Marshallův plán pro Ukrajinu

Osmdesát jedna světově známých intelektuálů podepsalo o víkendu zveřejněnou výzvu k Marshallovu plánu pro Ukrajinu. Demonstrace na kijevském Majdanu podle nich symbolizují základní evropské hodnoty. Nová Ukrajina nám může pomoci vybudovat novou Evropu a nový, spravedlivější svět!

Coby zástupci mezinárodního akademického společenství jsme zvlášť znepokojení faktem, že násilí a pronásledování často míří proti mládeži, velmi často proti novinářům, univerzitním studentům a mladým akademickým pracovníkům,“ píší signatáři Výzvy intelektuálů k Marshallovu plánu pro Ukrajinu (celý text viz níže).

Výzvu inicioval polský sociolog Sławomir Sierakowski společně s neapolskou historičkou Andreou Graziosi, milánskou filoložkou Giovannou Brogi Bercoff, španělským sociologem José Casanovou a ve Spojených státech působícím historikem ukrajinského původu Frankem Sysynem.

Text výzvy včetně průvodního dopisu Sławomira Sierakowského vyšel v sobotu zároveň na webu polského sdružení Krytyka Polityczna a v britském deníku The Guardian (průvodní dopis, text výzvy).

U našich severních sousedů je Výzva součástí debaty o polském vztahu k Ukrajině. Zatímco ještě po neúspěšném summitu Východního partnerství ve Vilniusu vloni v listopadu se dalo často setkat s tezí vládního Polska, že Ukrajina dohodu o přidružení dříve či později stejně podepíše. Po několika týdnech demonstrací získala na síle kritika, podle které jsou demonstrace na Ukrajině zejména protivládní. A že je navíc vedou (protipolští) nacionalisté. Není tak důvod nad nimi jásat, ani je podporovat.

Výzva může polskou debatu znovu posunout k tezi, že je jednak třeba podporovat ukrajinské demokraty, a jednak bez jakýchkoli protiruských záští zaujmout důrazný postoj vůči putinovské politice. Podpora demokratické Ukrajiny má přitom stát na rozsáhlé ekonomické pomoci.

Ukrajina by se podle Sierakowského měla stát ústředním politickým tématem evropské politiky. Což by byl úkol, dodejme k tomu, obtížný i v době, ve které by se unijní aparát nechystal na květnové volby do Evropského parlamentu. A zároveň tedy nečekal i na vznik nové Evropské komise.

Unijní diplomacie,“ píše Sierakowski v průvodním dopise k výzvě, „se nechala snadno obehrát primitivními metodami Vladimira Putina, protože na rozdíl od Ruska nepovažovala Ukrajinu za prioritní věc, což se odrazilo ve velmi špatných podmínkách, které byly Ukrajině nabídnuty.

Necelá miliarda euro bezprostřední pomoci nemohla Ukrajině nahradit ekonomické dopady podpisu dohody o volném obchodu s Unií a hospodářské války s Ruskem, zvlášť když po Ukrajině bylo požadováno také splnění podmínek spojených s půjčkou od Mezinárodního měnového fondu (mj. zmražení penzí, velké škrty rozpočtových výdajů, zvýšení ceny plynu pro spotřebitele o několik desítek procent).

Tvrzení unijních politiků,
“ dodává ještě Sierakowski, „že je nezajímá smlouvání, je, vzhledem k tomu, čemu se dennodenně v Bruselu věnují, málo přesvědčivé.

Nově si pak Ukrajina podle Sierakowského zaslouží podporu coby země, jejíž obyvatelé demonstrují pod evropskými symboly, čímž ukazují, že se myšlenka evropské integrace stále nevyčerpala. V protestech přitom řadu týdnů pokračují bez ohledu na zimu a přesto, že svůj tlak na vládu nemají jak stupňovat.

Významným geopolitickým momentem evropské integrace Ukrajiny by pak podle Sierakowského byla ruská ztráta významné části svého „impéria“, která by nejen vedla Rusko k reflexi vlastního změněného geopolitického postavení, ale oslabila by i mocenskou pozici Vladimira Putina.

Z lidí spojených s českým prostředím výzvu podepsali politolog Jacques Rupnik a filosof Tomáš Halík. Kromě nich najdeme mezi signatáři americko-polskou novinářku a spisovatelku Anne Appelbaum, sociology Zygmunta Baumana a Ulricha Becka, filosofa Borise Budena, historiky Carlo Ginzburga a Marci Shore nebo filosofa Slavoje Žižka.

Výzva intelektuálů k Marshallovu plánu pro Ukrajinu
(dokument)

Svět dnes Ukrajinu pozorně sleduje. Některé z tamních událostí, především znovu se objevující pokusy vlády použít násilí proti pokojným demonstrantům, vzbuzují vážné obavy.

Coby zástupci mezinárodního akademického společenství jsme zvlášť znepokojení faktem, že násilí a pronásledování často míří proti mládeži, velmi často proti novinářům, univerzitním studentům a mladým akademickým pracovníkům. Takový postup ukrajinské vlády je ničivý jak pro ni samu, tak pro budoucnost země, jejíž by chtěla být představitelkou.

Na rozdíl od ukrajinské vlády prokázala tamní společnost úctyhodnou občanskou vyzrálost. Její rozhodnutí udržet legální podobu protestů, jakož i důsledné odmítání násilí jsou ukázkovým příkladem obrany lidských práv.

Ukrajinský Majdan dnes představuje to nejlepší z Evropy a to, co řada dřívějších i dnešních myslitelů považuje za hodnoty pro Evropu základní.

Vyzýváme naše vlády a mezinárodní organizace k podpoře Ukrajinců v jejich snaze změnit zkorumpovaný, brutální režim a nestabilní geopolitickou situaci své země.

Ukrajina potřebuje nový „Marshallův plán“, který by jí umožnil transformaci k plné demokracii a její společnosti zaručil plná občanská práva.

Navrhujeme připravit novou ukrajinskou politiku, která bude rozlišovat mezi ukrajinskou vládou a ukrajinskou společností. První je třeba posuzovat s největší přísností, druhá si zaslouží maximální podporu.

Pomozme Ukrajincům vybudovat novou Ukrajinu – pak nám jistě pomohou vybudovat novou Evropu a nový, spravedlivější svět!

A co si myslíte vy? Diskuse (14 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

pomůže ? Pondělí, 6.Ledna 2014, 12:14:42

Nejde jen o polskou výzvu (Polsko má k Ukrajině zvláštní vztah) ale obecně problém je že se tu spor mezi západem a východem o Ukrajinu stává sporem mezi tenaty nového Marshalova plánu a zlevněným plynem kterým talčí zemi k sobě Moskva.
Země je rozdělená a celebrity mezi signatáři jako S. Žižek či J. Rupnick působí v taměnjších reáliích jaksi odtržitě. A běsy velkoruského i ukrajinského nacionalismu zakrývající tahy oligarchů moci jsou v pohybu.
Jak zklidnit atmosféru aby společnost mohla absolvovat věcnou debatu o směřování nejen Ukrajiny ? Tohle je takové platonické... přitom členství UK v EU je zcela neauktuální.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Třetí cesta aneb Co na Ukrajinu říkají regionalisté Pondělí, 6.Ledna 2014, 12:51:0

Dovoluji si citovat z prohlášení k ukrajinské otázce níže podepsaných politických hnutí, která navrhují alternativní uspořádání střední Evropy:

"Byl to velký spisovatel Milan Kundera, kdo v roce 1984 v článku „Tragédie střední Evropy“ upozornil Západ na těžký úděl Ukrajinců, když prohlásil: „Jeden z velkých evropských národů pomalu mizí. A tato gigantická, takřka neuvěřitelná událost se děje, aniž by si to svět uvědomoval.“
Již o sedm let později Ukrajina získala nezávislost a zdá se, že existence ukrajinského národa je zachráněna. To ovšem neznamená, že by se současné politické uspořádání prostoru, který Ukrajinci obývají, mělo automaticky akceptovat.
Demonstrace, které nyní probíhají v ukrajinských městech, lze vidět v různých rovinách. První z nich je obecná nespokojenost obyvatel se systémem, ve kterém žijí. Politiku i hospodářství v této zemi nevedou ti, kdo v dobách existence Sovětského svazu bojovali za nezávislost, ale naopak aparátčíci z řad bolševické nomenklatury. Výsledky jejich činnosti pociťují obyčejní Ukrajinci na vlastní kůži.
Vzhledem k tomu se zdá, že postoj ukrajinské vlády k asociační dohodě s EU byl spíše záminkou než skutečným důvodem k vyvolání demonstrací. Na druhou stranu nelze opomenout, že přijetí asociační dohody a s ní spojená pomoc Mezinárodního měnového fondu bylo spjato s akceptováním drastických opatření, jež by vedla k velkému zdražování, které by postihlo obyčejné občany. Z tohoto pohledu se přístup EU jeví jako problematický, neboť může Ukrajinu přinutit k orientaci na Moskvu.
Přitom se opět projevil rozdíl mezi postoji obyvatel v té části Ukrajiny, jež patřila k rakousko-uherské monarchii, tedy na Haliči, v Bukovině a Podkarpatské Rusi, a zbytkem země. Habsburská část Ukrajiny již několikrát v prezidentských volbách podpořila kandidáta, který sliboval co nejrychlejší sblížení země s Evropou. Všichni tito prezidenti (Kučma, Juščenko) se pro západní Ukrajinu stali zklamáním. Naopak zbytek země, který dřív patřil k ruské říši, je vůči sbližování s EU skeptický.
Rozčarování na západě země pak vede k tomu, že mnozí lidé zde začínají přijímat tradiční zemskou (haličskou, bukovinskou či uherskou) identitu, neboť nevěří v to, že by vládnoucí ukrajinská oligarchie zemi vyvedla ze současné krize. Při demonstracích tak nyní vlají haličské vlajky a do měst západní Ukrajiny přijeli demonstranty podpořit občané z polské části Haliče.
Nedělejme si iluze o nějakém velkém zájmu západní Evropy na vývoji Ukrajiny. Francie a Velká Británie za ruské občanské války většinu Ukrajiny obětovaly bolševikům a proti nezávislosti se Ukrajiny stavěly ještě na přelomu 80. a 90. let 20. století. Postoj EU vůči možné asociaci Ukrajiny naznačuje, že politika evropských mocností se příliš nezměnila.
Za této situace připomeňme plán strany Moravané z roku 2008, který navrhoval vytvoření středoevropské federace složené z historických zemí, včetně Haliče a Bukoviny. Obdobnou integraci střední Evropy prosazují i rakouští monarchisté. Připomínáme také, že to je v souladu s koncepcí Evropa regionů prosazovanou Evropskou svobodnou aliancí. Ve světle ukrajinské otázky se ukazují možné výhody tohoto projektu.
Za prvé by středoevropská federace umožňovala lépe hájit zájmy těchto regionů vůči evropským mocnostem, které, jak už bylo zmíněno, nemusejí mít na jejich rozvoji zájem. Díky této integraci, by se sama střední Evropa stala mocností.
Za druhé by umožnila připojení těch částí Ukrajiny k EU, které o to dlouhodobě a očividně usilují. Pro samotnou EU by jejich připojení bylo mnohem snesitelnější než vstup padesátimilionové Ukrajiny.
Za třetí by umožnila daleko měkčí a vyváženější přístup Evropy vůči zbytkové Ukrajině, která o vstup do EU nejeví takový zájem a kterou současná linie EU žene do náruče Moskvy.
Jinými slovy, je lepší do EU přijmout aspoň část Ukrajiny než nic. Je lepší mít na zbytku území této země neutrální, nárazníkový stát, než aby se celá Ukrajina stala ruským vazalem.
Domníváme se, že situace na Ukrajině ukazuje, že zemská identita je mnohem výhodnějším základem politického uspořádání než národní stát a je cestou ven ze středoevropské tragédie. Náš přístup může někomu připadat jako nereálný, ale kdo by v roce 1984 považoval za reálné, že už o sedm let později bude existovat nezávislá Ukrajina?"

Moravané
Suverénní haličský řád/ Суверенний Галицький Орден
Hnutí za obnovu Haliče/ Рух Відродження Галичини
Sedmihradská demokratická liga/ Liga Transilvania Democrata/ Demokratikus Erdély Liga
Autonomie pro Sedmihradsko/ Autonomie Pentru Transilvania/ Autonómiát Erdélynek
Černožlutá aliance - monarchisté/ Schwarz-Gelbe Allianz – Monarchisten
Hnutí za Rijeku/ Lista za Rijeku/ Lista per Fiume

Aha Bangladéš není potenciální Ruský spojenec. Pondělí, 6.Ledna 2014, 13:27:36

"Unijní diplomacie,“ píše Sierakowski v průvodním dopise k výzvě, „se nechala snadno obehrát primitivními metodami Vladimira Putina, "

Sierakowski patří k té skupině Poláků, kteří Rusku nikdy nezapomenou 26. říjen 1612. Moc se mi na tom nápadu líbí, že svoji pomstu Rusku chtějí realizovat za peníze EU. Vynikající nápad. Pokud by všichni tihle intelektuálové opravdu trpěli při pohledu na utrpení jiných, pak jak je možné, že si nevšimli dodnes těch milonů umírajících hladem v Africe, a Asii. Co takhle Marshalův pro Bagladéš, či Severní Koreu. Čím to, že mám intenzívní pocit, že o Ukrajince jde až v poslední řadě ?

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

P.Kolařík Pondělí, 6.Ledna 2014, 14:43:28

což se stalo v případě bývalé Jugoslavie (Srbsko hledí k východu, Slovinsko, Chorvatsko k západu) - tyhle bubáky raději nevyvolávat.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Na hranice nesahat Pondělí, 6.Ledna 2014, 15:46:55

Kus Ukrajiny by mohlo chtít také Polsko - Lvov přece byl až do druhé světové váka války výzamným centrem polské kultury - a
zejména Rusko, Krym se sídlem ruské čenomořské flotily Sevastopolem se stal součástí Ukajiny až za Chruščova. O Ukrajině se málokdy píše nějak komplexně, většinou jen z pohledu nějaké úzké agendy.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Pane Kolaříku, Pondělí, 6.Ledna 2014, 20:53:30

asi jste nepostřehl, že jsem v citovaném prohlášení sám nic nepožadoval. To, že EU nehodlá slevit z neosvědčené koncepce národně-jazykových států je jasně patrné. Navíc Brusel nehodlá ani slevit v případě, že se historická země stane nově národním státem (Skotsko, Katalánsko), protože hájí mocenský status quo bez ohledu na vůli občanů. V podstatě jde o další mocenské udržování hranic vyznačených na Jaltě.

S tou Jugoslávií - ta byla jednoznačným konstruktem 20. století, 20 let vydržela díky versailleskému systému, dalších 40 let ji dokázal pohromadě udržet jen "krvavý pes" Tito. Ale tato stará hranice se časem ukázala.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Staré hranice na Ukrajině? Pondělí, 6.Ledna 2014, 22:01:48

Panu Unger tím zřejmě myslí hranice, které tam byly do roku 1918. Na ale tam byly také hranice do doby prvního dělení Polska 1772, do roku 1846 a potom zase do roku 1939 a pak se to zase dál měnilo. Rakousko-Uhersko byl přechodný útvar podobně jako Československo a trvalo zhruba stejnou dobu.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Vážený pane Kubičko, Úterý, 7.Ledna 2014, 20:38:6

Pokud je Vám myšlenka středoevropské federace (možná po čecháčkovsku) cizí, klidně to můžete napsat přímo a nemusíte z historie hledat formální pseudoargumenty. Většina z nás zcela jistě ví, že podunajské soustátí tu bylo 400 let, spojení zemí Koruny české a uherské ještě déle. Svatá říše římská osm století. Pokud jde o to Československo, které nikdy pravou federací nebylo a k naplnění slibů všem jeho národům a zemím nikdy nedošlo, tak tu mohlo existovat dodnes, kdyby ho čeští a také slovenští nacionalisté nerozbili.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Středa, 8.Ledna 2014, 10:26:2

A což federace středo- a východo-evropskýcj sátů - Międzymorze, prométeovský sen Pilsudského? Rakousko dnes zdá se o žádnou federaci nestojí, kdežto přítomnost manželky polského ministra zahraničí mezi signatáři té výzvy svědčí o tom, že v Polsku ta myšlenka Ukrajiny jako nárazníku mezi Ruskem a Evropou mrtvá není.
( Anne Applebaum je manželka Sikorského)

Navandru_007_ego

Jan Zilzer z Chudobince - Praha-Řeporyje

"Osmdesát jedna světově známých intelektuálů" ....?! Středa, 8.Ledna 2014, 14:38:55

Petenti ! - Musel jsem si s hořký úsměvem vzpoenout na tento výraz psychopata Petra Hájka.

Kdy už se vašnostové, kteří tu tak rádi debatujete o levici a levicovosti, zastanete demonstrantů, které bije policie v Řecku nebo ve Španělsku?
Cui bono?

Kdo přijde po Tomáši Halíkovi - snad Daniel Herman?!
Nakonec můžete publikovat "poučení z krizového vývoje" -

Z DR (a některých pisatelů) mi začíná být vážně na blití !

Navandru_007_ego

Jan Zilzer z Chudobince - Praha-Řeporyje

pane Kolaříku Středa, 8.Ledna 2014, 14:57:20

chcete-li pomoci, z Florence jezdí denně autobusy do Kijeva.

Navandru_007_ego

Jan Zilzer z Chudobince - Praha-Řeporyje

pane Kolaříku Středa, 8.Ledna 2014, 15:21:50

To, že neodejdete z Mnichova, se dá celkem pochopit.

Odtamtud se koneckonců to "kijevské jaro" jistě podporuje lépe než odjinud.
Já si dál budu zahnívat na periferii dějin a už Vám do toho fakt nebudu žvanit. Takže doufáte správně.
Přeji Vám, abyste se ve společnosti světově známých intelektuálů a jejich znamenitých textů i nadále cítil dobře.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

zkusme to realističtěji Čtvrtek, 9.Ledna 2014, 13:54:40

když se oprostíme od heroického patosu, tak v podobných demonstracích se vždy rozehrávají "vyšší" zájmy (v Athénách stejně jako v Kyjevě)..
A jako v Kyjevě bojují za přiblížení k EU aniž by věděli co je to bude stát a jak, tak v Athénách bojují proti EU aniž by věděli co potom, když přijdou o evropský deštník a dluhy zůstanou.
Obávám se že i tady na východě jedni oligarchové chtějí udělat dlouhý nos na Moskvu s jejím snem obnovit SSSR a ti druzí se nechali z Moskvy zase nalobovat. A lidi to nakonec budou muset zaplatit.
Pro Ukrajinu by bylo optimální přibližovat se k EU (asociační proces není členství) a současně mít dobré vztahy na východ včetně levnějšího plynu a neděsit Rusy rozšiřováním NATO.
To ale zřejmě není zadáním - zadáním je kruciální bitva Východu a Západu a v propagandistické válce se navzájem nasazují psí hlavy dekandence a diktatury. Králové šílí a Řekové trpí dí staré pořekadlo. Zdá se že tomu tak i tady.

Patrik Eichler - novinář, Praha

doplněk k debatě Čtvrtek, 9.Ledna 2014, 18:51:35

Sdílený na facebooku: http://www.criticatac.ro/lefteast/support-ukrainians-but-not-far-right/

Je tam podrobněji popsaný nacionalismus jako motiv demonstrací na Majdanu. Vznikl jako polemika s prohlášením, o kterém je tento text.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.