Úhradová vyhláška je neústavní, rozhodl Ústavní soud

Vyhláška ministerstva zdravotnictví o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013 je neústavní. Ve středu o tom rozhodl Ústavní soud.

(vd)

30.10.2013 18:46

204207_mediafax_jaroslav_svanda

Soudci Ústavního soudu odložili vykonatelnost svého nálezu až do konce roku 2014. Foto Jaroslav Švanda, Mediafax

Ústavní sou ve středu rozhodl, že vyhláška ministerstva zdravotnictví o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013 je neústavní. Zároveň odložil vykonatelnost svého nálezu až do konce roku 2014. K tomu jej vedl především zájem na zachování právní jistoty a stability systému financování zdravotní péče. Nález Ústavního soudu byl vydán v řízení zahájeném na návrh skupiny senátorů zastupovaných senátorkou Alenou Dernerovou.

Senátoři se domáhali zrušení vyhlášky pro její rozpor s Ústavou České republiky. Protiústavnost shledávali v překročení zákonného zmocnění pro vydání vyhlášky obsaženého v paragrafu o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v nepředvídatelnosti předmětné právní úpravy, která je dána složitostí vzorců a kritérií pro výpočet úhrad za zdravotnické služby.

Senátoři také namítali, že vyhláška snížila úhrady oproti roku 2011 (98 % hodnoty oproti roku 2011), ačkoliv skutečné náklady na zdravotní péči rostly. Za neústavní označili také to, že poskytovatel zdravotních služeb je dle vyhlášky sankcionován za to, pokud dojde k překročení stanoveného objemu hrazené zdravotní péče, a to tak, že namísto plné hodnoty bodu, která je 1,02 Kč, bude hrazeno pouze 0,30 Kč za bod.

Senátoři tvrdí, že úprava neodůvodněně postihuje poskytovatele zdravotnických služeb za to, že poskytují zdravotní péči, a je v rozporu s právem podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost. Obdobně hodnotili i snížení úhrady v případě poskytnutí tzv. neodkladné péče poskytovatelem, který nemá uzavřenu smlouvu se zdravotní pojišťovnou pacienta, kdy se výše úhrady snižuje na pětasedmdesát procent běžné hodnoty bodu.

Taková úprava je podle navrhovatelů navíc diskriminační, přičemž všechna uvedená snížení úhrad mají též negativní dopad na dostupnost zdravotní péče pro pacienty, což představuje v důsledku porušení práva na ochranu zdraví.

Ústavní soud námitku nepředvídatelnosti, nesrozumitelnosti a neurčitosti napadené právní úpravy akceptoval pouze částečně. Konstatoval, že kombinace několika matematických operací ještě nečiní právní úpravu nepředvídatelnou či nesrozumitelnou, zvlášť pokud adresátem těchto norem je omezený okruh subjektů, u nichž se předpokládá určitá odborná znalost materie.

Nepředvídatelnost a prostor pro libovůli shledal Ústavní soud pouze u tzv. regulačních srážek, které se uplatní v případě, kdy poskytovatel předepíše léky a zdravotní prostředky v rozsahu vyšším než byly úhrady v roce 2011. Soud připomněl, že po skončení roku 2013 může zdravotní pojišťovna v takovém případě snížit úhradu o padesát procent z částky, o níž celková úhrada v roce 2013 překročila celkovou úhradu za rok 2011.

K podobným srážkám ve výši 40 % lze přikročit v případě vyžádané péče v určitých odbornostech. Podle Ústavního soudu nejsou tyto limity v souvztažnosti s limity pro objem poskytované zdravotní péče, tj. u podstatné části poskytovatelů vzniká prostor pro uplatnění těchto regulačních srážek již v důsledku toho, že poskytovatel při poskytování zdravotních služeb plní svou povinnost a předepisuje léčiva tak, aby léčba byla účinná.

V případě vyžádané péče pak není podle Ústavního soudu poskytovatel vůbec schopen odhadnout či ovlivnit, v jakém rozsahu bude péče poskytnuta a zda nebude poskytnuta ve větším rozsahu, než byla vyžádána. „Přesto je poskytovatel za překročení sankcionován. Navíc zdravotní pojišťovna není nijak omezena ve své úvaze, zda a v jakém rozsahu regulační srážky vůči poskytovateli uplatní. Pojišťovna může tyto srážky uplatňovat selektivně a podle své úvahy některé poskytovatele znevýhodňovat," uvedl soud.

Soudci rovněž nepřisvědčil námitce, že celkové snížení výše úhrad na 98 % objemu v období roku 2011 představuje porušení práva podnikat a práva na ochranu zdraví. Tímto snížením dle Ústavního soudu není dotčena podstata a smysl těchto práv, byť k tomu poznamenal, že za určitých okolností by se snižování objemu péče mohlo dostat do rozporu s právem na ochranu zdraví, a poznamenal, že realizace tohoto práva může vyžadovat i navýšení prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Naopak porušení práva podnikat a práva na ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péčí shledal Ústavní soud v omezení výše úhrad při překročení objemu poskytnuté zdravotní péče, kdy se namísto základní hodnoty bodu 1,02 Kč uplatní hodnota 0,30 Kč.

„Poskytovatelé nemohou odmítnout poskytnutí péče, avšak současně jsou nuceni při překročení objemu v kalendářním roce ji poskytovat za situace, kdy úhrada nepokrývá ani jen nezbytné náklady, a faktické poskytování péče je tak vlastně poskytovatelem dotováno," připomněl soud.

Takovýto stav by z pohledu čl. 26 Listiny nebyl problémem, pokud příčinou vzniku ztráty jsou vlastní podnikatelská rozhodnutí poskytovatele, podle Ústavního soudu jej však nelze akceptovat tehdy, pokud vzniká jako nezbytný důsledek nastavení výše úhrad.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.