Obyvatelé globálního Severu stále přetrvávají v iluzi, že svět jsou oni. Vidí tu světovou válku, tu konec světa. V krizi se však zmítá, a sám krizí je západní způsob života. Ten je založený na vykořisťování, naneštěstí dál pronikající po planetě. Je iluzí si myslet, že jde o nějaký „svobodný stav“, který jsme si vybrali. Ne, je určen třídní, autoritářskou strukturou společnosti. K udržení tohoto nedemokratického, v jádru fašistického stavu slouží nacionalismus a rasismus.

Ty po relativní době evropské stability v období studené války nastupují s čím dál větší intenzitou. V záchvatu, který postihuje české (ale obecně i západní) obyvatelstvo uvědomující si stupňující se společenskou krizi Západu, dostávají prostor iracionální nenávistné nálady. Ty se chytají kulturních růzností. Aneb, co mají společného Romové, muslimové a Rusové? Jsou proti nám! Kdo jsme my? Hmm, ti, co se jim musí bránit, přeci!

Dokud si lidé ujíždějící si na vlně primitivního odporu a nenávisti k cizímu neuvědomí, že vinu za neutěšený stav nenesou ti druzí, ale společenská nerovnost a autoritářství omezující svobodný život, nepomůžou si a jen uškodí dalším. Útěchou trpícímu nesmí být, že trpí druzí.

Násilný vývoj na Ukrajině a jeho nafouknuté geopolitické konotace zastínily dokonce i informování o teroristickém činu v Číně. Že o utrpení v afrických a blízkovýchodních zemích — Iráku, Afghánistánu, střední Africe, Libyi a Sýrii především — už nemluvíme, se rozumí samo sebou. Ale přece jen jsem si myslel, že terorismus je tak silnou součástí diskurzu, že nebude opomenuta jediná příležitost, upozornit na nebezpečí teroristů.

Copak pro nás už válka proti terorismu (v přímém přenosu) skončila? Pominuly tak důvody, proč se lidé uchylují k terorismu? Nebo už jen nemá mobilizační potenciál? V tomto případě asi spíš platí, že Čína leží mimo rádius civilizace, jak ji stále vnímá velká část obyvatel Evropy v popředí (či v pozadí?) s českými politiky, údajně zástupci zájmů lidu. Světoobčanství globalizace zatím nepřinesla. Podívejme se tedy, co se v Číně stalo.

Prvního března při brutálním útoku dlouhými noži na nádraží v hlavním městě provincie Jün-nan, Kchun-mingu, zemřelo třicet tři lidí, z toho čtyři útočníci. Přes sto čtyřicet lidí bylo zraněno. Jak říká všednodenní fráze, k útoku se nikdo nepřihlásil. Oficiální místa obvinila separatistické ujgurské muslimské teroristy. Na místě byla nalezena vlajka Východního Turkestánu. Vraždění trvalo jen pár minut, než na místo dorazila zásahová jednotka, která ihned čtyři útočníky z osmi zastřelila.