ČNB jako zachránci růstu či měnoví upíři?

Jiří Dolejš

Intervence ČNB proti koruně vyvolala silnou reakci v odborných i politických kruzích. Šlo jen o nedostatečnou komunikaci ČNB? Zdůvodnění intervence z ČNB znělo bohulibě a inflační financování rozvoje není ve světě tak neobvyklé.

Nebývalý zájem o práci ČNB jako nezávislého monetárního centra vypukl po zasedání bankovní rady 7. listopadu 2013. Centrální banka ČR má za úkol zajišťovat cenovou stabilitu a za tím účelem používá mj. i metodu tzv. cílování inflace.

Na tomto jednání se ČNB rozhodla „používat devizový kurz jako nástroj uvolňování měnových podmínek“. Tedy se rozhodla oproti dosadím zvyklostem zavést i cílování měnového kursu. Následovala nejen psychologická (pouze verbální) intervence jako dosud, ale i intervence fyzická (emise a masivní prodej koruny na měnovém trhu). Zvýšila tak zásobu eurobondů ve svém portfoliu a srazila cenu koruny, která nyní „plave“ nad 27 korunami za euro.

Silná reakce, kterou tento krok vyvolal, přišla jak z odborných, tak i politických kruhů. Šlo jen o nedostatečnou komunikaci ČNB? Vždyť zdůvodnění intervence z ČNB znělo tak bohulibě — bojem s deflační spirálou podpořit hospodářský růst a zaměstnanost. A inflační financování rozvoje není ve světě tak neobvyklé.

Jak to že z pravé poloviny politického spektra padala slova o vlastizradě a z leva se volalo po demonstracích? Dokonce se objevila petice za odvolání guvernéra ČNB Singera. Kriticky se vyjádřili i Václav Klaus a Miloš Zeman — označili tuto politiku jako drahou a neúčinnou. Je ta kritika ČNB jen pouhý nepodložený měnový populismus, kupodivu tentokrát nikoliv pouze levičácký?

Připomenu, že česká koruna se jako konvertibilní měna utvářela v období 1991-1995 po odstranění státního monopolu zahraničního obchodu, řízeného devizovým hospodářstvím a po měnovém oddělení Slovenska. Devalvace kursu volně směnitelné koruny v té době byla také součástí transformačního scénáře.

×
Diskuse
JM
November 21, 2013 v 17.11
Úvaha
Pokud tomu jako laik dobře rozumím, pak ČNB vytiskla peníze, koupila za ně Eura a ty Eura investovala do cenných papírů, s cílem vyvolat inflaci. V podstatě to znamená, že svévolně snížila životní úroveň národa (sebrala peníze lidem) aby nakoupila cenné papíry, jejichž hodnota je nejistá. Jako alespoň částečně opodstatněný bych tento krok viděl, pokud by se zisk použil na snížení absolutní hodnoty státního dluhu.
Ještě lepší by bylo tyto peníze použít na obnovu dávek pro hendikepované na úroveň, jaká byla před tím, než ji Nečas s Kalouskem a Drábkem snížili.
November 24, 2013 v 21.50
k vaší úvaze
ano, podstata oné transakce je taková jak píšete, ovšem nejde o peníze na veřejné výdaje. Banka by neměla financovat sociální systém, na tense vybírá z daní a odvodů.
Banka buď emituje peníze, aby udržela určitá kvanta peněz v oběhu, a nebo (a to je tento případ) aby ovlivnila situaci na měnovém trhu. a dovozem infalce změnila i cenu aktiv či pasiv.
Taková tranaakce má nějaké efekty ale i náklady, účet bude vystaven až tatto politika skončí, ale osobně považuji za možné, že celospolečensky převáží negativa. a pozitivní efekty zinkasuje jen někdo.
O zisku ČNB bych v této chvíli nemluvil - tose pozná ža bde svá erua opět prodávat - hospodařené ČNB je mimochodem už léta ve ztrátě.
JM
November 25, 2013 v 14.16
Ztráta
Díky za vysvětlení.
V této chvíli nechci dále polemizovat, ale mám prosbu. Mohl byste vysvětlit jak mohly vzniknout ztráty ČNB, když v podstatě její hlavní činnosti je virtuálně emitovat koruny a tyto půjčovat s úrokem? Vždyť ten úrok by, po dopočítání mezd a nákladů za konceláře, měl být čistým ziskem!
November 25, 2013 v 16.01
ztráta ČNB
Emisní banka není běžná podnikající firma - to je poměrně složitý problém související s účtováním kursových ztrát a přeceňováním bilance aktiv a pasiv centrální banky. Souvisí to i s problémem že v letech 1993-1997 byl pevný kurs a banka musela nějak spravovat své devizové rezervy.
Před nedávnou krizí dosáhla účetní ztráta ČNB až 162 mld korun, loni uzávěrka mluví o kumulované ztrátě 124 mld korun. Zdaleka nejde jen o problém virtuální i když se přímo nepromítá do ekonomiky. Prostě hodnota nakoupených cenných papírů oproti jejich pořízení se mění, nejde o náklady na chod banky..
JM
December 4, 2013 v 12.56
Snížení absolutní hodnoty státního dluhu.
Ve svém prvém příspěvku jsem vyslovil názor, že použité "vytištěné" peníze by se stejným účinkem na kurz koruny daly použít tak, aby přinesly větší přínos lidem.
Přikládám odkaz na článek člověka, který má poněkud větší zkušenosti z finančními operacemi než já, a který popisuje takový způsob použití a jeho výhody.
http://makovecpavel.blog.idnes.cz/c/383706/Prijeti-eura-uz-je-to-tady.html#t2
(Hledejte větu obsahující text: "k nákupu českých státních dluhopisů"). Osobně s názorem autora na možnost provedení intervence tak aby státu spíš pomohla než uškodila souhlasím. To by ale pod záminkou nezávislosti nesměli být na klíčových místech velmi dobře placení jednotlivci kteří nejsou za své kroky prakticky zodpovědní a pouze teoreticky zdůvodnitelné akce mohou používat k dosažení výhod pro nejmenované osoby nebo skupiny.