Sto lat, sto lat, niech żyje nam

Lech Walesa v neděli oslavil sedmdesáté narozeniny. Při této příležitosti vyjádřil skepsi vlastní i generační: Sice jsme zbořili starý režim, ale nový, se kterým bychom byli spokojeni, jsme nevystavěli.

Včera se v Polsku slavily kulatiny, trošku rozpačitě, ale důstojně. Oslavenec Lech Walesa má sedmdesát. Ten Walesa elektrikář, pro kterého neměla příliš pochopení královna Alžběta, kterou naopak na Brioni okouzlil maršál Tito, když jí osobně dělal šoféra v černém mercedesu a jihoslovanským šarmem a dobrým vínem pokořil emoce britské imperátorky, uvyklé na šněrovačku neveselého života konvencí.

Ovšemže pokořil a okouzlil v rozpačitých mezích slušnosti, bavíme se o hlavách státu a časech studené války. Ale nechme Tita a Alžbětku i s jejich Platónem před závorkou, chorvatský orel beztak myslel jen na své nezúčastněné.

Walesa v den svých narozenin uděluje cenu, po něm pojmenovanou, pronáší projev a přijímá gratulace. Vše v Gdaňsku, odkud si ho většina světa pamatuje z fotografie, jak přeskakuje bránu do loděnic V. I. Lenina.

Letošním laureátem byl Rus Michail Chodorkovský, jehož pochopitelně Putin z vězení nepustil na vycházku, takže se přejímání z rukou bývalého polského prezidenta, ale především lídra Solidarity, ujal jeho syn Pavel.

Nabízí se podobný obraz. Walesa nesmí do Osla pro Nobelovu cenu za mír a tehdy ještě prestižní ocenění přebírá jeho paní s malým synem. Danuta v nejlepším kostýmku, který v socialistickém Polsku sehnala, působí vedle nobelovských a královských dam jako popelka na osmdesátou.

Jejich syn z toho nemá rozum a občas jí zatahá za sukni, ona se pokouší přečíst dlouhou řeč v nesrozumitelném jazyce, který je následně auditoriu přeložen, aby propuklo v takřka osvobozující aplaus rytmu: už je to uděláno, už je to hotovo.

Tiše se odebere zpátky ke svému místu v první řadě, tu podá ruku královně, tam se pokusí o pukrle, které z marxistických osnov základní školy vypadly a do kostela se nehodí, skoro stydlivě pozdraví amerického velvyslance a kostnatou rukou tlačí syna do ramene, aby se proboha uklidnil a nedělal ostudu. Už aby byli doma!

To Pavel Chodorkovský je ve slušivém obleku, taky má na to věk, je podobný otci, mluví anglicky a proti Kremlu. Děkuje Walesovi za ocenění a vše, co vykonal, má naději, že změna je na dosah. Po něm si bere slovo Walesa.

Drží asi desetiminutovou řeč a taky překladatelská sluchátka, možná neznalost angličtiny rozhořčila na startu devadesátých let Alžbětu, když se o něm vyjádřila, že je to prostě jen elektrikář. Anebo jí křivdíme, a za všechno může jen strach z dalšího zklamání, po Titovi, který se už neozval, nechtěla absolvovat další srdcovou genocidu s klukem z mokré čtvrti, jak se hochům bez vzdělání a z Východu v Buckinghamu říkává.

Polák s knírem a zásluhami, že se každý můžeme jít rovnou stydět, řekl, že nebylo podstatné, co bylo, ale že je důležité, co bude. Zprvu to znělo, že chce zkomplikovat svoji pověstnou jednoduchost a klasickým zašmodrcháním textu vykázat jeho nadprůměrnou, tudíž nesrozumitelnou, kvalitu. Ale není tomu tak.

Walesa říkal, že mu blahopřáli dva jeho nepřátelé z minulosti: Gorbačov a Jaruzelský, že to jsou jeho noví přátelé, někteří staří jsou zase teď nepřátelé. Váží si toho, když Jaruzelský pochopil, že neměl pravdu, ale nejdůležitější je, co bude dál. Zbořili jsme režim, ale vystavěli jsme nový, se kterým bychom byli spokojeni? Ne!

Možná to tak oslavenec ani nemyslel, ale znělo to tak, že má v sobě smutek, že nepřiložil-li svým bouráním do základu nového něco osvobozujícího pro celé lidstvo, ať nejsme troškaři, pak měla Alžbětka pravdu a on je jen chlapík v montérkách a s vrtačkou.

Walesa z Gdaňsku běžel v polské televizi, proti němu mluvil Štěch s Moravcem na té naší, ale mohl tam sedět kdokoliv, nikoho z nich by nic takového nenapadlo říct, možná dokonce jen nenapadlo. Odvykli jsme tomu?

Vysmívaná postava, čert vem královnu z daleka, chlapík, co toho moc nepobral, ale měl odvahu, formuluje při svých sedmdesátinách skepsi vlastní i generační. Dokázali jsme bořit, ale možná ne stavět. To je slibný základ pro budoucnost.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Alena Zemančíková - Brno

Pondělí, 30.Září 2013, 08:45:24

Skvělý text, který kromě narozenin Lecha Walesy připomíná také evropský kontext boje polské Solidarity optikou, kterou jsme tenkrát ( já určitě ne) neuměli použít. Radost číst.

Ani se té jeho skepsi nedivím. Pondělí, 30.Září 2013, 22:22:32

O vlastních narozeninách muset udělovat cenu nazvanou po něm usvědčenému zloději, to chce silný žaludek (v červenci 2013, rozhodl Evropský soud pro lidská práva, že Chodorkovského proces nebyl politický). Vůbec se ten svět nějak mění. Podněcovatelé válek, jako Obama, dostávají Nobelovu cenu míru a velkozloději, jako Chodorkovskij nebo Timošenková, dostávají nějaké pofidérní politické ceny. Bude to patrně tím, že "vítězné finanční trhy" už mohou křesťanskou morálku, která byla jakýmsi fundamentem západu už hodit přes palubu. Už ji nepotřebují. Je to v boji proti silnému Rusku ohromná výhoda. Každá zavřená prostitutka nebo zloděj, mohou být bezostyšně vydávání za politické vězně, když budou dostatečně usilovně plivat na vlastní zemi. Jen se bojím, aby jim to nový papež František nenarušil. No oni si už poradí. "Usměvavý papež" vydržel 33 dnů, než s ním skoncovali. Kolik bude umožněno Františkovi ?




nepotřebují.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Lukoil? Úterý, 1.Října 2013, 17:01:56

Jakou válku Obama podnítil? Rusko podporuje Sýrii ve válce proti vlastním rebelům. Obama chtěl zasáhnout jako trest za užití chemických zbraní, nakonec to neučinil a dal přednost jednání a dohodě s Ruskem a ostatními státy, že budou společně Asada tlačit, aby vydal chemické zbraně. Co vede pana Kuchejdu k tomu, že se vždy suverénně staví za Putina proti ruským politickým vězňům, proti Obamovi, kterého dokonce před časem označil za válečného zločince, případně za Zemanovce? Myslím, že rozdíl mezi Obamou a Putinem je v tom, že Obama by chtěl válku zastavit, kdežto Putinovi válka v Sýrii nevadí, pokud neohrožuje jeho vojenskou základnu.

To je ten newspeak. Středa, 2.Října 2013, 13:45:47

Válce ( bombardování jiného státu, já zcela úchylně a staromilsky říkám válka) se tedy dnes říká "omezená trestní akce", mrtvým ženám a dětem "kolatelární škody" a mučení se říká "speciální zacházení". No já už zůstanu u své války, obětí a mučení. Obama byl dotlačen, aby od války ustoupil. Poněkud odlišné od formulace "dal přednost jednání". A "humanitární bombardování" Libye zpytlíkoval kdo Obamova sekretářka ? Od kdy se zastavování války provádí bombardováním ,(z výjimkou humanitárního pochopitelně) dodávkami zbraní islamofašistickým teroristickým skupinám a jejich politickou podporou. Čím to, že si s Putinem rozumí i papež František ?
Co se týče Putina, jsem už v jedné místni diskuzi vyložil. Pokud bude v Rusku prokazatelně zatčen a poslán do vězení někdo protože nakreslil Putinovi tykadla, rád i finančně přispěji na jeho obhajobu. Pokud někdo svůj koníček - souložení na veřejnosti (exhibicionismus) bude vydávat za politický protest aby získal peníze, nemám chuť mu platit advokáty. A co se týče Zemana, byl jsem proti jeho volbě (lze dohledat). Ale když vidím, že se s ním zachází dosti nefér, nevidím žádný důvod proč pomáhat pravici v jeho dehonestaci. Levice má jiné úkoly než pomáhat pravici v honbě na Zemana. Možná to ze svého filosofického trůnu nevidíte, ale existuje něco jako nezaměstnanost, zadlužování , exekutoři či problémy se školstvím a bankami. To je téma pro levici a ne Zemanův panáček.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.