Deník Referendum Domov

Jakub Patočka mne konečně přiměl k tomu napsat zase článek pro Deník Referendum. Musím zareagovat na jeho příspěvek „Pět a půl procenta pro Stranu zelených, Změnu a Piráty. Dohromady".

Předně je na místě uvést důvody proč kandiduje Pirátská strana samostatně. Rozhodnutí kandidovat ve sněmovních volbách samostatně přijal republikový výbor Pirátů ještě před tím, než se na obzoru objevily předčasné volby. Tehdy to vypadalo na souběh sněmovních voleb s volbami evropskými.

V evropských volbách chystáme spolu s dalšími zhruba dvaceti pirátskými stranami z Evropské unie koordinovaný postup, rozmělnit tuto spolupráci koalicí na úrovni státu nám nepřišlo šťastné. Své kandidátky jsme navíc otevřeli regionálním stranám, Změnu pro Liberec bychom na našich kandidátkách přivítali s otevřenou náručí, bohužel má větší ambice.

Ve chvíli, kdy se situace změnila a ukázalo se, že je zřejmé, že budou předčasné volby, jsme na pozici samostatné kandidatury setrvali z následujících důvodů:

1) O společné kandidatuře by museli hlasovat členové Pirátské strany v referendu, vzhledem k tomu, že se dalo očekávat zdlouhavé jednání, jsme tuto variantu nepovažovali za příliš reálnou. Aby bylo referendum platné, je potřeba na něj vyhradit alespoň deset dní (týden rozpravy, dva dny hlasování plus nějaké administrativní prostoje), tato podmínka by byla pro případné partnery jen stěží přijatelná.

2) V Pirátské straně nebyla po koaliční kandidatuře poptávka. Čtyři roky intenzivně pracujeme na tom, prorazit do české politiky a volby jsou pro nás příležitost změřit, nakolik se nám to daří. Poslanecká křesla považujeme jen za jeden z mnoha prostředků, jak do politiky zasáhnout a rozhodně není náš záměr dostat se „ke korytu" za každou cenu.

3) Věřili jsme a stále věříme, že je reálná šance pro to, dostat se do Poslanecké sněmovny i samostatně. Této otázky se dotknu v další části článku, ale považuji za důležité zmínit to i v úvodu.

4) Máme úplně odlišný pohled na používání veřejných peněz, než Zelení a Změna. Piráti nevyužívají veřejné prostředky na volební kampaň. Proto jsme si nevzali půjčku 1,5 milionu korun krytou z pirátského podílu na mandátu Libora Michálka. Stejně tak jsme si nevzali žádnou půjčku, kterou bychom splatili z překročení hranice 1,5 % hlasů (což považuji u Pirátů prakticky za jisté, klepu na dřevo). Kampaň děláme za své, dobrovolnicky a nízkonákladově. Možnosti utratit za kampaň státní miliony jsme se dobrovolně zřekli a nelitujeme. I proto by byla naše vyjednávací pozice se Změnou a Zelenými dost slabá.

A teď k podstatě článku Jakuba Patočky. Šéfredaktor Deníku Referendum tvrdí, že Piráti, Zelení a Změna mají společnou podporu cca 5,5 % hlasů a že voliči těchto uskupení jsou navzájem kompatibilní. Dovolím si nesouhlasit.

Pirátská strana má dle mého názoru čtyři základní pilíře podpory.

1) Prvovoliče, mladé lidi a síťovou generaci obecně. Lidi, kteří nerozumí jazyku, kterým mluví ostatní politické strany a chápou Pirátskou stranu jako generační záležitost. Díky nim pravidelně vyhráváme studentské volby (letos v sedmi krajích).

2) Lidi, kteří nás volí kvůli programu. Voliče, pro které je Internet důležitější než poplatky u lékaře, lidi, pro které jsou pirátská témata důležitější než pravolevé dělení. Občany, kteří dokážou ocenit, že o transparentnosti jen nemluvíme, ale máme zveřejněný účet, účetnictví i seznam schůzek s lobbisty a ostatními politiky.

3) Středoví liberálové a alternativci, pro které jsme jedna z mála liberálních stran u nás, oceňují, že náš předseda neváhá vyrazit do Duchcova demonstrovat proti náckům, sdílejí náš pohled na konopí, znají nás a vědí, že nejsme žádní extremisti, proto se nebojí dát nám důvěru.

4) Lidi, pro které je volba Pirátů možnost, jak konstruktivně protestovat proti stávajícímu pojetí politiky. Chtěli modrého prezidenta, teď chtějí premiéra s dredy. Piráti jako protest, Piráti jako facka systému, Piráti jako volba revolty oproti konformismu.

Tvrdím, že v případě koalice se Zelenými a Změnou, bychom o podstatnou část skupiny 1 a skupiny 4 přišli. Zatímco Zelení a Změna mají jádro své podpory mezi voliči Táni Fischerové, Piráti mezi voliči Vladimíra Franze.

Proto tvrdím, že šanci na Sněmovnu mají letos Piráti mnohem vyšší než Zelení. Zelení sice možná mají v tuhle chvíli o pár desetin vyšší preference, ale nemají kde vzít nové voliče. Naproti tomu k Pirátům se při správné souhře náhod na poslední chvíli může přelít padesát až stopadesát tisíc hlasů a dostat nás do Sněmovny (cca 100 000 rozhodnutých voličů už máme v tuhle chvíli).

Stačí pár skandálů ANO 2011, pár dalších ostud Úsvitu v televizi, přeskočit Zelené v nějakém průzkumu a nešťastní voliči, kteří zoufale hledají koho volit, se přikloní k Pirátům. U Strany zelených tuto perspektivu prostě nevidím.

Co říci závěrem. Umím si představit širší koalici malých liberálních stran v krajských volbách, v komunálních volbách a dokonce i v roce 2017, ovšem naprosto nesouhlasím s tím, že se Piráti chovají neuctivě ke svým voličům, když letos kandidují samostatně. Naopak jsem pevně přesvědčen, že letos jsme to prostě museli zkusit. Co bychom si počali s dvěma lidmi ve Sněmovně a Zelenými na krku.

P.S. Hostem pondělní debaty ČT pro lídry nejsilnějších stran v Praze bude i Ivan Bartoš, předseda Pirátů.