Podpora kvót bez žen

Saša Uhlová

Sociální demokracie nebude mít v příští vládě ani jednu ženu, přitom se jedná o stranu, která prosazuje genderovou rovnost jako své téma.

Už máme možná vládu. Budou v ní dvě ženy a nebudou to sociální demokratky. Vzhledem ke zděšení, které vyvolalo jméno ministra životního prostředí, se to může jevit jako nepodstatný detail. Nicméně je pozoruhodné, že právě strana, která genderovou rovnost prosazuje jako své téma, nedokázala přijít ani s jednou ženou.

Je to jiné, než kdyby se jednalo o stranu, která kvóty považuje za pokřivení výběru nejkvalitnějších kandidátů. U sociální demokracie má neschopnost vybrat ženu ministryni zajímavou symboliku.

Obhájci kvót v nejrůznějších podobách se domnívají, že ministry, členy dozorčích rad, místopředsedy stran, či kandidáty do Sněmovny se nestávají lidé pouze na základě svých schopností zastávat dané funkce.

Jsou přesvědčeni, že faktorů, které vedou ke jmenování či zvolení člověka do funkce, je mnoho. Patří mezi ně schopnost být ve správný čas na správném místě, narodit se do dobrého prostředí, pěstovat důležité kontakty, a mít dostatečný sociální a ekonomický kapitál.

Úspěšný kandidát na funkci se musí hlavně dobře orientovat ve spletité síti mocenských zájmů. To nejsou nutně stejné schopnosti, které případný funkcionář potřebuje k tomu, aby dobře dělal svou práci. Odtud nápad přidat další kriterium výběru a dorovnat chybějící ženy kvótami.

V nedělních Otázkách Václava Moravce dostal Bohuslav Sobotka otázku, proč ČSSD žádnou ženu ministryni nenašla. Ve zmateném uhýbání, ze kterého nebylo zřejmé, zda sociální demokracie potenciální schopné kandidátky má, nebo nemá, řekl Sobotka zajímavou větu, a to, že buď je k dispozici neměla, nebo převážila jiná kritéria.

Dokážu si představit, jak nesmírně složité je vyjednat konsenzus a složit vládu. Tlaků zájmových skupin je v takové chvíli jistě mnoho. Hledat vhodné lidi, kteří vyhovují i těmto zájmům, je určitě obtížná práce. Odbourat další komplikující faktor a zapomenout na vlastní program a přesvědčení mohlo situaci zjednodušit. Najednou bylo o problém méně. Zejména pokud se podporovatelky a podporovatelé kvót v sociální demokracii nedokáží dostatečně zorganizovat a svůj zájem společně prosazovat. Možná vyjednavači počítali s tím, že to pochopí, když to bylo přeci tak těžké.

Jaký je tedy nakonec rozdíl mezi těmi, kteří ženy do politiky prosazovat nechtějí, protože tvrdí, že ministry se stávají ti nejlepší z nejlepších, protože jsou prostě nejlepší, i když z praktické politiky musejí vědět, že tomu tak není, a mezi těmi, kteří by rádi genderový faktor zohledňovali, ale v praktické politice jim je zatěžko to udělat?

    Diskuse
    January 8, 2014 v 13.18
    Kvóty jsou český evergreen
    Ve Straně zelených kvóty máme; někdy způsobují "organizační problémy"; ale moje dlouhodobé přesvědčení je, že bez kvót to v české politice zkrátka nepůjde.

    O tom, že by v českých vládách mělo být víc žen, se mluví už léta letoucí, ale věci se nikam nepohnuly - ani teď, když vládu sestavuje strana, která prosazuje genderovou rovnost (Jenže prosazuje ji vůbec? A pokud ano, jak se to vůbec pozná?).
    PL
    January 8, 2014 v 15.13
    Zelený vs. Oranžový klub
    Mělo to být obrázeně, mimoparlamentní zelení by na tom z hlediska genderové rovnosti byli genderově přiměřeně i bez kvót. Ne tak ČSSD, jak vidíme. Ovšem tím hlavnějším důvodem je právě přívlastek mimoparlamentní. V boji o moc v ČSSD je třeba mít ostřejší než ostré lokty, a proto jsem pro rozdělení disciplíny vnitrostranický boj o moc na kategorii muž a kategorii ženy, za což možná schytám lekci genderu.
    January 9, 2014 v 5.02
    Jako jinde …
    V ČSSD jako jinde

    Někteří jsou sociální demokraté

    Některé to živí …

    January 9, 2014 v 17.34
    Michalea Marksová Tomínová
    Mě by konkrétně zajímalo, proč Marksová Tomínová nemůže být ministryní pro lidská práva.
    Za to Desatero Oranžového klubu ji tady v Referendu strhali Tereza Stockelová a Tomáš Tožička. T.S. za to, že v tom dokumentu vydaném ke dni matek není nic o ní (tedy o dobrovolně bezdětných ženách).
    Tomáš Tožička ten dokument nejspíš ani nečetl, protože ho kritizoval za něco co tam není, i když to tam je. On má sice nejsprávnější feministické postoje, ovšem zároveň si asi tak trochu nepřiznaně myslí, že to chce mužského, aby to mělo ten správný feministický říz.
    Na tom případu je vidět dobře rozdíl mezi postoji deklarovanými a těmi, které ovlivňují jednání. Trochu té ženské solidarity by možná taky nezaškodilo, čistě situačně, u nás pro tuto chvíli.
    January 9, 2014 v 18.49
    Omluva paní ToMInové, ta čárka do jejího jména nepatří
    PL
    January 9, 2014 v 23.59
    ... a plán...
    Protože ženy (a porody) jsou naše oblíbená témata, zastavím se ještě u kritiky Terezy Stejskalové, která projevila mnohem menší pochopení pro kroky B.Sobotky a ČSSD nicméně prý se to dalo od ČSSD očekávat.
    http://a2larm.cz/2014/01/cssd-jsou-problemy-zen-ukradene/

    Zatímco zde pan Kubička nakonec správně jmenuje, T.Stejskalová bere lupu a vyhlašuje, že kdo hledá najde.
    Bohuslav Sobotka našel čas zajet podpořit paní Mgr. Milenu Kovaříkovou na Zlínsko, které volí senátora - řekl bych že to bude senátor..

    Jaké zkušenosti a nakolik známá či předvolebně aktivní (což souvisí) by měla být ministryně/ministr? A tak jsem si spočetl, -ová v tabulce, přičetl Benešovou a odečetl Nováka a dospěl k asi dvacítce ministryň včetně Parkanové podruhé.

    Možná by stačila jediná kvóta zanesená do Ústavy: "Všechny parlamentní strany kanditují premiéra v lichých a premiérku v sudých letech." Co máme za rok? Jo to sedí - většina politologů stejně nevěří že vláda vydrží celé 4 roky...

    January 10, 2014 v 8.06
    K té ženské solidaritě: Marksová Tominová byla v Praze na 11. místě kandidátky. Mezi voliči ČSSD převládají ženy. K tomu, aby se do Sněmovny dostala, stačilo, aby ji zakroužkovala část z nich. Její kroužkování doporučoval Dienstbier.
    PL
    January 10, 2014 v 12.15
    Pane Kubičko, prosím jak víte, že mezi voliči ČSSD převládají ženy? Dělají se třeba volební průzkumy tak, aby bylo možné s určitostí říct, že ta a ta strana, v tom a tom regionu má takový a takový poměr mezi voliči/voličkami?
    January 10, 2014 v 17.49
    Kdo volí ČSSD - panu Litschmanovi
    Byl jsem si jist, že jsem četl, že mezi voliči čssd ženy převažují, také ve světě obvykle ženy spíš volí umírněnou levici, ale ten údaj o tom, jak volí ženy a muži se mi nedaří najít. To je zvláštní, protože v těch vzorcích je to základní socio-demografický údaj, nebyl by problém to spočítat, ale zdá se, že to málokoho zajímá i když ta data jistě existují. Kdybych měl víc času, tak to najdu, ještě se pokusím později.
    Možná jsem obětí vzpomínkového klamu, ale stejně, proč ty vědátory a komentátory zajímá jak volí lidé různě podle vzdělání, příjmu atd. a ne podle genderu?
    January 11, 2014 v 18.59
    Superkandidáti ČSSD.
    Absence žen na ministerských křeslech za ČSSD, jen dokládá že nejde o moderní evropskou levicovou stranu, ale spíše východoevropskou sektářskou.Pokud není problémem obsadit do ministerského křesla (Supermana) studenta Plzeňské univerzity, který zvládne za 9 měsíců vystudovat právního bakaláře, zatím co běžným ženským kandidátkám ČSSD to v Brně či Praze trvá 36 měsíců tak skutečně ženy nemají šanci...
    MP
    January 11, 2014 v 21.33
    Jiřímu Kubičkovi
    Mezi voliči ČSSD převažují lidé s nižším vzděláním, starší ročníky a ženy. -- Opakovaly to do zblbnutí všechny tiskové zprávy o o předvolebních a volebních průzkumech nejméně do roku 2006, pak už jsem je nemusel číst, takže nevím.
    Ovšem ta převaha bývala mírná, de facto kopírovala podí žen v dospělé populaci. Obdobně to bylo s tím vzděláním. Jen ten věk byl opravdu zřetelně posunut ke čtyřicítce a výše.
    Jinak k otázce Petra Litschmanna -- předvolební i volební průzkumy podíl žen zaznamenávají a počítají. Nicméně při počtu respondentů si dovolím tvrdit, že pro úroveń kraje to nemá valnou výpovědní hodnotu, vzorek příliš malý -- lidé, které ty průzkumy živí, ovšem obvykle tvrdí opak.

    IR
    January 11, 2014 v 22.44
    Solidarita? Proč?
    Proč mají být ženy mezi sebou solidární a nutně se mezi sebou volit, když jsou mezi jejich názory a postoji leckdy propastné rozdíly? Pohlaví si většina z nás nevybrala.
    PL
    January 11, 2014 v 23.22
    Ivaně Recmanové aj
    Souhlasil bych s Vámi. Ženy v parlamentních volbách pravděpodobně nemohou volit jen určité strany zakotvené v politickém spektru, podobně to tak myslím není u Romů kupříkladu. Přesto by se zdálo, že v některých specifických případech by to teoreticky být mohlo - ženy by mohly preferovat stranu, která by zastupovala jejich zájmy nebo která by měla ve vedení i v členské základně nápadně větší podíl žen. V případě těch zájmů by byla otázka, které to jsou a zda jsou tak zásadní, žeby převážily rozdílnou politickou orientaci v ostatních oblastech, a zda by nebylo vhodnější založit ženskou lobbystickou skupinu po vzoru Rekonstrukce státu (uvidíme nakolik RS uspěje). V případě většího podílu žen ve straně, je otázka, které ženy by chtěly a měli času&chuti&... do takového podniku a zda by jejich strana mohla ve větší míře oslovit i muže (nebo naopak paradoxně i ženy?) Pak se nabízí ještě riziko, jestliby ta nová strana (nebo dosud všeobecně neznámá strana) obstála v konkurenci nebo aspoň oslovila skupinu ne-voličů (kterých může být brzy víc jak voličů).
    Třebaže na Vaši otázku po důvodu solitarity Vám jako máložena a muž přímo asi neodpovím, nak nějak si myslím, že v situaci krizy důvěry v politiky by žena ženy mohla snáze oslovit. Ovšem jak poznamenává pan Profant, zřejmě tutu domněnku data příliš nepotvrzují..
    Ostatně odovězte si sama, preferujete Vy a Vaše známé na kandidátních listinách ženy? A kdyby jste je znaly stejně dobře/špatně jako kandidáty muže?

    Panu Profantovi dík za cennou informaci, zvláště tu o korelaci se zastoupením žen v ročnících.
    IR
    January 12, 2014 v 8.23
    Petru Litschmannovi
    Taková strana už vznikla, ale dlouhého trvání neměla, vlastně ani žádný ve volbách nezaznamenala. Jinak jsem si nevšimla, že bych preferovala ve volbách ženy - když jsem letos kroužkovala, bylo to půl na půl a v prezidentských volbách jsem volila muže.
    MP
    January 12, 2014 v 11.15
    Petrovi Litschmanovi
    Proč by nějaká žena měla být solidární jakožto žena, když jde o politickou funkci? Jsem levoruky, pražák, živím se tím, čemu se kdysi říkalo svobodné povolání a mám zkušenost člověka, který pracoval v administrativě -- a nikdy mě nenapadlo ve volbách někomu dávat hlas proto, že je levák, z Prahy, pracuje v intelektuálním fochu či je úředník.
    A přitom v každé ta charakteristika sebou nese opakující se projevy represe či zneuznání ze strany "majority" a jsem poměrně solidární s úředníky, o kterých nevzdělaný novinářský fracek mluví s pohrdáním, s řidičem auta s pražskou poznávací značkou, který dostane za bnální přestupek ve většině krajů ČR podstatně větší pokutu, o přístupu, který ničí dítě, protože se zkrátka může naučit používat pravou ruku ani nemluvě (bohužel, setkáte se s ním i dnes, i když v mém dětství byl mnohem častější a společensky v zásadě respektovaný).



    January 12, 2014 v 15.01
    Trochu ženské solidarity, čistě situačně, pro tuto chvíli
    Ta formulace snad svědčí o tom, že nedoporučuji volit podle genderu "nutně" a na úkor jiných kritérii. Dokonce jsem to tak napsal, aby to ten obecný argument proti kvótám či pozitivní diskriminaci jakéhokoliv druhu neměl tak snadné, (to, že zazní, jsem čekal), ale nepomohlo to. Stejně se k němu paní Recmanová a pan Profant přihlásili.
    Takle se stává, že "převáží jiná kritéria" a na ženy volitelná místa na kandidátkách a ministerstva nevybydou.
    Voličky a voliči měli možnost Marksovou Tominovou a jiné ženy na kandidátkách ČSSD kroužkováním do Sěmovny dostat. Byl to jeden z cílů inicitivy "Volím ČSSD. A budu kroužkovat." Ta neuspěla.
    Myslím si, že jeden z důvodů, proč se u nás ženy ve veřejném životě prosazují čím dál tím méně, je to, že úspěšné ženy nemají pochopení pro ty ženy, které zatím tak úspěšné nebyly. Na to mám řadu příkladů, ale bylo by to na jiné téma.
    PL
    January 12, 2014 v 18.52
    Souhlasím s panem Kubičkou
    ---
    Ivaně Recmanové. A mužete mi prosím prozradit, jak se ta strana jmenovala a případně kdo ji vedl?
    Jinak když se úplně krátce zamyslím, zjistím že neznám jinou strany, která by měla za předsedkyni ženu, než Klíčové hnutí (než dopíšu příspěvek zpomenu si ještě na jedno uskupení..), a lze tedy pochybovat i o tom, je-li to strana. Není to poněkud podivné, resp. o čem to svědčí. Podobně v prezidentské volbě byly 3 kandidátky, Táňu Fischerovou a Janu Bobošíkovou můžeme rovnou škrtnout, protože obě pravděpodobně reprezentují samotný pól naší společnosti - každá jiný. Pak nám zbyde jedna: Z.Roithová - stranická kandidátka lidovců... statisticky vzato mě vaše volba nepřekvapuje. Volební kandidátky na tom byly v tomto směru podobně, mám tu náhodou jedny pro svůj kraj, namátkou: ODS 5 žen z 34 a to od čtvrtého místa v pořadí, SPOZ a DSSS vynechám, ANO2011: 5 žen z 34 a to od šestého místa... s čestnou vyjímkou SZ, Změny, která to od ní převzala a s vyjímkou dvou těch suveréních uskupení, z nichž jedno vede žena, to není u ostaních nijak lepší, spíš ještě méně žen.
    Proto pokud někdo kroužkuje půl na půl ženy-muže, tak (s vyjímkou u těch stran, které namají kvóty nebo je nezakládá žena) provádí preferenci žen. ;-) Pokud byste namítala, že to přece naní preference, tak by platilo, že je zde omezenější nabídka kandidátek než kandidátů.

    ---
    Pane Profante,
    já ovšem slovo solidární nepoužil, dokonce jsem se i jeho významu snad vyhnul. Poukazoval jsem na výběr kandidátů a kandidátek ve volbách z mnoha jiných důvodů, rozhodně ale ne ze solidarity (pokud pomineme, že sama účast ve volbách by mohla být brána jako svého druhu solidarita). Ty důvody můžou být různé: zamýšlené i mimoděčné. Například v předchozím příspěvku jsem zmínil možné používání stejných prostředků dorozumění kandidáta-a-voliče a kandidátky-a- voličky nebo sdílení podobných perspektiv, tedy proces přímého oslovování voličů v kampani a nebo převedení části kampaně na dobrovolníky.
    Domníváte se, pane Profante, že vyšší zastoupení žen v politice by nemělo žádný vliv na obsah politiky nebo přímo na společnost? Osobně bych si tipnul, že je to spíše naopak, ale je pravda, že prohrávám často, prohrávám rád.
    MP
    January 13, 2014 v 10.32
    Petrovi Litschmannovi
    S tou sázkou by byla potíž. Ono téměř uřčitě platí věty:

    "Bude-li v politice vyšší zastoupení žen, obsah politiky (a politika vůbec) bude jiná"

    a dokonce i:

    "V politice bude vyšší zastoupení žen a obsah politiky (a politika vůbec) bude jiná."

    Jen musíme interpretací určit, zda to znamená, že se změn politika natolik, že to vyvolá větší zastoupení žen. Anebo zda se prosadí větší zastoupení žen -- a tím se změní politika.

    Ve všech patrech politického zastoupení může být dejme tomu k padesáti procentům osob ženského pohlaví, které se -- aby v politice uspěly -- naučily zajímat o auta, fotbal, pivo a podobné mužské záležitosti; tak je to, pokud mohu z autopsie soudit většinou dnes. Samozřejmě existuje ještě ten starší modelový postup, kdy ty dámy volí komunikaci,při které jejich "gender" harmonuje s výsadně mužským zájmem o určitý aspekt ženství. Prostě političky, které se přizpůsobily pánskému politickému klubu.
    Anebo to zvyšování přítomnosti žen bude znamenat rozlamování zvyklostí pánského klubu -- ale to určitě nepůjde pouhou kvantitou.

    IR
    January 13, 2014 v 11.11
    Strana žen
    Tak jsem prosvištěla Google a zjistila jsem, že se ta strana jmenovala Rovnost šancí a založila ji Zdeňka Ulmannová. Nakonec ta strana nebyla zrušena, ale její činnost byla pozastavena. Bližší informace zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Strana_Rovnost_%C5%A0anc%C3%AD

    Pane Profante, to, že se ženy z vyšších pater politiky musejí zajímat o "mužská" témata, máte zjištěné odkud? Ani nemám pocit, že by tohle byly koníčky společné pro všechny mužské politiky. Docela bych se i hádala, že pivo je jen pánská záležitost ;)
    MP
    January 13, 2014 v 19.18
    Ivaně Recmanové
    Nenapsal jsem, že se "musejí zajímat". Napsal jsem, že je to dnes převažující strategie a taky jsem napsal odkud to mám, z autopsie. Deset let práce v parlamentu a čtyři jako poradce ministryně -- a celou dobu práce pro političku z vyšších pater politiky. Abych předešel omylu, nebyla typickou uživatelkou této strategie, ale to protože se do těch vyšších pater dostala už v roce 1989.
    A právě tak jsem nepsal o koníčcích politiků, jedná se o konverzační témata, která lamou ledy a zároveň do jisté míry vylučují velkou množinu žen z volné komunikace. Nezáměrně, ale spolehlivě.Samozřejmě, je toho víc a myslím, že nižší účast žen v politice začíná fktem, že normální ženská má večer lepší či potřebnější program než žvanit dokola na schůzi místní organizace nějaké strany.
    Víte, já si můžu dovolit říct, že nerozumím fotbalu anebo že mě nudí diskuse o novém modelu ... (ach jo, já ty auta fakt neznám, nudí mě) -- a nesetkám se s tím "No jo, ženská, co bys od ni chtěl", nejvějš to bude, "No jo, intoš, co bys od něj chtěl", ale s tím se hraje mnohem lépe.
    PL
    January 14, 2014 v 13.15
    Díky za Rovnost šancí. Nějak jsem si ani v těch hlasovacích lístkách tenkrát nevšim, nebo spíš zapomněl.

    Pane Profante, třeba se doba vod těch časů už posunula, brzy to bude zkušenost již před jednou generací..
    + Další komentáře