Kdo se moc ptá, je blbec
Zuzana VálkováO tom, jak vyhledávače a chytré telefony zabily jeden důležitý subtyp hospodských hovorů, a o tom, jak se dneska nesmíte nikoho na nic zeptat.
Bylo nebylo, v jedné vlhké olomoucké podzemní hospodě, myslím, že to bylo v Garchu, kdy jsme ještě všichni měli vlasy sčesané do tváře, dívky i chlapci, někteří z nás je měli dokonce obarvené načerno, a mikiny s kapucí byly příznakem melancholické duše:
„Říkám ti, že ta knížka vyšla až po jeho smrti,“ pravím já.
„Říkám ti, že vyšla těsně před tím, než umřel,“ odvětí kamarád a posune si na klíně otřískanou elektrickou kytaru, kterou nemůže odložit. Ostatním v lokále by totiž nebylo zřejmé, že je kytarista.
„To je kravina. Čmoudící moudí vyšlo po tom, co Tukowski umřel, protože tam byly pasáže, jak balí Steinerovi ženu, za což by ho Steiner zabil, a tak musel nejprv natáhnout brka,“ trvám si na svém.
„To si pleteš. Tohle nebylo v Moudí, ale v Klyzmatu. A Steinerova žena to být nemohla, protože on byl na kluky,“ hromadí omyly protějšek.
„Jsi zmatenej jak lesní včela. Klyzma přece napsal ten Steiner,“ opravuji ho.
„Kecáš,“ znamenám u něj první lehkou pochybnost.
Děkuji za podnětný sloupek.
Já osobně si nejsem jistý, zda je o co stát, že jsme přišli o zajímavý "subtyp hospodských hovorů". Hospoda, alespoň z mého pohledu, je prostředí, kde se lidská ega podporována alkoholem exhibují a předhánějí ve své touze prosadit se. (Anebo se někdo upíjí nějakým smutkem/strachem, což je jiná kapitola.) ... ...Ano, mohl bych říci, že z mého pohledu je většina hovorů vedených v hospodách většinou velmi povrchních, a tedy pro mě nezajímavých. ...Takže pokud jsme Googlem přišli o jistou dávku povrchnosti, tak mě osobně to rozhodně nevadí.
....Také mezi řádky Vašeho článku čtu, že Google a všechna ta technika je v podstatě zhoubná a likviduje vše, co je "tradiční". Myslím si, že to je jednostranný pohled na věc. ...Jedinou jistotou v životě je to, že nic není jisté, že se vše neustále proměňuje. Stejně tak i hospodské hovory...
...Řekne dnes někdo o Guttenbergovi, že vymyslel zhoubný stroj?
Další zdražení pivíčka někdo v éteru komentoval tak, že doby, kdy zákazník dal deset kousků a byl spokojený již pominuly, že zákazníci mají dnes i jiné zájmy.. Asi že položit se do širokých sítí je nutkavější potřeba než se naložit do úzkých..
Ten drobný omyl pokazuje na důežitost ještě jedné složky oldschool znalostí: znalosti, které máte v hlavě, ne v knihovně nebo na internetu.Něco v hlavě mít musíte, jinak na googlu nic nenajdete, a co najdete, nedovedete propojit a vyhodnotit.
(To, že to jsou zefyrové, vím z Wikipedie: ale ta otázka "Co dělají cherubíni v antickém tématu?" mě musela nejdřív napadnout, abych to tam hledal.)
Když jsem studovala knihovnictví (už v hodně dospělém věku), učili jsme se, že existuje jistý osobnostní fond, tzv. endocept, který určuje, co nás vůbec bude zajímat, jaké informace bude náš mozek vnímat a zpracovávat a jaké bude pouštět jedním uchem dovnitř a druhým ven. Ten nás patrně "popohání" k otázkám nebo k vyhledávání v knihách či na internetu.
Základ toho osobnostního fondu se vytváří už v dětství, ale může se měnit. A můžeme ho i vědomě ovlivňovat.