Na obranu vzpoury

Ondřej Slačálek reaguje na sloupek Jiřího Dolejše, který squaterům doporučil snažit se ubrat na divokosti. Podle Slačálka by Dolejš měl raději přijít se zákonem, který by vlastnosti squaterů využil jako vhodný korektiv vlastností majitelů domů.

Jiří Dolejš nám nenabídl pouze docela zábavný pohled na komunistu, který obhajuje nedotknutelnost soukromého vlastnictví dokonce i v těch případech, kdy vlastník nechává majetek zplanět (a nedrží se tak nejen Komunistického manifestu, ale ani Ústavy ČR, která jasně říká, že vlastnictví zavazuje).

Nabídl nám také pohled na zákonodárce, který neposuzuje oprávněnost toho, co druzí lidé říkají, ale to, zda náhodou nejsou příliš vzpurní či zda se nejedná o příliš bouřlivácké povahy. Je právě toto rolí zákonodárce?

Kazatel nebo poslanec?
Vždy jsem se domníval, že zákonodárci mají dvě zásadní role – rozhodovat o zákonech a kontrolovat výkonnou moc. Jiří Dolejš ale nediskutuje ani o zákonech, ani o brutalitě a falešných obviněních policie, na jejíž kontrole by se měl podílet. Diskutuje namísto toho o duších squaterů – nejsou příliš vzpurné, radikální a divoké?

Pokud by si Jiří Dolejš vybral jinou dráhu, třeba práci kazatele, mohl by se věnovat spáse squaterských duší. Mohl by se pohoršovat nad tím, že squateři jsou divocí (nebo, což je mnohem důležitější, že spekulanti s nemovitostmi jsou chamtiví). Mohl by se moudrým a přesvědčivým slovem snažit změnit lidské vlastnosti, které mu nejsou po chuti (domnívám se, že by neměl příliš velký úspěch, ale to je teď vedlejší).


Demonstrace na podporu zadržených při policejní razii ve squatu v Neklanově ulici. Foto Saša Uhlová, DR

Dolejš není kazatel, ale zákonodárce. Neměl by se tudíž snažit lidské vlastnosti měnit, ale počítat s nimi při tvorbě moudrých zákonů. Neměl by volat na squatery: Uberte trochu té divokosti! (Ani na spekulanty: Uberte trochu té chamtivosti!). Měl by raději přijít s chytrým návrhem zákona, který vlastnosti jedněch využije jako vhodný korektiv vlastností těch druhých.

Legalizace squattingu by ze squaterů udělala varování pro všechny majitele domů, kteří by se rozhodli se svým majetkem spekulovat. Ti, kdo se dnes snaží nechat domy spadnout, aby uvolnily místo luxusnější výstavbě, by najednou museli počítat i s hrozbou, že se jim do domů legálně nastěhují nezvaní hosté. Třeba by se pak chovali uvážlivěji.

Ti, kdo se rozhodli vyštvat nájemníky a s prostorem spekulovat (jako se to stalo v domě na Pohořelci i v Neklanově), by je možná nechali na pokoji. Věděli by, že hrozí ještě horší alternativa. A konečně policie by možná měla víc času věnovat se podivným firmám s mrtvými schránkami v prázdném domě a majitelům nedbajícím na své povinnosti, když by nemusela aktivně vyhledávat majitele domů a informovat je, že se v jejich majetku usadila squaterská škodná.

Legalizace squattingu by mohla být dobrým nástrojem k omezení svévole vlastníků, prostředkem k vynucení ústavního principu, že vlastnictví zavazuje. Není to pro zákonodárce skoro zajímavější téma na debatu než divokost a radikalismus squaterů?

Ubrat na divokosti?
Jinak má Jiří Dolejš pochopitelně pravdu. Ve squattingu opravdu jde o vzpouru proti autoritě, je zde prvek divokosti a radikalismu. To jsou jistě sklony, které se leckomu nemusejí líbit. Nejsou ale náhodou tím, co nám dnes, ve společnosti, kdy se všichni bojí riskovat a naše životy jsou zformátované jako položky do cívíčka, chybí? Není odhodlanost squaterů, s níž zdánlivě nesmyslně mlátí hlavou do stále stejné, betonové zdi předsudků a ignorance, spíš inspirací?

V jiných zemích jsou i jiné podoby squattingu, někde squatují celé rodiny s dětmi, a takové squaty z logiky věci nebývají příliš divoké. I u nás byly „klidnější“, méně radikální squaty jako Zlatá loď či Medáci.

S politikou nulové tolerance, kterou zahájil Bémův magistrát a pokračuje v ní metropolitní policie, je ale jasné, že squatting v Česku je jen pro dobrodružné povahy, ochotné riskovat policejní násilí, bicí uličky a křivá obvinění projednávaná ve zrychleném řízení. Mám hlubokou úctu vůči lidem, kteří jsou v tomto odporném represivním klimatu ochotni znovu a znovu obsazovat prázdné domy, riskovat a udržovat myšlenku squattingu naživu.

Nástupci Franty Sauera
Jiří Dolejš je poslancem za komunistickou stranu (a na rozdíl od mnoha jiných je poslancem v zásadě sympatickým). Možná četl mnohokrát vnucovanou a posléze mnohokrát vysmívanou knihu Ivana Olbrachta Anna proletářka – a možná si také pamatuje, co bylo zlomem v příběhu třídního uvědomování dívky Anny. Nebyla to slova agitátorů, ani hezké teorie, ani stávka nebo demonstrace.

Klíčová kapitola v knize se jmenuje Černá ruka a pojednává o žižkovské organizaci, která najde Anně a jejímu milému byt, s nímž jeho majitel spekuloval. Právě tehdy se Anna cítí být přijatá do dělnictva jako do rodiny.

Černou ruku založil anarchista Franta Sauer s dělníky i s různými postavami žižkovské bohémy. V poválečné bídě se rozhodli neuznávat práva majitelů dělat si s byty, co se jim zamane, a prostě jim nastěhovávali chudé nájemníky.

V jistém smyslu o nich můžeme mluvit jako o prvních squaterech, ač toho o nich mnoho nevíme, tyhle dějiny zdola se moc nevyprávějí (výjimku tvoří skvělý článek Václava Drchala v Lidových novinách 15. června 2013). Určitě byli bouřliváčtí a radikální. Přesto bychom si na ně možná měli vzpomenout častěji.

Až budu jednou odpovídat generaci svých dětí a vnuků, jak to, že jsme nechali bémovský a post-bémovský ksindl zničit naše město pro potřeby aut, nejpokleslejší podoby turistického ruchu, developerů a spekulantů, nebudu se stydět za to, že jsme byli příliš „divocí“ a „vzpurní“. Budu se stydět za to, že jsme byli divocí a vzpurní málo.

Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

jeden o voze a druhý o koze Pondělí, 17.Února 2014, 10:52:9

Jednak je zbytečné přesvědčovat ,mne o anarchistických ideálech, když nejsem anarchista ani nástupce Franty Sauera, Jednak mi také vůbec nejde o ten či onen případ zásahu do vlastnických práv.Mě šlo o legální platformu squatterů, ne o přiměřenosti trestu či přiměřenosti zásahu policie. To je věcí soudů.
Já tu opakuji po několikáté, že pokud se na sociální projekt squatteři jen nevymlouvají a spíš jde o vzpurné gesto (těm bych skutečně zybtečně nekázal), měli by hledat řešení, které zásahem do vlastnických práv není. Dát do zákona obsazování cizích domů jako vhodný korektiv vlastnickécho chování mám už pak za poněkud protismyslné. Na to jsou jiné nástroje.

Petrasek Milan - penzista

Na to jsou jiné nástroje, které má v ruce hlavně politik Pondělí, 17.Února 2014, 11:14:38

A jestliže je v ruce nemá, tak mu nezbývá než vyčítat nekázeň té mizivé části angažovaného občanstva, která je schopna obnažovat díry do ústavy vylomené zločinnou silou.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 17.Února 2014, 20:31:4

Pane Petrasku, já si ty Vaše "špeky" snad opravdu začnu zapisovat do svého archivu! :-D

Musím přiznat, někdy Vám až závidím Vaši schopnost jednou či dvěma větami vyjádřit něco, na co já sám bych musel popsat celé stohy stránek. (Tedy, pokud by mě vůbec natolik výstižná myšlenka napadla...)

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

pan Petrasek Úterý, 18.Února 2014, 08:14:31

nekázeň mi až tak nevadí, dril není ani mou doménou. Mohu oplatit poklonu Ondrovi S, že mi také mezi anarchisty v zásadě sympatický. Jen otevřeně a bez diplomatických příkras říkám, že moc neberu ilegální obsazování domů jako úspěšnou metodu jak si to rozdat s establishmentem.
U většinové veřejnosti toho totiž moc neobnaží a neřeší ani problém bydlení ani sociálních projektů pro těch pár lidi s chutí na alternativní život. Je to jakýsi ornament na naší realitě, který může být i docela sympatický a u někoho i tolerovatelný (na rozdíl od pravého extrému, na který jsem alergický),
Prostě mluvím za ty, kteří se raději angažují za něco více vedoucího k hmatatelnému cíli. Nic víc. Chápu obranou reakci na ochranu jejich světa, ale kdo chce, vidí i jinou realitu než kterou by si přáli fandové zrovna těchto pokusů o subverzi systému.

Petrasek Milan - penzista

Na subverzi systému Úterý, 18.Února 2014, 09:42:55

zprava jste alergický jinak - hraje konstruktivní roli ve vašem politickém plánu. Subverze zleva působí jinak - nahrává těm zprava.
V každém případě jsou ale obě polohy výrazem/dokladem zaplaťpanbu furtještě bipolárně svobodné demokracie ............ bych poznamenal jako příslušník levostředu - těch, kteří se raději angažují za něco více vedoucího k hmatatelnému cíli.

Martin Profant - Praha 7

Jřímu Dolejšovi Úterý, 18.Února 2014, 09:53:42

Jakého hmatatelného cíle, kromě členství ve správních radách a poslaneckých platů jste za ty roky jako politická strana dosáhli? Ale prosím konkrétně.

Znám poslance KSČM, jejichž poctivou a rvavou prácí nad konkrétními tématy jsem obdivoval. Bičík a dřina, kterou odvedl v prosazování školské legislativy, Zuzka Rujbrová a její zatvrzelost v boji proti kriminalizaci obětí. Ale co jste udělali jako strana, kromě toho, že přežíváte?

"Ornament na realitě" -- to patří do vitríny mozkomorných frází hned vedle "umělcky tepaného neřádu doby".

Jiří Karen - nezaměstnaný včelař, Opava

Úterý, 18.Února 2014, 11:27:14

Že by zpochybnění dogmatu soukromého vlastnictví přímou squatterskou akcí bylo daleko hmatatelnější než konkrétní výsledky reálpolitiky KSČM? Ale to snad ne...

Martin Profant - Praha 7

Markovi Frañkovi Úterý, 18.Února 2014, 21:32:24

Téměř stejně málo odpovědnosti jako dobře placený poslanec věčně opoziční strany? :-)

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Odpovědnost? Středa, 19.Února 2014, 06:58:30

Vážený pane Fraňku,
prosím Vás, jakou odpovědnost má poslanec, člen vlády, prezident? Už jste někdy viděl, že by kdokoliv z nich za svá chybná rozhodnutí – myslím samozřejmě v rámci zákonnosti, nikoliv za kriminální počínání – musel nějak zaplatit, či vše za použití vlastních prostředků uvést do původního stavu? A konečně nikdo z nich, kromě Davida Ratha (což je vlastní kapitola) nemusel pykat ani za ta kriminální počínání.
Víte co je opravdová odpovědnost? To je nést následky vlastních chyb. A to nejen těch, které dolehnou na nositele odpovědnosti, ale především ty, které dopadnou na ty, kteří tu odpovědnost nenesou.
„Odpovědnost“ v pojetí, o jaké uvažujete vy a která se v naší politice jako jediná vyskytuje, nemá nic s odpovědností do činění, je tak jedině její karikaturou. Je to tak maximálně podnět k výmluvám. Nic víc. Viz Václav Klaus, jeho prezidentská amnestie a téměř veškeré počínání ve veřejném prostoru po roce 1989.

A kromě toho, nejen pan Slačálek, ale vůbec nikdo není hoden žádného pohledu svrchu. Je to člověk, který dokáže myslet hodně daleko a hodně do hloubky. Doporučuji jej číst a nenechat se mást povrchním nálepkami.

S přáním všeho dobrého, Jiří Vyleťal

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

M.Profant Čtvrtek, 20.Února 2014, 08:45:59

1) v krajích v opozici už nejsme - kromě ústeckého hejtamna je tu 9 krajských koalice 2) v centru stále ano, ale důvody proč se to nezměnilo v roce 2002, kdy změna byla nominálně možná byla na dlouhé povídání. Jako sociální demokrat o tom víte také asi své. Ale tuším že to nebylo pro nedostatek anarchismu.
I opoziční zastupitel má samozřejmě odpovědnost - k svým voličům, za svůj ústavní slib a nepovhybně i spoluutváří poltickou kulturu v zemi. kdyby toho nebylo asi by nás lidé i po čtvrt století v opozici nevolili. Většina z nás se také snažila dělat víc než je slízávat protestní hlasy.Budoucnost ukáže zda i na centrální úrovni se dá dosáhnout férové spolupráce na levici

Pro vložení příspěvku musíte být zaregristrováni a přihlášeni.