Šabatová: občané Evropské unie mají právo volit a být voleni do zastupitelstev

Ombudsmanka Anna Šabatová upozorňuje, že občanům Evropské unie, kteří dlouhodobě žijí v České republice, je upíráno volební právo. Obrátila se proto na ministra vnitra Milana Chovance, aby vládě předložil novelu zákona.

(vd)

23.07.2014 11:50

Volby

Za problematické Šabatová považuje také bránění občanům EU být členy politických stran a hnutí. Foto Saša Uhlová, DR

Občanům Evropské unie dlouhodobě žijícím v České republice je upíráno volební právo, které jim náleží podle Smlouvy o fungování Evropské unie. Nemají možnost účastnit se voleb do zastupitelstev obcí a krajů, ani se nemohou stát členy politických stran. Ve středu to uvedla ombudsmanka Anna Šabatová.

Podle jejích slov je jim tak odepřeno právo občanů obce podílet se na samosprávě a plnohodnotně se zapojit do veřejného života v zemi, kde dlouhodobě žijí. Jde o přímý rozpor s evropským právem a se zásadou nediskriminace občanů jiných členských států Evropské unie.

Veřejná ochránkyně práv se proto obrátila na ministra vnitra s doporučením, aby vládě předložil novelu zákona o volbách do zastupitelstev obcí a zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, která by přiznala volební právo všem občanům jiných členských států Evropské unie s bydlištěm v České republice a umožnila jim také stát se členy politických stran.

Vzhledem k tomu, že primární evropské právo lze v tomto případě podle Šabatové aplikovat přímo, tj. i předtím, než proběhne legislativní proces změny zákonů, chce ochránkyně jednat s ministrem o možnosti změnit pravidla účasti občanů EU již pro letošní komunální volby.

Smlouva o fungování Evropské unie stanovuje, že občané Evropské unie mají právo volit a být voleni ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.

Bydlištěm se přitom rozumí členský stát, v němž občan Evropské unie žije, ale není jeho státním příslušníkem. Po jak dlouhou dobu má být členský stát jeho bydlištěm, aby se na něj volební právo vztahovalo, předpisy EU nestanovují a nechávají takovou podmínku na jednotlivých členských státech, ovšem při respektování zásady nediskriminace.

Jestliže tedy občan Evropské unie splňuje volební podmínky stanovené členským státem, v němž má bydliště, má podle Smlouvy o fungování EU a dalších evropských směrnic právo volit a být volen v obecních volbách.

Zatímco pro účast ve volbách do Evropského parlamentu Česká republika určila podmínku přihlášení k trvalému nebo přechodnému pobytu po dobu nejméně pětačtyřiceti dní, v případě komunálních voleb nejsou evropské předpisy respektovány a občanům EU je volební právo upíráno.

Podmínkou totiž v případě komunálních voleb není délka pobytu na území, nýbrž získání povolení k trvalému pobytu. Účast v komunálních volbách je umožněna jen občanům, kteří jsou v den voleb v příslušné obci přihlášeni k trvalému pobytu.

Tím se v případě občanů České republiky myslí pouhý „evidenční“ trvalý pobyt podle zákona o evidenci obyvatel. Pro cizince je však trvalým pobytem povolení k pobytu na území České republiky, které lze získat zásadně až po několika letech (zpravidla pěti) nepřetržitého pobytu na našem území. Tato podmínka tak podle Šabatové představuje přímý rozpor s právem EU.

„Je zcela absurdní, aby právní pojem ‚bydliště v členském státě‘ obsažený ve Smlouvě o fungování EU, jímž je vymezováno volební právo občanů EU, byl v české právní úpravě odlišně vykládán v případě voleb do Evropského parlamentu a v případě voleb do zastupitelstev obcí,“ uvedla Šabatová.

Za podobně problematické považuje také bránění občanům EU být členy politických stran a hnutí. Ústavní pořádek České republiky garantuje právo sdružovat se v politických stranách výslovně pouze občanům České republiky, ale současně cizincům členství ve stranách nezakazuje.

Naproti tomu zákon o sdružování v politických stranách a hnutích toto právo přiznává pouze občanům České republiky. Ani občané EU, kteří v ČR získají povolení k trvalému pobytu, se tak nemohou stát členy politické strany.

„Ve volbách jsou tak znevýhodněni,“ tvrdí ombudsmanka. V případě voleb do Evropského parlamentu, kdy mohou své kandidáty nominovat výhradně politické strany, jsou tak podle Šabatové cizinci z jiných zemí EU s pobytem v České republice přímo diskriminováni.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.