Tragédie historických rozměrů?

Porážka brazilského fotbalového týmu Německem, resp. Nizozemskem nevyvolala v samotné Brazílii jen pláč, jak by se mohlo zdát z běžného zpravodajského pokrytí. Neméně četnou reakcí se stala satira, a to zejména politická.

Jako skutečnou pohromu se rozhodla brazilskou porážku s Německem prezentovat česká i zahraniční média. Veřejnoprávní ČT24 rezignovala na seriózní zahraniční zpravodajství, aby místo toho věnovala prostor údajné „národní tragédii“ a „největší ostudě v dějinách“, jak fotbalový zápas nazval Daniel Takáč v pořadu Události, komentáře. Ve stejný večer Horizont ČT24 ukázal „davy utápějící smutek v slzách“ a hořící autobusy. Aby podtrhla domnělý význam sportovní události, označila reportáž fotbal za „opravdové náboženství spojující zemi“. Vypjaté emoce možná ke sportu patří, málokdy je však média přenáší tak manipulativně do veřejného prostoru.



V každém případě není možné tvrdit, že by dominantní reakcí Brazilců měl být usedavý pláč následovaný agresivní odplatou na veřejné dopravě. Spojit několik zapálených autobusů s imaginací celonárodní katastrofy je čirá demagogie; k činnosti několika výtržníků mohlo dojít stejně dobře při drtivém vítězství. Například někteří argentinští fanoušci, kteří žádnou prohru neutrpěli, opakovaně dělali výtržnosti a musela proti nim zasahovat policie.

Při pohledu s chladnou hlavou nebyly vážné reakce ve většině, část z nich byla navíc vděčná. Komentátor Marcelo Rezende ve svém výstupu trefně shrnul pocity části společnosti, která byla ráda, že Brazílie se nestala mistrem světa, protože vítězství mohlo přispět k zakrytí problémů spojených s organizací celé události; jmenujme namátkou astronomické náklady, korupční skandály nebo vystěhování tisíců rodin. Nejčastějším způsobem odpovědi však byla satira.

Nepolitická satira přirozeně přišla s narážkami na nacismus. „Na kom se Německo dopustilo největšího masakru po 2. světové válce? Na brazilské fotbalové reprezentaci,“ zní nová populární hádanka. V souvislosti s nacismem padlo mnoho nevkusných žertů, ovšem ještě nevkusnější výroky se vynořily v zahraničí. Například jeden malajský zákonodárce se nechal hrou natolik unést, že na svém twitterovém účtu provolával slávu Hitlerovi.

Podobně nevkusné byly některé reakce přirovnávající zápas ke hromadnému znásilnění a Brazilci zaplavili snad všechny světové pornografické weby částmi zápasu pod hlavičkou „veřejné ponížení“ nebo „sado-maso“. Slavná socha Krista v Riu de Janeiru na některých příspěvcích raději odstartovala, na jiných Ježíše nahradila triumfující Angela Merkelová.



Zajímavější je výbuch politické satiry. Mistrovství světa nebylo v Brazílii populární a mnohým zůstaly v paměti přešlapy politiků i sportovců.



Tady se například připomíná často parodované prohlášení Ronalda, že stavba nemocnic mistrovství světa nevyhraje. „Tak bylo přeci jen lepší mít nemocnice,“ vkládá autor do úst rozesmátému fotbalistovi. „Lidi, zapomeneme na mistrovství a budeme se soustředit na nemocnice,“ říká na jiné variaci. Neméně vděčným cílem se stala sama prezidentka Dilma Rousseffová, která nazvala sportovní událost copadascopas, tedy největším mistrovstvím všech dob.



V jejím podpůrném gestu před osudným zápasem se dokonce našla předpověď výsledku. Brazilci kromě toho v narážce na program Mais Médicos navrhují, že v roce 2018 by mohla Dilma zkusit sestavit tým z kubánských hráčů.

Německo samotné se spíše než terčem nadávek či útoků stalo zdrojem obdivu v rámci mimořádně populárního brazilského sportu: komparativního sebemrskačství. Brazílie má prý fotbal konečně na stejné úrovni, jako vzdělání, zdravotnictví a politiky.



Zato Angela Merkelová volá: „Mám nemocnice, školy, bezpečnost i fotbal. Polib si, Dilmo!“ Porovnávaly se ekonomické a sociální statistiky a dokonce počet držitelů Nobelovy ceny. Prostě Brazílie může být vděčná: podle všech srovnání by měla prohrát s největší evropskou ekonomikou mnohem drtivějším poměrem.

Zatímco úterní prohra s Německem ještě vyvolávala vášně a stala se mimo jiné nejdiskutovanější sportovní události v historii Twitteru, sobotní debakl s Nizozemskem už nesli stoicky i největší fotbaloví fanoušci. Žádná cena útěchy? Možná je to tak lepší. V Brazílii kvůli tomu nepadne vláda ani se nebude rabovat, ode dneška naopak sbírá tisíce podpisů recesistická kampaň žádající setrvání trenéra brazilské fotbalové reprezentace pro pobavení diváků za čtyři roky. Jak pochopila i dvanáctiletá dcera Marcela Rezendehová, fotbal je fotbal. Blíží se důležitější věci.

Na podzim se konají prezidentské volby a porážka Nizozemskem či Německem na ně nebude mít žádný vliv. Vliv budou mít okolnosti příprav na světový šampionát a utracené miliardy. Nezískání mistrovského titulu pouze zajistilo, že současná politická reprezentace přišla o možnost zakrytí problémů velkolepým triumfem.


Všechny použité fotomontáže pocházejí z archivu autora.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.