Společnost strachu

Česká vláda založila svou existenci na vyvolávání strachu. Ať už se jedná o strach z bankrotu a z osudu Řecka, nebo z toho, že „nebude na důchody“, pokud neprovedeme penzijní reformu. Společným rámcem pro uplatňování politik, které zvyšují nejistotu, je mantra konkurenceschopnosti.

Současná česká vláda založila svou existenci na vyvolávání strachu. K moci ji dostal mediálně silně podpořený, byť iracionální strach z bankrotu a z osudu Řecka. Pokud by se nezačalo jednat, přišel by podle této vlády MMF – strach spojený s aplikací jeho politik má už dnes globální rozměr, stejně tak ale i hněv proti této neoliberální instituci. Kalousek vyvolává umělý strach, že „nebude na důchody“, pokud neprovedeme penzijní reformu, ze které budou profitovat jen penzijní fondy. Na mikro-úrovni pak jako hlavní strašáci slouží moderní drábové – exekutoři a samozřejmě strach z nezaměstnanosti, který řadu zaměstnanců dostává do situace novodobých nevolníků.

Společným rámcem pro uplatňování politik, které zvyšují nejistotu a šíří strach, je mantra konkurenceschopnosti, která se stala určitým nejvyšším imperativem, závazným pro všechny a všude. V takovém kontextu je člověk jen pracovním faktorem, který se musí přizpůsobovat ekonomickému cyklu. Jeho flexibilita – nejžádanější to vlastnost na trhu práce – by měla být absolutní, což zároveň předpokládá, že jeho nejistota je maximální. Ještě důležitější je ale ve společnosti nadvýroby jeho funkce spotřebitele, který by měl být zcela infantilní a podléhat všemu, co mu nadiktuje reklama a kupovat, kupovat, kupovat, třebas i na dluh. Hrozba exekutora ho donutí brát jakoukoliv práci, nechat se jakkoliv ponižovat a vykořisťovat – a to je přesně to, co potřebuje dnešní systém, dnešní „elita.“

Role státu je být dodavatelem určitých služeb pro soukromý sektor. Dodavatel musí být poslušný a poskytovat to, co se od něj žádá – stabilitu, bezpečí pro podnikání a v ideálním případě i legitimitu pro aktivity „elity.“ Zároveň ale za své služby od „elity“ nesmí nic chtít, naopak je jeho povinností nabízet k „volnému používání“ určité sektory, které dříve podléhaly jen státu, ale na kterých je možno si pořádně namastit kapsu. Samozřejmostí je pak rozdělování veřejných zakázek mezi své přátele, kteří se později odvděčí financováním volebních kampaní. U vzdělávání už dávno nejde o šíření kritického myšlení – to by mohlo být elitě nesmírně nebezpečné –, ale o dodávání poslušné, disciplinované, plně technokraticky uvažující třídy, které bude plnit pokyny „elity“ a přitom si bláhově myslet, jak si žije svobodně a „dělá kariéru.“ Platilo vždy, že nejlépe slouží ten, kdo neví, že slouží…

Ve společnosti strachu jsou vlastnosti, které nás činí lidmi – jako je soucit a solidarita s ostatními považovány za slabost, za něco, co oslabuje náš výkon, co destruuje naši konkurenceschopnost – a o tu jde přeci až v první řadě. Taková společnost nemá žádnou ideu, žádnou skutečnou plnohodnotnou vizi – ani ji nemůže mít, protože vše převádí do řeči čísel, lidé z ekonomiky už dávno vymizeli. Objevují se jen jako počty anonymních nezaměstnaných, neplatičů nájemného, stíhaných exekucí…

Když uvažuji o dnešní společnosti, vybavuje se mi oblíbená česká pohádka Hrátky s čertem. V ní se Martin Kabát vydává do pekla, aby zpátky dostal úpisy od princezny a její služebné Káči. Přestože mu mučením vyhrožuje samotný Satan, dokáže se mu vzepřít, když říká: „A ne a ne a ne! V tomhle je celej ten Váš kumšt, zpitomět lidi, udělat z nich ustrašený, zbabělý zvířata.“ Martin Kabát úpisy roztrhá s tím, že „takovou hanbu sám sobě neudělá“. Je určitě zajímavé, že Jan Drda – autor předlohy této pohádky – považoval Martina Kabáta za esenci češství.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

František Jonáš - Třebíč

Smůla a pradox dějin Čtvrtek, 24.Února 2011, 08:53:24


V roce 1989 jsme byli přesvědčeni, že žijeme v říši strachu z STB, všemocné KSČ atpd. Přišel 17. listopad postavený ne na hrdinství našich disidentů, ale jako hnutí v Evropě dané uvolněním šroubů v Moskvě M.Gorbačovem a jeho perestrojkou. Naši disidenti nepříjemně překvapili, tím, že neměli program na den po té....A při pohledu a poslechu jich a na ně se tomu nelze divit.
Netrvalo však dlouho a vznikl jiný strach ze šíření drog, nájemných vražd, obchodu s bílým masem a ničím neregulované prostituce, hazardní hry.........
Je smutné, že se nám vrátila fosílie z minulosti a z filmů pro pamětníky s ještě většími pravomocemi a právy prakticky bez obrany působící na kohokoli, kdo se často ne vlastní vinou dostane do hledáčku těchto zásadních pilířů pořádků naší vyspělé společnosti. Vrátil se do té doby vymřelý druh , ale s ještě většími právy, vrátil se EXEKUTOR. Ano exekutoři se stali základním stavebním kamenem pořádku naší společnosti a strachu , často většího než budila STB a jiné složky státní moci minulosti. Po totálním výprodeji majetků a přírodního bohatství se exekutoři stali větším a základnějším pilířem státu než byla dříve skloňovaná výroba ve všech pádech . Nyní po procitnutí ze sna o spravidlivějším způsobu vlády si často uvědomujeme , že práce a výroba je to co vytváří hodnoty .Katalyzátorem a často více než katalyzátorem je často bezbřehá reklama a lichva povolená a umožněná i renomovaným bankovním domům....to jde ruku v ruce s exekucí.
A i doba je zlá nemáme již Martinů Kabátů....přibylo Satanů a pokušitelů...
Tak , jak pravil jeden , co měl roli humanisty na začátku našich exekutorských dějin...."naše země nevzkvétá" , ale proti tomu , co přišlo vzkvétala a pak ještě pohovořil později o "blbé náladě". a neuvědomil si, že sám se na té blbé náladě má lví podíl..i on byl nadějí a neměl v sobě sílu ji nést a i nebyl a není ani dobrým hercem...
Teď se z naší země a už spíše "naší" země stal absurdistán ještě absurdnější než býval , kde rozhodně nevítězí pravda a láska nad lží i nenávistí. Bohužel jsme se sami stali herci v této absurdní hře, kterou píší jiní dramuturgové než byli ti na Hradě a podhradí, ale tu hru na strach si žijeme každý den a už to bohužel není jen hra...je to život...

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Františku Jonášovi - ze strategických důvodů projíždějí obilím Čtvrtek, 24.Února 2011, 10:20:3

Není to ani smůla, ani paradox dějin. Je to defilé panské jízdy:

"Takhle jsme to jednou podobně zřídili,“ ozval se Švejk, rozhlížeje se kolem, „na manévrech u Písku. Byl tam s námi jeden pan arcivévoda, to byl takovej spravedlivej pán, že když se se svým štábem projížděl ze strategickejch důvodů vobilím, tak hned za ním tu celou škodu vodhadoval adjutant. Nějakej sedlák Pícha neměl žádnou radost z tý návštěvy a nepřijmul vod eráru osumnáct korun náhrady za zdupanejch pět měr pole, chtěl se vám, pane obrlajtnant, soudit a dostal za to osumnáct měsíců.

Já myslím, pane obrlajtnant, že moh vlastně bejt rád, že někdo z císařského rodu ho navštíví na jeho pozemku. Jinej sedlák, kterej by byl uvědomělej, tak by voblík všechny své holky do bílejch šatů jako drúžičky, dal by jim kytice do ruky a rozestavil by je na svým pozemku a každá by z nich musela vítat vysokýho pána, jako jsem čet vo Indii, kde se dávali poddaní nějakýho panovníka vod toho slona rozšlápnout.“
Brzký příchod jara do Třebíče přeje JK

František Jonáš - Třebíč

Janu Kopeckému-ze strategických důvodů projíždějí všade Čtvrtek, 24.Února 2011, 12:00:59

a neplatí ani zlatku.Ono se totiž nedostává spravedlivejch pánů a už vůbec ne adjutantů a brzo nebude ani to vobilí.

To je holt fakt, že když někdo slouží privatizaci do roztrhání těla, tak není čas oni vosejt a když se voseje, tak se třeba nesklidí, při těch všech starostech. Jinak škoda , že Švejk nežije, byl by to konečně dobrej prezident, strany by se na něm shodli a přímou volbu by taky vyhrál, trochu se mu podobal VH, ale nebyl tak vtipnej a neznal tolik příběhů a ani teďka v klidu se moc nepolepšil. No snad do toho snědenýho krámu po těch hlavních exekucích někoho najdem, aby lid nežil jen ve strachu, ale vobčas se i zasmál, třeba při četbě Švejka... S veselou vzpomínkou na dalšího velikána..feldkuráta Otto Katze...." To se nám to hoduje,když nám lidi půjčujou, Švejku" posílám zatím ledový pozdrav do Prahy a věřím, že brzký příchod jara a že bude se blížit Pražskému jaru a 5.3.2011 se k tomu přiblížíme o několik pídí a na podzim se vobilí sklidí zas do našich sýpek....ještě letos s nižší DPH.

Stanislav Hošek - Český těšín

Jen k tomu Drdovi. Neděle, 27.Února 2011, 12:54:50

Samozřejmě, že souhlasím s každou myšlenkou textu, ať již se týká neoliberálního satanstva konkurenceschopnosti, či jí budované společnosti strachu neprivilegovaných. Jen to češství potřebuje jednu poznámku. Drdovo češství je češstvím husitů, tedy prvokomunistické, navíc Žižkovo, čili zrádce šlechtického stavu, češství tvrdohlavých lidových elit, které jediné odolávaly poněmčování doby Jiráska temna, podle současné ideologie naopak kulturně vyspělého baroka. Češstvím obrozeneckých nacionalistů, Masarykova omylu (Tábor je náš program), ale především češstvím Nejedlého, Vančurova – prostě češstvím komunistickým, tedy češstvím pro současné mocné absolutně zločinným.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.