MDŽ připomíná boj žen za rovné postavení ve společnosti

Uznání MDŽ bylo výsledkem procesu, který započalo feministické hnutí za rovnoprávnost žen na přelomu 18. a 19. století. V tehdejším rozvoji feminismu se odrazily historické události, zejména americká revoluce a její Deklarace nezávislosti.

(vd)

08.03.2014 03:03

Tdlgu5tp

Geneze Mezinárodního dne žen začíná v roce 1907, datum 8. března se nicméně ustálilo až po 1. světové válce. Foto giumaiolini, flickr.com

Mezinárodní den žen je významným historickým svátkem. Připomíná úsilí žen prosadit rovné postavení ve společnosti. Jedním z cílů Mezinárodního dne žen kdysi bylo vybojování stejných pracovních podmínek pro ženy i muže, volebního práva žen a jejich práv a studovat na universitách.

V České republice se Mezinárodní den žen vrátil do kalendáře jako „významný den“ v roce 2004. Od polistopadové revoluce byl opomíjen, zpravidla s argumentem, že jde o svátek zprofanovaný komunistickou minulostí. Mezinárodní den žen by přitom neměl být svátkem dárků či květin, nýbrž především dnem politického aktivismu žen a dnem boje za jejich práva.

„Je naprosto v pořádku si každý rok připomínat, že ačkoli ve vyspělých zemích jsou právo žen volit, studovat a požadovat rovné pracovní podmínky samozřejmostí, na celém světě tomu tak dosud není. I v těch nejbohatších zemích existuje řada oblastí, kde postavení žen není s muži na stejné úrovni,“ připomíná ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová.

Týká se to zaměstnanosti matek s dětmi, rozdílů v odměňování či malé účasti žen na nejvyšších postech ať už v byznysu či politice. „Mezinárodní den žen nám připomíná, že tyto nespravedlivé rozdíly je potřeba odstraňovat,“ tvrdí ministryně práce a sociálních věcí a zdůrazňuje, že v některých zemích je dnes Mezinárodní den žen státním svátkem. Není však pouhou připomínkou úspěchů, ale také upozorněním na přetrvávající znevýhodnění žen a dívek.

Aktuální průzkumy v České republice vykazují, že čtyřicet procent žen zažilo někdy v životě domácí násilí. Zaměstnanost mužů v naší zemi je stále vyšší než zaměstnanost žen. Podle nejaktuálnějších statistik muži v současnosti také vydělávají v průměru o téměř dvaadvacet procent více peněz, než ženy.

Před několika dny si veřejnost připomněla tzv. Equal Pay Day, den rovnosti příjmů mužů a žen. Jeho cílem je zvýšit povědomí o přetrvávajícím rozdílu v odměňování mužů a žen (tzv. Gender Pay Gap). Stanovuje se tak, že je spočítáno, o kolik dní navíc musí ženy pracovat, aby dosáhly stejného příjmu jako muži. V roce 2014 toto datum připadlo v Evropě na 28. února (vypočítáno z průměrného rozdílu v odměňování mužů a žen v EU, který je 16,4 %).

„Prioritou současné vlády je důsledné uplatňování principu rovnosti žen a mužů, k čemuž se zavázala v rámci svého Programového prohlášení. Proto budeme usilovat o potlačování genderově podmíněného násilí, pracovat na slaďování pracovního a rodinného života, podporovat vyšší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a stejnou odměnu za stejnou nebo srovnatelnou práci,“ upozorňuje Marksová-Tominová.

Uznání Mezinárodního dne žen bylo výsledkem procesu, který započalo feministické hnutí za rovnoprávnost žen na konci 18. a počátkem 19. století. V rozvoji feminismu druhé poloviny 19. století se odrazily historické události, zejména americká revoluce a její Deklarace nezávislosti.

Mezi tehdejší významné myslitele reflektující ženskou otázku patřil například filozof John Stuart Mill, který předložil v roce 1866 parlamentu návrh na uzákonění volebního práva žen a v roce 1869 publikoval zásadní text s názvem Poddanství žen. Kniha analyzuje právní postavení žen v tehdejší Anglii a jejich podřízenou roli vyplývající z tradice. Bez zajímavosti není, že knihu do češtiny přeložila manželka Tomáše Masaryka Charlotta.

Zásadním požadavkem prvních ženských hnutí bylo volební právo pro ženy. Prvním státem, kde získaly ženy volební právo, byl v roce 1893 Nový Zéland, následován v roce 1902 Austrálií. Evropským průkopníkem a třetím státem na světě v uznání volebního práva žen pak bylo roku 1906 Finsko.

Do konce první světové války jeho příkladu následovala bezmála dvacítka zemí, včetně Velké Británie (1918). V Československu získaly ženy volební právo v roce 1919 současně s muži. Do Ústavy USA bylo volební právo žen zakotveno v roce 1920, předtím ho však měly ženy v některých státech Unie.

V islámském světě se první zemí, která přiznala ženám právo volit, stalo Turecko v roce 1930. Předstihlo tak i mnohé evropské země, včetně Francie (1944), nejstarší republiky světa San Marina (1960) nebo Lichtenštejnska (1984).

Geneze samotného Mezinárodního dne žen začíná v roce 1907. Na prvním sjezdu socialistek ve Stuttgartu tu artikulovala rakouská delegátka ideu, že by se ženy měly v určitý den v roce veřejně scházet a žádat volební právo.

V následujícím roce se konala stávka švadlen, jejichž patnáctitisícový průvod New Yorkem požadoval zkrácení pracovní doby, lepší platové podmínky, rovné volební právo a ukončení zaměstnávání dětí. Heslem stávky bylo „chléb a růže", kde chléb symbolizoval ekonomické jistoty a růže lepší kvalitu života.

A konečně na první mezinárodní ženské konferenci Druhé internacionály v Kodani v srpnu roku 1910 prosadila německá socialistka Clara Zetkinová pořádání mezinárodního svátku. Návrh byl přijat a delegátky se shodly na ustavení MDŽ na počest hnutí za ženská práva. Datum 8. března se nicméně ustálilo až po 1. světové válce.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.