Jak přilákat mladé a vzdělané k/do ČSSD?

Ivana Recmanová se zamýšlí nad důvody, proč mladí a vzdělaní lidé příliš nevolí ČSSD a ani do této strany nevstupují, a navrhuje, co by se s tím do budoucna dalo dělat.

Nedávný záměr předsedy České strany sociálně demokratické Bohuslava Sobotky oslovit mladší a vzdělané voliče, kterých není mezi jejími příznivci příliš mnoho, jistě není první svého druhu. Již dříve se o to pokoušel bývalý předseda strany Jiří Paroubek, paradoxně to byl však on, který si proti sobě dokázal spoustu mladých lidí znepřátelit, především svým zásahem proti příznivcům techna na CzechTeku.

Konkurencí by mu v tomto ohledu mohla být i Petra Buzková, svého času ministryně školství, jejíž systém jedné přihlášky v prvním kole přijímacího řízení na střední školy mnoho žáků nepotěšil. Od těchto dob ovšem uplynulo mnoho let a nyní, skoro po osmi letech v opozici, je ČSSD opět u moci a snaží se rozšířit voličskou základnu. A nejen tu.

Důvody, proč mladí a vzdělaní lidé příliš ČSSD nevolí a ani do této strany nevstupují, by si zasloužily řádný sociologický výzkum, kterým v tuto chvíli nedisponuji, takže se pokusím alespoň vyjádřit postřehy na základě své zkušenosti a navrhnout některá řešení.

Není tomu tak dávno, co jsem intenzivně přemýšlela, jestli chci do strany vstoupit. Mediální obraz a image českých sociálních demokratů příliš nenaznačovaly, že by strana vůbec o mladé a vzdělané měla vůbec nějaký zájem, tím spíše po březnovém sjezdu v roce 2013, který byl pro spoustu lidí zklamáním. Nakonec mě však přesvědčila myšlenka, že jedině tím, že do strany vstoupí lidé, kteří se s idejemi sociální demokracie ztotožňují, přijde reforma zevnitř. 


Dává ČSSD dostatečně najevo, že má zájem o mladé lidi? Foto fles.fsv.cuni.cz

Znám spoustu českých mladých a vzdělaných lidí, kteří sdílejí alespoň některé myšlenky sociální demokracie, nicméně právě výše zmíněné negativní aspekty je odrazují od toho, aby stranu volili, neřkuli aby si podali do ní přihlášku. Nedá se rozhodně říci, že by šlo vždy o pasivní typy vrstevníků, které svět okolo nezajímá.

Naopak – hromada z nich se nějakým způsobem angažuje ve svém okolí, například vedou různé zájmové kroužky, trénují reprezentace dorostenců ve vědomostních i sportovních soutěžích, píší prózu, blogují, pracují na nižších řídících pozicích, organizují festivaly, pracují s těžce postiženými dětmi, věnují se (i na bakalářském stupni) výzkumu nebo hrají na několik hudebních nástrojů. Bohužel, na jejich názory ani potřeby ČSSD nedokázala dosud zareagovat.

Jedním ze způsobů, jakým by mohla strana přilákat k sobě mladé a vzdělané, je cílená kampaň na tuto specifickou skupinu. Snažit se vytvořit jednu obří kampaň pro všechny lidi nemá smysl právě z toho důvodu, že každá generace a každá sociální skupina má navzájem víceméně odlišné priority, tudíž to, co platí na jednoho, nemusí platit na druhého.

Například, ačkoliv souhlasí levicová mládež se zajištěním důstojných podmínek pro život českých seniorů, pořád je pro ni důchod hudba vzdálené budoucnosti a je pro ni těžko představitelný, protože nikdy v této situaci nebyla. Na druhou stranu platí stejný problém naopak – pro dnešního důchodce je obtížné se vžít do role dnešních mladých lidí, kteří prožili (téměř) celý život v demokracii a více sledují zprávy přes internet než z televize nebo tištěných médií.

Je proto v tomto ohledu nutné uplatnit částečně selektivní přístup a snažit se najít společnou řeč s lidmi, kteří právě studují, začali čerstvě pracovat či se po práci teprve poohlíží, mají široký přehled a chtějí ho využít.

Navýšení členské základny o tyto lidi a samozřejmě jejich vnitrostranické uplatnění by s sebou nutně neslo několik reforem, které nastínil manifest Oranžového klubu s podtitulem „ČSSD se musí změnit“. Ačkoliv se týkal především zajištění rovnosti mezi pohlavími, dle mého názoru by se dal aplikovat i na zajištění rovnosti věkové.

Například čtvrtý bod hovoří o posílení personálního oddělení strany tak, aby existoval přehled o znalostech, schopnostech a zkušenostech členů, aby je mohla strana rozvíjet. Jedním z příkladů jsou například stáže v zákonodárných sborech nebo odborných komisích strany. Jsem si jista, že zde je největší potenciál pro zapojení mladších a vzdělaných ročníků, především stávajících studentů.

Ačkoliv politolog a komentátor Bohumil Doležal v jednom rozhovoru radil mladším zájemcům o politiku vystudovat právo, ekonomii nebo politologii, ve skutečnosti je potřeba vzít v potaz mnohem širší škálu oborů, aby se nestalo, že o vnitrostranických vizích budou rozhodovat pouze pohledy těchto tří věd.

Potenciál jich má totiž ve skutečnosti víc: Psychologie se dá využít v posouzení účinnosti reforem týkajících se života dětí nebo přímo v předvolebních kampaních; filozofie v korektní argumentaci s oponenty; antropologie ve vytvoření koncepce sexuální výchovy nebo začleňování určitých skupin do společnosti; informatika v posouzení současného stavu informačních technologií a vytvoření různých databází nebo aplikací; hudební obory v reformě hudební výchovy nebo posílení kultury; zemědělské obory v podpoře vlastní produkce potravin a tak dále.

Studenti či čerství absolventi samozřejmě nemohou nahradit oblastní experty, nicméně však mohou starším stranickým kolegům nabídnout tolik potřebnou odlišnou perspektivu, kterou by sami jinak nezískali. (Moje osobní zkušenost z organizování lingvistického korespondenčního semináře a lingvistické olympiády je vesměs podobná – ačkoliv tento obor studuji na vysoké škole, občas mě zaujme neotřelé řešení středoškoláka, který se věnuje něčemu jinému než já a je schopen to aplikovat na řešení úlohy. Příkladem může být znalost formálních (programovacích) jazyků oproti přirozeným, díky kterým má takový řešitel jiný pohled na syntax nebo sémantiku.)

Pro studenty to zase může znamenat aplikaci znalostí a schopností nabytých ve škole, zlepšení argumentace a životní zkušenost. Takováto investice strany do vlastních řad by se jí mohla v dobrém v budoucnu vrátit.

Určitým impulzem k zamyšlení je i dvacátý první bod. Ačkoliv se v manifestu hovoří pouze o vyrovnaném zastoupení pohlaví, je jednou z možností, jak posílit roli mladých a vzdělaných lidí ve straně, vyrovnané zastoupení na kandidátkách a ve stranických funkcích podle věku. Podobným principem se v současné době řídí KSČM. Stejně jako ve výše uvedeném případě jde o vybudování pestrosti životních zkušeností, díky kterým by strana byla otevřenější vůči různým myšlenkám.

Neméně důležité je nepodcenit úlohu Mladých sociálních demokratů. Ačkoliv se z této mládežnické organizace rekrutovalo mnoho pozdějších úspěšných sociálních demokratů, sama tato organizace zůstává veřejnosti ne příliš známa. Zatímco v její členské základně je mnoho aktivních členů, většinou jsou jejich aktivit zaměřeny spíše dovnitř než ven.

Je proto důležité, aby se členové nejen účastnili mimostranických akcí (například demonstrací), ale aby i tam šířili jméno MSD. Zde se musím přiznat, že tato výtka směřuje i ke mně samotné, protože ačkoliv se často angažuji v záležitostech, které se sociální demokracií souvisejí, ne vždy si troufnu odhalit svoji stranickou a organizační příslušnost. Přitom právě postoj, že myšlenky sociální demokracie, které jsou v Česku živé více než 135 let, stojí za to sdílet, by mohly vybudovat lepší kredit pro stranu.

Jedná se samozřejmě o běh na dlouhou trať, nicméně jsem přesvědčena, že důležitost myšlenek rovnosti, svobody a solidarity, pilířů sociální demokracie, musí být předávána dalším generacím. Je jen na nás, členech, jak se s tím vypořádáme.

A co si myslíte vy? Diskuse (8 příspěvků)

Jiří Karen - Opava

Pátek, 14.Března 2014, 16:09:28

Vstupovat dnes do sociální demokracie s ideou změny je podobné jako vstupovat před Francouzskou revolucí do františkánského řádu (to jsou přece ti "sociálnější" než dominkáni...)

Otakar Bureš - student

strana není cesta politiky dobré budoucnosti Pátek, 14.Března 2014, 18:39:14

No někteří z nás, jakož třeba i soudruh včelař výše, jsme tomu straničení na hony vzdáleny, takže si můžem odpustit zřejmě nezbytné elitářské úvahy o lovu na lišky do strany.

Příznačná je tu formulace první věty: " oslovit mladší a vzdělané voliče, kterých není mezi jejími příznivci příliš mnoho"... I přeřeknutí se počítá!
Ono se z "centra" skutečnost zdá jiná než z "periferie". Tvrzení, že "mladým" je cizí socdem je snad pravda v Praze. Ideově jim však cizí není. Většina mladých jsou světonázorově (bohužel jen) umírnění leví liberálové. Z těch, kteří volí, většina skutečně volí proti svým zájmům.

Článkem nastíněná politika snad může pomoci Straně, ale změně poměrů k lepšímu pro maximum lidí z hlediska práv politických i sociálních těžko (i když hudebníci ve straně zreformují hudební výchovu-a to míním ironicky jen zčásti,úloha kultury je zásadní!jen nechápu proč ta jednorozměrnost, že hudbou se mají zabývat studovaní hudebníci kupř.?!lepší by bylo vyjít z té ulity elitářství).

Tu si opravdu ještě někdo myslí, že strany národních států (mj. po století zrad socdem) jsou schopné vypořádat se s tím hlavním - mocí velkokapitálu? Nebo si do další "světové" války na to budeme hrát divadlo (z kterého se ovšem nepoučíme, jak by se slušelo a patřilo)?

Martin Profant - Praha 7

Možná Pátek, 14.Března 2014, 19:32:48

Možná by stačilo, kdyby se sociální demokracie starala víc o přesvědčivost svého programu a lidskou snesitelnost svých představitelů než o průzkumy sociologického složení voličů.

Ten program, který navrhuje Ivana Recmanová, je promyšlený a třeba by byl zajímavý jako podklad k diskusi na sjezdu MSD -- ale ani jeho sebevzornější naplňování nic nezmění na repelentním působení např. ústeckého zastupitelstva, buranství pantátů z Krupky, pražských zastupitelů za ČSSD ... (on by to byl asi neobyčejně dlouhý seznam).

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Stačí se podívat přímo nad článek paní Recmanové Pátek, 14.Března 2014, 23:08:0

Podívejte se přímo nad článek paní Recmanové - je tam sloupek od jistého JP. Stačí si ho jen pohledem připomenout a otázka, proč mladé a vzdělané voliče neláká ČSSD, je hned zodpovězená.

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Reakce na vás všechny Neděle, 16.Března 2014, 13:07:38

@Otakar Bureš: Bez personálního zázemí se žádná strana neobejde, byť by měla program sebeidealističtější. Právě proto je nutné, aby se strana snažila dlouhodobě k sobě lákat nové členy, především mladší generace, jelikož poté, co odejde ta starší, to bude muset převzít někdo další.

@Martin Profant: Na sjezdu MSD by to zaznít mohlo, ale tahle vize je namířena přímo na politickou stranu. Řešit mladé jen v rámci MSD není strategické, což jsem popsala výše.

Martin Profant - Praha 7

ovšem Neděle, 16.Března 2014, 21:11:25

A to, že Váš text mohl zaznít jako podklad na diskusi na předsednictvu MSD bylo řečeno právě proto, že svůj text chápete jako vizi pro politickou stranu. Nechtěl jsem říkat naplno, že jako taková vize je zcela nepoužitelný. Nemluvíte vlastně o ničem jiném než o cíleném politickém marketingu --nejvýše s pár přesahy k personální práci. Důležité dílčí záležitost, ale organizační, nikoli strategická. Dokavaď se ČSSD nenaučí, že voliči,o které se může opírat, nejsou pasivní, marketingově manipulovatelná masa, bude ztrácet iniciativu ve prospěch projektů typu ANO. A na mladé a vzdělané už může rovnou zapomenout.

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Neděle, 16.Března 2014, 21:29:46

Tento článek ani neměl být metodickým materiálem pro vytvoření strategie a nepředpokládám, že pro tyto druhy textů je DR určen.

Mám pocit, že si protiřečíte: "Dokavaď se ČSSD nenaučí, že voliči,o které se může opírat, nejsou pasivní, marketingově manipulovatelná masa, bude ztrácet iniciativu ve prospěch projektů typu ANO." Upřímně řečeno, o koho jiného se ANO snaží opřít? Jejich populistická hesla bez konkrétního programu se těžko mohou zavděčit lidem, kteří očekávají nějaké konkrétní cíle.

Martin Profant - Praha 7

Ano Neděle, 16.Března 2014, 22:51:6

Ba, právě o tuto masu se ANO opírá. A je v tom pochopitelně úspěšnější než ČSSD -- lepší finanční zázemí, efektivnější provoz, nemusí se vyrovnávat s přežitky programové minulosti. Právě proto v této konkurenci může ČSSD jen ztrácet. Zatímco v oblasti programové politiky, postojové konzistence, demokratického utváření vůle a s tím související permanentní inovace, tam mají levicové strany komparativní výhodu. Pokud ji mají odvahu využít ...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.