Odvážná Hanka

Hana Holcnerová

Hana Marvanová po několika měsících odešla z pozice 1. náměstkyně ministryně spravedlnosti ČR. Hana Marvanová do veřejného prostoru vstoupila už za minulého režimu, tehdy za to byla odsouzená na půl roku do vězení.

Politická paměť je krátká. Hanku Marvanovou coby předsedkyni Unie svobody si pamatují mnozí. Hanka ale nevstoupila do veřejného prostoru až v době politických stran.

Mimochodem, původně se rozhodla pro politiku stranickou. Po rozpadu OF se přiklonila k Václavu Klausovi, který založil novou politickou stranu. Tehdy jsem s ní nesouhlasila. Dnes, i vzhledem k tomu jak dlouho a v jakých souvislostech ji znám, vím, že se rozhodla správně. Problém byl v reprezentantech směru, ke kterému se Hanka přidala. Tehdy, kdy Hanka a nejen ona, vsadila na jakoby pravici a antikomunismus, bylo málo lidí na tento politický směr připravených.

Občané byli pochopitelně nedůvěřiví. Chartisti byli divní, Havel už vůbec. Prvoplánový antikomunismus byl divný taky. Hanka zůstala svou. Nekalkulovala. Přiklonila se směrem, který nejvíce reflektoval její představu o nápravě předchozího dění. Nutně se ocitla v Unii svobody.

Za minulého režimu Hanku Marvanovou na půl roku zavřeli. Foto archiv DR

V listopadu 1989 jí bylo dvacet sedm let. Pamětníci, vzpomeňte, jak jste tehdy uvažovali a co jste dělali. Hanka sveřepě stála za svým. Zavřeli ji na půl roku, měla dvouletého syna. Kdo by tohle dnes podstoupil? Já věřím, že ve sporu Marvanová-Válková došlo k nedorozumění nebo k politickým tlakům podobným těm dávno minulým.

Musím připomenout nejen Hance, ale vám všem, že nechat se zavřít pro názor, kterému věřím, je podobné jako nechat se vyhodit z ministerstva pro názor, kterému věřím. Snad se nepletu.

Hanka Marvanová pracovala pro pravdu. Věřím, že to dělá i dnes. Kdyby to tak nemělo být, ztratí má víra v politiku další stupínek.

    Diskuse
    June 6, 2014 v 10.25
    Hanka, ta hodná holka
    Vážená paní Holcmanová, paní Hanu Marvanovou zřejmě znáte osobně a zřejmě chcete svým článkem vyzdvihnout její vysoký mravní kredit a nějak se jí zastat. Je ovšem zarážející, že přitom používáte zdrobnělinu jejího jména. Při čtení nadpisu článku jsem si myslela, že půjde o jakousi její dehonestaci. V úvodní větě píšete: „Hanku Marvanovou coby předsedkyni Unie svobody si pamatují mnozí.“ Ne, na takovou „Hanku Marvanovou“ si nepamatuji. Matně si ale pamatuji na projev, ve kterém se kdosi otřel o „Hanku Zagorovou, tu hodnou holku.“ Používání zdrobnělin a přezdívek při oslovování dospělých je stigmatizující před ostatními lidmi i na veřejnosti. To je nemístná familiárnost, která jaksi automaticky sráží důstojnost jakékoliv osoby, o které byste se veřejně vyjadřovala. Součástí zachování důstojnosti člověka je i oslovení přiměřené jeho věku, postavení a diskurzu.
    HH
    June 6, 2014 v 11.56
    Paní Mičkalová,
    vážím si toho, že jste čtenářkou DR.

    Kritizujete užití jména Hanka, nicméně jste správně nepřečetla ani jméno autorky článku, tedy mé. Nejmenuji se Holcmanová, ale Holcnerová.

    Pokud jde o familiérní pojmenování Hany Marvanové. Zkuste prosím text přečíst alespoň s malou dávkou empatie. Nepíšu o Marvanové jako o úřední osobě, píšu o ní jako o osobnosti, které mnozí říkají Hanko. Koneckonců stejně jako mně. Nemyslím, že by ji to v jejím postavení jakkoli dehonestovalo...

    Chápu, že hodná holka Hanka Zagorová je reminiscence ne nejpříjemnější. Ovšem nemyslím, že kvůli podobnému označení musí všechny Hanky užívat oficiální podobu svého jména. Nikdo mi neříká : "Hano".

    June 6, 2014 v 15.02
    A tak je to is Mildou Zemanem, Ráďou Johnem, Věrkou Jourovou, Helčou Válkovou a Míšou Marksovou
    Vážená paní Holcnerová, promiňte, že jsem zkomolila Vaše jméno. K používání familiérních oslovení (zdrobnělin) bych chtěla říct, že o paní Marvanové nepášete v tak důvěrném a rodinném duchu, aby "Hanka" byla na místě. Vás by tedy asi nezarazilo, kdyby se ve Vašem článku vyměnila jména postav a přečetli si něco o "Mildovi Zemanovi, bývalém předsedovi ČSSD; Ráďovi Johnovi, bývalém ministru vnitra", případně o Míše Marksové, Věrce Jourové a Helče Válkové. Jednoduše shrnuto, používání zdrobnělého jména Hany Marvanové v kontextu Vašeho článku mi prostě přijde nemístné.
    HH
    June 6, 2014 v 15.15
    Paní Mičkalová,
    myslela jsem, že vysvětluji dostatečně, jak vnímám oslovení ženy jménem Hana. Vámi uvedené zdrobněliny by mi opravdu připadaly nemístné.

    Pokud kladete na roveň podobného typu zdrobnělin i podobu jména Hana-Hanka, omlouvám se, že jsem se dotkala vašeho jemného citu pro detail.

    Mimochodem, neměla jste nějakou protivnou spolužačku Hanu ?!? :-)
    MP
    June 6, 2014 v 15.26
    Co do jména :-)
    Klára Mičkalová má samozřejmě pravdu, použití oficiálních či familiárních forem jména je textová strategie. Anebo stylistická neobratnost. Mimochodem nemusí jít o záměr dehonestovat, v oslavných řečech na generálního tajemníka KSČ nemělo zřejmě "Náš Kléma" Gottwalda urazit.
    Větší potíž ale mám s tvrzením, že "nechat se zavřít pro názor, kterému věřím, je podobné jako nechat se vyhodit z ministerstva pro názor, kterému věřím."
    To není pravda. Ministerstvo je řízeno jako autokratická struktura a za jeho rozhodnutí nese vždy politickou odpovědnost ministr. Pokud s rozhodnutím ministra člověk, kterého ministr vybral a jmenoval jako svého nejbližšího spolupracovníka nesouhlasí a ministr jeho nesouhlasu nedbá, má dotyčný jen dvě slušné možnosti -- přijmout to anebo odejít. Věta: "Buď bude po mém anebo mě vyhoď." je sprosté vydírání.
    Mimoto ať čtu ty či ony noviny, nikde jsem se nedočetl, že by paní ministryně vyhrožovala své náměstkyni vyhazovem. O této možnosti opět mluví jen paní náměstkyně. A opět je to chování, které má vyděračské charakteristiky.
    Hana Marvanová může mít věcně ve sporu pravdu, dokonce asi má. Ale to nijak neopravňuje její chování.
    MK
    June 6, 2014 v 16.58
    Nedovolil bych si psát o Miše Marksové, byť jí tak mnozí nepochybně říkají. Stejně jako mně.
    Jediná situace, kdy bych pokládal takové oslovení za přijatelné, je ta, kdy si autor s popisovaným tyká, jsou přáteli etc. a on na to chce čtenáře upozornit, aniž by tuto skutečnost příliš rozpitvával.

    Problematického je v článku víc. Mám pocit, jako by každý odstavec byl z jiného textu. Dovedu si představit celý cyklus článků, které by měly odstavce tohoto textu jako úvody.
    První- O půlročním vězení HM
    Druhý- O předstranických politických aktivitách HM
    Třetí- O působení HM v ODS
    Čtvrtý- O působení HM v US
    Pátý- O charakteru HM a nedávných událostech na MS
    Šestý- Úvaha o souvislosti témat 1. a 5.
    Sedmý- Chvalozpěv na HM
    Takhle mám ale problém určit, o čem z toho má článek vlastně být. Tedy krom toho, že o Haně Marvanové.
    HH
    June 6, 2014 v 17.30
    Míšo,
    když to tak po sobě čtu a sleduji komentáře, musím vám dát za pravdu.

    Na svou chabou obranu uvádím, že mým záměrem nebylo zabývat se všemi vámi i mnou načatými tématy. Občas někdo napíše text, který nerozvadí všechny souvislosti, ale jen na některé upozorní.

    Zřejmě jsem podcenila osobní rovinu svého vztahu k HM a článkem ve veřejném médiu. Vnímejte tedy prosím můj text jen a pouze jako článek o Haně Marvanové... Vlastně ještě lépe, osobní pohled, který by neměl být nazván komentářem :-)
    June 6, 2014 v 18.52
    Pořád lepší Hanka než Hanička a Evička
    Hanka je sice jazykově zdrobnělina, ale je to vnímáno spíše jako hypokoristikon (domácká podoba jména) než jako mazlivé označení vhodné pro dítě, to je teprve "Hanička".
    Máme tady i diskutující, kteří jiné diskutující oslovují "Evičko". Cit pro to, co je jazykově a společensky vhodné a co trapné bohužel všichni nemají.