Rumunsko posílí spolupráci s MMF, musí pokročit v privatizacích

Vláda Victora Ponty se rozhodla požádat Mezinárodní měnový fond o další zajišťovací půjčku. Výměnou musí však plnit jeho doporučení. Ta počítají kromě jiného s privatizací dotovaných podniků, v první řadě pak části rumunských drah.

(pjed)

26.07.2013 20:20

A1

Rumunsko neuzavírá dohody pouze s MMF, ale současně i s EU zastupovanou Komisí. Rady však dává zemi převážně Fond. Foto Cliff Owen/IMF, flickr.com

Rumunsko posílí spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), Světovou bankou a jejich experty. Rozhodla o tom tamní vláda. Konkrétně se země pokusí získat již druhou zajišťovací půjčku v hodnotě několika miliard eur, která dle vlády posílí pozici Rumunska na finančních trzích a přiláká, resp. uklidní investory. Výměnou za to bude kabinet provádět po další dva roky takovou hospodářskou politiku, jakou mu MMF doporučí. Podle předběžných jednání půjde především o restrukturalizaci dotovaných státních podniků, z nichž bude podstatná část privatizována.

„MMF začal spolurozhodovat o směřování rumunské ekonomiky v roce 2007, kdy země získala velký dvacetimiliardový euroúvěr na záchranu před defaultem. Tehdy pravicová vláda byla nucena snížit mzdy ve veřejném sektoru až o čtvrtinu a zvýšit DPH na 24 procent. Suma byla vyčerpána v roce 2011, leč vláda zažádala o další, tentokrát zajišťovací půjčku. Na nově poskytnutých pět miliard eur nakonec nesáhla, pokračovala ale v politice tvrdých úspor. Platnost garance vypršela na začátku letošního léta a dnes spíše středolevicová vláda žádá Fond o druhou zajišťovací, celkově ale už třetí půjčku,“ uvádí server Nineoclock.ro.

Podle redaktorů věstníku Romania Insider pomohly peníze a doporučení MMF stabilizovat bankovnictví, zkrotit inflaci, podnítit růst a snížit deficit státního rozpočtu na 2,1 procenta HDP. Server Balkan Insight ale zároveň připomíná, že v Rumunsku vzrostla od roku 2007 nezaměstnanost z 3,8 na 7,5 procenta a výrazně přibylo sociálních konfliktů. Důsledky politiky doporučované MMF spolupodnítily i velké protesty v lednu 2012. Mnozí se přitom obávají, že sociální napětí ještě zesílí.

„Politická třída v Rumunsku postrádá vizi a strany se upínají jen ke krátkodobými cílům (...) Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu vytvoří politika doporučovaná MMF více problémů, než jich vyřeší,“ cituje Nineoclock.ro Bogdana Hossua, předáka rumunské odborové konfederace Cartel ALFA.

Začne to železnicí
Podle serveru Balkan Insight se chystá vláda nejprve privatizovat či dokončit privatizace podniků, jež mají velké dluhy. Konkrétně jde o plynovou korporaci Romgaz, leteckého dopravce Tarom a sekci rumunských státních drah, která zastřešuje nákladní dopravu – CFR Marfa. Mimo to mají být prodány i menšinové podíly ve společnostech Transgaz a Transelectrica spravujících plynovody, resp. elektrickou síť.

Nejvíce pozornosti rumunských médií dnes poutá právě privatizace CFR Marfa. Vláda ji připravila již na jaře, avšak teprve ve středu 25. července kabinet schválil prodej podniku vítězi červnového tenderu – domácí společnosti Grup Feroviar Roman. Ta patřící do skupiny Grampet Group kontroverzního multimilionáře Gruii Stoici.

Stocia kupuje v současnosti také chorvatského nákladního dopravce HZ Cargo a vzbrku chce expandovat i do Bulharska. Podstatné části zaměstnanců CFR Marfa byl ale už předem zkrácen pracovní týden na čtyři dny a rumunskými médii kolují zprávy o velkém propouštění.

Několik tisíc zaměstnanců CFR Marfa se již ve čtvrtek sjelo do Bukurešti na preventivní demonstraci. Tenzi pak ještě přiživil rumunský prezident Traian Basescu, který prohlásil, že Stocia nemá dle jeho informací na rozvoj podniku peníze a plnou odpovědnost za důsledky privatizace ponese Pontova vláda.

„Může jít jenom o jeden z četných výpadů pravicového prezidenta vůči středolevicové vládě. Klidu to ale rozhodně nepřidává. Rumunské privatizace téměř vždy provázejí podezření z korupce a zdá se, že ani plánované nebudou výjimkou,“ konstatuje server Nineoclock.ro.

Politický rozměr
Jak připomíná Balkan Insight dále, rumunskou politiku poznamenávají už od pádu poslední pravicové vlády na jaře 2012 neustálé střety mezi prezidentem Basescem a premiérem Pontou. Pontova koalice dokonce prezidenta loni v létě odvolala parlamentním hlasováním, účast v potvrzovacím referendum však nepřesáhla požadovaných 50 procent, a tak prezident zůstal ve funkci.

Rumuni jsou přitom nespokojeni jak s pravicovým prezidentem, tak se středolevicovou vládou. Podle červencových čísel Eurobarometru schvaluje politiku Pontova kabinetu 27 procent dotázaných. Poslední z pravicových vlád podporovaných Basescem se těšila přibližně stejné (ne)oblibě.

Komentátoři serveru Nineoclock.ro navíc zdůrazňují, že případné nové volby by v současnosti změnily jen málo. Pontovu koalici tvoří tři parlamentní strany – premiérovi sociální demokraté, Národní liberální strana a Konzervativní strana. O zbylá parlamentní uskupení se přitom opíraly dřívější kabinety, které se rozložily po loňských protestech.


Další informace:
AP Thousands of Romanian railway workers protest
Balkan Insight Romanian Rail Company Aims at Balkan Expansions
Romania Insider Romanian president: Winner of CFR Marfa looking for money to pay for the company, slim chance of money for modernization
Nineoclock.ro Gov’t Okays privatisation contract of CFR Marfa
Nineoclock.ro Romanians’ trust in government improves from last autumn
Balkan Insight Romania Eyes New Preventive IMF Deal
Nineoclock.ro Romania, governed with IMF support, economists warn
AAP Romania seeks new round of IMF cure


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.