Jednou z otázek, na které přinesou odpověď nadcházející komunální volby, je míra zakořeněnosti komunistické strany v našich městech a obcích. Hlavně v nejmenších sídlech si KSČM vede tradičně velmi dobře. Těží z toho, že předlistopadová Komunistická strana Československa zapustila kořeny, kam se jen podíváte. V komunálních volbách leckde bývá KSČM jedinou partají schopnou postavit kandidátní listinu. Má zásobu dobře organizovaných členů a chudé venkovské prostředí jí zajišťuje přirozený přísun stoupenců.

Do letošních voleb KSČM vysílá zdaleka nejvíc kandidátů - přesně 16 963. Pro srovnání, za ČSSD se o hlasy voličů uchází 16 073 jedinců, lidovců kandiduje 15 611. V obecních volbách před čtyřmi lety získali komunisté celkem 3189 mandátů.

Jenže časy se mění. Regionální struktury vyztužují též další strany, navíc i komunisté začínají doplácet na fenomén nezávislých kandidátů. Kampaň oproštěná od hlubších idejí a výrazně technokraticky laděná dokáže odloudit i vlažné sympatizanty etablovaných formací, komunisty nevyjímaje.

Přesto se zdá, že centrální stratégové kampaně KSČM dál spoléhají na oddanost a setrvačnost svých fanoušků. Jak jinak si vysvětlit, že komunistická strana patří k těm nejméně viditelným? Za billboardy tradičně šetří a ani plakáty neplýtvá. To dokáže jistě někdo i ocenit. Inzercí nás nezahlcuje a ani její lídři se nevtírají vemlouvavými řečmi.

Do Poslanecké sněmovny komunističtí zákonodárci poctivě chodí a mají pověst pracantů, ovšem za řečnickým pultem je vídáme sporadicky. Nevyužívají často ani příležitostí, kdy by se mohli vehementně strefovat do vlády, jako například když uzavřela podivný kompromis s pravicovou opozicí nad služebním zákonem.

KSČM zřejmě věří dosaženým pracovním výsledkům svých reprezentantů ve městech a obcích a myslí si, že není nutné je navíc nijak zvlášť prodávat. Při oficiálním zahájení kampaně na začátku září položili komunisté důraz na dvě témata — na zahraniční a bezpečnostní politiku, v jejich podání přesněji na odpor vůči hrozící válce, jež by se prý mohla vyloupnout z ukrajinské krize, a na školství. Snad proto se nejvýraznější tváří kampaně stala učitelka Marta Semelová.

Je to docela paradox. Semelová vede kandidátku v Praze, kde KSČM připadá role až v komparsu. Mimochodem, přesto ji kdysi uměla využít a svou krotkostí si vysloužila i post uvolněného předsedy kontrolního výboru. Marta Semelová ale krotká není. Někdo si možná vzpomene, že je výkonnou komunální političkou. Hlavně ale patří ke komunistkám a komunistům šířícím kolem sebe největší rozruch — neostalinistickou profilací, k níž se hrdě hlásí. Pro hlavní město, ani pro zbytek republiky jako tahák nic moc.

Přitom kdyby KSČM víc tlačila do popředí komunální politiky z měst, kde má slušnou šanci uspět (Ústí nad Labem, Ostravy, Karviné, Chomutova…), mohlo by to její pověsti prospět víc. Ukázková třeba může být dráha Milady Halíkové, která coby nestranička byla populární primátorkou Havířova a nyní zasedá v Poslanecké sněmovně.

Nejvíce pozornosti na komunální kampaň KSČM nakonec strhl samotný předseda Vojtěch Filip, který využil pozice statutárního zástupce strany, odvolal volebního zmocněnce KSČM v Sezimově Ústí a podílel se na překopání kandidátní listiny, což na jihu Čech vzbudilo mezi komunisty vášně.

Je ostatně zajímavé, že když jde o kandidátní listiny, je v jindy strnulé KSČM živo jako u konkurence. Obzvlášť citlivé to je v případě senátních voleb. V nich komunisté tradičně paběrkují (aktuálně mají dva senátory). A tak je v minulosti musel třeba bolet rozchod se severočeským senátorem Jaroslavem Doubravou.

Letos měla namále znojemská senátorka Marta Bayerová. Sice má zastání ve vedení partaje, leč její místní soudruzi dlouho třásli s jejím křeslem. Sundat se ji nepodařilo, ale získala vážnou konkurenci v jednom z nezávislých kandidátů majících blízko ke znojemské KSČM. Smát se nakonec může někdo třetí.

V průzkumech volebních preferencí si komunisté dlouhodobě vedou dobře — lépe než TOP 09, lidovci, ODS a Úsvit. Přesto jsou v komplikované situaci. Ve Sněmovně je opozice dvojí, pravicová, která se co chvíli hlásí o slovo, a levicová, jež ze stínu vykoukne jen sporadicky. Až budou utíkat voliči od vládních stran, bude se KSČM muset hodně snažit, aby to bylo k ní.

Hodně práce za parlamentní politiky mohou odvést jejich komunální kolegové, které si občané mohou lépe osahat, aby pochopili, že dnešní komunisté nekoušou. Nechme se překvapit, kolik jich při defenzivní kampani KSČM za čtrnáct dní v zastupitelstvech bude.