ČNB jako zachránci růstu či měnoví upíři?

Jiří Dolejš

Intervence ČNB proti koruně vyvolala silnou reakci v odborných i politických kruzích. Šlo jen o nedostatečnou komunikaci ČNB? Zdůvodnění intervence z ČNB znělo bohulibě a inflační financování rozvoje není ve světě tak neobvyklé.

Nebývalý zájem o práci ČNB jako nezávislého monetárního centra vypukl po zasedání bankovní rady 7. listopadu 2013. Centrální banka ČR má za úkol zajišťovat cenovou stabilitu a za tím účelem používá mj. i metodu tzv. cílování inflace.

Na tomto jednání se ČNB rozhodla „používat devizový kurz jako nástroj uvolňování měnových podmínek“. Tedy se rozhodla oproti dosadím zvyklostem zavést i cílování měnového kursu. Následovala nejen psychologická (pouze verbální) intervence jako dosud, ale i intervence fyzická (emise a masivní prodej koruny na měnovém trhu). Zvýšila tak zásobu eurobondů ve svém portfoliu a srazila cenu koruny, která nyní „plave“ nad 27 korunami za euro.

Silná reakce, kterou tento krok vyvolal, přišla jak z odborných, tak i politických kruhů. Šlo jen o nedostatečnou komunikaci ČNB? Vždyť zdůvodnění intervence z ČNB znělo tak bohulibě — bojem s deflační spirálou podpořit hospodářský růst a zaměstnanost. A inflační financování rozvoje není ve světě tak neobvyklé.

Jak to že z pravé poloviny politického spektra padala slova o vlastizradě a z leva se volalo po demonstracích? Dokonce se objevila petice za odvolání guvernéra ČNB Singera. Kriticky se vyjádřili i Václav Klaus a Miloš Zeman — označili tuto politiku jako drahou a neúčinnou. Je ta kritika ČNB jen pouhý nepodložený měnový populismus, kupodivu tentokrát nikoliv pouze levičácký?

Připomenu, že česká koruna se jako konvertibilní měna utvářela v období 1991-1995 po odstranění státního monopolu zahraničního obchodu, řízeného devizovým hospodářstvím a po měnovém oddělení Slovenska. Devalvace kursu volně směnitelné koruny v té době byla také součástí transformačního scénáře.

Do měnové krize v roce 1997 existoval fixní kurs CZK (upravovala se jen šíře fluktuačního pásma). Praxe ale ukázala, že cena udržení pevného kursu souvisí s tržní silou měnové autority. A že měnové manipulace nemohou nahradit sílu ekonomiky.

Po těchto zkušenostech je posledních patnáct let kurs CZK plovoucí (volně určovaný trhem). Jeho flexibilita pomáhající tlumit výkyvy ekonomiky byla také jedním z argumentů kritiků přijetí eura. Možnost udržovat rovnovážnou cenu měny v systému tzv. floatingu suverénním rozhodnutím ČNB je omezená. Cenu prostě určuje trh.

V tomto smyslu malá země žádnou měnovou suverenitu ani nemá. Nákupy na měnovém trhu mohou kurs rozkolísat, ale ne trvale udržet na nějaké umělé výši. Guvernér Singer tvrdí, že další nákupy eur jsou méně pravděpodobné., ale že chce kurs koruny udržet aspoň osmnáct měsíců. Co se tedy stane, až se ČNB rozhodne své cílování měny ukončit (tzv. exit)?

Běžný občan vnímá především to, že když ČNB usiluje o zvýšení inflace, bude tedy muset minimálně za dovážené potraviny, benzín a další věci více platit. Stanovisko odborů k politice inflace je opatrně kritické. Velcí exportéři jsou totiž i velcí zaměstnavatelé, se kterými budou vyjednávat, jak promítnou inflační tlaky do probíhajících kolektivních vyjednávání o reálné kupní sílu mezd.

Hlasování v radě asi nebylo jednoduché. V ČR totiž vlastně ani nešlo o typickou deflační past, nehrozil nedostatek peněz (likvidity) v ekonomice. Pouze politika úrokových sazeb vyčerpala své možnosti a vůči fiskálním injekcím trvá odpor. ČNB tedy nezvyšuje svými transmisními kanály oběživo, jen dováží inflaci s pomocí kursového zdražení dovozu.

Depreciace CZK také prodraží kofinancování evropských projektů (zkomplikuje čerpání zdrojů z fondů EU), což má protirůstový účinek. Zlevní se sice akvizice zahraničních investorů, bude ale každá akvizice také motorem růstu a ohniskem oživení?

Otázkou je, jak změklá koruna ovlivní spotřebitelské chování. ČNB očekává oživení domácí poptávky díky mobilizaci odložené spotřeby před zdražením. Většina Čechů se ale v úsporách neválí. Předvánoční nákupy elektroniky či dovolených v Alpách asi nevyvolají zásadní a trvalejší oživení ekonomiky. Substituce dovozů domácím zbožím naráží u potravin na praxi řetězců a u PHM ani neexistuje.

Možnost vzestupu cen na realitních trzích může ovlivnit jen lidi s opravdu velkými úsporami. Splasklou bublinu hypotéčních úvěrů z počátku 21. století to ale už těžko nahradí. A pokud by se koruna na hranici 27 korun přeci jen zabydlela, inflace zase lidem z úspor ukrojí.

Pokud se vyšší kurs udrží delší dobu, potěší to nepochybně exportéry. Ale co to dá celému národnímu hospodářství? ČNB argumentuje svými modely. Modelový propočet ČNB o 65 miliardách benefitu ekonomiky z depreciace kursu se může ale ukázat jako sporný.

Exportní multiplikátor snižuje u některých oborů (například české stavebnictví) výrazně jejich závislost na zdražených dovozech. Pokud nebude zahraniční poptávka dostatečně silná, tak ani depreciace koruny nepřinese vzestup odbytu a tvorbu nových pracovních míst. Velké firmy nemusí ani reinvestovat zisk v ČR.

Pokud ale za pár měsíců tento experiment skončí, bude to mít jen dopad na finanční zajištění proti kursovým rizikům. To mají dostatečné jen velcí exportéři. 90 % firem nemá dostatečný hadging vůči volatilitě měnového kursu. Efekt peněžní emise na měnovém trhu se tak možná brzy vytratí a pomůže jen spekulantům s měnou. A hodnota eur stažených z trhu a uložených do rezerv ČNB bude s tvrdnoucí korunou opět ztrácet.

Možná, že pak přijde okamžik ujasnit si přístup k tomu, jaký mandát by mělo měnové centrum v ČR mít v kontextu nové hospodářské strategie země (ta zahrnuje i možnosti fiskálních impulsů), rovněž tak perspektivu připojení ČR ke společné evropské měně. Rozhodnutí ČNB bylo legitimní, v souladu se zákonem. Politici nemohou zasahovat do rozhodnutí ČNB jinak než přes schvalování rady ČNB. Nemělo by ale být nezávislé úplně na všem...

    Diskuse
    JM
    November 21, 2013 v 17.11
    Úvaha
    Pokud tomu jako laik dobře rozumím, pak ČNB vytiskla peníze, koupila za ně Eura a ty Eura investovala do cenných papírů, s cílem vyvolat inflaci. V podstatě to znamená, že svévolně snížila životní úroveň národa (sebrala peníze lidem) aby nakoupila cenné papíry, jejichž hodnota je nejistá. Jako alespoň částečně opodstatněný bych tento krok viděl, pokud by se zisk použil na snížení absolutní hodnoty státního dluhu.
    Ještě lepší by bylo tyto peníze použít na obnovu dávek pro hendikepované na úroveň, jaká byla před tím, než ji Nečas s Kalouskem a Drábkem snížili.
    November 24, 2013 v 21.50
    k vaší úvaze
    ano, podstata oné transakce je taková jak píšete, ovšem nejde o peníze na veřejné výdaje. Banka by neměla financovat sociální systém, na tense vybírá z daní a odvodů.
    Banka buď emituje peníze, aby udržela určitá kvanta peněz v oběhu, a nebo (a to je tento případ) aby ovlivnila situaci na měnovém trhu. a dovozem infalce změnila i cenu aktiv či pasiv.
    Taková tranaakce má nějaké efekty ale i náklady, účet bude vystaven až tatto politika skončí, ale osobně považuji za možné, že celospolečensky převáží negativa. a pozitivní efekty zinkasuje jen někdo.
    O zisku ČNB bych v této chvíli nemluvil - tose pozná ža bde svá erua opět prodávat - hospodařené ČNB je mimochodem už léta ve ztrátě.
    JM
    November 25, 2013 v 14.16
    Ztráta
    Díky za vysvětlení.
    V této chvíli nechci dále polemizovat, ale mám prosbu. Mohl byste vysvětlit jak mohly vzniknout ztráty ČNB, když v podstatě její hlavní činnosti je virtuálně emitovat koruny a tyto půjčovat s úrokem? Vždyť ten úrok by, po dopočítání mezd a nákladů za konceláře, měl být čistým ziskem!
    November 25, 2013 v 16.01
    ztráta ČNB
    Emisní banka není běžná podnikající firma - to je poměrně složitý problém související s účtováním kursových ztrát a přeceňováním bilance aktiv a pasiv centrální banky. Souvisí to i s problémem že v letech 1993-1997 byl pevný kurs a banka musela nějak spravovat své devizové rezervy.
    Před nedávnou krizí dosáhla účetní ztráta ČNB až 162 mld korun, loni uzávěrka mluví o kumulované ztrátě 124 mld korun. Zdaleka nejde jen o problém virtuální i když se přímo nepromítá do ekonomiky. Prostě hodnota nakoupených cenných papírů oproti jejich pořízení se mění, nejde o náklady na chod banky..
    JM
    December 4, 2013 v 12.56
    Snížení absolutní hodnoty státního dluhu.
    Ve svém prvém příspěvku jsem vyslovil názor, že použité "vytištěné" peníze by se stejným účinkem na kurz koruny daly použít tak, aby přinesly větší přínos lidem.
    Přikládám odkaz na článek člověka, který má poněkud větší zkušenosti z finančními operacemi než já, a který popisuje takový způsob použití a jeho výhody.
    http://makovecpavel.blog.idnes.cz/c/383706/Prijeti-eura-uz-je-to-tady.html#t2
    (Hledejte větu obsahující text: "k nákupu českých státních dluhopisů"). Osobně s názorem autora na možnost provedení intervence tak aby státu spíš pomohla než uškodila souhlasím. To by ale pod záminkou nezávislosti nesměli být na klíčových místech velmi dobře placení jednotlivci kteří nejsou za své kroky prakticky zodpovědní a pouze teoreticky zdůvodnitelné akce mohou používat k dosažení výhod pro nejmenované osoby nebo skupiny.