Piráti kandidují samostatně, s dobrým rozmyslem

Mikuláš Ferjenčík reaguje na sloupek Jakuba Patočky „Pět a půl procenta pro Stranu zelených, Změnu a Piráty. Dohromady". V případě koalice se Zelenými a Změnou by Piráti přišli o velké množství svých voličů.

Jakub Patočka mne konečně přiměl k tomu napsat zase článek pro Deník Referendum. Musím zareagovat na jeho příspěvekPět a půl procenta pro Stranu zelených, Změnu a Piráty. Dohromady".

Předně je na místě uvést důvody proč kandiduje Pirátská strana samostatně. Rozhodnutí kandidovat ve sněmovních volbách samostatně přijal republikový výbor Pirátů ještě před tím, než se na obzoru objevily předčasné volby. Tehdy to vypadalo na souběh sněmovních voleb s volbami evropskými.

V evropských volbách chystáme spolu s dalšími zhruba dvaceti pirátskými stranami z Evropské unie koordinovaný postup, rozmělnit tuto spolupráci koalicí na úrovni státu nám nepřišlo šťastné. Své kandidátky jsme navíc otevřeli regionálním stranám, Změnu pro Liberec bychom na našich kandidátkách přivítali s otevřenou náručí, bohužel má větší ambice.

Ve chvíli, kdy se situace změnila a ukázalo se, že je zřejmé, že budou předčasné volby, jsme na pozici samostatné kandidatury setrvali z následujících důvodů:

1) O společné kandidatuře by museli hlasovat členové Pirátské strany v referendu, vzhledem k tomu, že se dalo očekávat zdlouhavé jednání, jsme tuto variantu nepovažovali za příliš reálnou. Aby bylo referendum platné, je potřeba na něj vyhradit alespoň deset dní (týden rozpravy, dva dny hlasování plus nějaké administrativní prostoje), tato podmínka by byla pro případné partnery jen stěží přijatelná.

2) V Pirátské straně nebyla po koaliční kandidatuře poptávka. Čtyři roky intenzivně pracujeme na tom, prorazit do české politiky a volby jsou pro nás příležitost změřit, nakolik se nám to daří. Poslanecká křesla považujeme jen za jeden z mnoha prostředků, jak do politiky zasáhnout a rozhodně není náš záměr dostat se „ke korytu" za každou cenu.

3) Věřili jsme a stále věříme, že je reálná šance pro to, dostat se do Poslanecké sněmovny i samostatně. Této otázky se dotknu v další části článku, ale považuji za důležité zmínit to i v úvodu.

4) Máme úplně odlišný pohled na používání veřejných peněz, než Zelení a Změna. Piráti nevyužívají veřejné prostředky na volební kampaň. Proto jsme si nevzali půjčku 1,5 milionu korun krytou z pirátského podílu na mandátu Libora Michálka. Stejně tak jsme si nevzali žádnou půjčku, kterou bychom splatili z překročení hranice 1,5 % hlasů (což považuji u Pirátů prakticky za jisté, klepu na dřevo). Kampaň děláme za své, dobrovolnicky a nízkonákladově. Možnosti utratit za kampaň státní miliony jsme se dobrovolně zřekli a nelitujeme. I proto by byla naše vyjednávací pozice se Změnou a Zelenými dost slabá.

A teď k podstatě článku Jakuba Patočky. Šéfredaktor Deníku Referendum tvrdí, že Piráti, Zelení a Změna mají společnou podporu cca 5,5 % hlasů a že voliči těchto uskupení jsou navzájem kompatibilní. Dovolím si nesouhlasit.

Pirátská strana má dle mého názoru čtyři základní pilíře podpory.

1) Prvovoliče, mladé lidi a síťovou generaci obecně. Lidi, kteří nerozumí jazyku, kterým mluví ostatní politické strany a chápou Pirátskou stranu jako generační záležitost. Díky nim pravidelně vyhráváme studentské volby (letos v sedmi krajích).

2) Lidi, kteří nás volí kvůli programu. Voliče, pro které je Internet důležitější než poplatky u lékaře, lidi, pro které jsou pirátská témata důležitější než pravolevé dělení. Občany, kteří dokážou ocenit, že o transparentnosti jen nemluvíme, ale máme zveřejněný účet, účetnictví i seznam schůzek s lobbisty a ostatními politiky.

3) Středoví liberálové a alternativci, pro které jsme jedna z mála liberálních stran u nás, oceňují, že náš předseda neváhá vyrazit do Duchcova demonstrovat proti náckům, sdílejí náš pohled na konopí, znají nás a vědí, že nejsme žádní extremisti, proto se nebojí dát nám důvěru.

4) Lidi, pro které je volba Pirátů možnost, jak konstruktivně protestovat proti stávajícímu pojetí politiky. Chtěli modrého prezidenta, teď chtějí premiéra s dredy. Piráti jako protest, Piráti jako facka systému, Piráti jako volba revolty oproti konformismu.

Tvrdím, že v případě koalice se Zelenými a Změnou, bychom o podstatnou část skupiny 1 a skupiny 4 přišli. Zatímco Zelení a Změna mají jádro své podpory mezi voliči Táni Fischerové, Piráti mezi voliči Vladimíra Franze.

Proto tvrdím, že šanci na Sněmovnu mají letos Piráti mnohem vyšší než Zelení. Zelení sice možná mají v tuhle chvíli o pár desetin vyšší preference, ale nemají kde vzít nové voliče. Naproti tomu k Pirátům se při správné souhře náhod na poslední chvíli může přelít padesát až stopadesát tisíc hlasů a dostat nás do Sněmovny (cca 100 000 rozhodnutých voličů už máme v tuhle chvíli).

Stačí pár skandálů ANO 2011, pár dalších ostud Úsvitu v televizi, přeskočit Zelené v nějakém průzkumu a nešťastní voliči, kteří zoufale hledají koho volit, se přikloní k Pirátům. U Strany zelených tuto perspektivu prostě nevidím.

Co říci závěrem. Umím si představit širší koalici malých liberálních stran v krajských volbách, v komunálních volbách a dokonce i v roce 2017, ovšem naprosto nesouhlasím s tím, že se Piráti chovají neuctivě ke svým voličům, když letos kandidují samostatně. Naopak jsem pevně přesvědčen, že letos jsme to prostě museli zkusit. Co bychom si počali s dvěma lidmi ve Sněmovně a Zelenými na krku.

P.S. Hostem pondělní debaty ČT pro lídry nejsilnějších stran v Praze bude i Ivan Bartoš, předseda Pirátů.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Dobrý den Pondělí, 14.Října 2013, 13:21:27

Nebudu se vyjadřovat k tomu, nakolik jsou koalice dobré pro tu či onu stranu, včetně pirátů.
Ale trochu mě zaráží ony čtyři skupiny voličů.
1) Prvovoliči dostanou/ztratí rozum, začnou řešit jiné problémy, a generační výpověď se ztratí. A pro nové prvovoliče už budou staří piráti generačně jinde. Na prvovoliče sázeli sociální demokraté, komunisté, zelení, a mohou to po 150, 70, 30 letech (cca) opakovat?
2) To je správný přístup, jen nechápu tu obavu z pravolevého dělení. Omezit práva vlastníků, zvýšit práva lidí. Co může být levicovějšího? Přesto se cíleně držíte mimo. Snad je v tom strach z antikomunismu (který komunisté zdá se mi jako celek už dávno ignorují, ale pro malou levicovou stranu může být nebezpečný-a na ty je často namířen). Snad touha některých pirátů spoluracovat s "liberály" (kteří nejsou dle mého ani liberální ani ochotní k takové spolupráci)
3)Já nějak nechápu v čem se to liší od skupiny 2. Krom té zmínky o liberalismu.
4) Ale toto přeci ne. Takoví voliči nemohou přinést dlouhodobý úspěch, a krátký by mohl vést k tomu, že se z tříprocentní podpory díváte na bohorovné rušení svých reforem.

Zároveň musím samozřejmě přiznat, že je mi pirátská strana v mnohém sympatická a jistě ji přeji mnoho úspěchů (byť na klíčové první místo to u mne pořád nestačí, ale život je dlouhý...).

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Beru prostě stanovisko pirátů na vědomí Pondělí, 14.Října 2013, 21:00:38

Pro mne byli pouhou "volbou číslo dvě" (kdybychom dnes volili do národní rady a dvou komor FS jako v letech 1990 a 1992, byl bych asi jedním z hlasů jejich voličem) proto jsem sám za sebe neměl problém s "kompatibilitou", jak ji viděl Patočka. Beru tedy nyní na vědomí, že voliči Vladimíra Franze by někam utekli, kdyby na kandidátce našli vedle svých i voliče Táni Fischerové.

Vývoj se nezastaví. Možná, že jim budeme zaskočeni všichni. A možná, že časem sám vývoj přiměje kandidáty hledat průnik svých postojů a programů. Ono testovat si výsledek své několikaleté snahy prorazit do politiky snad v příštích volbách (nemusí být nutně 2017) bude možné i pomocí preferenčních hlasů. Pokud pirátští kandidáti díky kroužkování předskočí všechny zelené, pak nebudou "ve sněmovně dva se zelenými na krku", nýbrž budou ve sněmovně zastupovat i zelené voliče. Voliče Táni Fischerové. Je to vážně taková hrůza?

Fotka_web_jpg

Petr Chaluš - konzultant ve vzdělávání

Vše je jen o voličích a ne o stranách a šancích Úterý, 15.Října 2013, 08:54:3

1) Piráti patří do parlamentu svojí kvalitou programu, vnitřní demokracií, nasloucháním veřejnosti a dalšími hodnotami ; 2) "Změna" se pokusila o sloučení několika hnutí, což je výborná cesta, kdežto Zelení a Piráti pouze otevřeli své kandidátky, to k vytvoření silného proudu nestačí ; 3) Nikoho nezajímá, co chce jaká politická strana, co zkouší a jak to zkouší, každého zajímá oprávněně, že ta strana jde naplno do voleb vyhrát a prosadit program, prosadit hlas svého voliče, nedává žádný smysl dávat hlas straně, která nechce vyhrát 4) Strategicky se spojovat je jedniná možnost přežití, je to lidské chování, vidíme jak dobře se jde spojovat všem zdánlivě odlišným politikům, kteří maj politiku jako kšeft, spojují se tajně bez vědomí veřejnosti, je naivní to nevidět; 5) Pokud se Piráti, Změna, Strana Zelených, včetně vnitřního proudu ČSSD, pár lidí z KDU-ČSL, Švihlíková a pár lidí z jakýchkoli dalších stran, kteří nemají politiku jako kšeft nebo jako osobnostní sadistickou deviaci, pokud tito lidé nedokážou spolupracovat, nebudou mít šanci ovlivnit politiku ani v roce 2031 a to mě děsí, kde to budu žít já i pak moje děti :-)

Jiri_guth_hlava_sm

Jiří Guth - ekolog, Borovany

prezidentské volby a sněmovna Úterý, 15.Října 2013, 13:29:6

Kdybychom uvažovali jen o voličích Vladimíra Franze a Táni Fischerové, odečetli ty, kdo k volbám do sněmovny nepřijdou, a voliče jiných stran, snad bychom mohli Jakuba Patočku nařknout z nemírného optimismu - došli bychom ke společnému výsledku těch tří stran něco nad 4%. Jenže přinejmenším zelení teď míří - podle mě správně - i na voliče Jiřího Dienstbiera a Karla Schwarzenberga. Kdyby jim to vyšlo aspoň trošku, mohou uvažovat o dejme tomu 2,8%. Kdyby pak Piráti a Změna dopadli 1,6% nebo 1,4% (nevím, kdo z nich kolik), jsme na 5,8 %, což je má (optimistická ;-)) korekce Jakubova spíše symbolického odhadu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.