ČNB jako zachránci růstu či měnoví upíři?
Jiří DolejšIntervence ČNB proti koruně vyvolala silnou reakci v odborných i politických kruzích. Šlo jen o nedostatečnou komunikaci ČNB? Zdůvodnění intervence z ČNB znělo bohulibě a inflační financování rozvoje není ve světě tak neobvyklé.
Nebývalý zájem o práci ČNB jako nezávislého monetárního centra vypukl po zasedání bankovní rady 7. listopadu 2013. Centrální banka ČR má za úkol zajišťovat cenovou stabilitu a za tím účelem používá mj. i metodu tzv. cílování inflace.
Na tomto jednání se ČNB rozhodla „používat devizový kurz jako nástroj uvolňování měnových podmínek“. Tedy se rozhodla oproti dosadím zvyklostem zavést i cílování měnového kursu. Následovala nejen psychologická (pouze verbální) intervence jako dosud, ale i intervence fyzická (emise a masivní prodej koruny na měnovém trhu). Zvýšila tak zásobu eurobondů ve svém portfoliu a srazila cenu koruny, která nyní „plave“ nad 27 korunami za euro.
Silná reakce, kterou tento krok vyvolal, přišla jak z odborných, tak i politických kruhů. Šlo jen o nedostatečnou komunikaci ČNB? Vždyť zdůvodnění intervence z ČNB znělo tak bohulibě — bojem s deflační spirálou podpořit hospodářský růst a zaměstnanost. A inflační financování rozvoje není ve světě tak neobvyklé.
Jak to že z pravé poloviny politického spektra padala slova o vlastizradě a z leva se volalo po demonstracích? Dokonce se objevila petice za odvolání guvernéra ČNB Singera. Kriticky se vyjádřili i Václav Klaus a Miloš Zeman — označili tuto politiku jako drahou a neúčinnou. Je ta kritika ČNB jen pouhý nepodložený měnový populismus, kupodivu tentokrát nikoliv pouze levičácký?
Připomenu, že česká koruna se jako konvertibilní měna utvářela v období 1991-1995 po odstranění státního monopolu zahraničního obchodu, řízeného devizovým hospodářstvím a po měnovém oddělení Slovenska. Devalvace kursu volně směnitelné koruny v té době byla také součástí transformačního scénáře.
Ještě lepší by bylo tyto peníze použít na obnovu dávek pro hendikepované na úroveň, jaká byla před tím, než ji Nečas s Kalouskem a Drábkem snížili.
Banka buď emituje peníze, aby udržela určitá kvanta peněz v oběhu, a nebo (a to je tento případ) aby ovlivnila situaci na měnovém trhu. a dovozem infalce změnila i cenu aktiv či pasiv.
Taková tranaakce má nějaké efekty ale i náklady, účet bude vystaven až tatto politika skončí, ale osobně považuji za možné, že celospolečensky převáží negativa. a pozitivní efekty zinkasuje jen někdo.
O zisku ČNB bych v této chvíli nemluvil - tose pozná ža bde svá erua opět prodávat - hospodařené ČNB je mimochodem už léta ve ztrátě.
V této chvíli nechci dále polemizovat, ale mám prosbu. Mohl byste vysvětlit jak mohly vzniknout ztráty ČNB, když v podstatě její hlavní činnosti je virtuálně emitovat koruny a tyto půjčovat s úrokem? Vždyť ten úrok by, po dopočítání mezd a nákladů za konceláře, měl být čistým ziskem!
Před nedávnou krizí dosáhla účetní ztráta ČNB až 162 mld korun, loni uzávěrka mluví o kumulované ztrátě 124 mld korun. Zdaleka nejde jen o problém virtuální i když se přímo nepromítá do ekonomiky. Prostě hodnota nakoupených cenných papírů oproti jejich pořízení se mění, nejde o náklady na chod banky..
Přikládám odkaz na článek člověka, který má poněkud větší zkušenosti z finančními operacemi než já, a který popisuje takový způsob použití a jeho výhody.
http://makovecpavel.blog.idnes.cz/c/383706/Prijeti-eura-uz-je-to-tady.html#t2
(Hledejte větu obsahující text: "k nákupu českých státních dluhopisů"). Osobně s názorem autora na možnost provedení intervence tak aby státu spíš pomohla než uškodila souhlasím. To by ale pod záminkou nezávislosti nesměli být na klíčových místech velmi dobře placení jednotlivci kteří nejsou za své kroky prakticky zodpovědní a pouze teoreticky zdůvodnitelné akce mohou používat k dosažení výhod pro nejmenované osoby nebo skupiny.