Šabatová o neregistrovaných domech pro seniory: neodbornost a špatné zacházení

Návštěvy Anny Šabatové v sedmi neregistrovaných zařízeních pro seniory potvrdily, že namísto specifické péče a ochrany z důvodu zdravotního stavu a ztráty soběstačnosti jsou vůči klientům používána nepřijatelná omezovací a režimová opatření.

(vd)

24.06.2014 15:48

361313_mediafax_michal_kalasek

Veřejná ochránkyně práv apeluje na klienty a jejich příbuzné, aby si činnost a právní postavení pobytového zařízení dopředu důkladně ověřili. Foto Michal Kalášek, Mediafax

Ombudsmanka Anna Šabatová navštívila sedm neregistrovaných zařízení poskytujících sociální služby a zjistila neodbornou péči, omezování klientů v pohybu, podávání léků podle uvážení personálu, zdravotní úkony prováděné nekvalifikovaným personálem a řadu dalších nedostatků, které v souhrnu představují špatné zacházení. Varuje proto veřejnost před nejrůznějšími ubytovacími zařízeními, která porušují zákon, nemají potřebná oprávnění, a přesto sociální a ošetřovatelskou péči poskytují.

„Ubytovací zařízení poskytující péči bez povinného oprávnění k poskytování sociálních služeb (registrace) představují pro seniory či jiné osoby závislé na péči zvýšené riziko pro život, zdraví a lidskou důstojnost. Kvalita služeb a péče v nich totiž není vázána povinnými standardy kvality a obvykle chybí i odborný personál. Nelze proto vyloučit, že klienti závislí na pomoci a péči zde mohou být vystavováni špatnému zacházení,“ uvedla Šabatová.

Dotyčná zařízení podle ní musí neprodleně vytvořit podmínky pro úspěšné zaregistrování sociální služby, nebo s touto aktivitou skončit. Pokud v zařízení zjistila vážné ohrožení zdraví či zásahy do lidské důstojnosti, vyzvala k bezodkladnému ukončení daného postupu. Dosud v jednom případě se také bezprostředně obrátila na příslušný krajský úřad, aby poskytování neregistrované služby stíhal jako správní delikt.

Navštívená neregistrovaná zařízení tvoří přitom jen zlomek skutečně provozovaných zařízení tohoto typu v České republice. Kolik jich je, nelze podle ombudsmanky fakticky zjistit. Zařízení se totiž prezentují jako domovy, hotely či penziony poskytující nadstandardní péči či asistenční pomoc. A protože o registraci k poskytování sociálních služeb ani nepožádala, nemají o jejich existenci úřady přehled.

Péče o klienty tu tak jde mimo rámec jakékoli veřejné kontroly v oblasti poskytování sociálních a zdravotních služeb a klientům nelze garantovat ani základní práva a naplnění základních potřeb. Ke kontrolám dochází zpravidla až tehdy, pokud se úřady na základě stížností či vážných případů ohrožení zdraví dozví o existenci takového zařízení.

„Návštěvy neregistrovaných zařízení potvrdily, že namísto specifické péče a ochrany z důvodu zdravotního stavu a ztráty soběstačnosti jsou vůči klientům používána nepřijatelná omezovací a režimová opatření. Neodborné a restriktivní postupy personálu navíc mohou vést, či dokonce vedou, k poškození klienta. Klienti jsou tak vystaveni špatnému zacházení,“ píše se v tiskovém prohlášení veřejné ochránkyně práv.

Mezi nejzávažnější pochybení patří například to, že jsou klientům odebírány jejich veškeré příjmy jako úhrada za poskytované služby a fakticky u sebe nemají vůbec žádné peníze na drobné osobní výdaje. Jejich osobní doklady jsou deponovány zaměstnanci zařízení a nejsou zajištěny proti nevysledovatelnému zneužití.

Zdravotní úkony, zejména ošetřovatelské, v zařízeních provádí nekvalifikovaný personál, klienti nemohou zařízení opustit, personál má navíc snadno k dispozici tlumicí léky klientů. Ty jsou pak podle zjištění Šabatové podávány nejen pravidelně na základě ordinace lékaře, ale – jak bylo v několika případech zjištěno – i kdykoli v případě vlastního uvážení personálu, což často není ani spolehlivě dokumentováno.

Podle ochránkyně je důvodem rozvoje tohoto druhu podnikání nedostatek sociálních služeb a velká poptávka po nich. Síť pomoci seniorům, lidem s narušenou soběstačností či nemocným není dostatečně rozvinutá, aby mohli zůstávat ve svém přirozeném prostředí a tam dostávat pomoc a péči.

Taktéž kapacity registrovaných sociálních zařízení jsou omezené. Rodiny, které se už dále nemohou starat o své blízké, tak spatřují v jejich umístění do neregistrovaného zařízení řešení své mnohdy bezvýchodné situace.

Zařízení jsou přitom obvykle pouze držiteli živnostenského oprávnění k poskytování ubytování, stravování, případně poskytování služeb pro rodinu, což je ale neopravňuje poskytovat sociální a zdravotní péči osobám na péči závislým.

V poslední době se ochránkyně setkává i s případy, kdy ubytovací zařízení kombinuje živnostenské oprávnění s oprávněním podle zákona o sociálních službách k poskytování jednotlivých služeb. Pokud je takto simulována jiná služba (domov pro seniory, domov se zvláštním režimem), jedná se o obcházení zákona a zařízení se vyhýbá povinnosti řídit se standardy kvality péče.

Postihovat nelegální činnost v oblasti sociálních a zdravotních služeb je úkolem krajských úřadů. Šabatová tvrdí, že by proto měly prověřovat podezření či upozornění na nelegální zařízení a s provozovatelem vést řízení o správním deliktu.

Za něj lze uložit pokutu až do výše jednoho milionu, a to i opakovaně, pokud provozovatel v činnosti pokračuje. V takovém případě může neoprávněná činnost přerůst do trestného činu neoprávněného podnikání, které je třeba oznámit policii a státnímu zastupitelství.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.