Malé dítě o prázdninách, kam s ním?

Letní provoz školek působí problémy řadě rodičům, není ale příjemný ani pro personál školek a děti samotné. Řešením by mohla být například externí výpomoc.

Instrukce zní jasně. „Tady do tabulky zapište, zda budete mít zájem o místo v (obecní) školce o letních prázdninách. Je to ale spíš pro děti zaměstnaných rodičů, takže pokud jste na rodičovské, ....“ Ani nečekám, co bude následovat a pokyny přerušuji betonovým ujištěním, že byť jsem na rodičovské, pracuji stejně jako předtím. Většinu práce dělám z domova.

Zapisuji do tabulky, že naše prvorozené dítě bude školku o prázdninách navštěvovat veškerou možnou dobu, tedy patnáct pracovních dnů. Co si počneme po zbytek července a srpna, zatím netuším. Část bezškolkové doby strávíme na společné rodinné dovolené. Ta je v našem případě osmidenní. A dál? (Soukromé školství nepovažuji z ideových a ekonomických důvodů za adekvátní alternativu.)

Protože jsme v chození do školky začátečníci, nezapsali jsme se včas do prázdninového provozu v jiných obecních školkách rozsetých různě po Praze 2. Jak se ale ukazuje, bylo by to pravděpodobně zbytečné. Tříletá dcera změnu v provozu školky nese nelibě. S převážně neznámými dětmi tráví čas v jiném patře školky, než byla zvyklá celý předchozí rok. Chybí jí i „její“ paní učitelky. Výsledek je, že do školky nedochází ani celých nevratně předplacených patnáct dní.


Nejčastější argument, který se objevuje při obhajování okleštěného prázdninového provozu, je: „Musíme si vybrat svou dovolenou, což je ve školním roce téměř nemožné“. Foto Tomáš Tkáčik, Mediafax

Při náhodné rozmluvě s několika učitelkami se pak dozvídám, že prázdninový provoz není příjemný ani pro ně. Systematická práce s dočasnou skupinou neznámých dětí se dělá těžko. Prázdninový provoz mateřských škol tedy nemusí vyhovovat ani dětem, ani rodičům, ani personálu. Skvělá příležitost zamyslet se nad případnou změnou v nastavení systému.

Nejčastější argument, který se objevuje při obhajování okleštěného prázdninového provozu, je: „Musíme si vybrat svou dovolenou, což je ve školním roce téměř nemožné“. Nedivím se, že se s takovým argumentem někteří rodiče nespokojí. Dvouměsíční volno má přece málokdo z nás.

Situace ve školkách je samozřejmě komplikovanější, protože pedagogická práce s dětským kolektivem velmi malých dětí je psychicky náročná a spojená s odpovědností. Nemám v úmyslu delší odpočinek v žádném případě kritizovat. Naopak, rozuměla bych, i kdyby bylo volnějších měsíců v roce pro takto náročná povolání víc.

Letní prázdniny jsou nakonec jen takový obyčejný sociální konstrukt. Nemění to však pranic na mém údivu, proč by školka nemohla plnohodnotně fungovat od ledna do prosince, když zákoník práce nám nadělil jen čtyři týdny dovolené.

Děti by se nemusely na léto stěhovat do jiné třídy, ani kompletně měnit kolektiv včetně pedagogického vedení. Učitelé a učitelky by mohli i nadále pracovat s dětmi, které znají, a to bez limitující dočasnosti v řádu několika týdnů. A rodiče by nemusely hrát celé léto bojovou hru spočívající v nalezení aktuálně otevřené školky a poté v debatě se svou ratolestí o tom, zda jsou děti v této školce stejně kamarádské jako v té minulý týden a také v té, do níž dítě půjde o dva týdny později.

Nejsem v roli předkladatelky řešení. Napadá mě však, že v praxi by to asi znamenalo získat do školky externí výpomoc. Možná by šlo navázat spolupráci s pedagogickými fakultami či pedagogickými středními školami? U dětí by přitom vždy zůstával alespoň jeden z kmenových zaměstnanců s ukončeným pedagogickým vzděláním.

Druhá varianta vyplynula z rozhovoru s další učitelkou. Prý by vydržela pracovat celý rok a se čtyřtýdenní dovolenou, pokud by na jednu třídu připadlo maximálně patnáct dětí a dvě pedagogické síly. Takže kdyby nebyly v Praze přeplněné obecní školky, mohly by být otevřené po celý rok? Řeknu vám, ti ředitelé a ředitelky školek to nemají vůbec jednoduché.

Dokud se však ledy nepohnou, čekají nejen mě, ale jistě i další rodiče, kteří se snaží sladit rodinný a profesní život, probdělé letní noci. Nad klávesnicí.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Vladan Ševčík - Energetik

Prázdniny... Středa, 13.Srpna 2014, 00:40:34

Řešení:Babičky, sourozenci popřípadě placené chůvy.. Dvakrát po týdnu obojí prarodiče a pak týden každý sourozenec, za sebe mohu říci, že to funguje perfektně a ještě to ztmeluje rodinu. A někdy i placená chůva.Každá sranda něco stojí. Prázdniny by pro děti měly být relax a ne je pořád strkat po všech opatrovnách a udržovat v nich pracovní návyky jak na vojně po celý rok.
Za nadstandarty se platí a i dnes si každý může na prázniny zaplatit jakoukoliv formu péče o dítě.V případě Prahy o které píšete si myslím, že si můžete vybrat ze široké škály.Ono když za každé dítě připlatíte o prázdninách 3tisíce, tak to na ty dvě učitelky při 15 dětech ve školce výjde.

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Středa, 13.Srpna 2014, 16:18:48

Má to několik problémů:

1. Dítě je potomkem rodičů, kteří za něj mají primární zodpovědnost, pokud nedojde k tomu, že se výchova přesune k někomu jinému (typicky když dítě osiří, soud ho odebere rodičům atp.). Z toho důvodu si nemyslím, že je férové automaticky počítat s tím, že ostatní příbuzní ho budou hlídat, kdykoliv to rodiče budou potřebovat - například v dnešní době je běžné, že i prarodiče chodí do práce, i když jsou v důchodu, chtějí si odpočinout, sourozenci zase chtějí jít na brigádu (někdy je to bohužel nutnost) atd.

2. Ne každý má peníze na chůvy/chůváky (?).

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Dodatek Středa, 13.Srpna 2014, 16:20:24

Někteří členové rodiny navíc nebydlí blízko sebe, takže i kdyby čas a vůle byly, kvůli geografické vzdálenosti si dítě nepohlídají.

Vladan Ševčík - Energetik

Problém? Středa, 13.Srpna 2014, 18:06:9

Základním problémem je dle mne to, že rodiče místo aby upřednostňovali přirozené rodinné vazby, tak upřednostňují institucionální neosobní(neemoční) péči státu tzn. stát zodpovídá za péči o dítě.Tím se rodiče nezbavují zodpovědnosti???
Děti totiž tráví, běžně ve školce během školního roku denně od
6:30 do cca 16:30 (to je doba po kterou se rodič o dítě při osmihodinové pracovní době + nějaká doba na dopravu do práce nemohl postarat) a takový desetihodinový gulag dětem ordinovat i přes prázdniny?? Ty by měly být relaxem a změnou, nikoliv každodenní rutinou.Trošku úsměvný je bonmot o odpočívání prarodičů, kteří chodí do práce. Pro mé i manželčiny rodiče(všichni pracují) je největší životní štěstí se o vnuky starat, nepromarnit žádný okamžik jejich přítomnosti, kdy jsou po letech bez vlastních dětí žádaným artiklem. Uběhne deset let a děti o ně ztratí primární zájem, a pokud k nim děti nebudou mít citové pouto a hezké vzpomínky z mládí, budou z nich tahat jen tak peníze z očima na hodinkách. A k té vzdálenosti? Nejbližší rodinu máme 240km a 300km.Nicméně prázdniny po rodině, tak řeší všechny rodiny v okolí, je to totiž úleva i pro rodiče.

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Středa, 13.Srpna 2014, 18:18:48

Školka není gulag, školka je vzdělávací zařízení. Věřím tomu, že existují školky, kam se děti těší, protože se tam setkají s kamarády, hodnými učiteli a něco se ještě naučí, ovšem to učení probíhá jinak než na vyšších stupních školy, takže děti nepotřebují takový prázdninový režim jako žáci ZŠ.

Jestli se ve vaší rodině rádi kdykoliv postarají o děti, tak je to výhoda, ale ne každý je takový. Pak je tu i zájem dítěte, které má třeba s některými příbuznými mizerný vztah a nechce k nim (osobní zkušenost).

Vladan Ševčík - Energetik

Školka Středa, 13.Srpna 2014, 22:05:53

Já bych to zjednodušil.Pokud je stávání o půl šesté přes prázdniny pro dítě přínos a těší se na něho, tak se za gulag omlouvám.Nicméně, tak jak neexistují jen hodní rodiče a prarodiče, tak rozhodně neexistují jen hodné paní učitelky a spolužáci, pokud přistoupím na neideální svět. Nicméně k jádru.
Už dnes lze přes celé prázdniny dítě umístit třeba do "parašutistického kroužku", ale je nutno to zaplatit. Tudíž je alternativa zvláště ve městech. Nicméně u nás na malých obcích, ani nejste schopni mnohdy umístit dítě po třetím roce během školního roku pro nedostatek kapacit.Můj příklad, 4000Kč měsíčně, prům. 4h/d cca, za hlídání tříletého dítěte v naší domácnosti chůvou. Z tohoto pohledu mi prázdninové problémy s umístěním dětí příjdou jako procházka rajskou zahradou. Ale věřím, že někdo i s tím má trable. Rozumím té osobní rovině, nicméně ji nechápu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.