Finančník Karel Janeček, režisér Břetislav Rychlík či právnička Hana Marvanová ve středu představili prohlášení Ukradli jste nám stát, vraťte ho zpátky, ve kterém ostře kritizují současnou politickou reprezentaci. Podle dokumentu bylo poslední kapkou v podlomené důvěře v demokratické uspořádání zveřejnění odposlechů pražského exprimátora a poslance Pavla Béma s podnikatelem Romanem Janouškem.

„Politické síly, dílem i justice a policie, jsou zkorumpovány a za fasádou předstírané demokracie prokazatelně řízeny mafiánsko-zločineckými strukturami. Situace se vymkla kontrole parlamentu, vládě a dalším institucím právního státu. Značná část politických elit je dnes nepochybně terčem vydírání,“ uvedli autoři dokumentu.

Podle jejich názoru dochází k privatizaci politiky. „O veřejných věcech rozhodují místo voličů a jejich zvolených zástupců nikým nevolení ,kmotři‘, ,šibalové‘ a organizovaní zločinci. Je ohrožen a destabilizován ústavní systém,“ píší autoři výzvy.

Podle nich proto nelze věřit, že i jasné korupční aféry budou vyšetřeny. Ze zveřejněných odposlechů je přitom podle nich zřejmé, že se jedná o pouhou špičku ledovce. „Výběrová řízení při zakázkách i při obsazování funkcí ve veřejné správě jsou manipulována. Naprosto šokující a v demokracii nepřípustné jsou pokusy umlčet nepohodlná média,“ píše se v dokumentu.

Autoři výzvy současně požadují odtajnění a zveřejnění materiálů, které shromáždila za poslední roky BIS, týkajících se aktivit lobbistů, „kmotrů“ a mafiánů a jejich propojení na politiky a další veřejné činitele.

Signatáři rovněž požadují změny ve financování politických stran, přijetí zákona na prokazování původu majetku politiků a veřejných činitelů či důsledné rozkrytí vlastníků firem, které se ucházejí o veřejné peníze. Stát podle nich také nesmí dávat peníze daňových poplatníků neprůhledným firmám, které mohou být spojeny s politiky, úředníky, korupčníky a mafiány.

„Nezpochybnitelným právem občanů je mít svobodný přístup ke kontrole práce zástupců, které si zvolili. Požadujeme nutnost neodkladného zahájení práce na novém znění zákona, který by připravil ustanovování členů rad veřejnoprávních médií tak, aby většina členů byla delegována přímo společenskými a občanskými sdruženími a svazy reprezentujícími kulturní, regionální, sociální, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostně menšinové zájmy,“ doplnili autoři výzvy v závěru dokumentu.

Výběrové podpisy

Pod výzvu se doposud připojily Veřejnost proti korupci, Nadační fond pro boj proti korupci, Vyměňte politiky, Inventura demokracie, Český helsinský výbor, Herecká asociace, Romea, či Brno kulturní. Chybí tu naopak podpis iniciativy ProAlt, která patří mezi nejvýraznější občanská sdružení kritizující vládu Petra Nečase nebo Alternativy zdola.

Tereza Stöckelová, jedna ze zakladatelek iniciativy ProAlt, řekla Deníku Referendum, že podle ní iniciativa nebyla vůbec oslovena. Rovněž Ilona Švihlíková z iniciativy Alternativa zdola o výzvě neví, její sdružení osloveno nebylo. Hana Marvanová na dotaz Deníku Referendum, proč tyto inicitivy pod výzvou nejsou, odpověděla, že o ně stáli, ale neví, kdo to měl na starosti.

Podle jednoho z iniciátorů výzvy Břetislava Rychlíka to nicméně náhoda není. „A proč by tam měla být? Vůbec mne to nenapadlo,“ uvedl Rychlík pro Deník Referendum. „Stejně jako pod výzvou není podepsána iniciativa D.O.S.T., není tam i ProAlt. Odmítáme radikální pravici i radikální levici. Navíc naše výzva neřeší sociální otázku. Jde nám o podstatu demokracie, jež je podle nás ohrožena,“ vysvětlil Rychlík pro Deník Referendum.

Mluvčí ProAltu advokát Pavel Čižinský k tomu poznamenal: „Nevím, odkud pan Rychlík čerpá své informace, ale mně ProAlt nepřipadá radikálně levicový, spíš dnes už skoro centristický, když tak sleduju pohyby ve společnosti. Lidé přestávají nekriticky přijímat dogmata o tom, že stát je z povahy věci špatný a každý je svého štěstí strůjcem. No a vedle toho názor, že demokracie je cosi odděleného od sociální otázky či ekonomické problematiky, byl snad překonán už v 19. století."

Čižinský dále dodal: „Navíc všechny tak zvané reformy, proti kterým se ProAlt vymezuje, mají korupční aspekt. Důchodová reforma jde na ruku penzijním fondům, tak zvaná reforma vysokých škol jde na ruku korporacím a soukromým vysokým školám, korupční zájmy lze najít za úplně každým tak zvaně reformním záměrem této vlády. Skoro mi připadá, že když se řekne o nějaké korupci, že je to reformní záměr, přestává to být pro některé problém."

K ProAltu se kromě řady mladých členů ČSSD, SZ či KDU-ČSL hlásí mimo jiné expremiér Vladimír Špidla, senátorka Alena Gajdůšková, filosofové Bělohradský a Kohák, sociolog Keller či jedna z posledních mluvších Charty 77 Věra Roubalová. K jeho členům patří i šéfredaktor DR Jakub Patočka.