Přijímací zkoušky na víceletá gymnázia jsou bojem o poziční výhody

Na vysokou školu se hlásí téměř 100 % absolventů víceletých gymnázií, 90 % čtyřletých gymnázií, 72 % středních odborných škol s maturitou a 35 % středních odborných učilišť s maturitou. Podobně nerovnoměrně je také samotné přijetí na vysokou školu.

V pátek 25. dubna stojím před jedním z brněnských víceletých gymnázií. Ráno lehce sprchlo. Nyní se vyjasnilo, i když olověné nebe stále visí nízko nad obzorem. Pozoruji rodiče, kteří se tlačí před vstupem do gymnázia. Hledají v papírech vyvěšených na vstupních dveřích, jestli jejich dítě uspělo při přijímacích zkouškách. Stejná situace se odehrává v celé zemi.

Paralelní vzdělávací větev k základní škole nutí rodiče hrbit se před dveřmi víceletých gymnázií. A devět z deseti z nich odchází s povislými rameny. Bez úsměvu na tváři a s uchem přitisknutým k mobilnímu telefonu. Jejich dítě neuspělo. Proč k tomu dochází? Proč jsou rodiče ochotni absolvovat strastiplnou cestu SCIO testů a přijímacích zkoušek na veřejná víceletá gymnázia, když se mohou jejich děti bez problémů vzdělávat na základních školách?

Abychom odpověděli na tuto otázku, musíme se zbavit tradiční představy o vzdělanostních stupních jako absolutních kategoriích. Podle této představy platí, že získaný stupeň vzdělání přináší také určitou pozici na trhu práce a jí odpovídající příjem.

V době vzdělanostních expanzí (růstu počtu míst ve středním vzdělávání nebo na vysokých školách), k nimž dochází v západoevropských zemích od 70. let 20. století a u nás s dvacetiletým zpožděním, sociologové takovou představu opouštějí. Čím dál tím méně totiž koresponduje se sociální realitou. Vzdělanostní stupně začínají konceptualizovat v relativních kategoriích. Jako poziční výhody. O co jde?

Představme si, že máme kohortu mladých, v níž má 60 % vysokoškolský diplom. Můžeme se buď spokojit s konstatováním, že v takové skupině již vysokoškolské vzdělání není tím, co bylo před deseti lety, kdy vysokoškolský diplom mělo 20 % mladých. Lehce pak přijmeme závěr, že vysokoškolské diplomy devalvují. To udělají zastánci tradičního pohledu na vzdělání, ti kteří chápou získané vzdělanostní stupně v absolutní rovině.

Oproti tomu se však můžeme nad touto masou vysokoškoláků znovu zamyslet a konstatovat, že mezi nimi rozdíly existují. Jsou to však rozdíly relativní. Jsem-li součástí této masy, tak jsou tyto rozdíly dané tím, kolik vysokoškoláků je v pomyslném žebříčku přede mnou a kolik za mnou. A to se liší žebříček od žebříčku. Záleží vždy na kritériu, které zvolíme. Všichni máme stejné vzdělání, nicméně to, v čem se lišíme, co trh práce zhodnocuje, se mění.

Výhoda není dána samotným vzděláním, ale tím, jak si v rámci stejného stupně vzdělání moje konkrétní vzdělání stojí. Tedy „jaké“ nebo přesněji řečeno „kolik“ mám vzdělání vzhledem k ostatním. V tom spočívá pointa relativního pojímání vzdělání. Zaměstnavatelé zhodnocují jiné aspekty vzdělání dnes a jiné budou zhodnocovat zítra, protože trh práce se proměňuje. Začneme-li takto vnímat vzdělanostní stupně v době vzdělanostní expanze, mnohé z toho, co nám zůstává zastřeno, se projasní.

Z tohoto úhlu pohledu se vraťme k tomu, co se každoročně odehrává u přijímacích zkoušek na víceletá gymnázia. Není to pak boj o vyšší vzdělání potomků, je to boj o jejich poziční výhodu ve srovnání s ostatními maturanty. Nejde totiž již o to, zdali dítě maturitu získá nebo nikoliv (tu získá při vzdělanostní expanzi v každém ohledu), ale o to, jaká maturita to bude. Přesněji řečeno z jaké školy. A maturita z víceletého gymnázia znamená ve srovnání s jinými maturitami poziční výhodu.


O víceletá gymnázia je ve srovnání s ostatními variantami maturitního vzdělávání totiž čím dál tím vyšší zájem. Foto Bohuslav Štěpánek, Mediafax

Má něco navíc, co v její definici jako absolutní kategorii není zohledněno. Sociologové pak konstruují nejrůznějších typů vzdělanostních indexů, které by indikovaly kompetitivní výhody spojené s variantami stejného stupně vzdělání. Čeští rodiče tuto skutečnost, zdá se, velmi brzo pochopili. O víceletá gymnázia je ve srovnání s ostatními variantami maturitního vzdělávání totiž čím dál tím vyšší zájem. A statistické údaje jim v tom dávají zapravdu. Uveďme si pro představu několik z nich.

Na vysokou školu se hlásí téměř 100 % absolventů víceletých gymnázií, 90 % absolventů čtyřletých gymnázií, 72 % absolventů středních odborných škol s maturitou a 35 % absolventů středních odborných učilišť s maturitou.

Podobně nerovnoměrně je rozloženo také samotné přijetí na vysokou školu. A rozdíly existují také v pravděpodobnosti dokončení vysokoškolského studia. Například vysokou školu předčasně opustí asi 5 % absolventů víceletých gymnázií, 13 % absolventů čtyřletých gymnázií, 22 % absolventů středních odborných škol a 40 % absolventů středních odborných učilišť s maturitou.

Ministerstvo sice dotuje výuku žáků v základních školách a na víceletých gymnáziích stejnou částkou, na krajské úrovni je však s těmito sumami manipulováno ve prospěch žáků víceletých gymnázií. Systémově se tak udržuje poziční výhoda studia na víceletých gymnáziích ve srovnání s jinými formami studia, které poskytují stejný stupeň vzdělání.

Zaparkují-li tedy rodiče své potomky na víceletá gymnázia, dostanou je do skupiny dětí, které mají ve srovnání se svými vrstevníky studujícími na jiných školách vyšší aspirace jít na vysokou školu, vyšší pravděpodobnost dostat se tam a vysokoškolské vzdělání také dokončit. Přitom z hlediska absolutního označuje jejich maturitní vysvědčení stejný stupeň vzdělání, jako z jakékoliv jiné střední školy s maturitou. Z hlediska relativního tomu však tak není.

V Brně je rozhodnuto. Další kolo přijímaček na veřejná víceletá gymnázia zase za rok. Vyšlo slunce a dav před vstupem do gymnázia začal řídnout. Kdosi se při odchodu sám sebe nahlas ptá: „Když je o to takový zájem, nechápu, proč otevírají pouze jednu třídu?“ Selský rozum zde uhodil hřebíček na hlavičku. Odpověď je totiž jednoduchá.

Pokud by k tomu došlo a většina nebo dokonce všichni odmítnutí by byli přijati, poziční výhoda, o kterou se tu hraje, by přestala existovat. Víceletá gymnázia by přišla o důvod své existence. Žádný dav roztřesených rodičů by se nesrotil, nikdo by nebyl rozčarován, nikdo by se neradoval. Pozice základních škol by posílila, sociální rovnost před maturitním vzděláváním by vzrostla a český vzdělávací systém by byl spravedlivější.

A co si myslíte vy? Diskuse (34 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Katrňáku Pondělí, 26.Května 2014, 11:36:8

S vašim článkem nelze polemizovat. Ale nelze se z něj ani příliš dovědět. Gymnázia jsou už z principu zaměřená na vyslání svých absolventů na VŠ. Gymnasista není připraven a veden k žádné profesi, ale na další vzdělávání. Není nic překvapivého, že se snaží na VŠ dostat a udržet, a že se jim to daří. O tom, že ani s VŠ titulem nemá člověk nic jisté, a že víceletá gymnázia jsou zdrojem nespravedlnosti ve vzdělávacím systému, jsem už četl pěkných pár článků. Možná i zde.

Olga Hubíková - Brno

Tomáši, Pondělí, 26.Května 2014, 14:30:56

- musel bys porovnat úspěšnost absolventů stejného gymnázia, které má osmileté, čtyřleté (případně šestileté) obory - když píšeš o tom, že absolventi čtyřletých gymnázií ve větším počtu nedokončí VŠ, mohou to být studenti z gymplů, které ani osmileté obory nemají a zároveň to jsou školy s celkově nižší úrovní a nižšími nároky - republika je plná gymplů pochybné kvality. Nevěřím, že když jde o prvotřídní gymnázium, bude v úspěšnosti dostudování VŠ takový velký rozdíl mezi studenty, co studovali na tomto gymnáziu osm let a čtyři roky;
- domnívám se, že děti, které se dostaly na osmitelé gymnázium, by se stejnými šancemi ukončily úspěšně VŠ, i kdyby zůstaly na běžné ZŠ - zjevně totiž mají ke studiu předpoklady, a to nejen inteligenční - dostat se na osmileté gymnázium vyžaduje velkou sebekázeň, schopnost systematicky se dlouhodobě připravovat, a motivovat se (nebo se, pravda, nechat motivovat od rodičů) , ale každopádně jde o chytré děti schopné velkého nasazení a úsilí - tzn. myslím, že to jsou zejména tyto předpoklady a ne primárně fakt, že chodily na osmiletý gympl, co zvyšuje šanci, že studium VŠ nevzdají při prvních (druhých , třetích, čtvrtých :))) ) obtížích;
- ještě moje osobní pozorování z Brna: pro spoustu rodičů je to vysloveně statusová záležitost, dostat dítě "mezi své" na osmiletý gympl, a to, že se tam dítě nedostane, prožívají pomalu jako společenské znemožnění - nevím, do jaké míry v té souvislosti zvažují budoucí poziční výhody

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Od absolventky osmiletého gymnázia Pondělí, 26.Května 2014, 16:58:48

"A maturita z víceletého gymnázia znamená ve srovnání s jinými maturitami poziční výhodu."

To není tak úplně pravda. 1) Díky státním maturitám se rozdíly stírají a 2) na mém prvním gymplu byly stejné maturity (tj. stejné zadání a otázky) jak pro čtyřletý, tak i pro osmiletý stupeň. Myslím, že na ostatních školách to bude obdobné, bude-li se jednat o gymnázia se stejným zaměřením (tj. osmileté matematicko-fyzikální a čtyřleté matematicko-fyzikální).

Ráda bych ještě upozornila na výzkum Jany Strakové cca z roku 2011, podle kterého mají absolventi víceletých i čtyřletých gymnázií stejnou šanci na přijetí u všech oborů s výjimkou práv, kde je nepatrně vyšší šance u těch, kteří prošli víceletým studiem.

Většina lidí je z nějakého záhadného důvodu přesvědčena, že přijetí na víceleté gymnázium musí garantovat zvýšené studijní předpoklady, ale to je hodně individuální a záleží na tom, jaké přijímačky si nastaví škola a potom také jakým způsobem probíhá výuka (někde na studijních schopnostech nezáleží, důležité je naučit se učebnici jako básničku).

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

A ještě dodatek... Pondělí, 26.Května 2014, 17:04:9

Nesmíme také zapomenout na to, že ne každý absolvent čtyřletého gymnázia prošel všemi devíti lety na ZŠ. Stává se často, že si v kvartě osmiletého nebo v sekundě šestiletého gymnázia podá několik studentů přihlášku i na jiné gymnázium a další školní rok tam nastoupí do prvního ročníku.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Poziční výhoda by nezmizela Pondělí, 26.Května 2014, 18:18:9

kdyby byly na gymnazium přijaty všechny děti, jejichž rodiče je tam chtějí mít. Jen by to byla více poziční nevýhoda pro děti, které na viceleté gymnasium nejdou. Je to jako s tím VŠ vzděláním: pokud ho má 60% kohorty mají menší zvýhodnění na pracovním trhu než když je to 20%, ovšem zase je větší nevýhoda to VŠ vzdělání nemít, když ho má většina.

Důležitý je ale postřeh, že to dělení dětí na ty, co na víceleté gymnasium jdou a ty co zůstanou na základce neprospívá dětem jako celku, ale jedněm dětem na úkor druhých.

Jde o budoucí společenský status a ambiciozní rodiny se snaží své děti zvýhodnit proti jiným dětem. Existence výběrových škol jim to usnadňuje: proto lidé s větším sociálním kapitálem výběrovým školám fandí. Řeči o nadání, studijních předpokladech atd tento elementární sociologický fakt zamlžují.Školství je často prostředkem reprodukce elit: zajímavé že tak mohou fungovat jak školy soukromé (v UK) tak státní (ve Francii). Může být ale také demokratizačním faktorem, jako to bylo v našich zemích v 19. století.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Spravedlivější vzdělávací systém? Pondělí, 26.Května 2014, 18:48:0

Vzdělávací systém by byl spravedlivější, kdyby víceletá gymnasia vůbec nebyla. To nejde, protože ti, co o tom rozhodují a vyjadřují se k tomu, tam chtějí posílat své děti či vnoučata. V tom případě je lepší, když je jich co nejmíň. V Praze chodí na víceletá gymnasia snad asi 20% dětí, dopad je řekl bych převážně nepříznivý.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 26.Května 2014, 19:09:17

Je už jaksi součástí bontonu něco takového říkat. Můžete mi ovšem věřit, patřit k jedničkářům na ZŠ není žádný med a takový člověk patří mezi první přirozené cíle šikany. Na víceletém gymnáziu se toto ztrácí. Tažení průměrných a slabších žáků těmi silnějšími patří spíš ke zbožným přáním, naopak stahování těch lepších k průměru třídy tvrdá realita. Jako psycholog byste o obojím nakonec mohl něco vědět.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Jednikáři to mají těžké, to jistě Pondělí, 26.Května 2014, 20:20:36

protože žijí ve stresu, nejhorší jsou samé jedničky, to se můžete jen zhoršit. Ovšem jeich rodiče většinou věří, že se to těm dětem vyplatí, per aspera ad astra.

Je mi, pane Klusáčku, líto, že jste byl jako jedničkář na škole šikanován. Víte ale o nějakém výzkumu, který by potvrzoval, že děti s dobrým prospěchem jsou častěji šikanovány, že to není jen Vaše osobní zkušenost, ale obecný jev? Já ne, jen si matně vzpomínám na výzkum, kde vyšlo, že výborný prospěch mívají spíše ty šikanující děti. Ovšem děti se nedělí na šikanované a šikanující, ty role se můžou prohodit.

Vím o sebevraždě na gymnasiu kvůli šikaně. Některým dětem se sociálně vede lépe po přechodu na gymnasium, jiným naopak.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Klusáčku Pondělí, 26.Května 2014, 20:23:54

to, co teď napíšu, prosím neberte jako snahu o objektivní argumentaci. Je to jen směs osobních zkušeností a dojmů.
Život jedničkáře není lehký, to se shodneme. Ale pokud to není opravdová šikana, tak se to dá vydržet, a když se dívám zpětně, byla to dobrá lekce do života. Pokud ano, tak už tu máme pořádný problém, který se individuální záchranou, útěkem nevyřeší, jen posune jinam.
Jeden můj geniální spolužák nedávno prohlásil, že nezná nikoho, kdo by nebyl nadprůměrný. Neměnil bych s ním.
A s tím stahováním k průměru nemám zkušenost žádnou. Bylo nás tam nadaných i exotů víc, ale stahování do průměru jsem nepozoroval u nikoho.
Ale, jak jsem již řekl, je to jen osobní zkušenost, nic víc.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 26.Května 2014, 20:38:49

Hmmm, zvyknout se dá na ledasco. I na šibenici, stačí chvilka. Je otázka, zda to má smysl. K tomu další, podstatnější, zda je hlavním úkolem vzdělávacího systému, být spravedlivý do té míry, že se bude snažit potlačovat rozdíly v nadání, studijních předpokladech, říkejte tomu jak libo. Nakonec, na nižší gymnázium se může přihlásit a o přijetí usilovat každý. Et vice versa.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 26.Května 2014, 20:57:18

Pak tu ještě zbývá otázka, čím to je, že absolventi víceletých gymnázií tu poziční výhodu v podobě vyšší pravděpodobnosti úspěšného přijetí na VŠ, mají.

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

@Vojtěch Klusáček Pondělí, 26.Května 2014, 21:35:35

Právě že výhodu prakticky nemají - viz ten výzkum, o kterém jsem tu dřív mluvila. Šance víceleťáků a čtyřleťáků jsou stejné. Má větší smysl hodnotit rozdíly mezi gymnazisty a jinými typy SŠ obecně.

Martin Profant - Praha 7

"Poziční výhoda" není dobrý výraz Pondělí, 26.Května 2014, 21:54:27

S dosti přesvědčivou mírou pravděpodobnosti lze stanovit několik důvodů lepší úspěšnosti dětí z víceletých gymnázií:
a) Statisticky běžnější původ z rodin s větším zájmem o vzdělání dítěte, který se projevuje ochotou a schopností mu přitom pomoci a podporovat ho. A také ochotou vynaložit výdaje na tento úspěch -- přípravné kurzy na přijímačky jsou docela dobrý byznys a časově docela zátěž pro rodiče.
b) Vyšší míra motivace dětí. Tedy i jinde než v rodině (to spadá pod bod a) Nejde přitom jen o "tahounské" prostředí, ale o tlak, který může dobré víceleté gymnázium na motivaci a výkon vyvíjet -- teď se budu odvolávat na pouhou osobní zkušenost, ale v širokém příbuzenstvu a vrstevnické skupině znám děti z desítky víceletých gymnázií a všem odcházeli spolužáci po nižším gymplu na různé střední školy; ne že by je ta gymnázia vyhazovala (to výjimečně), ale samy děti chtěly mít pohodovější školu.
c) Vyšší podíl rodin, které si mohou studijní úspěch svých dětí vynucovat (od sponzorských darů po vazby na školskou vrchnost) -- bohužel nezanedbatelný fenomén.
d) Výuka na gymnáziích nejen obecně lépe připravuje na vysokou školu, ale přizpůsobuje se přípravě na úspěch u přijímaček, někdy na úkor vzdělání (díky přijímačkám na medicínu se drží pozoruhodně strukturované a z hlediska obecného vzdělání např. ve srovnání s matematikou disproporční znalosti chemie nejméně u velkoměstských absolventů gymnázií).

Status školy u veřejných vysokých škol přitom sám o sobě roli obvykle nehraje. Systém přijímaček ho tam, kde je opravdu konkurenční prostředí většinou nijak nezohledňuje. Mimoto věc zkresluje fakt, že zvyk dělat celou sadu přijímaček a vybírat si nakonec z několika škol, na které byl uchazeč po maturitě přijat, je převažující zase jen u dětí z gymnázií.

Ano, víceletá gymnázia děti zvýhodňují. Ale nejspíš v prvé řadě tím, že jim poskytují o trochu lepší šanci získat lepší vzdělání a sociální dovednosti. trochu se to ukázalo v PISE, ale soubor je příliš malý na poctivější rozbor, přesvědčivěji lze ukázat rozdíl mezi gymnázii jako celkem a zbytkem středního vzdělávání.
Nevím, z jakého průzkumu Tomáš Kastrňák vycházel, když uvádí ta čísla absolventů. Ale plošný údaj není k dispozici, takže bych si dovolil být k těm poměrům skeptický bez udání bližších parametrů. Ale i tady je vidět, že rozdíl mezi víceletými a čtyřletými gymnázii je relativně malý, o polovinu menší než mezi gymnázii a ostatními školami s maturitou.

Podle mého z příslušných statistik vyplývá:
1) Jestliže dnes se dnes prakticky každý žák středního vzdělávání s maturitou pokouší uspět na vysoké škole a většina je jich na vysokou školu přijata, stálo by za to, aby převažovaly střední školy, které žáky k tomuto úspěchu připravují.
2) Rozdělení druhého stupně základního vzdělání na gymnaziální a řekněme reálný, které by respektovalo poptávku – tedy odstranění Klausova numera na víceletá gymnázia – by nezvýšilo nerovnost v přístupu ke vzdělání, ale umožnilo by
za a) solidní průchodnost obou větví základního vzdělávání (reálná větev by se musela připravit na návraty, gymnaziální by potřebovala doplňovat třídy);
za b) sanaci zbytkových základních škol (tj. výhledové reálné větve) – ano, dnes na nich sice studuje většina, ale v atmosféře těch, kteří zbyli;

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 26.Května 2014, 22:15:39

Nemají-li absolventi víceletých gymnázií prakticky výhodu v přijímání na VŠ, padá důvod, proč proti nim brojit.

Martin Profant - Praha 7

Vojtěchovi Klusáčkovi Úterý, 27.Května 2014, 15:00:30

Zase tak nevinná záležitost víceletá gymnázia nejsou. Vyostřují zprostředkovaně dopady sociálního vyloučení a lokálně devastující kvalitu základních škol (nejčastěji v malých městech). Kdyby neexistovala, bylo by třeba důsledně brojit proti jejich zřízení.
Jenomže existují a představují kvalitnější část našich škol. Pouhé zrušení by znamenalo jistou a okamžitou ztrátu kvality a hodně nejistý zisk.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Úterý, 27.Května 2014, 18:46:42

"Nemají-li absolventi víceletých gymnázií prakticky výhodu v přijímání na VŠ, padá důvod, proč proti nim brojit." Vojtěch Klusáček

Kdyby to tak bylo, tak by se dalo říct, že ta gymnasia nejsou ani k ničemu dobrá, ani k ničemu špatná.

Ovšem článek prosazuje více míst ve víceletých gymnáziich s tím, že by se tím eliminoval ten diskriminující moment. Ja tvrdím, že ne.

Víceletá gymnasia se nedají zrušit, ale lepší by bylo, kdybych jich nepřibývalo. Kdybych jich bylo málo, mohly by to být školy, které jsou řekněme pro výjimečně zralé děti, ne jako dnes pro děti z "lepších" rodin.

Martin Profant - Praha 7

JIřímu Kubičkovi Úterý, 27.Května 2014, 22:36:53

Bývala doba, kdy ta gymnasia představovala 3%. To byl dost malý segment na exkluzivitu pro výjimečně zralé děti (To existuje? A pokud ano, bylo by dobré je vytrhnout z vrstevnické skupiny?). Jenomže ty "lepší" rodiny jaksi vždy budou vědět, že to má být pro jejich děti a prosadí si to -- kdyby jen víceletá gymnázia, ale co teprve školy pro mimořádně nadané děti, tak trochu pedagogický horor.
Navíc děti nejsou a střední školy se perou o přežití. Víceletý gympl je v toto boji komparativní výhoda. Tudíž porostou. Jde jen o to, jestli přiznaně a k něčemu, anebo plíživě a plevelně.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Martinu Profantovi Středa, 28.Května 2014, 07:09:10

V názoru na osmiletá gymnasia (a školy pro mimořádně nadané děti) se shodneme. Výrazu "výjimečně zralé děti" (ne třeba výjimečně nadané) jsem použil proto, že Radka Kvačková z Lidových novin dotazem v jednom pražském gymnasiu zjistila, že většina přijatých dětí je třináctiletá, ne dvanáctiletá. Nastoupit do školy s odkladem je také "poziční výhoda".

Martin Profant - Praha 7

JIřímu Kubičkovi Středa, 28.Května 2014, 07:30:20

Máte pravdu, jen se obávám, že by podobný posun zjistila Kvačková i mimo víceletá gymnázia. Z odkladu se stal standard. Někdy "poziční zvýhodnění" pro dítě z "lepší rodiny", jindy -- a častěji -- "poziční znevýhodnění" pro děti z rodin, ve kterých se doma nepotkají s tužkou a papírem. A ona jich, bohužel, po vlastech českých není málo. Obecně mnohem větší malér, než nějaká víceletá gymnázia.

Olga Hubíková - Brno

Pane Profante, Středa, 28.Května 2014, 10:38:19

téma nadužívání odkladů by vydalo na samostatný text. Mluvíte mi z duše, že to je mnohem vážnější a rozšířenější problém než víceletá gymnázia. Problémem snad ani nejsou víceméně rutinní odklady pro děti, které sice nejsou na školu nezralé, zvládly by nástup, ale nemají z rodiny potřebné dovednosti. Problém je, že běžně rodiče vyběhají odklad i zdravým a zralým dětem, které žijí v stimulujícím (či mnohdy až nadměrně stimulujícím) prostředí. Již před časem jsem mezi rodiči zaznamenala trend dávat dítě do školy, až když v podstatě základní znalosti, které stačí získat až v první třídě, už má - přesvědčení, že to usnadní sobě i dítěti, když bude dítě číst a ideálně i psát tiskacím písmem, sčítat odčítat alespoň do dvaceti atd. Dát do první třídy průměrné, čerstvě šestileté dítě, které tyto znalosti nemá, a které se mnohdy ocitne v kolektivu, kde část dětí má odklad, protrože jsou narozené na podzim a část proto, že rodiče chtěli dítěti i sobě usnadnit nástup do školy, je doslova "vo hubu". Dítě, které by ve třídě skutečných vrstevníků celkem normálně prosperovalo, se ve třídě, kde převažují děti o tři čtvrtě roku až rok a půl starší, ocitá snadno na chvostu - sociálně i v učení. Jedinou případnou "poziční výhodu" těchto dětí můžu, za optimálních okolností - tzn. že si nezvnitřní , že jsou spíš outsideři - vidět v tom, že si zvyknou, že to nemají "zadara" - že se prostě musí snažit často víc než ostatní. Ale to je slabá útěcha.

Miroslav Novák - Praha 9

Názor inženýra ze staré školy Středa, 28.Května 2014, 20:52:30

1. "Zralé" dítě - úžasný pojem. Ta výhoda jednoho roku života navíc se při procesu výuky musí smazat nejpozději v prvním stupni ZŠ. Samozřejmě je to spojeno také s rozdílným fyzickým rozvojem, ale ten se také časem srovná, možná později. Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti - šel jsem do školy v necelých 6 letech. Postavení vůči 7 letým nebo ještě starším klukům (propadlíkům) nebylo zavíděníhodné. Při vstupu do víceletého gymnazia spíše rozhoduje inteligence (nadání) dítěte než věkový rozdíl. V mé době víceletá gymnazia nebyla, takže ve vyšších ročnících nadaní žáci leckdy přesahovali úroveň učitelů...
2. Víceletá gymnazia by měla sloužit k rychlejšímu rozvoji nadaných žáků. V době, kdy je cílem (asi ne všech), aby polovina populace prošla VŠ (čímž klesá jejich úroveň) a těchto gymnazií přibývá, to ovšem ztrácí smysl. Proto se to možná projevuje hlavně na právech (podle průzkumu). V případě naší rodiny jsme se snažili umístit dceru na víceleté gymnazium hlavně kvůli šikaně. To je další aspekt, už zmíněný výše.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Panu Novákovi Čtvrtek, 29.Května 2014, 00:04:36

To, že se rozdíl jednoho roku života "nejpozději v prvním stupni ZŠ musí smazat" vypadá pravděpodobně, ale zkušenosti a výzkumy to nepotvrzují. Nevýhoda mladších dětí se táhne celou školní docházku a platí to i v zemích se zcela odlišným školským systémem (USA). Asi to souvisí s postavením dítěte ve školním kolektivu, které má velkou setrvačnost.

Z výzkumu Sociologického ústavu (Matějů, Straková) plyne, že o vstupu do víceletého gymnasia rozhoduje především socioekonomický status rodičů. Viz http://sreview.soc.cas.cz/uploads/1ce4480fb6a82604292aad67df40a8977c14bd32_434_08review-essay39.pdf

Martin Profant - Praha 7

Miroslavu Novákovi Čtvrtek, 29.Května 2014, 11:29:28

Že rodiče řeší šikanu dítěte (často jen potencionální) vyhledáním školy, o které předpokládají, že tam nebude hrozit, to je typické chování "lepších rodin". tedy rodin, které jsou něčím bohaté, někdy penězi, jindy jde spíše o sociální kapitál v nejširším slova smyslu.
Když napíši, že je to malér, protože pak utečou ze šikanou postižené školy přesni ti rodiče, kteří by mohli učinně tlačit na její potlačení, budu mít pravdu. Ale dovolím sit to říct jen proto, že moje dcera odcházela na víceleté gymnázium ze stejného důvodu -- nemůžu z dítěte udělat rukojmí přesvědčení jeho rodiče.

Olga Hubíková - Brno

Pane Profante, nejen kvůli šikaně Čtvrtek, 29.Května 2014, 17:02:44

Připadá mi, že běžné základky jsou hrozně "glajšachtující" , pracují s velmi úzce vymezenou "normou", a kdo se nevejde, má smůlu - ve finále se obávám, že vyhovují jen relativně velmi malému počtu dětí, které se do této normy vejdou. V tomto ohledu rodiče chápu, že se snaží nadané děti se studijními ambicemi dostat na víceletý gympl. Problém je, když je mimo "normu" dítě slabší nebo něčím specifické, pro které takové řešení není ani dostupné ani vhodné, a v dosahu se nenachází žádná škola s alternativním přístupem, nebo je už plná.
Když se mi v minulém školním roce objevil v emailové schránce hromadný email od paní učitelky, který obsahoval mj. toto vyjádření, cituji doslova: "...dokonce i známky se u některých zlepšily, ale podle mého očekávání to dopadlo následovně - děti, které doma věnují čas přípravě do školy, se dočkaly lepších (pořád hezkých) známek a ti, kteří pořád čekají na "lepší zítřky" bez jakéhokoliv přičinění, stále jen čekají. Když dětem řeknu, ať si udělají opravy (a také např. okraje) v sešitech a pořád se nemohu dočkat, není divu, že se známky nezlepšují. Tohle se netýká všech, ale stále dokola těch stejných dětí.", zatrnulo mi - je vůbec v pedagogickém universu paní učitelky místo pro mého syna, který se doma učí, často látku i docela dobře umí, a přesto nosí spíše špatné známky?
Když jsem nyní dostala informaci k třídním schůzkám, kde mimo jiné stojí, že "někteří žáci stále dost zapomínají!!! - brzdí tempo celé třídy, od toho se pak odvíjí počet DÚ! " (kromě vykřičníků napsáno tučně a podtrženo, nejvýraznější sdělení ze všech) , kladu si otázku - učí učitelé nějakou abstraktní "třídu", kterou vnímají jako svébytnou entitu s jednotným , ideálně rychlým, tempem, nebo učí děti?
A co si počít se sdělením, že "pracovní tempo ve výuce a individuální příprava žádků do školy kolísá"? Je možné , že by pedagog snad mohl předpokládat, že dvacet nebo třicet dětí ve třídě bude mít stejné pracovní tempo a bude s to či ochotno se připravovat stejně intenzivně a svědomitě?
Vzhledem k tomu, že si myslím, že běžné základní školy momentálně většinou nejsou nastaveny na různorodost, nepřikláněla bych se k rušení či omezování jakýchkoliv alternativ, spíš naopak - ať už jsou to víceleté gymply či třeba na druhé straně waldorfské školy atp. - třeba takové alternativy, kde dělání "okrajů" není předpokadem studijního úspěchu.

Miroslav Novák - Praha 9

Ta stará škola... Čtvrtek, 29.Května 2014, 17:39:18

Když si představím, jak se dnes v jedné třídě sejdou děti z totálně diferencovaných poměrů majetkových, kulturních, politických nebo národnostních, nemůže to dobře dopadnout. Však se ta diferencovanost projevuje i mezi dospělými a společenský život vázne. Do toho snadno dostupný závadný obsah televize, internetu a počítačových her. A prvotřídní dostupnost drog a alkoholu (viz různé statistiky). Vy byste poslali svoje dítě do takové třídy?

Martin Profant - Praha 7

Olze Hubíkové Čtvrtek, 29.Května 2014, 19:57:41

Nedělejte si iluze, s nekvalitními učiteli obého pohlaví se setkáte i na víceletých gymnáziích. Kombinace úpadku pedagogických fakult, snížení sociální prestiže a finančního podhodnocení si vybírá daň a když se nic neudělá, bude se zhoršování zrychlovat. Zatím ještě jde o zvratná proces, jen by to chtělo taky politickou vůli. Uvidíme, třeba pan ministr začne něco dělat.

Olga Hubíková - Brno

Pane Profante, Čtvrtek, 29.Května 2014, 21:15:42

já vím. Navíc názor na to, kdo je a není dobrý učitel, je krajně subjektivní, ten učitel, ze kterého jsou jedni rodiče nadšení, může u jiných vyvolávat zděšení:)). To, co jsem chtěla říct je, že prostě základky nejsou nastaveny na jinakost a individuální potřeby a rodiče pak zoufale hledají nějaký ostrůvek pozitivní deviace, školu, která se tomuto vymyká.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Základní školy, základní společenská rovnost Čtvrtek, 29.Května 2014, 21:46:53

Pan Novák vystihl hlavní smysl víceletých gymnasií: slouží tomu, aby děti z lepších rodin měly školy, kde nejsou děti z nižších společenských vrstev.

Paní Hubíkové: základní školy nejsou nastavené na různorodost, tak ty základky dorazíme tím, že každý, kdo má tu možnost, dá své dítě do nějaké extra školy, která se pro něj hodí. Kdo má dítě velmi učenlivé, dá ho na gympl, kdo má dítě trochu zvláštní, dá ho do waldorfské školy, která umí být přátelská ke všem dětem.

Jenže všichni tu možnost nemají, nežijí ve velkých městech a nemůžou vozit děti do školy autem (dodnes jsou i rodiče, kteří to auto ani nemají, věřili byste tomu?).

Podle mého názoru by každé dítě mělo mít v místě svého bydliště školu, která je schopna se o něj postarat. Zdroje školství, lidské i ekonomické, nejsou neomezené a cokoliv si vezmou školy pro privilegované, chybí jinde. Zaráží mě, jak málo podpory má tento požadavek základní společenské rovnosti v komentariátu levicového deníku.

S těmi odklady má paní Hubíková pravdu, lidé ve školství to ví, ovšem každý rodič pochopitelně jedná v zájmu svého dítěte, ne školského systému.

Olga Hubíková - Brno

Pane Kubičko, Čtvrtek, 29.Května 2014, 22:08:39

základní školy už "doražené" jsou.
Kdybyste viděl, co se mi na jedné z ních stalo dneska, tak byste pochopil, že není možné docílit změny individuálním úsilím. Osobně jsem si již vysloužila nálepku magora, s velkým nasazením usiluju o změnu už rok, výsledek víceméně nula nula nic, kromě nervů v háji. :)))
Každopádně pokud se mi podaří dostat dítě na školu, kde se mu bude dařit lépe, alespoň mne nemůže nikdo vyčítat, že jsem utekla bez boje.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Kubičkovi Čtvrtek, 29.Května 2014, 23:17:14

Trochu směšujete různá "my". " My", české politické společenství, bychom urychleně měli nutit svojí reprezentaci, aby pomohla českým školám -- ačkoliv to bude drahé a bude to vadit dost vlivným skupinám.
"My", rodiče, nebudeme nechávat děti ve špatné škole, pokud máme šanci jim poskytnout lepší řešení. Zvlášť, když by to bylo jen prázdné gesto, protože by nijak nepomohlo zkvalitnění původní školy.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pane Profante, nesměšuji, Pátek, 30.Května 2014, 10:23:31

píšu přece, že každý rodič pochopitelně jedná v zájmu svého dítěte, ne systému. To mi přijde samozřejmé a naprosto s tím souhlasím. Pokud jste to pochopil tak, že kritizuji Vaše rodičovské rozhodnutí, tak se omlouvám, nebylo to tak myšleno.

Třeba ty odklady: kdybych teď měl dítě ve školním věku, asi bych chtěl bych pro něj odklad: pokud by bylo narozené v létě, tak za každou cenu, kdyby na jaře tak nejspíš, na podzim nebo v zimě možná. A uměl bych si ten odklad zařídit.

Ale pro školský systém jako celek by bylo lepší, kdyby děti nastupovaly do školy prostě podle věku jako je to v mnoha zemích.

Miroslav Novák - Praha 9

Pan Kubička napsal: Pátek, 30.Května 2014, 18:58:41

"Pan Novák vystihl hlavní smysl víceletých gymnasií: slouží tomu, aby děti z lepších rodin měly školy, kde nejsou děti z nižších společenských vrstev."
Nevím, jak na to přišel, ale přání bývá otcem myšlenky.
V prvním komentáři jsem napsal:
"Víceletá gymnazia by měla sloužit k rychlejšímu rozvoji nadaných žáků."
Ve druhém pak:
"Když si představím, jak se dnes v jedné třídě sejdou děti z totálně diferencovaných poměrů majetkových, kulturních, politických nebo národnostních, nemůže to dobře dopadnout."
A co si pan Kubička představuje pod "lepší rodinou", opravdu nevím. Je to rodina univerzitního profesora, manažera banky, herce, spekulanta s pozemky, majitele herny, drogového dealera? Morálka v dnešních lepších rodinách může být tak pokleslá, že není o co stát. A mám dojem, že šikana, o které jsem se zmiňoval, byla ze strany žáků z "lepších rodin".

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

"Lepší rodiny" - rodiny s vyšším socioekonomickým statusem Pátek, 30.Května 2014, 19:39:5

"Z výzkumu Sociologického ústavu (Matějů, Straková) plyne, že o vstupu do víceletého gymnasia rozhoduje především socioekonomický status rodičů. Viz http://sreview.soc.cas.cz/uploads/1ce4480fb6a82604292aad67df40a8977c14bd32_434_08review-essay39.pdf"

Nic si nepředstavuji, jen jsem ironicky použil výrazu "lepší rodiny" pro "rodiny s vyšším socioekonomickým statusem". Ta standardní sociologická kategorie s morálkou nijak nesouvisí.

Martin Profant - Praha 7

Lepší rodiny Pátek, 30.Května 2014, 22:35:19

On je to trochu problém zadání výzkumu: když sledují socioekonomický status, vyjde mi socioekonomický status. Na víceletých gymnáziích prostě praktický nejsou děti s nejnižšími příjmy ( ony nejsou příliš ani na středních školách), ale jinak klíč představuje spíš vyšší vzdělání. Dětí bohatých drogových dealerů na nich nejspíše bude menší podíl než v obecné populaci.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.