Most mezi západní vědou a východní vírou

Tibetský vůdce dalajlama se rozhodl zahájit projekt, jehož cílem je spojovat západní vědu a východní meditace. Pro vědce i mnichy se jedná o velkou výzvu.

Most mezi západní vědou a východní vírou – pod tímto názvem přinesl The New York Times 14. října v sekci „Věda“ informaci, která by mohla přijít českým „dalajlámistům“ vhod, kdyby si za sponzorské dary, jež jim cizí velmoci podle některých takyznalců hojně poskytují, takový profláknutý plátek prohlíželi. Ušetřím námahu nejen jim a pokusím se sdělit, co se pod uvedeným názvem skrývá.

Ve spolupráci s vědeckým týmem Univerzity v Emory – Atlanta připravil a zahájil čtrnáctý dalajláma projekt, jenž spočívá v překladu vědeckých učebnic, které budou sloužit k přenesení západní vědy do klášterního systému vzdělání v Indii.

Duchovní vůdce tibetského lidu došel před sedmi lety k názoru, že je na čase sloučit hardware laboratorní vědy se softwarem vědy o meditující mysli. Vedoucí osobnosti Univerzity Emory, které již dříve navázaly kontakty s tamními tibetskými studenty, jej podpořily a vzniklo jedinečné partnerství: Vědecká iniciativa Emory - Tibet.
.
Pro tým profesorů z iniciativy znamená účast na projektu široký úkol - především, jak kvantifikovat sílu meditace, aby byla přijatelná pro vědeckou obec. Pro mnichy byly některé úkoly vysloveně světské – jako oblíbit si pizzu nebo pokusit se porozumět významu obřadu spojeného s Lordem Dooleyem, univerzitním maskotem v podobě lidské kostry.

Pro energického osmasedmdesátiletého čtrnáctého dalajlámu, který každé ráno vstává ve 3:30, aby se věnoval čtyřhodinové meditaci, nepředstavuje jeho zamilovaný projekt problém.

Při interview po obědě v domě Jamese W. Wagnera, prezidenta univerzity, poznamenal, že buddhistická nauka nabízí výchovu mysli. „Je to bohatý materiál týkající se toho, co nazývám vnitřní svět. Moderní věda je velmi vyvinutá v oblastech, týkajících se materiálního světa. Pokud tyto dvě věci oddělujeme, nejsou kompletní. Teprve vnější a vnitřní svět společně jsou úplné“, pravil.

Bylo již zpracováno patnáct anglicko–tibetských učebnic obsahujících vědecké texty pro studenty-mnichy. Nebylo to jednoduché. Teprve před rokem souhlasilo buddhistické vedení se zavedením vědecké výchovy jako povinné součásti klášterní výchovy. Došlo tak k první velké změně po 600 letech.

Mnohé z nejobtížnějších bojů se odehrály při zpracovávání zdánlivě jednoduchých, ve skutečnosti však náročných otázek lexikonu. Jak vytvořit nová slova pro koncepty jako jsou fotosyntéza a klony, které v tibetském jazyce ani kultuře nemají ekvivalent?

Jak začít pojmenovávat tisíce molekul a chemických složek? A co si počít se slovy jako proces, které mají pro Tibeťany víceúrovňový význam? Dosud bylo do tibetštiny zapracováno 2 500 nových vědeckých výrazů.

Možná připadne mnohému čtenáři DR poněkud scestné odklánět pozornost od voleb – naděje na případné pozitivní sociální změny - k tématu tak okrajovému, jako je slučování vědy a meditace.

Přesto se domnívám, že je to téma, náležející k perspektivním prioritám globálního významu. Vyžaduje rozhodně větší pozornost, než „vědecký“ konstrukt sobeckého genu s jeho hrůzným masovým uplatňováním ve společenské, zejména sociální praxi.

Pokládám za vyloučené, aby sociální dopady slučování vědy a meditace vedly k důsledkům, jaké konstatuje Anitta Underlin, ředitelka Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce pro Evropu ve zprávě o pěti letech ekonomické krize v Evropě.

Podle počtu obyvatelstva, zasaženého bídou a hladověním nazývá Anitta Underlin vyústění pěti let ekonomické krize v Evropě krizí humanitární a vyzývá všechny zainteresované, aby zabránili přeměně této krize humanitární v evropskou krizi sociální a morální .

Zdá se mi vhodné, abych závěrem citovala sentenci čtrnáctého dalajlámy z jeho twitteru 15. 10. 2013: „Chcete-li změnu, vytvořte příčiny“.

A co si myslíte vy? Diskuse (9 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Čtvrtek, 17.Října 2013, 15:25:33

Iniciativa dalajlamy je sympatická, ale citace či parafráze článku z New York Times budí otázky.

Klášterní systém vzdělání v Indii? O jaké kláštery jde? Mohlo by jít o komunity tibetských exulantů z 50. let a jejich potomků, kteří v Indii, nejvíce v severném státě Himáčalpradéš mají pár klášterů. Buddhismus v Indii je zastoupen nepatrně, ani 1 % obyvatel. A naprostá většina indických buddhistů tvoří "novobuddhisté" založení po II. světové válce dr. Bhimrao Ambdékarem, a tento buddhismus nemá kláštery. Je to spíš politický buddhismus.

Mniši i v buddhistických klášterech v Indii (i jinde) obvykle prošli normálním školním vzděláním, kde se doví základy věd. Více např. o fyzice se lze dovědět, ale za předpokladu zvládnutí matematických základů moderní fyziky a za předpokladu experimentálního zázemí. To si v klášterech, zvláště v chudé Indii neumím představit.

Inu, možná časem o tom přijdou lepší než žurnalistické informace.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Čtvrtek, 17.Října 2013, 16:48:58

Zní to jistě zajímavě a pozitivně. Sice bych to nepřeceňoval, ale pokud chtějí tibetští buddhisté překládat vědecké texty do tibetštiny, je to jen chvályhodné. Pokud chtějí ve svých klášterech pěstovat něco na způsob scholastiky, ani by mne nenapadlo jim v tom bránit. A z druhé strany, když někde mají teologickou fakultu, měl by se na ní učit i buddhismus. A meditace je náročný ale velmi výkonný způsob, jak si vyčistit hlavu. A to duševně pracující člověk občas skutečně potřebuje. A potkat lidi s jiným přístupem k životu, to je jistě nesmírně obohacující.

Ovšem o dost méně se mi líbí jakési slučování vědy a meditace. Taková snaha musí nutně narazit na principiální a metodickou odlišnost, která něčemu takovému brání (pro jistotu dodávám, že slučování podle mne znamená něco jiného, než že se někteří lidé věnují obému a občas se najdou myšlenky, jenž zapadají do obou schémat a jsou vyměňovány).
Takže s prioritami globálního významu bych byl mnohem opatrnější.

A prosím, neplést si neodarwinismus (pojem sobecký gen) se sociálním darwinismem (hrůzné uplatňování v sociální praxi). Jsou to dvě různé věci.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

K panu Kolaříkovi poznámka: Čtvrtek, 17.Října 2013, 17:56:29

Domnívám se, že metafora moderního neodarwinismu, podle níž je gen hlavní jednotkou přirozeného evolučního výběru, při kterém dochází „ke střetu zájmu jednotlivých genů“ (http://cs.wikipedia.org/wiki/Sobeck%C3%BD_gen) poskytla termínem „sociální gen“ vhodný pláštík pro zakrývání vlastního smyslu operací současného přerozdělování ekonomického a finančního bohatství ve prospěch nejbohatší a nejméně početné vrstvičky lidského společenství.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Paní Šprynarová Čtvrtek, 17.Října 2013, 18:42:40

Nemohla byste to lépe rozvést? Nějak nechápu jak to myslíte.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Čtvrtek, 17.Října 2013, 20:00:25

Souhlasím s Vámi, že sociální darwinismus se nerovná neodarwinismu. Nemyslím si ani, že způsob současného přerozdělování ekonomického a finančního bohatství lze označovat jako sociální darwinismus, platí pro něj starý termín „vykořisťování“.

Vykořisťovatelé fungují vždy v nějaké době a pro přijatelné zakrývání svých aktivit používají dobové termíny, zdůvodňující vykořisťovaným vrstvám jejich postavení. Činí tak diferencovaně podle toho, co právě teď ta která vykořisťovaná vrstva vyznává a co se v ní nosí.

Sobecký gen, byť pouhý konstrukt, může být pro současné intelektuály - kteří se ve vrstvičce, jež nyní bohatne astronomickou rychlostí nevyskytují v masovém měřítku - argumentem intelektuálně přijatelným. Tím také pro útěchu v jejich nepříznivé sociální situaci vhodným. Jiné sociální vrstvy (pro něž jsou určeny odlišné příčiny, místo dřívějšího trestání za hříchy jsou to dnes třeba nepřizpůsobiví občané), se již do "nepřízně osudu" propadly.

Pro intelektuály se tato propast začíná otevírat. V Evropě není intelektuálů málo.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Paní Šprynarová Čtvrtek, 17.Října 2013, 20:26:46

tomu, co píšete, rozumím. A je na tom hodně pravdy. Jenomže já sám jsem se se sobeckým genem jakožto manipulátorem vykořisťovatelů nesetkal. Nebo ho nerozpoznal. Možná by bylo lepší, kdybyste dala nějaký příklad, ať se poučím.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Omlouvám se, Čtvrtek, 17.Října 2013, 21:00:18

eviduji především zdroje informací, související s mým profesním zaměřením fyzioložky.

Na tvrzení, že sobecké sociální chování lidí je v souladu se sobeckým genem jsem narazila před časem v článku v kterýchsi novinách a není vyloučeno, že to bylo internetové zahraniční vydání, nepamatuji si bohužel, kterých novin. Ona informace se mi vybavila, když jsem si přečetla výsledky šetření o důsledcích pěti let ekonomické krize v Evropě a použila jsem jí v závěru článku i v odpovědích na Vaše dotazy.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pátek, 18.Října 2013, 08:01:35

Ten koncept sobeckého genu je myšlen jako vysvětlující, ne hodnotící. Jednotkou přirozeného výběru nejsou jednotlivci ani skupiny jako u Darwina, ale geny, altruistické chování vysvětluje tím, že individua sdílí geny. Z hlediska genu je jedno jestli přežiju já, dva moji sourozenci, čtyři bratranci atd. Většinu genů mám společných se všemi lidmi na světě.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Pokusím se odpovědět Pátek, 18.Října 2013, 12:55:7

na některé otázky ke vztahům mezi vědou a meditací.
Jako odpověď informačního typu uvedu, že jsem poprvé na experimentální zkoumání účinku mentálního tréninku vedeného jako dlouhodobá každodenní tibetská meditace „ve stavu čistého soucítění“ (tradice Nyingmapa and Kagyupa) narazila v roce 2005. Srovnání neuronální synchronicity metodou elektroencefalografie (EEG) u experimentální skupiny 8 mnichů po mentálním tréninku v trvání 15 až 40 let a u kontrolní skupiny 10 zdravých studentů-dobrovolníků, kteří se podrobili týdennímu mentálnímu tréninku, ukázalo v EEG záznamech rozdíly mezi oběma skupinami. Rozdíly byly patrné v EEG před meditací, v průběhu meditace stejně jako po ní.

Výsledky, z nichž lze usuzovat na ovlivnění integračních funkcí mozku působením dlouhodobého mentálního tréninku byly publikovány pod názvem „Long-term meditators self-induce high-amplitude gamma synchrony during mental practice“ v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), November 16, 2004 _ vol. 101 _ no. 46 _ 16373.

Pracoviště, jež sledují procesy adaptací na trénink, byť jde o trénink mentální, mě zaujala natolik, že jsem se časem dopátrala existence The Mind & Life Institute (MLI) . U zrodu této instituce (www.mindandlife.org)‎, stáli v roce 1983 Adam Engle, Francisco Varela a čtrnáctý dalajláma a její zaměření postupně vykrystalizovalo v zájem o biologii a kognitivní vědy. Obrazně řečeno, most mezi vědou a buddhistickou vírou začal být budován zřízením MLI.

V odpovědi na otázku, o jaké vzdělávání v klášterech v Indii se jedná, se mohu opřít pouze o vlastní dedukci, že čtrnáctý dalajláma jako tibetský duchovní vůdce může fungovat jen v rozsahu své působnosti v této funkci. Jedná se tudíž zřejmě o tibetské mnichy, kteří v rámci asylu, jejž Indie poskytla dalajlámovi, žijí v klášterech, kde mohou praktikovat svůj tradiční buddhismus. Lze chápat, že prosadit změny v tradiční „náboženské“ výuce, vedené nejspíš v dosavadních teokratických regulích, nebylo jednoduché.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.