Český squatting, legální projekt nebo vzpoura?

Jiří Dolejš se ve svém sloupku vyjadřuje k problematice squatterství v Praze. Nejde jen o to, že municipalita projeví zájem, ale i squateři by se měli snažit ubrat na té divokosti a snažit se vejít do nějakých pravidel.

Tento týden na stránkách DR otevřel bývalý squatter Arnošt Novák problematiku obsazování domů na případu vyklizení squatu v Neklanově ulici na pražském Vyšehradě Policie ČR. Squatery do delší dobu neudržovaného domu ve vlastnictví italské firmy pozval loni nájemník. Ti podle jejich slov chtěli v neobývaných prostorách zřídit komunitní centrum.

Zástupce správce domu ale požádal podle zákona o vyklizení domu policisty a zásah se neobešel bez použití donucovacích prostředků (policie tvrdí že ji před domem napadla skupina čtyř mladíků).

Tato událost opět připoutává pozornost k problematice squattingu, což není jev v ČR příliš rozšířený. Nemyslím příležitostný squating pro homeless, to je otázka spíše sociální. Mám na mysli ideový squatting, který čerpá z různých ideových zdrojů nonkonformismu.

Týká se převážně mladé populace, která ve squaterské komunitě může specifickým způsobem realizovat právo na domov a uspořádat si po svém i mezilidské vztahy. Často takový squat existuje jako centrum alternativní kultury.

Reakce státu na squating souvisí se stupněm liberálnosti systému v dané zemi. Česká právní úprava neposkytuje legální definici squattingu, ale hranice souvisí s aktivní ochranou vlastnických práv.

Dlouholetá tradice squatů na západě vedla k nalezení určitých forem legální koexistence s veřejnou správou i když za cenu omezení radikalismu. Argumentovat odmítáním ochrany vlastnictví je možná zajímavý bouřlivácký postoj, ale k praktickému řešení nevede.

I v České republice známe případy, kdy se cesta k legální koexistenci squaterů s vlastníky našla. Známý je osud squaterů z domu v ul. pplk. Sochora, který patřil městské části Praha 7. Tam při stěhování zůstal nájemník, který k sobě přihlásil další osoby.

Podle tehdejší legislativy to bránilo jeho vystěhování. Nakonec ale dostal náhradou objekt v ulici Za papírnou 7, kde v periferní pražské lokalitě vznikl v Praze ojedinělý legální squat v prostorách propachtovaných za symbolické nájemné.

Arnošt Novák vzpomíná i na squatting v břevnovské usedlosti Ladronka, která byla ve správě hl. m. Prahy. Jako tehdejší člen ZHMP pamatuji jednání sdružení občanů, kteří se v objektu usídlili, s municipalitou. Jako pokus o regulovaný squatting nabízeli projekt „Autonomního sociálně - kulturního centra Ladronka“, i když bylo zřejmé, že tento památkově chráněný objekt v atraktivní lokalitě Prahy 6 bude mít nakonec jiný osud.

V letech 1993-2000 zde díky neexistenci investora fungovala Nadace Landronka, ale statek, který objektivně potřeboval investice v řádu desítek milionů byl nad síly autonomní scény. Požadavek na nabídku jiné nemovitosti vhodné pro zřízení kulturního a sociálního centra se dostala i do usnesení orgánů města.

Jednání s Nadací ovšem neskončila úspěšně. Konečné vystěhování přišlo v době kdy anarchistická scéna ztrácela na podpoře kvůli militantnímu vystoupení při pražském zasedání Světové banky a MMF.

Myslím, že myšlenka regulovaného squattingu není pasé. V Praze by se našla celá řada kapacit, které by se takto využít daly. Problémem samozřejmě je právní, ale i zvyková hranice mezi regulovaným a divokým squatingem. Nevyřeší to obecný princip, vždy půjde o konkrétní podmínky. Objekt, který je kulturní památkou, vyžaduje vysoké investice. Objekty v dobrém stavu a bez potřebných investic nejsou zpravidla prázdné a nevyužívané.

Nejde jen o to, že municipalita projeví zájem, ale i squateři by se měli snažit ubrat na té divokosti a snažit se vejít do nějakých pravidel. Jinak jednotlivé kauzy skončí prostě zásahem policie.

Squateři také nemohou jen se sférou politiky bojovat, ale také s ní jednat. Sebeprezentace squatterů souvisí i s postojem veřejnosti, která se často bojí průvodních kriminálních jevů spojených s divokým squattingem. Vinit Policii ČR, že není pasivní, když má plnit své úkoly ze zákona, už je pozdě.

A co si myslíte vy? Diskuse (21 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jiří Karen - zaměstnaný včelař, Opava

Čtvrtek, 13.Února 2014, 10:40:2

No ona ta policie často nejdříve kontaktuje majitele, aby mohla proti squatterům (často brutálně) zasáhnout. Obávám se, že tady se jedná hlavně o politické pronásledování.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

běžná veřejnost to tak ale nebere Čtvrtek, 13.Února 2014, 22:15:37

JK : Atmosféra nevůle k squatterské mylšence tu asi je. Mě tu ale nešlo o tu kokrétná vyšehradskou kauzu z minulého týdne . Hodnotit zásah policie lze jen na základě faktů, které ani neznám - pokud předem vidím v policii nepřítele a cílem je se poprat ať to dopadne jakkoliv tak to už se sociálním projektem má asi málo společného.
Stejně tak odmítat apriory mechnismy právního státu a roli justice nepomůže. Ne každý zastánce svobodného bydlení musí být beránek. Pokud se i něco nezdá jsou tu řádné prostředky ,,,stížnost na postup, a tak..Prostě mne zajímá údajný cíl a ne jen okamžitý vzdor. Jinak idea sociálního projektu působí nevěrohodně a veřejnost nezíská.

Jiří Karen - zaměstnaný včelař, Opava

Reakce Oty Bureše Pátek, 14.Února 2014, 09:12:13

Na požádání přidávám reakci Oty Bureše

Kterak komunistický poslanec hájí "právní pořádek" před právem na bydlení

Pane Dolejši, Váš článek je směsí domněnek a nepochopení "reality". Je pěkné, jak se zasazujete o právní stát a buržoazní „pořádek“.

1) „Divokost“

„Argumentovat odmítáním ochrany vlastnictví je možná zajímavý bouřlivácký postoj, ale k praktickému řešení nevede.“ Mám za to, že argumentace je vedena z jedné strany vzhledem k platnému právu (povinnost vlastníka o správu majetku), z druhé strany snahou o správu a užívání majiteli neuvyužívaného majetku!

V mnoha případech byla snaha o komunikaci s tzv. samosprávou. Ale jak v případě Milady, tak Vámi zmiňované Ladronky, kdo selhal a neměl zájem na dohodě, nebyli squateři.

Tak jakápak divokost? (Kéž by tu byla!)

2) „Policie“

Kdo přijíždí na místo šikanovat a prát se, je policie (neříkám, že všichni příslušnící sboru, pár stačí). Běžně lámou ruce, nosy, prsty. (Znám z vlastní zkušenosti.) Jen tak, aby chránili veřejný zájem a dodržovali Váš zákon.

Skutečně úsměvně absurdní je představa, že se mládež „chce poprat“. Zkuste to taky, je to sranda, jít v civilu proti těžkoděncům se štíty, obušky, helmami atd., ale stačí i běžná cvičená policie v převaze. A co víc, ještě mají na pomoc psi, koně a vrtulníky. Opravdová zoo. Přijďte se příště podívat.

Vrchol nechutnosti je obhajoba chování a zásahů policie na základě „úkolů ze zákona“. Mimochodem, jak připomíná Jirka Karen – agilní bývá policie na prvním místě (hned po státu, více než soukromí majitelé). Na to je nějaký zákon? Kola se taky nesmí zamykat ke značkám a neviděl jsem tak agilní policisty, třebaže zamykání sledují. Odmítání nehumánních aspektů „právního státu“ je legitimní a žádoucí.

4) V závěru textu redukujete problém objektů na ty vlastněné státem/městem. Mluvíte o kulturních památkách. Považujete za ni vilu Miladu? (Nebo kulturní je jen to ze zákona?) Víte v jakém je stavu? A proč? Řeči o milionech investic nejsou na místě.

5) Na vnímání squaterů veřejností působí mnohem spíš než jejich chování (jak o tom vypovídá i Váš text) mediální zpravodajství tvořené z policejních zpráv (ta pravá objektivita!) a takto reprodukované předsudky. Díky, že k nim svou neznalostí věci přispíváte. Slonovinová věž, z které komentujete, je asi dobře zabetovaná, takže Vám ji nikdo neosquatuje:) Zkuste někdy zajít na místa evikcí, a také před tím, do těch domů. Do té doby nemůžu Váš článek číst jinak než vytváření štvavé atmosféry proti těm, kteří mají ještě trochu ducha, nebo lépe absolutní nepochopení squaterů, spekulantů, policie a jejich ochránců v zastupitelstvech.

6) Ale vlastně se zabýváme podružnostmi: Přeci ten problém tematizovaný squatingem je právo na bydlení, na důstojný život a gentrifikace.

Co jste Vy jako politik zkusil udělat pro to, co vidíte jako „civilizovaný“ squating – ať už na městě či v paláci tzv. Reprezentantů?

http://csaf.cz/index.php?clanok=1563

http://www.policie.cz/clanek/obsazeny-dum-v-prazske-neklanove-ulici.aspx

http://a2larm.cz/2014/02/fotogalerie-soud-se-zadrzenymi-z-ticheho-squattu/

Jiří Karen - zaměstnaný včelař, Opava

Komunista hájící nadvládu kapitálu :) Pátek, 14.Února 2014, 09:21:58

Pane Dolejši, samozřejmě chápu, že jako poslanec, tedy část establishmentu, jste povinen hájit vládnoucí režim ("máme přece demokratický právní stát, bla bla, musíme dodržovat právo a pořádek, bla bla").

Postava komunisty stojícího s obuškem vedle policajta, komunisty, který hrdě brání společenský systém nadvlády kapitálu oproti "nezodpovědnému planému radikálničení jurodivců" je myslím pěkným syptomatickým paradoxem současnosti :)

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

neplést si humanitu s negací práva Pátek, 14.Února 2014, 10:00:33

abychom si nepletli pojmy - právo na bydlení není právo obsadit cizí nemovitost. Na tom není nic nehumánního. To by platilo za všech režimů, včetně nekapitalistických. Myslet si že policie, která tu je taky ve všech režimech od toho aby právo hájila, je apriori nepřítel je nepřiměřeně militantní stanovisko.
Pokud je debata o to co je plané, tak pokud napadáte jakýkoliv režim, tak s tím těžko bude kromě ryzího anarchisty souhlasit kdokoli, nejenom poslanec. Opoziční poslanec, navíc za stranu systémové alternativy nehájí režim, ale právo musí. A jeho součástí je že lze v rámci obhajoby zpochybnit zákrok, ale rozhoduje o tom také příslušný orgán a ne jen pocit.
Ale pricnip právního státu není BLA, BLA BLA. V tom by se socialisti (komunisti) a anarchisti lz principu lišili.

Jiří Karen - zaměstnaný včelař, Opava

Příslušný orgán Pátek, 14.Února 2014, 10:48:37

V současném režimu platí, že právo na soukromý majetek (právo nechat chátrat svou nemovitost) je nadřazeno základnímu právu na bydlení. Souvisí to s podstatou kapitalistického zřízení. Squatting je legitimní politický čin, který upozorňuje na tento rozpor.

Psané právo není posvátná kráva (Norimberské zákony, zákony ohledně rasové segregace atd.). Nejvýznamnější emancipační projekty byly zažehnuty často právě "porušením práva".

Zajímavé by bylo sledovat dějiny lidstva, ve kterých by se emancipační hnutí řídila argumentem, že legitimitu činu může posoudit jenom "příslušný orgán"...


Martin Profant - Praha 7

JIřímu Dolejšovi Pátek, 14.Února 2014, 10:55:39

Obávám se, že jste špatně postavil alternativy. Squatt je vždycy vzpoura. V tom nejméně intenzivním případě vzpoura proti sociální situace, do které byl protestující zatlačen -- vzpoura aktuálně ekonomicky nevyužitelného a mnohdy z pohledu systému nějak deficitního (třeba "převzdělaného";slovo, která znápár mých studentů od doby, co si po VŠ hledali práci) proti ekonomické racionalitě, která by z něj nejraději udělala mýdlo nezatěžující sociální systém. Častěji ovšem vzpoura vědomá, vzpoura proti absurditě poměrů, ve kterých jeden z vzácných zdrojů -- zdroj uspokujující potřebu důstojného bydlení -- leží ladem z ekonomických důvodů; a to důvodů ve vlastním slova smyslu absurdních, protože porušujících ekonomickou racionalitu. Landorka nebo ppl. Sochora představovaly vzpouru plnokrevnou, odmítnutí určitého etablovaného způsobu života a režimů s tímto způsobem spojených.
Ale pokud jsem pochopil Váš článek, Vám jde o trochu jiný problém. Chcete říct, že kdyby squateři policii neprovokovali, na vyzvání obsazený projekt opustili a předtím si navzájem trochu rozbili hubu a zníčili dejme tomu polovinu svého skromného majetku -- rozhodně všechny hudební nástorje, protože ty jsou podle chování policie v těchto případech zjevně zvláště nebezpečné --, policie by mohla zasahovat vstřícně a přátelsky.
Schopnost řešit určité formy společenské subverse v režimu měkkého konfliktu vyžadujícího jisté sebeomezení všech zúčastněných patří k sympatickému civilizačnímu výdobytku západní masové demokracie po druhé válce. Patří k nim existence squattů na jedné straně a ritualizovaná lokalizace protestního násilí na druhé.
Pane poslanče,
když už tedy musíte hájit právo, proč jste držel hubu k evidentně svévolnému a z hlediska zásahu demonstrativně zbytečnému násilí, kterého se dopouštěla policie v Miladě a na Vinohradech. Nebo musíte jako komunisitický a opoziční poslanec hájit jen právo těch silnějších?

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

subverse či bezcílný bunt ? Pátek, 14.Února 2014, 11:37:3

Opravdu spojujeme dvě různé věci - jedním okruhem je nezpochybnitelné právo vlastníka rozhodovat o svém majetku a s jakou ekonomickou rozvahou tak činí (výjimkou je obecné ohrožení), Zde lze samozřejmě současně vyžadovat aby zásah policie probíhal podle zákona.
To je vždy věcí posouzení a mohou na to být různé pohledy - např. mi přes čáru připadal někdejší zákrok vůči Czech teku za Paroubka, ale o tahanicích kolem squattů nemám povědomost o neadekvátnosti, tudíž jsme držel ústa zcela logicky..
A druhým okruhem je využití neobývaných nemovitostí k různým sociálním projektům, čemuž zcela rozumí. Tedy nikoliv aktem vzpoury a šancí se nejen rituálně poprat aniž by to k něčemu vedlo. Tomu už moc nerozumím - i proto že nejsem militant či anarchista .
když to shrnu - výhrady tu jsou hlavně proti tomu že by squatt se měl pohybovat v rámci pravidel. Ale to je přesně to oč mi jde- takže s odpůrci legalizace se těžko shodnu.

P.S. právní stát je něco co je nad bývalou definicí práva jako třídního násilí (která legitimizovala opovrhování předrevolučním právem), je určitě obecně platnou civilizační normou a jedině pokud ta či ona norma vybočí z onoho civilizačního trendu tak je otázkou jak ji změnit (třeba i prvky občanského odporu). To ale není tento případ.

Martin Profant - Praha 7

Ach, vy komunisté :-) Pátek, 14.Února 2014, 12:41:10

Tohle jsem měl na komunistické straně vždycky rád. Jak uměla rozlišovat mezi společensky potřebným, revolučním odporem a "bezcílným buntem".
Se vší povinnou úctou k Vašemu poslaneckému mandáta:
A) Jde o to, jak dalece smí slušný poslanec nevědět o frapntním porušování práv a předpisů ze strany represivních orgánů státu;
B) Když už o něčem nevím, tak bych k tomu měl tu hubu držet důsledně;
C) Tvrzení, že právní stát je něco nad "definicí práva jako třídního násilí" je poněkud nesmyslné. Právní stát je historicky vzniklá instituce nezbytná pro provoz občanské společnosti. Existuje a můžeme ji jako lidský vynález zlepšovat či zhoršovat, pečovat o ni či ji zanedbávat. Můžeme k ní také mít fetišistický, nekritický vztah a dělat z ní nedotknutelný a věčný princip.
Oproti tomu definice práva jako třídního násilí je s prominutím ideologicky zkur..ná interpretace kritiky buržoasního státu jako instituce třídního panství. Pokud o jejím kritické funkci uvažujeme dnes, jest se ptát, proč policie postupuje mnohem razantněji proti z hlediska obecné bezpečnosti neproblémovým squaterům než vůči organizovanému zločinu, proč soudy ve zkráceném řízení mohou soudit kluky, kteří pokojně demonstrovali proti vyklízení, ale "dokážou" interpretovat poslaneckou iminuty tak, že pokryje korupční jednání.
Požadavek, aby se squatování, tedy vždy nelegální obsazení a užívání objektu, pohybovalo v rámci legality (pravidel), nezlobte se ten mi přijde poněkud absurdní.

Filip Šimeček - Brno

Povaha státu Pátek, 14.Února 2014, 13:02:38

To je zajímavá myšlenka. Stát je tedy monopol násilí na daném území, zatímco právní stát už třídním násilím není. Obávám se, že každá vládnoucí třída je skálopevně přesvědčena, že zrovna ten jejich stát je právní, legitimní a mírumilovný.

Ale zpět k tématu - pokud budeme tvrdit, že právní řád je apriorně nezpochybnitelný, dostáváme se do rizikové situace. Museli bychom odsoudit parašutisty Gabčíka a Kubiše, protektorátní odboj, bratry Mašíny, ale i radikální odboráře, či ekologické aktivisty. Kdyby elity skutečně zastupovaly svůj elektorát, není se o čem bavit, ale skutečnost je taková, že zákony netvoří občané, nýbrž politicko-ekonomické špičky. Na otázku, komu takto vzniklá legislativa primárně slouží, nechť si odpoví každý sám.

Proto, abychom alespoň prosadili právní normy, které by squatting postavily do lepšího světla (viz. třeba praxe z Nizozemí), potřebujeme silný tlak zdola, přímé akce a samozřejmě porušování zákona. Kdybychom probůh neporušovali právní řád, tak tady nemáme (byť jen napsanou na papíře) osmihodinovou pracovní dobu, ochranu při práci, nemocenskou atd.!

Pan Dolejš tvrdí, že vlastník má právo rozhodovat o svém majetku. Ok - ale k vlastnictví se musí vázat i odpovědnost. Můj majetek nesmí ohrožovat svobodu jiných. Když nechám obrovský barák v centru Prahy chátrat a kus střechy někomu rozbije hlavu, je to stále moje svaté vlastnické právo? A co ostravský Mittal, který svobodně dusí statisíce občanů zplodinami? Je legitimní ho "socialisticky regulovat"?

A ještě malé rýpnutí do debaty, zda je policista nepřítel:

"Nijak nemiluji idealizovaného "pracujícího", jak si ho představují komunistické mozky: pokud však vidím dělníka z masa a krve v konfliktu s jeho přirozeným nepřítelem, policistou, není třeba, abych se sám sebe ptal, na které jsem straně."

- George Orwell, Hold Katalánsku, 1938

Ivo Vlasatý - budižkničemu - ProAlťák - Pirát

Proč ta strana tak lpí na tom říkat si komunistická? Pátek, 14.Února 2014, 17:04:24

Proboha, i leckterý pravičák vám při troše neopatrnosti přizná, že s právem je spojená zodpovědnost. Ovšem, samozřejmě ne s právem vlastnickým! Z toho žádná zodpovědnost nevyplývá! A zjevně to uznává i pan poslanec Dolejš!

Martin Profant - Praha 7

Ivovi Vlasatému Pátek, 14.Února 2014, 19:03:43

Vy byste panu poslanci křivdil. Samozřejmě, že je třeba volat vlastníky k odpovědnosti. Ovšem podle zákona a pokud náhodou příslušné orgány na někoho při tom volání pozapomenou či snad dokonce na něj nedosáhnou, pak je to třeba v rámci úcty k právnímu státu strpět. Jak by to vypadalo, kdyby občané nedisciplinovaně reagovali na úřední šlendrián?
Jak se praví v geniálním románu jednoho českého komunisty "Karlovo náměstí, a na každém stromě jeden voják bez disciplíny. Toho jsem se vždycky nejvíc bál."
Vidíte, jak dlouhou ma tahle obava z nedisciplinovanosti v komunistické straně tradici, vždyť to ten Hašek napsal hned po první válce. A také má ta obava kontinuitu, jak dojemně v roce 1977 hlásali komunističtí kulturní pracovníci, že nechtějí "bezcílný bunt" Charty, ale "klid na práci". A vy byste Dolejšovi tuhle identitu bral pro nějaký intelektuálský předsudek o tom, že by to měla být levicová a revoluční strana. Mějte trochu ohledů.

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

Komunisté Sobota, 15.Února 2014, 04:30:9

Většina profesionálních komunistů (živí je to) asi opravdu chápe KSČM jako stranu mírného pokroku v mezích zákona

Umí chodit ve stávajícím – zásadní společenské změny se obávají

V KSČM však nejsou jen oni …

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

změna, anarchie a zákon Sobota, 15.Února 2014, 08:29:35

Ale houby. Možná tu zásadní změnu prostě nevidím jen v tom vloupat se do cizího objektu. To si opravdu myslím je dobré rozlišovat a v tom fakt žádný třídní konflikt nevidím.. A trvám na tom, že squatting může být legální.
Něco jiného je když by represivní orgány rozehnali odborářskou manifestaci a něco jiného je vyhnat z cizí nemovitosti osoby, které tam nemají co dělat. Do toho fakt revoluci těžko tahat.
Jeslti si někdo představuje KSČM jako stranu která se automaticky přidá když se to někde popere, tak to opravdu nikoliv - ve stejné logice by se moha přidat k náckům, kteří se poperou někde na šluknovsku s policisty na romském sídlišti.
Krieriem není fakt konfliktu, ale oč v tom konfliktu jde - a obsazovaní cizího majetku si nemyslím že někam vede. Stejně jako by byl potrestnán ajitel nemovitosti když ji nechá schátrát na tolik, že na někoho spadne - to jsou ze se ty povinnosti vlastníků.
Tohle myslím chápe i "neprofesionální" komunista (ad B. Molnár) a opravdu si myslím že každý, nejen komunista by měl přemýlet o obsahu a cíli takového "buntu" (ad M. Profant). Anarchistům do toho nechci mkuvit, ale možná i oni by si mohli podobnou otázku klást.
Jestli je někomu ale jedno oč jde, hlavně když se peru - tak to sorry. Tomu já subverze neříkám. Asi jsme tu rpostě anrazili na rpaktivckou ukázku toho jaký je rozdíl mezi extrémním a radikálním. Ať ti prví rovnou vynechají řeči o sociálním projektu a že jdou provokovat pro zábavu policajty a je to.

Filip Šimeček - Brno

provokace pro zábavu Sobota, 15.Února 2014, 11:34:19

Pane Dolejši, uveďte mi prosím alespoň jeden důkaz o tom, že "aktivisti se chtěli jen poprat" či "provokovat pro zábavu". Nemusíme se držet jen událostí v Neklance, klidně najděte jiný podobný případ, to by mě zajímalo.

Martin Profant - Praha 7

Konečně společná půda Sobota, 15.Února 2014, 15:31:28



My si nepředstavujeme, že by se KSČM přidala k nějakému protestu -- proti rasistické intoleranci, policejní zvůli, ničení přírodně unikátní lokality apod., pan poslanec Dolejš si to nepředstavuje také.
Já tvrdím, že charakteristickým rysem komunistů vždy bylo úsilí rozlišovat protest na ten revoluční -- nemá to mnoho spoloečného s revolucí, znamená to prostě: ten, který se hodí do krámu --, a na ten živelný, a tudíž nepřijatelný. Ten druhý sde potom diskriminuje nálepkami typu: jenom se poprat, zastávání se porušovartelů zákona apod. -- a Dolejš rozlišuje ty protesty stejně.
Prostě široká názorová shoda.

Abych byl docela poctivý, býval jeden bolševik, Lenin se jmenoval. Ten s odkazem na nějakýho Marxe a jeho postoj k živelnosti a blanquistickému vedení Komuny podobný diskriminační přístup kritizoval a odsuzoval. Dodnes to stojí za čtení. Ale vzhledem k tomu, že nebezpečné výstřelky tohohle nenapravitelnýho levičáka poději komunistická strana důsledně eliminovala, nemusíme si tím nechat narušovat vzájemné porozumění..

Filipovi Šimečkovi
Neptejte se, ještě by Vám mohl odpovědět. A vy byste se zbytečně rozčiloval :-)

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

M. Profant akce vším, cíl ničím ? Sobota, 15.Února 2014, 22:45:2

sice z toho chápu že asi máte typickou slabot pro anarchistickou spontaneitu a i akci pro akci, ale to jste mi ale neodpověděl na výhradu že užitečný protest by měl mít cíl a smysl, nemluvě o obhajitelné a neodpuzující formě. Modelový příklad : když se přiblížím zezadu k strážníkovi a nakopnu ho do zadku tak to u mne není sociální protest ale dost absurdní furiantství (egal zda živelné a nebo organizované).
Nemluvě o způsobu onoho konání - vymlátit výklad u McDonalda taky nemám za nic světaborného a následováníhodného - i když to budu yvsvětlovat kritikou konzumu či chováním řetězců. I ty protesty proti reasové intoleranci (cíl jistě bohulibý) jsou účinější mají-li rámec odmítání násilí.
Nejde o to komu se hodní do krámu (i když širší shoda zájmů není od věci) ale opakuji jde o o to čeho tím dosáhnu - jinak je to opravdu jen drobné provokace i když té živelnosti budu říkat módně tekutý hněv.
Uzavřu to asi tím, že sice chápu že mnozí z anarchoscény nechtějí na pole legality, mají to za dezerci od svého myšlení pod vlající černou vlajkou, ale já myslím že u sociálních projektů jako cíle podobných squatterských aktivit jiné než nějal legalizované cesty není. O tom snad byl tenhle sloupek.
Filosofickou polemiku s blanquismem a pod. jsem tomu ani nedával i když tam takovou hlubší souvislost možné taky hledat (klasici se také proto s anarchismem rozešli) . Ale to by bylo na jiné povídání.

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

Tak tedy k jedné akci Neděle, 16.Února 2014, 02:19:22

V září 2009 obsadila skupina asi dvaceti mladých lidí opuštěný dům na Albertově (ulice Na Slupi). Na jejich podporu se v okolí domu shromáždilo několik desítek sympatizantů.

Policejního zásahu proti squatterům i jejich sympatizantům se účastnila početní přesila policistů, včetně těžkooděnců, kteří pozatýkali cca 70 většinou mladých lidí.

Nejprve trestním příkazem a následně i prvoinstančním soudem byly squatterům vyneseny podmíněné tresty a veřejně prospěšné práce. Odvolací soud však rozhodl, že se žádný trestný čin nestal a předal věc k přestupkovému řízení.
http://www.blisty.cz/art/58295.html

V rámci přestupkového řízení (září 2011) bylo konstatováno, že se nestal ani přestupek, protože: "Míra zásahu (do vlastnických práv – BM), když vlastník objekt programově nevyužívá, je skutečně nízká. Navíc je třeba přihlédnout k tomu, že ta akce, což konstatoval i Městský soud v Praze, byla skutečně happeningového, demonstrativního charakteru,"
http://www.novinky.cz/krimi/245076-squatteri-z-albertova-prestupek-nespachali-zustanou-bez-trestu.html

Jinak řečeno, jeden z nejmohutnějších policejních zásahů za poslední dobu v Praze byl proveden vůči lidem, kteří se nedopustili ani přestupku, natož pak trestného činu

K právní argumentaci doporučuji pročíst závěrečnou řeč obhájce advokáta Pavla Čižinského
http://mestonaprodej.wordpress.com/2010/01/08/zaverecna-rec-advokata-pavla-cizinskeho-pri-procesu-se-squattery-z-albertova/

Martin Profant - Praha 7

Vážený pane poslanče, Neděle, 16.Února 2014, 09:33:40

podívejte, Vy jste se nenamáhal nic si zjistit o průběhu policejních zásahu v případě Milady a Albertova, v tom druhém an o následné soudní frašce. Přesto se suverénní neznalostí zaujímáte stanovisko. A protože to u nás politiky naučili, ignorujete věcné informace (třeba ten Molnárův příspěvek o kousek výše, rozhovor s Olivkou snadno dohledatelný v archívu DR atd.) a reagujete na ně jako kafemlejnek, stálým opakováním původn mantry.
Nemám valné sympatie k anarchismu, ale ano, spontaneitu akce, tu rád mám -- miluji se radši proto, že mám chuť, než proto, že je to společenská povinnost--, ale to mé reakce v diskusi opravdu nemotivovalo. Naštvala mě prostě Vaše hrubá ignorance vůči tomu, oč obětem policejní brutality šlo.
Vaše poněkud jednoduché představy o právním státě jsou předmět, o kterém se dá diskutovat, lze Vás při nich brát jako partnera pro diskusi, ale co se squattu týče, diskusi neumožňujete svojí programovou neznalostí základních fakt.
A prosím. nerozšiřujte tu demonstraci neznalostí ještě do oblasti dějin socialistického myšlení. Já netrvám na tom, že by komunistický funkcionář měl číst Marxe nebo Lenina, ale neměl by se ztrapňovat jejich frapantními neznalostmi. O komickém kontextu té Bersteinovy citace ani nemluvě.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Legalita a kriminalizace Neděle, 16.Února 2014, 13:14:29

Squatting je využívání zanedbané budovy bez právního nároku, je to vzpoura, jak píše Martin Profant, akt občanské neposlušnosti. To více méně plyne z významu pojmu, kdyby tady ten právní nárok byl, tak by to nebyl squatting.

Ovšem ten odkaz pana Molnára svědčí o tom, že ani všichni právníci a soudci si nemyslí, že je nutné squatting kriminalizovat.

Ten zásah proti Ladronce s angažmá radních a jiné podobné policejní akce byly akty politického nepřátelství vůči těm squatterům, nešlo o pouhé řešení občansko-právního sporu.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

M. Profant Pondělí, 17.Února 2014, 10:55:1

ještě jednou - já nezjišťuj jak závažný byl zásah do vlastnických práv ve vztahu k přiměřenosti trestu v té či oné kauze. Stejně tak otázka přiměřenosti zásahu. To je věcí soudů.
Já tu opakuji, že pokud se na sociální projekt jen nevymlouvám, měl bych hledat řešení, které zásahem do vlastnických práv není. Tečka. To kdo se kde popral jsem fakt neřešil a ani se mi nechce vpády do cizích nemovitostí legalitzovat zákonem.
Takže jde o nepochopení (věřím že ne ignorance) oč mi jde Pokud někdo dělá sporné věci spontáně (když se vyznáváte s emotivního souznění s takovou metodou) a ne organizovaně (to je zase bližší mně), je šuma fuk, pořád to jsou sporné věci. To je mi lito, to je prostá logika.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.