Klíčové instituce českého státu nejsou schopny odolávat korupci, tvrdí studie

Organizace Transparency International vydala Studii národní integrity. Z analýzy vyplývá, že institucionální pilíře v ČR neposkytují dostatečnou podporu v boji proti korupci. Nejhůře na tom jsou státní zastupitelství a státní správa následovaná policií.

(vd)

08.12.2011 14:02

Penize

Taktéž politické strany se tu podle studie etablovaly jako druh podnikání, který ve skutečnosti sleduje jiné cíle než politickou soutěž. Foto Jan Miessler, Referendum

Transaparency International zpracovala Studii národní integrity, podle které nejsou klíčové instituce českého státu schopny odolávat korupci ani neplní svoji roli při jejím potlačování. Nejslabšími články v systému národní integrity jsou pak podle autorů dokumentu státní zastupitelství a státní správa následovaná policií. Naopak relativně dobře je hodnocen například ombudsman, NKÚ či organizace voleb.

„Klíčovým problémem je vysoká politizace státní správy, ale i státního zastupitelství a policie. Z ní pramení neochota aktivně postupovat proti korupci s politickým kontextem“, uvedl jeden z autorů studie Radim Bureš. U většiny pilířů studie dále konstatuje značný rozpor mezi platnými pravidly a jejich naplňováním. „Pravidla se prostě nedodržují“, doplnil Bureš.

Studie národní integrity (National Integrity SystemNIS) je přitom zaměřena na výzkum připravenosti či nepřipravenosti základních institucí státu čelit korupci. Seznam těchto pilířů podle autorů zahrnuje mimo jiné exekutivu, legislativu, soudnictví, státní správu, kontrolní instituce (například Nejvyšší kontrolní úřad, ombudsman), avšak také politické strany, média, neziskový sektor či podnikatelskou sféru.

„Pokud pilíře fungují správně, je systém národní integrity zdravý a silný, a tedy i úspěšný v boji proti korupci. Pokud v nich však některé instituce neexistují, špatně fungují, nejsou zavedena náležitá pravidla nebo není zajištěno odpovědné chování institucí, otevírá se možnost pro korupci se všemi jejími negativními důsledky,“ píšou autoři dokumentu s tím, že správné fungování systému národní integrity je nezbytnou podmínkou pro dobrou správu země.

Studie se zabývá potenciálem jednotlivých pilířů, jejich vnitřní správou a integritou a plněním jejich rolí v boji proti korupci. Zatímco potenciál studovaných institucí je většinou vysoký, svoji roli plní většina institucí nedostatečně.

Při analýze pravidel a institucionální praxe napříč pilíři se podle autorů dokumentu ukazuje, že obecně největší slabinou jsou sankční a kontrolní mechanismy, a to proto, že v mnoha případech buď vůbec neexistují, mnohdy pak sice existují, avšak nepoužívají se a nakonec v mnoha případech sice také existují, nicméně se používají jen účelově.

Hlubší pohled na studované pilíře pak ukázal, že instituce vykazují i další systémové nedostatky. Jakkoli se například transparentnost státní správy výrazně zlepšila, stále je obtížné nebo úplně nemožné získat důležité informace o vynakládání veřejných prostředků či o přípravě materiálů a rozhodnutí.

„Instituce, které vykazují nejvyšší míru vnitřní integrity, jako je ombudsman, NKÚ a také soudy, nemají na zdravé fungování společnosti potřebný vliv“, uvedl Petr Jansa, hlavní autor studie.

Studie podle Transparency International představuje „snímek“ jednotlivých pilířů na přelomu let 2010 a 2011. Vývoj v roce 2011 pak údajně přináší nové příležitosti, avšak i rizika. Zatímco na státním zastupitelství jsme podle autorů textu svědky řady pozitivních změn, pak „ořezávání“ rozpočtů může ohrozit např. fungování NKÚ či policie.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Stanislav Hošek - Český těšín

NIC NOVÉHO. Sobota, 10.Prosince 2011, 11:40:7

Bez hlubokomyslných studií jsou od počátku nového režimu zřetelné předevšímtyto nedostatky. Za prvé. Exekutivní složky státní i municipální správy, jsou kumpaniemi politických klanů. Za druhé naše právo nemá jasné sankce u velkého množství zákonů, takže ty jsou spíše deklaracemi, než právním řádem. Za třetí. Zpolitizovaná správa si usurpuje i kontrolu sama sebe, místo aby vytvořila na sobě nezávislé, veřejností (média) kontrolované instituce. A pokud nějakou nezávislou instituci, jako kupříkladu NKÚ vytvoří, tak v praxi její výsledky fakticky žádné ministerstvo neakceptuje a naopak je vždycky zpochybňuje. Veřejnost nakonec neví, zda jsou pracovníci NKÚ neschopní, nebo úředníci ministerstva darebové. Za největší lumpárnu naší demokracie považuji fakt, že si sněmovna usurpuje všechny možné kontrolní role, takže prakticky neexistuje skutečná instance opravdové kontroly ze strany veřejnosti.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.