Sotva poskytl prezident republiky Miloš Zeman rozhovor pro Český rozhlas, ve kterém pronesl několik sprostých slov, strhla se neuvěřitelná smršť právě kolem nich. Stejně jako v případě hitu Bubble Bum (který si bral na paškál prezidentův projev v angličtině na půdě Evropského parlamentu) i nyní vznikl remix Zemanových slov z rozhovoru, ke kterému bylo přidáno hudební pozadí.

Ovšem na rozdíl od Zemanovy stížnosti na nevydařený steak v jídelně reagovaly veřejnost i média velmi podrážděně a ptaly se: „Copak si tohle prezident může dovolit?“

Můj osobní názor je ten, že vulgarismů by se měl člověk vyvarovat v médiích, ať je prezident nebo uklízeč. Aniž bych se chtěla zastávat Miloše Zemana, domnívám se, že dvojí metr aplikovaný na občany s různým postavením vede k tomu, že prezident takové silně expresivní výrazy vypustí v živém vysílání.

Babička mi před pár lety vyprávěla, jak poslouchala talk show s nějakým hercem, který vyprávěl historku, jak se jeho syn od něj marně dožadoval pohádky na dobrou noc. Herec to nakonec vzdal a začal: „Byl jednou jeden král a ten posral. Tak už spi!“ Údajně to podle něj mělo být vtipné.

↗

Jestliže panuje v naší společnosti obří tolerance k vulgarismům či je dokonce považujeme za nejdůležitější část anekdot, nelze se divit, že z takového prostředí vzejde hlava státu, která se bude ve své funkci projevovat vulgárně. Foto Wikimedia Commons

Další neslavnou chvílí byl přenos České Miss, kterou moderoval Vojtěch Kotek. Když zpovídal jednu finalistku, pronesl několikrát v rozhovoru slovo „prdel“. Když už to slovo vyslovil asi podesáté, řekl: „Tak zase abychom tu neměli těch prdelí moc...“

Nemusíme ale chodit daleko od politiky. Slavným případem je Topolánkův zdvižený prostředníček na Miroslava Kalouska (který zase svému kolegovi vynadal neslušným výrazem pro mužské přirození) a během projednávání žaloby na Václava Klause za velezradu se Boris Šťastný vyjádřil, že Jiří Dienstbier, iniciátor žaloby, je sociopat a kretén.

Jestliže tedy panuje v naší společnosti obří tolerance k vulgarismům či je dokonce považujeme za nejdůležitější část anekdot, nelze se divit, že z takového prostředí vzejde hlava státu, která se bude ve své funkci projevovat vulgárně. Miloš Zeman tohle dokázal ještě jako předseda ČSSD, kterou sice pozvedl na nějakých 30 % hlasů ve volbách, zároveň ale jeho přítomnost způsobila „buřtgulášové prokletí“ strany, se kterým se ČSSD potýká dosud.

„Buřtgulášová“ tvář ČSSD spočívá v setkáních soudruhů (soudružky bychom tam opravdu marně hledali), kteří se vyžívají v laciných, populistických a pokleslých kampaních nebo jiných lákadlech na voliče. Krom sprostoty, ať už v projevech nebo chování, se tam setkáme i s xenofobními výpady vůči jedincům jiného pohlaví, genderu, etnicity, národnosti, náboženství nebo sociální třídy. Ale je to kampaň pro voliče, a komu se to nelíbí, ať jde pryč, odlišné názory, nedejbože kritika, nejsou vítány.

ČSSD samozřejmě není jen „buřtgulášová“, nicméně taková image jí způsobuje značné škody. Stejně jako prezidentskému úřadu, když už se začínají ozývat hlasy, jestli jsou ti, kteří prosazovali přímou volbu, spokojeni. Podle mě to není dobrá námitka, jelikož máme zatím takto zvoleného jen prvního prezidenta a i mezi prezidenty zvolenými zákonodárci by se našly problematické postavy, nicméně tím vychází najevo ostuda, trapnost a neúcta k prezidentům obecně.

Pokud tedy nechceme vulgarismy v politice, musíme začít sami u sebe, jinak se z bludného kruhu veřejné sprostoty nikdy nevyhrabeme.