Na obranu vzpoury
Ondřej SlačálekOndřej Slačálek reaguje na sloupek Jiřího Dolejše, který squaterům doporučil snažit se ubrat na divokosti. Podle Slačálka by Dolejš měl raději přijít se zákonem, který by vlastnosti squaterů využil jako vhodný korektiv vlastností majitelů domů.
Jiří Dolejš nám nenabídl pouze docela zábavný pohled na komunistu, který obhajuje nedotknutelnost soukromého vlastnictví dokonce i v těch případech, kdy vlastník nechává majetek zplanět (a nedrží se tak nejen Komunistického manifestu, ale ani Ústavy ČR, která jasně říká, že vlastnictví zavazuje).
Nabídl nám také pohled na zákonodárce, který neposuzuje oprávněnost toho, co druzí lidé říkají, ale to, zda náhodou nejsou příliš vzpurní či zda se nejedná o příliš bouřlivácké povahy. Je právě toto rolí zákonodárce?
Kazatel nebo poslanec?
Vždy jsem se domníval, že zákonodárci mají dvě zásadní role — rozhodovat o zákonech a kontrolovat výkonnou moc. Jiří Dolejš ale nediskutuje ani o zákonech, ani o brutalitě a falešných obviněních policie, na jejíž kontrole by se měl podílet. Diskutuje namísto toho o duších squaterů — nejsou příliš vzpurné, radikální a divoké?
Pokud by si Jiří Dolejš vybral jinou dráhu, třeba práci kazatele, mohl by se věnovat spáse squaterských duší. Mohl by se pohoršovat nad tím, že squateři jsou divocí (nebo, což je mnohem důležitější, že spekulanti s nemovitostmi jsou chamtiví). Mohl by se moudrým a přesvědčivým slovem snažit změnit lidské vlastnosti, které mu nejsou po chuti (domnívám se, že by neměl příliš velký úspěch, ale to je teď vedlejší).
Já tu opakuji po několikáté, že pokud se na sociální projekt squatteři jen nevymlouvají a spíš jde o vzpurné gesto (těm bych skutečně zybtečně nekázal), měli by hledat řešení, které zásahem do vlastnických práv není. Dát do zákona obsazování cizích domů jako vhodný korektiv vlastnickécho chování mám už pak za poněkud protismyslné. Na to jsou jiné nástroje.
Musím přiznat, někdy Vám až závidím Vaši schopnost jednou či dvěma větami vyjádřit něco, na co já sám bych musel popsat celé stohy stránek. (Tedy, pokud by mě vůbec natolik výstižná myšlenka napadla...)
U většinové veřejnosti toho totiž moc neobnaží a neřeší ani problém bydlení ani sociálních projektů pro těch pár lidi s chutí na alternativní život. Je to jakýsi ornament na naší realitě, který může být i docela sympatický a u někoho i tolerovatelný (na rozdíl od pravého extrému, na který jsem alergický),
Prostě mluvím za ty, kteří se raději angažují za něco více vedoucího k hmatatelnému cíli. Nic víc. Chápu obranou reakci na ochranu jejich světa, ale kdo chce, vidí i jinou realitu než kterou by si přáli fandové zrovna těchto pokusů o subverzi systému.
V každém případě jsou ale obě polohy výrazem/dokladem zaplaťpanbu furtještě bipolárně svobodné demokracie ............ bych poznamenal jako příslušník levostředu - těch, kteří se raději angažují za něco více vedoucího k hmatatelnému cíli.
Znám poslance KSČM, jejichž poctivou a rvavou prácí nad konkrétními tématy jsem obdivoval. Bičík a dřina, kterou odvedl v prosazování školské legislativy, Zuzka Rujbrová a její zatvrzelost v boji proti kriminalizaci obětí. Ale co jste udělali jako strana, kromě toho, že přežíváte?
"Ornament na realitě" -- to patří do vitríny mozkomorných frází hned vedle "umělcky tepaného neřádu doby".
prosím Vás, jakou odpovědnost má poslanec, člen vlády, prezident? Už jste někdy viděl, že by kdokoliv z nich za svá chybná rozhodnutí – myslím samozřejmě v rámci zákonnosti, nikoliv za kriminální počínání – musel nějak zaplatit, či vše za použití vlastních prostředků uvést do původního stavu? A konečně nikdo z nich, kromě Davida Ratha (což je vlastní kapitola) nemusel pykat ani za ta kriminální počínání.
Víte co je opravdová odpovědnost? To je nést následky vlastních chyb. A to nejen těch, které dolehnou na nositele odpovědnosti, ale především ty, které dopadnou na ty, kteří tu odpovědnost nenesou.
„Odpovědnost“ v pojetí, o jaké uvažujete vy a která se v naší politice jako jediná vyskytuje, nemá nic s odpovědností do činění, je tak jedině její karikaturou. Je to tak maximálně podnět k výmluvám. Nic víc. Viz Václav Klaus, jeho prezidentská amnestie a téměř veškeré počínání ve veřejném prostoru po roce 1989.
A kromě toho, nejen pan Slačálek, ale vůbec nikdo není hoden žádného pohledu svrchu. Je to člověk, který dokáže myslet hodně daleko a hodně do hloubky. Doporučuji jej číst a nenechat se mást povrchním nálepkami.
S přáním všeho dobrého, Jiří Vyleťal
I opoziční zastupitel má samozřejmě odpovědnost - k svým voličům, za svůj ústavní slib a nepovhybně i spoluutváří poltickou kulturu v zemi. kdyby toho nebylo asi by nás lidé i po čtvrt století v opozici nevolili. Většina z nás se také snažila dělat víc než je slízávat protestní hlasy.Budoucnost ukáže zda i na centrální úrovni se dá dosáhnout férové spolupráce na levici