlasují a nesou odpovědnost. V řadě případů potom nejde jen o odbornost, ale i o politický názor - kolik má být cyklostezek, jak restriktivní má být územní plánování, má být MHD dražší nebo levnější - a nejde se jednoduše obrátit na odborníka, ať otázku zodpoví.
Řadu jednání musíme absolvovat my a není možné za nás poslat náhradníka ani dobrovolníka. Pokud pro tato jednání nebudeme mít každý den k dispozici aspoň dva lidi, neúměrně to zpomalí snahu cokoli prosadit. Když nám zavolá primátor či radní, že ve středu ve dvě má hodinu čas na jednání, potřebujeme, aby v tu dobu byli aspoň dva Piráti k dispozici. Zastupitelé tedy díky uvolnění mají „volný“ čas k přizpůsobení se situaci.
Smlouva nás nezavazuje k tomu, abychom hlasovali podle příkazů strany, protože se týká práce nad rámec činnosti běžného zastupitele. Vedle účasti na jednání vedeme veřejný registr všech schůzek s politiky a lobbisty, které absolvujeme, každé úterý večer je jeden člen klubu k dispozici členům a příznivcům Pirátů pro dotazy, podněty i interpelace.
Každý měsíc prezentujeme pražskému sdružení Pirátů, čím se zabýváme, zpracováváme řadu mediálních výstupů, které propagují i Pirátskou stranu a udržujeme aktuální svá majetková přiznání. Také se od nás přirozeně očekává, že budeme poskytovat podporu a know how pirátským komunálním zastupitelům. Z agendy samotného zastupitelstva se nyní zabýváme mimo jiné řešením Opencard, zveřejňováním smluv a koncepcí IT v Praze.
Setkal jsem se s argumentem, podle kterého by nás partaj neměla platit z principu. Jde o tezi, že je nepřijatelné, aby byl zastupitel finančně závislý na své politické straně, když má přece zastupovat všechny obyvatele. V teoretické rovině tento argument chápu, a také bych považoval za lepší, kdyby zastupitele přiměřeně platilo hlavní město, o jehož padesátimiliardovém rozpočtu rozhodují.
Především by se snížil rozdíl mezi zastupiteli koaličními, kteří mají přístup k slušně placeným uvolněným místům, k náhradám za práci ve výborech, kam často koalice opozici vůbec nepustí, k dozorčím radám a tak podobně. Nicméně žijeme v realitě a ta nám nedává na výběr mezi několika teoretickými pojetími komunální demokracie, ale mezi reálnými variantami, ze kterých si musíme vybrat. Pracujeme s tím, co je, ne s tím, co by mělo být.
V rámci těchto variant mi přijde jednoznačně nejlepší, když nás otevřeně a transparentně podporuje přímo Pirátská strana. Alternativy jsou, že budeme mít na práci v zastupitelstvu cca jeden den týdně, takže prosadíme zlomek toho, co bychom prosadit mohli, případně budeme tlačeni do handlů s vládnoucí koalicí. A námitka „ok, Piráti to asi fakt myslí dobře, ale co až začnou platit své zastupitele všechny partaje...“ ? Na tu říkám jen: kéž by.
Kdyby strany začaly své politiky platit transparentně samy, považoval bych to oproti současnosti, kdy je platí z eráru prostřednictvím dozorčích rad, konzultačních a právních služeb a dalšími podivnými cestami, za krok správným směrem.