Chci přispět X

Dějepis v zajetí totalitního extremismu

Výuka nejnovějších dějin se dnes může opřít o množství perfektně zpracované metodiky. Problém se ale nachází v určitém ideologickém vymezení smyslu výuky historie na středních školách. Apriorně vychází z určitých tezí, o kterých se nediskutuje.

Ve dnech 12. a 13. prosince se v Ostravě konala konference o výuce soudobých dějin s názvem „I mlčení je lež“, která byla zacílena na učitele dějepisu. Konferenci organizovalo občanské sdružení PANT ve spolupráci s Ústavem totalitních režimů. Mezi projekty PANTu patří třeba Abeceda komunistických zločinů, Cena za svědectví o totalitě, anebo roční grantový projekt Moderní dějiny do škol.

Konference „I mlčení je lež“ se první den věnovala představení nejrůznějších výukových projektů, zatímco druhý den byl zaměřen na možnosti interpretace historických pramenů ve školní praxi. Na konferenci představili své projekty například Židovské muzeum, ÚSTR, Člověk v tísni, Asi-milování, Post Bellum a mnozí další.

Nejprve je třeba upřímně ocenit neskutečné množství kvalitní práce, která zde byla prezentována. Výukové projekty, interaktivní semináře pro učitele, tematické konference, perfektně zpracované metodické materiály nejrůznějšího druhu (audiovizuální, nahrávky pamětníků, pro účely vyučování natočené krátké filmy atd.).

Před nějakou dobou se právem hovořilo o nedostatku materiálů k nejnovějším dějinám. V současnosti se pomalu zdá, že je jejich paleta až nadbytečně široká (jenom metodiky věnované padesátým létům by ve školní praxi pomalu zabraly celoroční výuku).

Nepřeberné kvantum perfektně zpracované metodiky jednoduše dostupné na graficky přehledně strukturovaných webech a konkrétní zaměření na praktickou výuku mohou být pro učitele výraznou pomocí. Kde je tedy schován onen příslovečný háček?

Problém se zřejmě nachází v určitém jednoznačném ideologickém vymezení smyslu výuky historie na středních školách. Apriorně vychází z určitých tezí, o kterých se nediskutuje, protože jsou jakousi samozřejmou daností. Předpokládá se, že historie Evropy se skládá z dějin tzv. totalitárních (čti „špatných“) režimů a z dějin režimů demokratických (čti „dobrých“).

Zdá se, že tento koncept (četnými současnými humanitními vědci kritizován) je základním úhlem pohledu na minulost. Říká se v něm, že komunistická a nacistická ideologie jsou totožné, protože spadají pod jednu škatulku jménem „totalitarismus“ (čti „zlo“).

Karel Strachota ze Člověka v tísni na konferenci uvedl, že přibývá stále více studentů, kteří považují minulý režim za lepší než současný. Podle něj je tento trend alarmující.

Úkolem učitelů by mělo být toto špatné přesvědčení vyvrátit poukazováním na zločiny minulosti. Nejlépe kontaktem s pamětníky, kteří (na rozdíl od studentů) útrapy totality zažili na vlastní kůži. Aby podtrhl svá slova, pustil velice emotivní videoklip s dunivou patetickou hudbou, deštěm a nahými ztrápenými dětmi za ostnatým drátem.

Další ze samozřejmých pojmů je tzv. „extremismus“. Do tohoto vágního pojmu se zanáší extremismus pravicový (nacismus, fašismus) i extremismus levicový (komunismus, anarchismus). Pojem byl skloňován ve všech pádech. „Kritika extremismu je zásadní, aby si studenti uvědomili, jak je důležité mít demokracii,“ zaznělo také na konferenci.

Apel na jakousi fiktivní zlatou střední cestu (ve stylu argumentace „moc nalevo je gulag, moc napravo je gulag“) se zdá být pokulhávající, vezmeme-li v potaz, že pojem extremismus vynalezly americké tajné služby v souvislosti se sledováním Martina Luthera Kinga.

Nicméně, vyhneme-li se poukazování na vágnost termínu extremista, ponecháme-li stranou stohy kritických polemik, které poukazují na absurditu srovnání ideologie všeobecné lidské emancipace s rasovým genocidním pudem, odhlédneme-li od historicko-politologických analýz ukazujících na nesrovnatelnost jednotlivých dekád, co nám zůstává? Na scéně se tyčí svléknutý morální apel.

Morální apel křičí: „Historii je třeba brát z morálního úhlu pohledu a je nutno ji soudit. Každá historická epocha dostane známku od jedničky do pětky. Anebo chcete znovu koncentrační tábory?

Spolu s morálním apelem se však jako nezvaný host plíží i morální kýč a kýčovitý patos (viz. dojemná sugestivní hudba ve filmech PANTu). Historie je redukována na paměť jednotlivých trýzněných obětí. Při výkladu na posluchače trčí výstražný ukazováček: „Byla to hrůza, uvědomuješ si to? Cítíš tu bolest, cítíš to zlo?

Kritičtí intelektuálové ukazují, že morální apel (minulost – zlo, současnost – dobro) ideologicky slouží jako legitimizace statu quo. Ale co když to není jeho hlavním cílem? Co když to morální apelátoři (jako třeba Karel Strachota) myslí upřímně jako boj se zlem?

Otázkou zůstává, jestli pojetí dějinného procesu jako dobro – zlo je společensky nosné. Co je smyslem výuky dějepisu? Poučit? Morálně poukázat na utrpení minulosti? Aby se neopakovaly krvavé děsy? A klíčová otázka – zabráníme opakování hrůzné minulosti, pokud budeme historii moralizovat?

Mám za to, že odpověď musí znít ne. Naopak. Budeme-li vytvářet ve vyučování černobílá schémata podbarvená kýčovitým apelem, s největší pravděpodobností paradoxně přispějeme k vytváření nových genocidních hnízdišť.

Myslím si, že nejlepší prevence patologických společenských jevů je nemoralizovat. Řecká tragédie nabídla vnímání světa jako rozporů, z nichž ani jeden není dobrý či zlý (je absurdní ptát se „Je zlý Kreont, anebo Antigona?“) Naši tragédií je, že jsme na toto dědictví zapomněli a místo vědomí rozpornosti opět masírujeme svět do úhledných blábolů, jak píše historik Tony Judt ve své poslední knize rozhovorů.

A co holocaust?“ musíme se nakonec vyrovnat s nehlubším traumatem naší civilizace, „ten také nebudeme ukazovat v jeho děsivosti?

Odpověď musí znít taktéž ne. Holocaust pojatý jako metafyzické zlo, před nímž se jenom třeseme, holocaust pojatý jako slzavé údolí nekonečného utrpení a bolesti způsobené „ďábly“, holocaust jako „zákaz myšlení absolutního pekla“ je opět falešnou interpretací. Holocaust je možno vykládat třeba jako součást modernity (Zygmunt Bauman) v závislosti na určitých psychologických předpokladech člověka (Hermann Broch, Slavoj Žižek, atd.).

Není právě spíše ono parcelování minulosti na dobro a zlo totalitním extremismem?

Historii bychom se měli snažit pochopit. Pokud historii budeme soudit, je možné, že se navrátí.

A co si myslíte vy? Diskuse (41 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 18.Prosince 2013, 17:20:23

Holocaust vypadá čistě jako záležitost modernity, ale ve skutečnosti je to jev s hlubokými kořeny v předmoderní době - je to vlastně docela obyčejný pogrom, jen v modernější a rafinovanější verzi - pogrom ne divoký, nýbrž vedený plánovitě, organizovaně, v masovém měřítku. Ale v podstatě šlo o totéž: potrestat někoho viditelně odlišného za problémy způsobené něčím úplně jiným (přírodní katastrofou nebo hospodářskou katastrofou způsobenou systémem). Fašismus byl v podstatě antimoderní. Chtěl svět vrátit kamsi do minulosti.
Ano, dějiny bychom se měli snažit pochopit. Například Marx a Engels je chápali jako dějiny třídních bojů. Já bych sice řekla, že v nich nejde JENOM o třídní boj, ale mimo jiné jde i o něj.
Nebo ten termín nemusíme používat a můžeme říkat, že v dějinách jde o emancipaci. Jenže pak zjistíme, že o emancipaci jde především těm, kteří jsou v nevýhodě. Těm, co jsou ve výhodě, jde častěji o udržení statu quo - pro sebe a pro své potomky. Pravda, jsou i výjimky - to si musíme přiznat. I některým, kteří jsou dnes ve výhodě, skutečně jde o emancipaci těch druhých, co jsou na tom hůř. Pokud jim však o to skutečně jde, pak by měli chápat, že změna systému je nutná.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 18.Prosince 2013, 21:12:7

Taky bychom dějiny mohli chápat méně materialisticky - třeba jako věčný konflikt něčeho, co nás uzemňuje a něčeho, co nás povznáší. Asi je nám zapotřebí obojího - čas od času se povznést, čili postoupit do jakéhosi vyššího patra a po určitou dobu tam zase vytrvat.

Filip Šimeček - Brno

možnosti Čtvrtek, 19.Prosince 2013, 10:17:29

Jedna věc je systémový koncept, věcí druhou je, že učitelé mají poměrně volné ruce k sestavování vlastních metod a způsobů výuky.

Marketa_-_balkon

Markéta Hrbková - Bidlová - učitelka překladatelka

To Filip Šimeček: Čtvrtek, 19.Prosince 2013, 17:45:7

... ale nedostatek odvahy a sebedůvěry je použít ak tomu by bylo žádoucí, aby je systém spíš motivoval

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pátek, 20.Prosince 2013, 05:33:42

A nebo nemají důvod vymýšlet zvláštní způsoby a metody. Někteří možná učí jen z toho důvodu, že se musí nějak živit. Spousta lidí má problém, jak vůbec přežít (a nemusí jít vždy jen o materiální stránku věci).

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Morální apel Neděle, 22.Prosince 2013, 15:14:46

Jak může vůbec někdo jezdit autem! Copak nevidí ty hory mrtvých, které si automobilismus vyžádal?

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 17.Ledna 2014, 23:22:13

Skutečně zajímavý článek. Víceméně se všemi jeho základními tézemi lze plně souhlasit.
Včetně toho, že ono - mechanické - dělení světa na "dobrý" (minulý) a "dobrý" (současný) může obsahovat totalitní rysy - nárok na naprostou ("totální") pravdu, respektive na naprostý monopol výkladu dějin.

Totiž: problém není v samotném moralizování; alespoň pokud tím moralizováním míníme prostý fakt hodnocení dějin z pohledu dobra a zla. Kdyby se dějepisná výuka zcela vzdala takovéhoto morálního hodnocení, pak by zdegenerovala jenom na čirou faktografii.

Jde o to, že ono z d á n l i v ě natolik samozřejmé hodnocení historických politických režimů na ty "totalitní" (čili ty špatné) a na ty "svobodné" (současné) ve skutečnosti nikterak samozřejmé není, nýbrž je skrytým ryze ideologickým sebezdůvodněním respektive propagandou právě v současné době dominantního režimu liberální občanské (marxistickou terminologií: buržoazní) demokracie.

Autor naprosto přesně poukazuje na to, že onen strašák "extrémismu" má sloužit především k tomu, jako jedinou možnou respektive "rozumně" přijatelnou cestu předkládat téměř idylický obraz "zlaté střední cesty", která za daných okolností neznamená nic jiného nežli nekritické smíření se s právě panujícím režimem.

Jen tak mimochodem: třeba takový Ježíš - nebyl to on ve své době náhodou také naprostý "extrémista"? Který provokativně bořil celý tehdejší ustálený, zavedený pořádek? Jan Hus? - "Extrémista" jako vyšitý! T. G. Masaryk? Opět - extrémista! (Z pohledu c. a k. monarchie, ovšem.)

Takže, jak vidno, onen pojem "extrémista" může být velice ohebný; a může velice často sloužit jako onen pověstný klacek na psa, který si vždycky najde ten, kdo toho psa chce bít.

Takže, závěrem, jaké doporučení pro výuku historie? - Moralizovat, beze všeho - ale napřed m y s l e t, a to odpovědně a důkladně a do hloubky. A rozebírat věci ze všech stran, a ze všech aspektů.

Ještě k tomu holocaustu: obávám se, že tady opravdu nevystačíme s konstatováním, že to byl jenom "obyčejný pogrom". - Copak je vlastně "obyčejného" na tom, když civilizovaný národ ve dvacátém století povraždí šest miliónů lidí, jenom proto že mají "neárijské" rodiče? Já tu tenhle fenomén teď nechci rozebírat víc do hloubky; ale jde právě o to, jak jsem zmínil, hodnotit a rozebírat historické události ze v š e c h jejich stran a aspektů. A celý fašismus/nacionální socialismus, to byl přece jenom daleko složitější fenomén, nežli aby bylo možno ho vysvětlit jenom poukazem na jeho vražedně morbidní stránku.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Sobota, 18.Ledna 2014, 04:00:54

Skutečně nebyl "obyčejný". To je nevhodně volené slovo, které mělo jen podtrhnout stejnou skrytou podstatu. Ono vlastně ani na pogromech nebylo nic "obyčejného".

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

K holokaustu Sobota, 18.Ledna 2014, 10:36:5

Holokaust byl moderní nejen svým technologicko-byrokratickým provedením, ale i ideologickým zdůvodněním. To zdůvodnění bylo vědecké, vycházelo z rasového antisemismu, který se zrodil v 19. století. Pogromy byly inspirovány starším antisemitismem náboženským.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Sobota, 18.Ledna 2014, 10:54:15

Dobře, ale to není tak zásadní rozdíl. V obou případech se na Židy svádělo něco, zač nemohli.
Možná byl rozdíl v tom, že v prvním případě by si židé bývali pomohli, kdyby přestoupili na křesťanství. Kdežto v druhém jim nepomohlo vůbec nic.
I když... Známe něčí výrok: "O tom, kdo je Žid, rozhodujeme my."

Jiří Karen - zaměstnaný včelař, Opava

Holocaust Sobota, 18.Ledna 2014, 17:01:37

Holocaust je právě velice specifickým fenoménem. Naivní interpretace ho vnímá jako historické pokračování pogromů na Židy, ale tak tomu opravdu nebylo.

Holocaust je ryzím produktem modernity, nikoliv jejím defektem. Antisemitismus zdaleka nebyl příčinou holocaustu. (Ve Francii byl třeba antisemitismus daleko více rozšířený mezi lidovými vrstvami než v Německu.)

Byl umožněn byrokratickými mechanismy, industriální racionalitou atd...

To by asi bylo na dlouho - velice doporučuji geniální Modernitu a holocaust od Zygmunta Baumana.

Bauman tam boří stohy mýtů (např. jeden z největších o humánním charakteru civilizačního procesu, který ze "zvířátka-člověka" dělá "morálního člověka").

Josef Poláček - Manuální pracovník

Holocaust a antisemitismus Sobota, 18.Ledna 2014, 20:06:32

Ale samozřejmě že (německý) holocaust byl následkem antisemitismu - čeho pak jiného? - Že byl antisemitismus i jinde (a nevedl k až natolik drastickým důsledkům, není ještě argument, že německý program likvidace Židů nespočíval na zásadním antisemitismu).
Je ovšem fakt, že holocaust není vysvětlitelný j e n o m antisemitismem.
Byly tu i další příčiny a aspekty.

Za prvé, je nutno si uvědomit poválečnou situaci Německa po první světové válce: Německo se nacházelo - především v časech hospodářské krize - ve stavu naprosté národní destrukce, bylo doslova jako upíry vysáváno vítěznými mocnostmi (extrémní reparační platby), a k tomu ještě světová krize. Už po prohrané válce se do značné míry udržoval mýtus, že za porážku Německa mohou Židé (Hitler tomu pevně věřil); a v době hospodářské krize opět vina byla spatřována v bohatých finančních kruzích - což byli opět do značné míry Židé.

Navíc se ve specificky německých podmínkách objevuje ještě jeden zcela iracionální, ale podle všeho velice účinný element. V podstatě se jedná o okultní zdůvodnění armageddonu - finálního boje mezi germánskou rasou a Židy.

Řetězec příčin a následků byl zhruba tento:

Východiskem byla jistá Ruska usídlená v Anglii, ve své době velmi populární a i mezinárodně známé okultní médium. Ta přišla se zvěstí, že existuje 7 mýtických prapůvodních kmenů lidstva; jedním - a to nejušlechtilejším - jsou Árijci (původně usídlení v Persii). A že tito Árijci budou muset vybojovat onen finální boj se silami temna na život a na smrt.

Této fantasmagorické vize se ujal jeden zběsilý, fundamentalistický rakouský katolický kněz (který ovšem byl mezitím pro tuto svou zběsilost už zbaven oprávnění vykonávat kněžskou funkci) - a "vylepšil" ji tím způsobem, že tím nepřítelem ušlechtilé árijské rasy, tím ztělesněním Zla ve světě jsou právě - Židé!
No a nakonec k tomu přišel ještě nějaký tuším švýcarský lékař, se "zjištěním", že legitimním následníkem oné mýtické árijské rasy je - německý národ!

No, a tím se kruh uzavřel. Německý antisemitismus tedy nebyl "obyčejným" antisemitismem ostatních národů, nýbrž byl pociťován jako pravý, zcela legitimní akt národního boje za vlastní přežití. Krátce řečeno: opravdu velmi mnoho Němců zcela "upřímně" věřilo v to, že Židé nemají žádný jiný cíl, nežli zničit, nebo přinejmenším zotročit, ujařmit německý národ.

Mimochodem, je doloženou skutečností, že Hitler měl spisky oněch pomatených hlasatelů protižidovského Armageddonu ve své knihovně.

Do tohoto obrazu ostatně velmi dobře zapadá, co píše Hitlerův "dvorní architekt" Albert Speer ve svých pamětech: totiž že v jeho přítomnosti Hitler jednou prohlásil, že věc nestojí vlastně tak, že on by Židy nějak extrémně nenáviděl.

To znamená: Hitler Židy podle všeho opravdu považoval za zcela reálné, smrtelné nebezpečí pro "svůj" německý národ - a tímto považoval v podstatě za svou "vlasteneckou povinnost", toto nebezpečí odvrátit, zničit.

Velmi podnětné p. Karen. Neděle, 19.Ledna 2014, 12:19:12

"Historii bychom se měli snažit pochopit. Pokud historii budeme soudit, je možné, že se navrátí."

K té poslední větě bych dodal. Aby člověk něco pochopil, je nutné mu věc pečlivě vysvětlit. K vysvětlování patří i otáky a námitky toho komu je vysvětlováno. Krátce patří k tomu diskuse. Pokud je diskuse a pochybování zakázáno dokonce zákonem (případ zde probíraného Holocaustu) nejde o vysvětlování, ale ideologickou nalejvárnu. Pak samozřejmě nemůže dojít k pochopení historie. A že se historie učí výběrově je taková národní a nejen česká tradice. Že náš milovaný otec vlasti Karel IV nechal upálit stovky židů se zpravidla v dějepise na ZŠ nedovíte. A že učitel nikdy svobodný nebyl a nikdy jako státní zaměstnanec nebude nebude je snad jasné. Samotná účast "Člověka v tísni" na konferenci je důkazem o hrubě propagandistickém zaměření akce (tím nevylučuji, že tam byla i spousta dobré práce). Jak mohou učitelé učit, nebo vychovávat svobodné a myslíci bytosti, když jsou opět pod hrubým ideologickým tlakem a mají strach o chleba ? Jste z Ostravska a "Kantora Halfara " jistě znáte.






Martin Profant - Praha 7

Přeci jen Neděle, 19.Ledna 2014, 12:29:17

Ta filiace antisemitismu v Německu byla o trochu složitější, Treitschke s Našimi vyhlídkami by se do té Poláčkovy genealogie nevešel -- a pitom to byl jeden z klíčových textů německého antismitismu. Právě tak se do ní nevejde první razantní úspěšné využití antisemitismu v německy mluvících zemích, Luegerova dlouholetá vláda ve Vídní právě v těch letech, co se tam motal nějaký Adolf, po pěstounovi Hitler.
Ale to, čím se holocaust liší od předchozích genocid je jeho ideologicko-technické dotažení. Technikou tu nemám na mysli technologii továren na smrt (i když propočet provozu krematoria, aby se snížila spotřeba tuším na 3 kilogramy koksu na mrtvolu -- jestli to nebylo ještě méně -- je také velm důležitý a děsivý rys technické modernity), ale techncky pojaté rozdělení lidí do tříd s jasně přiřazenými, neměnnými atributy, které umožňují administrování masové společnosti, včlěněné do vědecky přestrojené ideologie.

Pane Poláčku, kupodivu s Vámi souhlasím Neděle, 19.Ledna 2014, 13:11:0

tedy s tím Vaším prvním vstupem ukazujícím, jak jsou zdánlivě morální hodnocení fakticky zamaskovanou formou obhajoby zájmů vládnoucích tříd. Další debata už podle mého názoru (který ale nikomu nevnucuji) příliš ujíždí do roviny zkoumání ideových kořenů nacismu a antisemitismu - samozřejmě i ty byly, dali by se hledat i ideové kořeny stalinistické deformace marxismu. Nic proti tomu. Já si ale dovolím podat problém "ertrémismu" a "komunismus=fašismus" z marxistického pohledu. Hlavní lumpárná přístupu současné oficiální ideologie a politiky která taky udává tón učebnicím, je v tom, že masově odvádí pozornost společnosti od podstat problémů k jevovým formám, a to právě proto aby přirovnáním komunismu (podávaného ne jako konkrétní režim, ale jako všechno, co hledá určitým způsobem alkternativu ke kapitalismu) k fašismu celé toto hledání zdiskreditovalo a aby kapitalismus (přes své rovněž velmi úžasné a nemorální zločiny - snad je nemusím vyjmenovávat) vypadal jako jediný možný systém - čili klasická služebná ideologie odcházející vládnoucí třídy.
Marxismus u každého společenského fenomenu v době po překonání prvobytně pospolného řádu hledá jeho třídní základ (v zájmu určité třídy), který je vždy dán primárně charakterem výrobních, tzn. vlastnických vztahů.(Ty zase odrážejí potřebu rámce pro rozvoj výrobních sil apod.).To se všechno odráží aktivně (ne automaticky, s velkou relativní samostatností) v nadstavbě, nejvíce v politice, ale i v morálce, právu, náboženství, v umění, dokonce i ve vědě. Z toho vyplývá že každý systém a každá historická podoba třídní společnosti má svou morálku, která je především dána morálkou odpovídající zájmu vládnoucí třídy (viz strašná amorálnost, kterou je v buržoasní morálce "krádež majetku" . t.j. vyvlastnění výrobních prostředků) a přitom přivádět lidi do nezamstnanosti je hluboce morální. Jelikož však se dějinami táhne i určitá linie společenského pokroku, vytváří se i určité prvky všelidské morálky, jejichž nositelem bývají v dané době progresivní třídy (což svého času byla i buržoasie). Jestliže dnes jsou koncentráky (původně britské pro Bury) všeobecně uznávané jako amorální, což právem platí i při hodnocení stalinských gulagů - je to výsledek dlouholetých třídních bojů progresivnívch tříd a ani současní - řekneme komunisté (ne podle jména) už s nimi nesmějí počítat při hledání alternativy ke kapitalismu. Totéž teror u národně osvobozeneckých hnutí. Všelidsky slušné by proto bylo při řešení otázky holocaustu či vztahu fašismus-komunismus připoustit pluralitní diskusi o podstatách obou fenomenů a o ní informovat i v učebnicích. Marxisté by do ní vnesli následující stanovisko: V Komunismu je třeba rozlišit projekt a původní ideologii dělnické třídy vysoce humanistickou, od ideologie a politiky vládnoucí třídy prvního pokusu o socialismus, to za prvé, a za druhé - stalinismus a protosocialismus ve své první etapě vůbec má zcela jinou podstatu než fašismus. Fašismus je jisté historické odbočení buržoadní politiky a ideologie motivované ovšem také zájmem buržoasie, které v jisté době nestačily obvyklé tzv. demokratické prostředky k ovládání pokrokových sil a proto vsadily na fašismus (VII. kongres Kominterny ho správně definoval jako diktaturu velkoburžoasie zneužívající různých středních vrstev i části dělnictva atd. - to platí i dnes). On se jí pak do jisté míry vymkl z rukou, stejně jsko stalinismus vládnoucí třídě protosocialismu, o dělnické třídě ani nemluvě. Potud tu jsou shodné prvky, další jsou v těch praktických formách - gulagy mučení, ignorance práva, apod. Ale hodnocení je jasné - fašismus je antihumánní již svou podstatou, proto si taky z pokladnice společenského vědomí bere ty antihumánní prvky, o nichž diskutujete. Proto si tehdy vzal antisemitismus a dnes si může vzít třeba anticiganismus. Tady samozřerjmě mohou být národní zvláštnosti, ale podstata je stejná. Stalinismus jen parazituje na pravdivé ideologii marxismu vyjadřující zájmy nejen dělnické třídy, ale osvobození člověka jako takového a je s ní v nesmiřitelném rozporu (to se dá odhalit i porovnáním stalinské logiky v metodologii - vztah materiálního a ideálního, vztah k dialektice, objektu-subjektu, vnějšímu-vnitřnímu apod.). Při objektivní konkrétně historické analýze je možné na účet stalinismu postavit jistá dobově omezená pozitiva - je tu otázka, zda šlo industrializovat Rusko a tedy zachránit systém celosvětově jinak než stalinskou politikou vůři rolnictvu - za daných podmínek!!!! atd. Na stranu fašismu v podstatě nelze přidat pozitivního, omezeně pokrokového nic - snad jen že při jeho realizaci byla dočasně překonána hospodářská krize v Německu (nebo nověji v Chile) - ovšem za jakou cenu - totéž dokázal Roosevelt v USA bez antihumanismu - proto taky buržoasní politikové za druhé války pochopili, že nacismus je z hlediskas zájmů buržoasie neefektivní a uzavřeli spojenectví se Stalinem a domácími pokrokovými silami - např. ve Francii a u nás. Tohle je objektivní zhodnocení. Samozřejmě, že i stalinismus se dostal do rozporu se zásadami všelidské morálky, které ovšem kapitalismus porušoval a porušuje permanentně a v některých náridních formách minimálně stejně jako stalinismus (spor o počet mrtvých je nesmyslný, i malý počet by byl špatný a kvantum - např. postižených v Rusku či Číně (pokud není překrucováno) je dáno spíše národními podmínkami či celkovou historickou situací (gulagy v Rusku byly funkční ekonomickou složkou v určité době nacistické koncentráky byly spíše opravdu továrnou na zabíjení). Omlouvám se za délku příspěvku, ale chtěl jsem ušetřit vleklou diskusi)

Upřesnění ke vstupu pana Profanta Neděle, 19.Ledna 2014, 13:47:39

Tomu, kdo by snad chtěl použít pojmu "třídy", který pan Profant použil, mimo kontext jeho příspěvku jako argumentu ve prospěch totožnosti již samotného marxismu a fašismu předesílám:
Pojem třídy a třídní boj pochází již od francouzských historiků 19.století. Marxismus ho založil ekonomicky - jako velké skupiny lidí se shodným postavením ve výrobních,vlastnických vztazích (už ne tak jednoznačně je možné spojovat vědomí každého objektivního příslušníka třídy s ideologií a politikou, která se rodí jako odraz třídních zájmů nad třídou jako takovou - jako jakési mračno plynu volně se pohybující nad třídou, zasahující většinu jejích příslušníků, ale některé ne, a naopak zasahující i příslušníky jiných, třeba i zájmově protichůdných tříd).
V marxistickém pojetí nelze příslušníky třídy jednoznačně kádrovat a podle toho třeba i prosazovat -to by neobstáli ani kapitalista Engels a příslušník zámožná rodiny buržoasně ferudálních byrokratů Marx, jeho žena šlechtična, později revolucionář Krasin,hrabě Dzeržinskij atd. Takhle zjednodušil a zkřivil marxistické pojetí až systém protosocialismu. Marxistické pojetí třídního boje také nešíří třídní nenávist, která ospravedlňuje vraždění buržoů i jejich případných přisluhovačů v gulazích. Marxismus jen konstatuje existenci třídního boje od vzniku třídní společnosti a případně ukazuje konkrétní příčiny proč se třídní boj ze strany utlačených vedl leckdy tak drsnými formami - viz krvavá selská povstání, ale i maloburžoasní jakobínská diktatura - boj utlačovatelů byl až dosud brutální vždy - viz Pinochet, Argentina, povraždění komunardů včetně dětí,zločiny bílých a interventů v Rusku včetně českých legionářů, atd. ). Marxismus nechce vyvraždit příslušníky reakčních tříd, protože i tyto příslkušníky vidí jako oběti ekonomicky podmíněného třídního rozdělení lidstva a chce osvobodit i je jakožto lidi. Chce odstranit ekonomický základ, příčinu erxistence tříd (nebudu rozvádět).
Dnes si myslím, že by bylo dobré zppřesnit marxistické formulace pojmu třída způsobem, který snad měl na mysli už Marx, ale přece jen neznám konkrétní formulce, které by to potvrzovaly.A to: Třídy nejsou skupoiny taxovatelných lidí. Třídy jsou určitá, pro život člověk ve společnosti dnes ještě nezbytné a určující role (ekonomické). Přitom člověk je herec, který hraje ve svém životě těch rolí víc, i současně. Jde o roli profesní (ta nemusí být s třídní totožná .- fyzicky pracující nemusí být dělník a naopak), různé role nadstavbové (může být příslušníkem politického subjektu, věřícím či nevěřícím, atd.), etnické, rasové, rodinné, sousedské, sexuální atd.Všechny tyto role se vzájemně ovlivňují uvnitř konkrétního jedince ale ta vlastnická či v různých odstínech nevlastnická je hlavní, ale i z té může vybočovat nebo přímo odejít.(Engels). Ty role hraje lépe či špatně někdo vypadne a spadne dolů k nižší roli, někdo vystouoí do privilegované role. Je tu obrovský manévrovací prostor, svobodná volba, ale - v dlouhodobém měřítku, jako tendence, většina lidí upadnuvšívch nezávisle na svém chtění do nějaké ekonomicko-třídní role ji přijme a nadýchá se i toho mračna nad ní. Potud zákonitost. Případně to mohu rozvést.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Profante, Neděle, 19.Ledna 2014, 14:19:59

nevím, jestli vás dobře chápu, ale takové naprosto nepropustné "vrstvy" lidí má i hinduismus, a vůbec všechny kastovní systémy.
Rovněž bych si dovolil polemizovat s vědeckostí nacismu. Je to ideologie nikoli vědecká, nýbrž pavědecká. Vyznačuje se (minimálně v představách vedení NSDAP) mísením myšlenek formulovaných jako vědecké (byť byly mnohé zamítnuty, zastaraly, nebo se ve vědeckých kruzích nikdy neprosadily) s myšlenkami náboženskými, okultními, nebo ezoterickými.
Ale možná jsem jen nepochopil nějaké rozdělení mezi vědou a vědeckou společností. Vznik různých pavěd je jistě vázán na vědeckou společnost.

Miroslav Novák - Praha 9

Není ta diskuse už zase nějak moc akademická? Pondělí, 20.Ledna 2014, 00:44:48

Co se vrátit k problému řádění antikomunistů na školách?
Co takhle zrušit ÚSTR? Není ta instituce příliš kontroverzní?
Na Ukrajině chce dokonce několik tisíc radikálů odvolat vládu i s prezidentem, a to mají volby už za rok. Kupodivu je v tom řada demokratických států podporuje. Proč bychom nemohli chtít zrušit ÚSTR, to je úplná prkotina.
PS Začaly se mi označovat překlepy v textu. Je to způsobeno vylepšením fóra nebo tím, že momentálně používám prohlížeč Chrome (ale vyhledávání chyb nemám zatím nastaveno)?

Martin Profant - Praha 7

MIchaelovi Kolaříkovi Pondělí, 20.Ledna 2014, 09:52:43

Rozdělení společnosti na třídy lidí -- tedy třídy v logickém, nikoli sociologickém slova smyslu, kteréžto upřesnění jsem považoval z kontextu věty až do Hellerova příspěvku za zbytečné -- zná velké množství archaických společností a hrdostí, podle mého názoru oprávněnou, moderní společnosti bylo, že toto rozdělení zlikvidovala.
Různé rasistické ideologie a perverzní sovětský experiment na lidech ovšem toto rozdělení reaktualizovaly -- ovšem tam, kde v archaických společnostech odůvodňovaly třídění lidí tradice a náboženství, se poskytovalo zdůvodnění ve formě, která se přestrojovala jako vědecká (genetické, sociologické apod.). Ono i dnes "potkáte" tzv. odborné publikace, které dokazují intelektuální podřadnost amerických černochů vzhledem ke zbytku severoamerické populace a abych nechodil tak daleko, Petr Bakalář ml. také vydává své rasistické, proticikánské knihy za vědecké.
Integrace "vědeckého" vysvětlení do ideologií není pseudověda v tom smyslu, který popisujete -- ono barvité a vesměs naivní míšení bulváru, polovzdělanosti a nezažitých vědeckých poznatků. Tu najdete v ideologii nacismu také, ale Ǔstav pro rasová zkoumání pečlivě dbal na svoji metodickou vědeckost -- měření, vážení, protokoly, tabulky atd. Patří k tomu i nápad založit v okupované Preaze "Muzeum vyhynulé rasy".

Ostatně popisuji to zbytečně zeširoka. Stačí se podívat na ÚSTR, také také přestrojuje striktní rozdělení lidí do neměnných (logických) tříd tím, že ho přistrojuje jako historické bádání. A ideologická školení učitelského mužstva jako šíření nových, vědeckých metod ve výuce společenských věd. V porovnání s tím působí téměř nonšalantně diktum někdejšího demagogického antikomunismu: "Nemůžete být bývalý komunista, tak jako nemůžete být bývalý negr."

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pondělí, 20.Ledna 2014, 10:27:58

Pane Profante: Metodická vědeckost, ignorující filozofickou podstatu vědy (právě ono měření, vážení, tabulkování, způsobem, který má něco dokázat) je jedním z jasných znaků pavědeckosti (vedle těch, které jste sám popsal). Vlastně nejsme ve věcném sporu, nanejvýš v terminologickém.

Pane Nováku: Ano, je to Chromem. Tato vymoženost se po změně prohlížeče objeví na všech webech, kde píšete nějaké příspěvky.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pondělí, 20.Ledna 2014, 13:06:3

V Sorokinových "Sociologických naukách přítomnosti" (česky vyšlo v roce 1935) se rasové teorie uvádějí jako jeden z vědeckých sociologických směrů. Rasismus jako vědecký směr byl ve svých předpokladech vyvrácen. Ovšem politické využití vědy k nezpochybnitelné argumentaci je vždy pavědecké, protože redukcionismus a scientismus je také pavěda.

Například můj otec se při obhajobě kandidátské práce musel vyrovnávat s námitkou, že použil "buržoazní metody analýzy rozptylu". Marxismus doby vedoucí úlohy KSČ byl typickou pavědou a produkoval neskutečné bludné systémy, podobné těm, které vznikaly v nacistickém Německu. Kahudovy mentiony a jiné bizarnosti.

Souhladím s panem Profantem ale... Pondělí, 20.Ledna 2014, 13:29:23

Já jsem pochopil, jak myslel pojem třída, ale vím, že to běžné vědomí nemusí tak brát, proto moje upřesnění. Jinak akceptuji páně Profantovu rozhořčenou kritiku nevědeckosti fašismu. Marxismus chápe pojem ideologie trochu jinak - i vědeckou teoretickou formou zpracovaná ideologie obhajující a prosazující zájem určité třídy (hlavně té, která vyčerpává svoji objektivní pokrokovost) je ideologií a může být ve smyslu marxistického pojetí pravdy (adekvátní přiblížení se poznávajícího subjektu objektivní realitě) nepravdivá tudíž nevědecká.
Jinak ale je příspěvek pana Profanta kouzelný - správně horlí proti nevědecké ideologii, ale sám je v dosti pevném zajetí buržoasní ideologie, alespoň pokud jde o ten "sovětský experiment na lidech". Já ten systém taky kritizuji, ale na základě vědeckého rozboru,s uznáním jeho historického místa(pokrokového) a především při pochopení faktu, že ńešlo o žádný svévolný experiment, ale o reagování utlačovaných a vykořisťovaných neprivilegovaných mas, bohužel pod hegemonií zárodků řídícího aparátu, v té době ale ještě pokrokového, vynucené zlořády kapitalismu obecně a ruského degenerovaného zvlášť, zejména nesmyslnou válkou. Revoluční subjekt (/sociální i jeho politické hnutí) byl ovšem limitován dobovými limity i specifikou Ruska a sám netušil, co se dále zrodí. Byla tu ovšem determinanta i v tom že na dané úrovni výrobních sil nemohlo vzniknout nic jiného než, dle mne, protosocialismus založený na státním vlastnictví realizovaném řídícím aparátem jako vedlejší, bezperspektivní,ale nikoli nepřínosná větev dějinného vývoje, první pokus o nekapitalistickou alternativu, ke kterému se samozřejmě nelze vracet. V podstatě stejnými "experimenty na lidech", kdy subjekt netušil co se vyvine, byly i buržoasní revoluce a poředtím třeba různé pokusy o království boží na zemi - např. husitství. Žádná změna až dosud nemohla být plně plánovaná, protože teprve v jejím průběhu se krystalizují prvky nové společnosti, nových tříd apod. Kdyby dělníci zapojující se po boku buržoasie do protifeudálních revolucí - např. ve Francii - tušili, jak to bude s volností, rovností a bratrstvím, tak by nejspíše zůstali doma.Historie milosrdně zastírá vědomí těm, kteří jsou nutní k posunu vývoje, ale vývoj ještě nevede k jejich výraznějšímu prospěchu. Tohle by pan Profant jako absolvent studia marxisticko-leninské filozofiena FF UK mohl vědět a neopakovat primitvní propagandistické fráze slouhů dnešních bařtipánů.

Jan Konvalinka - biochemik

"nepravdivá, tudíž nevědecká" Pondělí, 20.Ledna 2014, 16:26:52

Pan Heller píše:
"...a může být ve smyslu marxistického pojetí pravdy (adekvátní přiblížení se poznávajícího subjektu objektivní realitě) nepravdivá tudíž nevědecká. .... Tohle by pan Profant jako absolvent studia marxisticko-leninské filozofiena FF UK mohl vědět a neopakovat primitvní propagandistické fráze slouhů dnešních bařtipánů."

"Pravdivost" přeci proboha není kritériem vědeckosti, tohle by pan Heller, který celá desetiletí otravoval svými dogmatickými bláboly celé generace budoucích českých vědců, mohl taky vědět.
Jsou chvíle, kdy má člověk sklon k depresi, ale pak si uvědomím, že moje děti už nebude nadpraporčík Lipár zkoušet z pořadové přípravy ani Josef Heller z marxismu-leninismu, a hned je mi veseleji.

Pane Konvalinko, to jsem rád, že jste v dnešním kapitalismu, který Pondělí, 20.Ledna 2014, 17:20:7

plně potvrdil i ty nejdogmatičtější výklady ve výuce marxismu, tak veselý, Většina obyvatelstva této země to rozhodně říci nemůže, což mimo jiné ukázaly i volební výsledky KSČM (a to rozhodně není strana, která by odpovídala mým zájmům, protože se zmítá mezi stalinismem a sociáldemokratickým pragmatismem, takže z ní asi časem vystoupím). Taky stav české vědy žádné veselé myšlenky nevzbuzuje. Doba šesti let kdy jsem otravoval myšlení českých buoucích a u řady z nich i skutečných vědců tím, že jsem se jim pokoušel sdělit, v čem je problém systému s jak z něj (takže mi po 17.listopadu řekli v jedné třídě "tak jsme Vás poslechli a vzali jsme na ně klacky"), nepatřila k mým šťastným obdobím i když jsem měl konečně víc času na vědu. Bylo mi totiž jasné že vládnoucí třída protosocialisdmu zdiskreditovala marxismus do té míry, že ho vědomí lidí prostě nemůže brát, ani v té nejkritičtější podobě (a samozřejmě ani já jsem si netroufl vykřikovat po lopatě "systém je fujj" a "Jakeš je vůl", tím spíše že jsem správně tušil že páni Havlové a spol nebudou krokem dopředu - jaký je ten správný krok jsem tehdy ještě plně netušil, ale obrysy vládnoucí třídy už ano a ještě před listopadem jsem to prezentoval v splněném vědeckém úkolu (základ k tomu už v r.1983). Věděl jsem, že ať budu říkat cokoli, lidé jaky Vy, jistě oprávněně naštvaní na systém a pány, ale zároveň jako kapouni nacpaní buržoadní ideologií, mne prostě nebudou vnímat - naštěstí nebyli všichni takoví, ale na vnímání skutečného marxismu prostě nebyla nastavená většina. Z této doby si vzpomínám jen na jednoho Konvalinku z Prodnosťáku, Ransdorfová aspiranta z vojenské rodiny, se kterým jsem vdlurputnou diskusi o pojetí tříd, který o marxistickém skutečném neměl ani tušení a seznamovat s ním se nechtěl.Šlo pouze o teoretický spor bez jakýchkoli mocenských důsledků. Naopak - když jsem se někdy v květnu dozvěděl, že mu kádrováci jdou po krku, stejně jako Ransdorfovi, tak jsem mu v rozporu se svými zásadami poctivého kantora nabídl, že mu okamžitě namarkírujeme zkoušku, aby na něj nemohli.Ale on byl už tehdy ve spojení s disentem a nerpovažoval to za nutné. Kariéru v novém systíému neudělal, Vy možná ano. Teď si vzpomínám, byl to snad Libor nebo Luboš (pardon - ne KONVALINKA, ALE kONVIČKA - TEN \ALZHEIMMER!). Takže můžeme být vlastńě veselí oba, Vy, protože vědomí lidí už neotravuje Heller s marxismem, ale nejrůznější antihumánní ideologie současných vládců a vládní loutky typu pana knížete či Kalouska, a já že už nemusím přesvědčovat lidi tou ideologií buržoasie prožrané do té míry, že nedokážou vidět reálný svět.
Ale ve Vašem příspěvku je nejzábavnější ten Váš údiv nad tím, že by snad hlavním kriteriem vědeckosti byla pravdivost, schopnost pronikat do hloubky procesů probíhajících v objektivní realitě. Ježišmarjíá, teď mi to došlo - Vy jste přece biochemik a ne ideologický plácal, který moc škody nenadělá - no teď už veselý nejsem, zvláště jestli máte co dělat s nějakými viry.

že

Pane Kubičko - zase- máte pravdu, ale..... Pondělí, 20.Ledna 2014, 17:54:17

Vzhledem k tomu, že píšete "marxismus v době vedoucí úlohy KSČ" produkoval nesmysly atd., tak jste zřejmě schopen rozlišit skutečný autentický marxismus (i ten ovšem vyžaduje úpravy) a pseudomaxistickou ieologii vládnoucí třídy. Takže bych Vás chtěl jen něčím uořesnit. Kahuda byl farář, ne marxista!!! aLE sAMOZŘEJMĚ BYLI Lysenkové aj. a zejména ve společenských vědách. Např. prof. Belych v Leningradě tvrdě vyžadoval od studentů znalost cca 21 znaků rozvinuté socialistické společnosti v SSSR, a to zhruba 5 let před zánikem systému atd.Některé "objevy" sovětských vědců či politiků jsme my, kteří jsme usilovali o skutečný marxismus, hluboce nenáviděli.
Ale celkově tu byla jedna zvláštnost. Ten protosocialismus byl zvláštní systém - nebyl to socialismus podle klasiků, ale ani ne kapitalismus, byl prostě jiný a přece jen to byla nekapitalistická alkternativa ( I KDYŽ NEŽIVOTASCHOPNÁ, VEDLEJŠÍ KE SMĚRU DĚJIN)Její vládnoucí třída řídícího aparátu nebyla klasickou vykořisťovatelskou třídou, ale třídou nedokonale zainteresovaných společenských správců. Proto i ta její ideologie parazitovala na marxismu a v reálném životě s ním byla promíchána. Aparát plně využíval řady nesporně pravdivých poznatků marxismu - třeba pokud šlo o kapitalismus. Politická ekonomie kapitalismu, až na nějaká ta proroctví brzkého konce kapitalismu, nebyla pavěda, Politická ekonomie socialismu samozřejmě ano. Elitě mnohdy nevadilo ani přejímání skutečná buržoasní metodologie - hlavně v sociologii. naopak na prvky marxistického pojetí třídy obsažené třeba i v trockistické literatuře reagovala přímo zběsile. Hlásala dialektiku ale než bylo oficiálně uznáno, že i v socialismu mohou být rozpory (a to ještě jen neantagonistické), tak to trvalo.Uznat existenci rozporů mezi třídami v socialismu a zejména hlásat existenci vládnoucí třídy řídícího aparátu - to byl protidtání zločin, oficálně se třídy sbližovaly,atd. Jednotliví vědci, kantoři apod se s tím vyrovnávali po sdvém. Někteří se z oficální ideologie vydělovali výrazněji, jiní ji podléhli totálně, přežívala spousta blbců Ale ať jsme byli sebekritičtější, nebylo to k ničemu, nedostali jsme se blíže k lidem a pány to nezajímalo, Naštěstí - já jsem toho pouštěl hodně, ale za celou dobu mne nikdo neudal, ani si nestěžoval - ovšem taky to lidi moc nechápali. Tak to jen na upřesnění.

Martin Profant - Praha 7

MK ad podstata vědy Pondělí, 20.Ledna 2014, 17:59:37



Přiznám se Vám, že si pod slovy "filosofická podstata vědy" neumím nic představit; anebo, abych byl přesný, umím si pod tím představit příliš mnoho.
Ale o jednom jsem docela přesvědčen -- když vyřadíte z vědy všechno poznání, které se legitimuje měřením, vážením, protokolárním zápisem a (tuto charakteristiku dovávám a poctivě řečeno v rámci "nacistické vědy" se neuplatňovala) přesvědčením, že "pro vědu je možné a nutné, aby se omezila na strukturální výpovědi" -- tak vám toho ze současného provozování vědy mnoho nezbude.
Máte pravdu, jde vlastně o terminologii. Vy zavádíte pojem "pavěda" -- omylem jsou ho výše přepsal jako pseudovědu --, já z toho nechci vědu vyvinit; máme dnes psychologii bez duše, protože ta je přece zcela nevědecký pojem (postřehl to už B. Russel někdy v prvních desetiletích dvacátého století), sociologii bez společnosti, ekonomii bez domácnosti a hodnoty atd. A ovšem vědu bez filosofické podstaty. Nikoli pavědu.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Hellere, Pondělí, 20.Ledna 2014, 18:06:0

Nejdřív k té první části: Kdysi jsem v hlubinách internetu slyšel anekdotu o jednom marxistovi, který důslednou aplikací Marxovy teorie na ekonomické poměry čtvrté republiky došel k závěru, že se její systém musí zhroutit. Když se o této skutečnosti pokusil zpravit někoho vlivného, bylo mu řečeno, že na to není čas, je třeba plnit plány. Při čtení vašeho příspěvku mne napadla otázka: Tak to jste byl vy?

K té druhé části: Nenadávejte panu Konvalinkovi, jeho nejspíš zmátla ta poněkud podivná definice pravdivosti jako vědeckosti (resp. cíle vědeckosti), a použil nějakou obvyklejší definici (snad pravdivý=reálný). Pravda, začal si, ale na to už jste mu myslím dostatečně odpověděl v první části. Takhle se tu budou držet emoce, které určitě k objektivnímu přiblížení se realitě nepovedou.

Martin Profant - Praha 7

Josefovi Hellerovi Pondělí, 20.Ledna 2014, 18:26:13

Máte pravdu, ten výraz "experiment na lidech" v souvislosti se sovětským režimem byl použitý metaforicky, a tedy sensu stricto chybně.
Experiment předpokládá a) stanovení hypotézy, za b) podmínek za nichž hypotéza platí, za c) laboratorní ověření těchto podmínek, za d) potvrzení či vyvrácení hypotézy a postulování nové vycházející z poučení experimentem.
Pomineme-li fakt, že lidé nejsou laboratorní myši a nejde na nich dělat experiment -- nemám teď na mysli etické problémy, ale o laboratoře zavřete jen příslušníka druhu z rodu primátů úzkonozdrých, nikoli kulturního člověka -- pak sovětský případ neodpovídá posloupností.
Původní hypotéza: Socialistickou revoluci provede proletariát v nejvyspělejších zemích a nutně se rozšíří jako celosvětová událost.
Pro carské Rusko evidentně nepatřičná.
Za Lenina docházelo k pragmatickým korekturám a hledání sice někdy drastických, ale rozumově i lidsky obhajitelných řešení. Nejpozději od roku 1929 se jedná pouze o krvavou a děsivou vládu svoloče s kriminální minulostí a vražednou přítomností. Pro léta 1929 až 1953 je prostě výraz "experiment" jen pokrytecký eufemismus. To bláto, které přišlo potom, bylo sice taky místy krvavé, ale jinak to byl jen špinavý, upatlaný imperiální režim.

Samozřejmě, je Vaše svaté právo, abyste se pokoušel spojit tu recidivu orientalní despocie s komunismem. Netahejte do toho ale Marxe a Lenina, to oba byli solidní socialističtí myslitelé, kteří věděli, že bez účasti lidu (lidu, nikoliv minority zvané komunistická strana, navíc striktně ovládané oligarchickým aparátem) na vládě se v dlouhodobé perspektivě nedá vybudovat svobodná společnost.

p.s. Na rozdíl od Honzy Konvalinky jsem docela rád, že žijete, píšete a vymýšlíte ty své "vědecké pravdy". Projev mé buržoasní prohnilosti, mám rád pluralitu a vím, že "Bůh potřebuje různé druhy lidí, aby se naplnil svět." Jen ode mě nechtějte, abych to četl.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Profante, Pondělí, 20.Ledna 2014, 18:42:56

Nejde o to, že by bylo zlé vážení, měření a protokolární zápis. Špatná je snaha tím něco dokázat. Cílem vědy přece není něco dokazovat, ale vyvracet. Teorii experimentem, experiment kontrolou. Napadá mne jedna historka z počátku psychologie, za autenticitu neručím, ale jako příklad poslouží: Psycholog měřil IQ jako funkci velikosti mozku, zjistil si studijní výsledky žáků a pomocí kalibrovaných kleští určil objem mozku. A sedělo mu to. Ale pak zapochyboval o spolehlivosti této metodiky a začal to měřit naopak, nejprve mozek a pak výsledky. A už to nesedělo. Ta metoda byla zkrátka tak nepřesná, že když ty kleště nasazoval, podvědomě upravil jejich polohu, aby to sedělo. A drobnou úpravou vyvrátil jak experiment, tak teorii (protože když se vymyslel lepší ta hypotéza šla do kytek, pochopitelně). Samozřejmě, pokud by chtěl, tak mohl teorii hájit a změnu metodiky by jednoduše neprovedl-a tím by porušil onu filozofii vědy, metodu vedoucí k pravdě, která není zkreslena vlastními předsudky. Nepochybuji o tom, že by se našel podvod, kterým by šlo empiricky ověřit víceméně cokoli. Nadřazenost "germánské rasy", ekonomická výhodnost socialismu čtvrté republiky, neexistence duše, společnosti a hodnot. Ale nic z toho není věda.

Jan Konvalinka - biochemik

vědeckost Pondělí, 20.Ledna 2014, 19:27:43

Pane Kolaříku, mně nezmátla ta "poněkud podivná definice pravdivosti jako vědeckosti", já se smál Hellerové definici vědeckosti jako pravdivosti ("nepravdivá, tudíž nevědecká..."). Pravdivost jednoduše není kritériem vědeckosti (je spousta zcela korektních vědeckých postulátů, které se ukázaly jako nepravdivé. Nevědecká jsou naopak tvrzení, která vůbec vyvrátit nelze, jako např. celá ta marxistická scholastika. Ale to je lépe si přečíst u Poppera).

Pánové všeobecně - abyste rozuměli lépe, my se s panem Profantem Úterý, 21.Ledna 2014, 00:03:24

nemáme rádi, mně kdysi vadila jeho snaha s využitím privilegovaných kontaktů se vyhnout povinnostem při výuce marxismu (která nebyla dogmatickou nalejvárnlu oficiálkní ideologie!!), které ostatní obyčejní plnit museli, ale nijak jsem mu neublížil, ani jsem na to neměl moc, a ty perivilegované kontakty nakonec zabraly. Ale pan Profant od té doby o mně rozšířuje naorosto nepravdivé pomluvy a po listopadu mi šel tvrdě po krku. To jen abyste věd+ěli. Jinak pan Profant jasně projevil svůj základní nedostatek - to, co se mu nehodí do krámu, prostě nečte a myslím, že tomu ani nerozumí. To se týká zejména marxismu, ale i mých textů. Například vůbc nechápu, za co mne tentokrát káře - vždyť i já kritizuji stalinismus, ale jde mi ne o emocionální výrazy "kriminální minulost" apod. - to je nesmysl, nešlo přece o pár aparátníků nahoře, šlo o celou třídu řídícího aparátu, do značné míry vzešlou z dělnické třídy.Ty politické zločiny by neobstály, kdyby neměly určitý podklad ve formě vlastnictví, a ta vznikala už před rokem 1929. Rozebral jsem ji už v době, kdy panu Profantovi ještě teklo mléko po bradě, samozřejmě nemohl publikovat, a to i když jsem vlastně patřil k té vládnoucí třídě řídícího aparátu, asi tak jako chudý farář k mocné a bohaté církvi v 15.století.I já samozřejmě vím, že protosocialismus bylo něco, co klasikové nepředpokládali, i když u nich najdeme cenné metodologické podněty a určitá varování, např. před hrubým komunismem u Marxe nebo výzvu k určitému jakoby třídnímu boji dělníků proti jejich socialistickým ředitelům u Lenina v posledním období života. Takže výtky pana Profanta jdou, jak tomu u něj často bývá, mimo mísu. On ovšem nepochopil mé důkladnější vysvětlení, jak tomu bylo v vztahu ideologie vládnoucí třídy protosocialismu ( i po období stalinismu a zejména potom) a skutečnoho marxismu. Samozřejmě tudíž neuvedl ani žádný proitiargument, to on málokdy. Já nemám k svému vysvětlení co dodat, kdo o tom chce vědět víc, ať si obstará naši knížku nebo mI napíše na výše vícekráte uváděnou mailovou adresu.
Jinak si nemohu pomoci - pořád nechápu pana Konvalinku -co je tak špatného na konstatování, že - řeknu to jinak -co je nepravdivé, co neodráží adekvátně objektivní realitu, není vědecké, i kdyby to dodržovalo jakékoli ve vědecké obci obvyklé a dohodnuté postupy, ty mohou být jen pomocnm kriteriem. Zdá se že si pan Koinvalinka plete pojmy "teoretické" a "vědecké" - i nepravdivé nevědecké poznání může mét teoretickou formu (/v každé ideologii takováto teoretické rovina je, byla i v středověké scholastice (nemyslím samozřejmě ve scholastické slupce maskované prvky vědeckého poznání), teoreticky je formulována ve své podstatě nevědecká ideologie neoliberalismu nebo rasismu. Přičermž v té nevědecké teorii neoliberalismu samozřejmě mohou být drobty vědeckého poznání - pokud jde např. o některé momenty fungování hospodářského mechanismu v podmínkách kapitalismu nebo psychologie účastníků trhu.Tak je to se vším.

Pane Kolaříku, Vy mně lichotíte předpokladem, Úterý, 21.Ledna 2014, 00:39:11

že by se se mnou nějaký papaláš bavil. Posílali jsme nahoru různá doporučení a varování, ale ta zůstávala bez odezvy a zřejmě putovala do koše. Tři měsíce před listopadem naše rebelantská ZO KSČ posílala na ÚV tehdy velmi ostrou rezoluci kritizující nedostatky systému (nikoli varování před "rozvratníky"!!!) a zavolal si mne nějaký úplně maličký postavením aparátník a domlouval mi otcovsky, že jsme moc pesimističtí a že to přeháníme apod. Po listopadu jsem se dozvěděl, že mně tajemník OV KSČ (můj bývalý žák z kursu pro kádrové rezervy aaparátu) chystal důtku, protože jsem se s ním hádal o to, že je nesmysl chtít po ZO z ČSAV přijímat dělníky, když tam podle marxismu žádní dělníci být nemohou. Ne a nepochopil, ale chtěl trestat. Pak špatně skončil. A ještě - velmi fundovanou kritickou analýzu ekonomické situace v zemi přednesl na stranické schůzi v Ústavu marxismu-leninismu ÚV profesor Źdeněk Hába. Okamžitě skončil a byl odsunut, naštěstí jen do Ekonomického ústavu ČSAV. Za Josifa by to bylo jistě horší.Nu pogovorili, rozstreljať.
Ale tu - podle Vás anekdot ,ale podle mne stále se opakující pravdu - jste nejspíše četl v nějakém mém výstupu. Zrovna nedávno jsem tohle omlátil o hlavu funkcionářům KSČM (nespletl jsem se . skutečně KSČM!!!) jako reakci na jejich argument, že naše návrhy dlouhodobých cílů do programu strany "jsou jen teorie která nikoho nezajímá" a že je třeba mít konkrétní program v důchodové bytové atd, politice (což nám bylo jasné, protože jsme tyto krátkodobé programy řadu let pomáhali dělat, ale snažili jsme se tam podstrčit i pár dlouhodobějších cílů ve vztahu k samosprávě - marně. Zkrátka - to je ten smutný osud společenskovědního intelektuála -. za všech režimů a dokonce i v opozici je pro pány jen takovým Šašulou dobrým pro pobavení hostůAle když se něco stane, tak to odnese..

Martin Profant - Praha 7

Michaelovi Kolaříkovi Úterý, 21.Ledna 2014, 01:04:20

Víte, ona by věda, která by jen vyvracela, dlouho nevydržela. Tady se jedná o metodický princip, jen to, u čeho můžeme stanovit podmínky vyvratitelnosti, můžeme uznat jako vědeckou výpověď, ostatně už toho Poppera citoval HK. Ale tento princip uplatňujeme docela pochopitelně na pozitivní výpovědi. A jejich pozitivnost nijak nemění vědomí vědce, že jsou tyto jeho výpovědi hodny překonání.
Ale abych odstranil určité nedorozumění -- já nemluvím o tom, co by věda měla být a jakých chyb by se měla vyvarovat; mluvím o tom, co věda jako jako kulturní činnost a kulturní výtvor v epoše pozdní moderny je a proč je v tomto kontextu otevřená zneužití při legitimování brutálního utlačování.

p.s. Experiment nevyvrací teorii, ale případně hypotézu. Jenomže býváme spokojenější, když tu hypotézu potvrdí.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Kahuda a jeho mentiony Úterý, 21.Ledna 2014, 05:32:48

Pochybuji, že Kahuda byl farář, byl členem ÚV KSČ a ministrem školství. Vzděláním byl myslím fyzik.

Martin Profant - Praha 7

Josefovi Hellerovi Úterý, 21.Ledna 2014, 09:00:34

Musel to být těžký život -- pány to nezajímalo, lidi na vás kašlali; sovětští odborníci nepsali podle vás, kteří jste usilovali o opravdový marxismus. A vy jste přece vytrval a dál jste dělal té nevděčné zpanštělé politické třídě lokaje a drába. Zaplakal bych nad vámi, ale to by bylo neanalyticky sentimentální a tak si místo toho řeknu, že ten váš postoj, který jinak bývá považován za znak ohnuté páteře, měl "určitou oporu ve formě vlastnictví."

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Profante, Úterý, 21.Ledna 2014, 09:52:59

možná se skutečně přeme jen proto, že já myslím vědu jako ideál, a vy jako kulturní produkt. Rozdíl mezi tím je totiž dost velký. Větší, než je nutno a zdrávo, možná dost velký aby se dalo uvažovat o renesanci vědy. Nebo možná zrození. Otázka pochopitelně je i to, jestli to současná kultura a společnost umožňují.

Vlastimil Válek - lékař, Brno

Věda a Kahuda Úterý, 21.Ledna 2014, 10:08:23

Pokud máte na mysli Prof. RNDr. Paed. Dr. Františeka Kahudu, CSc., tak to jistě farář nebyl. Nezbývá než doufat, že jiná fakta citovaná v diskuzích jsou skutečně fakta a skutečné citace. Konečně o tom je i věda. Cíle vědy mohou být různé. Na LF se setkávám s rozlišením na "tvrdé vědy" a "měkké vědy". Tvrdé vědy používají nástroje jako prospektivní randomizovaná studie, experiment, statistická analýza atd. I tak se stávalo a stává, že vědecký objev uznaný širokou vědeckou komunitou natolik, že autor dostal Nobelovi cenu v "tvrdých vědách" se ukáže časem jako nesmysl. Ne podvod autorů, ale nesmysl - nepravdivý. Byť byly použity k jeho ověření a povrzení všech nástrojů "tvrdé vědy".
Co se Marxe týče - já ho bohužel neznám, nestudoval jsme ho dostatečně a považuji to za svůj velký nedostatek. Takže doufám, že fakta, které jsou zde z Marxe citovaná a uváděná jsou pravdivá a vědecká. Nicméně, Marxe dostuduji...to je mně již jasné.

Martin Profant - Praha 7

Vladimíru Válkovi Úterý, 21.Ledna 2014, 10:49:29

Z Marxe v celé diskusi nebylo tuším citováno vůbec nic. Věcně tu byl jeden odkaz na Marxovu kritiku "hrubého komunismu", to najdete v Ekonomicko-filosofických rukopisech (dostupné např. http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/km_efr44.htm), v osmé kapitole -- rozhodně doporučuji ke čtení, je to nejen moudré, ale půvabně napsané, škoda že naše genderové studentky čtou tak málo tu pasáž o ženách.
K třídám bych psal trochu nepřehledný seznam odkazů, protože Marx se s tím pojmem zabýval vlastně v celé tvorbě a pojetí, které najdete v Ǔvodu k Hegelově Kritice práva je hodně odlišné od toho, které se objevuje v rukopisných zlomcích z práce na Kapitálu.
Je to hezké historické čtení a v mnohém to může být inspirativní pro dnešek, někdy Marx působí děsivě současně; ale byl to v dobrém i špatném geniální autor patřící do 19. století.

Pane Profante plakat netřeba, je třeba se jen učit a mít charakter Úterý, 21.Ledna 2014, 14:13:56

Pan Profant tu kromě neznalosti marxismu předvádí i své vidění světa a lidí, které nemá rád, protože mu kdysi šlápli na jeho představu o vlastní výjimečnosti a nedotknutelnosti zajišťované rodinnými privilegovanými kontakty, bohužel nedoloženou funkčními znalostmi.Kdo zná nás oba, ví své.
Já přece nikdy nezapíral, že jsem se velmi brzy musel rozhodnout mezi hrdinným distancem od systému a elity a nebo využitím její neschoposti poznat,kdo je kdo,si zajistit nutné živobytíí /průměrné, materiální požitky kromě piva mne nikdy nelákaly, to bych zvolil cestu zcela jinou a měl bych kariéru buďto v minulosti - mladý člen strany bez viditelného šrámu mohl být leccos jiného,než obyčejný kantor marxismu pány přehlížený, a nebo alespoň v tomhle systému, kde jsem měl zajištěné dobré místo na soukromé vysoké škole bývalé aparátnice a já šel idiot místo toho pomoci reformovat KSČM (a taky marně a taky za nejprve podprůměrnou, pak oprůměrnou mzdu s neomezenou pracovní dobou -a jak luxusně si jako důchodce žiji s příbuzznými v dvoupokojovém bytě - ať se přijde podívat.Nebyl jsem poradcem špičkové političky jako on aod pánů jsem se držel stranou i po listopadu. Pan Profant ale asi neví jedno - do aparátu strany jako kantor jsem vstoupil až potom, co jsem ukončil studium diplomkou, jejíž téma mne chytlo po srpnu 1968 - totiž s dějinami PRAŽSKÉHO JARA psanými z refomních pozic, kde už byl určitý věku odpovídající krok k mému pozdějšímu teoretickmu zpracování podstaty minulého systému, což byl můj životní koníček,krerému jsem podřídil vše.No a ta diplomkam na které jsem absolvoval v červnu 1970 -. těsně před vypuknutím čistek na FF UK, musela na radu mých kantorů- obětí čistky zmizet a nemohl jsem se s ní ohánět oři shánění místa na vysoké škole či vědeckém ústavu. Aparát byl jediná možnost, jak si vytvořit sice nepoříliš příznivé, ale přece jen podmínky k tvůrčí práci (což se mi vyplatilo, protože tolik poznatků o systému v různých podobách bych nikde jinde nezískal).Ale svůj cíl jsem dosáhl po úporné práci ještě před listopadem, proto mne tolik nešokoval. Šokovalo mne pak spíše to, že moje kritická poráce o minulém systému a patřičné závěry z ní vyplývající i pro budoucí projekt socialismu (kapitalismus mne nezblbl nikdy, ani jeho polistopadové ikony) jsou nepoužitelné i pro KSČM - nejdříve vzhledem k vlivu stalinismu a pozěji pod vlivem bezzásadového pragmatismu dnešního vedení. Takž,ať si pan Profant věří, čemu chce, snadný život jsem nevolil, páni mne neměli rádi a nemají a nic jsem si nenahrabal, ale zato jsem poznal téměř sexuální rozkoš z tvořivé práce, která se potvrzuje, a seznámil se se kromě různých bezcharakterních oblud s mnoha dobrými a chytrými lidmi. Nesnášenlivý a sršatý (což se vám všem nelíbí) jsem proto, že to převládání různých forem buržoasní - nebo třeba i někde stalinské - ideologie a touto ideologií vyvolané stereotypy, jako u pana Konvalinky, prodlužuje bolestný vývoj k dalšímu stupni lidského pokroku a zvyšuje možnost, že lidstvo zahne na slepou uličku a zničí se. Ale, jak říká antihumáně jeden kamarád, "MOKRÝMI DĚTMI NEZATOPÍŠ"

Pane Válku ,člověk se stále učí nikdy není pozdě, omlouvám se Úterý, 21.Ledna 2014, 15:05:28

oravdu jsem žil v iluzi že Kahuda byl farář nebo alespoň lidovec -nějak jsem si to asi popletl s Plojharem, je mi hanba, ale to je tak, když se člověk plete do něčeho, co nezná pořádně, to jen panu Profantovi tohle nikdy nevadilo.
Jinak - na všechna moje tvrzení, odvolání na klasiky, se můžete plně spolehnout. já je opravdu četl a nejen četl - ale samozřejmě, taky v nich neznám každý detail a nemohu sypat z paměti stránky, jako třeba Míla Ransdorf. Ony taky pouhé citace, třeba i vytržené ze souvislosti, vždycky dost nevypovídají. Na rozdíl od různých módních a povrchních rádoby komentátorů dívajících se na klasiky z povznesených výšin své faktické neznalosti jejich logiky a víceméně v zájmu vládnoucí třídy či vlastní kariéry, já si nemyslím, že by v nutném vývoji myšlení klasiků - třeba konkrétně Marxe - nebyla kontinuita. K žádné zásadní odlišnosti v jejich logice nedošlo. Nanejvýše prohloubili či propracovali své pojetí určitého problému - např. taková ta jejich původní obecná představa o postkapitalistické formaci - "komunistické" v Kritice gothajského programu vyzrála až ke konkretizaci v podobě dvou fází - Leninem později pojmenovaných. V teorii tříd u Marxe rozhodně žádný zásadní vývoj nevidím - naznačená historická role dělnické třídy je pozd+ěji v Kapitálu a Teoriích o nadhodnotě (zejména tam!!!) zpřesněna do podoby zpracování určitých kriterií zpřesňujcíích jejich obrysy (v souvislosti s polemikou se Smithovým pojetím produktivní práce apod.).Neměla by Vás mást terminologická stránka, Marx nenapsal učebnici, určité pojmy se začaly do slovníkové podoby dostávat až v dalším diskursu a i po \Leninovi, který se podle mne taky zásadně od klasiků neliší, až na to, že řešil některé nové úkoly. U Lenina pak najdete třeba i definici tříd, a to metodologicky velmi kvalitní a do dnes použitelnou. Pan Profant matně odráží jen jednu skutečnost - Marx začíná širokým filozofováním a později už se soustřeďuje víc a víc na analýzu kapitalismu a některé své geniální předjímající a stále platné postřehy už nerozvíjí, i když celé jeho další dílo s nimi není v rozporu. To se týká řady geniálních náznaků možných problémů spojených s překonáváním kapitalismu - je to např. ta část v Ekonomicko-filozofických rukopisech o hrubém komunismu a s ním spojeným pouhým převedením vlastnictví ze stavu výlučného manželství se soukromým vlastníkem do stavu všeobecné prostituce se společností - tato myšlenka mne přivedla už koncem 70.let k pochopení podstaty protosocialistické foremy vlastnictví, kde bylo vlastnictví převedeno z výše uvedeného výlučného manžekství do stavu sice teoreticky všeobecné prostituce se společností, kde se však možnost intenzivního naplnění této prostituce u řídícího aparátu na jedné straně a u ostatních, zejména dělnické třídy, výrazně lišila /tohle reflektovalo Orwellovo "Jsme si rovní ALE NĚKTEŘÍ ROVNĚJŠÍ" NEBO SPROSTOU FORMOU LIDOVÉ RČENÍ "DĚLNICKÁ TŘÍDA ŽERE, CHLASTÁ A SOULOŽÍ PROSTŘEDNICTVÍM SVÝCH PŘEDSTAVITELŮ.".A podobných myšlenek je dost v Německé ideologii, Bíd+ě filozofie, ba dokonce i v Manifestu, kde klasikové ještě neměli k dispozici teorii o nadhodnotě atd. - k poznání role kognitariátu a jeho shodného postavení s klASICKÝM SOUSTRUŽNÍKEM ZASE VEDOU TY tEORIE O NADOHDNOTĚ APOD.
Ale prosím Vás, abychom tu neotravovali ostatní školením z marxismu - pokud se chcete seznámit s tím, co lze z Marxe použít a rozvinout dnes, co jsme k němu přidali či opravili, a to s podrobnými a hojnými odkazy, zajděte si, jste-li Pražák, do ulice Politických vězňů 9 (sídlo ÚV KSČM, ale nejenom) do prodejny FUTURy, a.s. ve druhém patře napravo od výtahu a kupte si tam cca za stovku naši knihu: Heller,Neužil a kol.- Kdopak by se Marxe bál? Popřípadě - napište mi na na mail heller47@kscm.cz a já Vám pošlu nekorigovanou a s chybami elektronickou podobu této knížky zvíci cca 56O stránek. Ale to jen pokud opravdu máte odvahu to číśt, protože to není selanka.Když jsme to psali, neměli jsme čas věnovat se přítažlivé formě a důsledně užíváme vědecký zdůvodněných marxistických kategorií, které ovšem třeba rozvíjíme a modifikujeme. Na krasořečnění pana Profanta, který dobře ovládá umění mluvit o tom. co ve skutečnosti nezná a vypadat přitom efektně, nedejte.

Vlastimil Válek - lékař, Brno

Pane Hellere a pane Profante, Úterý, 21.Ledna 2014, 21:15:39

díky za tipy a rady. Z webu jsem i to už stáhl, z Prahy sice nejsem, jsem z Brna, nicméně do Prahy jezdím pravidelně jako poradne na MZČR, MŠMT nebo na SUJB...o:))) Takže si knihu rád koupím a uvidíme. Doufám je, že to nebude horčí než jaderná fyzika..

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.