Chci přispět X

Rozumí tu ještě někdo Kalouskovi?

Počínání Miroslava Kalouska na první pohled působí jako iracionální poškozování zájmů vlastní strany. TOP 09 sice zřejmě opravdu poškozuje, ale pokud jde o něj osobně, je pravděpodobné, že se řídí důslednou, byť zvrhlou racionalitou.

Počínání faktického šéfa dnes nejsilnější strany české pravice, kterou se stala TOP 09, se musí řídit nějakou logikou, poněvadž na rozdíl od českých pravicových médií či zmatených fanoušků pankáče Karla Miroslav Kalousek velice dobře ví, co dělá. Můžeme ho kritizovat skoro za všecko, ale jednu věc mu upřít nelze: i kdyby všichni kolem něj ztratili hlavu, Kalousek pořád ještě bude chladnokrevně počítat, co by pro něj mohlo být nejvýhodnější.

Právě z tohoto hlediska se jeví jeho současné počínání na první pohled prosto veškeré logiky. Přecenili jsme ho v Deníku Referendum, když jsme usuzovali, že nad policejní akcí, která zlomila vaz Petru Nečasovi, drží ochrannou ruku nejspíše právě on. Bylo by to pro něj a jeho stranu výhodné: bylo možno předpokládat, že ODS se zhroutí až k hranici bezvýznamnosti, což poslední průzkumy voličské přízně potvrzují, a TOP 09 tak převezme úlohu hlavní síly na pravici.

Jenomže takto vedené úvaze chybí pointa: uspořádání předčasných voleb, které by ODS vyhnaly na politickou periferii a které by postavení TOP 09 jako hlavní síly na pravici stvrdily. Jistě: TOP 09 by pravděpodobně skončila v opozici, jenomže to by se spojovalo se všemi výhodami nejsilnější opoziční strany.

Uvědomme si, že TOP 09 za svou stručnou existenci ještě nikdy v opozici nebyla, vůbec neví, jak to vypadá. Je přitom malou násobilkou politické teorie, že právě opozice je situací, v níž politická strana může sama sebe kultivovat, sbírat síly k vládnutí. Tím pádem ani dnes nemůžeme posuzovat, zda by ještě mohla být touto cestou TOP 09 kultivovatelná, anebo zdali je již za bodem návratu a čeká ji osud, který potkal všechny české pravicové strany.

Je obrázkem strašného úpadku kultury demokratického myšlení dokonce i Respektu, tohoto jednookého krále slepotou stižených českých pravicových médií, že se z Kalouska, na jehož bedrech leží mohutný díl odpovědnosti za všechny škody, které tu zvládly poslední dvě pravicové vlády napáchat, nyní pokouší konstruovat obhájce české demokracie. Na to mu snad nemohou skočit už ani jeho čtenáři.

Zarputilou neochotou přistoupit na to, že demokracie nemůže existovat bez střídání vlád z obou pólů politické krajiny, Respekt a další pravicová média ve skutečnosti významně přispívají k úpadku politické kultury a sama sebe zbavují vlivu; jejich stanovisko je ideologické a doktrinární. Pravice tu pak může krást, korumpovat, lhát, zadlužovat a rozvracet, na co sáhne, může se dokonce spřáhnout s organizovaným zločinem, ale pořád se může spolehnout, že ji mudrlanti od Respektu po Lidové noviny budou držet palce, protože pravice je přece naší jedinou a poslední hrází proti komunistům.

Výsledek tohoto postoje je však jiný: věrohodnost v očích čím dál většího množství lidí ztrácejí všechny instituce, které tvoří opěrné pilíře české demokracie, jak se zde po roce 1992 formovala. Lidé ztrácejí valem důvěru ke všem zavedeným politickým stranám a přestávají rovněž důvěřovat médiím, jejichž popis skutečnosti se tak radikálně odlišuje od jejich vlastního empirického pozorování. A s každým znamenitým verdiktem, jako je poslední rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci tří zkorumpovaných poslanců ODS, se vytrácí i důvěra v justici, ba ve spravedlnost jako takovou.

Lidí se zmocňuje frustrace. Poslední projevy nenávisti vůči romské menšině, jichž se v dříve nepoznané míře účastní kromě neonacistických primitivů i tak zvaní řádní občané, je třeba přičíst na vrub právě jí. Volba Zemana prezidentem byla rovněž z velké části vysvětlitelná jako projev frustrovaného vzdoru proti stávajícímu politicko-mediálnímu establishmentu, byť si objekt svého vzývání snad ani nemohl zvolit iracionálněji. Jenomže frustrace se málokdy vybíjí s rozvahou.

V zažité demokratické kultuře by pravicová média dnes ze všech sil nutila pravicové strany přijmout odpovědnost za zpackané vládnutí a obnovit mandát Sněmovny u nejvyššího suveréna, kterým v demokracii samozřejmě nejsou poslanci, jak se pokoušel tvrdit Miroslav Kalousek, ale kterým je lid. Právě to by zkrotilo zpupného prezidenta a přeneslo by to těžiště politiky z nepřehledného a pro demokratické uspořádání z povahy věci nebezpečného přetahování ústavních institucí k více méně standardnímu zápolení politických stran.

Není možné, že by to Kalousek nevěděl. Musí vidět, že neochotou rozpustit Sněmovnu propásl šanci uspořádat volby v září. Kdyby se konaly, ve Sněmovně by zasedly především zavedené subjekty, populisté by nestihli vyrůst nad přijatelnou mez. Situace by se zpřehlednila, a Zeman by s velkou pravděpodobností ztratil svůj vliv, který čerpá právě ze současné krizové situace české politiky.

Kontrolu nad politickým směřováním by získaly znovu politické strany a Sněmovna. Při předvídatelném výrazném vítězství ČSSD je poměrně dosti pravděpodobné, že by pak svou vládu mohla sestavovat samostatně jako menšinovou. A z Kalouskova počínání je dosti evidentní, že se právě takového scénáře obává o dost víc než Zemana.

Co všechno by se mohlo vyšetřit a jak poctivě by se mohlo trestat, kdyby se ministrem vnitra stal Jeroným Tejc a ministrem spravedlnosti Jiří Dienstbier? Člověk buď může věřit báchorkám Respektu, které z Kalouska dělají málem rodného bratra Blanických rytířů, anebo si může myslet, že je to právě zformulovaná otázka, co pohání Kalouska k tomu, aby šel ve skutečnosti Miloši Zemanovi na ruku.

Čtete správně: Kalousek jde Zemanovi na ruku. Poslední věc, kterou si Miloš Zeman přeje, totiž jsou předčasné volby. Podařilo se mu instalovat vlastní loutkovou vládu. Nyní bude intenzivně pracovat na tom, aby získala důvěru a vládla až do řádných voleb, což bohužel není vůbec nepravděpodobné. Na rozdíl od Respektu a pravicových médií Kalousek v tomto ohledu nepochybně žádnými iluzemi netrpí: jeho rozhodnutí pokládat Zemana za přijatelnějšího partnera nežli ČSSD musí být vědomé.

Proč? Počítá vcelku logicky s tím, že pro TOP 09 i ODS bude nástupní pozice do voleb v řádném termínu, k nimž by zem dovedla Rusnokova vláda, mnohem výhodnější, než jaká by byla dnes. TOP 09 se bude za vydatného povzbuzování médií stylizovat do role hlavního protivníka Zemanovy vlády. Zatímco ČSSD se na vztahu k ní bude štěpit.

ČSSD se tím tedy zásadně oslabí, mnohem silnější, než by jinak byli, z voleb zřejmě vzejdou zemanovci. TOP 09 i ODS dopadnou zřejmě o něco lépe než by dopadly dnes, pokud jim ovšem nestihne přerůst přes hlavu Andrej Babiš, což se může stát. A pokud se to stane, těžko na to hledět nějak jinak než jako na spravedlivý trest.

Rozkmitanost českého politického systému není radno podceňovat, a pokud nás do voleb 2014 skutečně dovede Rusnokova vláda, také by se nakonec mohlo stát, že nejsilnější stranou po nich budou komunisté. A to by pak teprve Respektu a spol. bylo k čemu blahopřát.

Kalouskovo rozhodnutí vyhnout se předčasným volbám je racionální ještě v jedné další rovině. Nejde jen o to, že namísto vcelku jistého postavení dominantní opoziční síly upřednostňuje naději na snad o něco vyšší volební zisk v krajně nepřehledné politické situaci. Jedná se mu pravděpodobně totiž také o onu nepřehlednost.

Kalousek sám nejen skrze své vazby k hazardním mafiím a různým figurám zbrojního průmyslu představuje jeden z pilířů korupčně-klientelistického stylu české politiky. Sobotkovo křídlo v ČSSD přes všechny výhrady, které k němu může mít, je v současné české politice hlavní alternativou k tomuto stylu politiky.

Zato Miloše Zemana na Hradě i v ČSSD podporují lidé, s nimiž se Kalousek v tom, jak se „dělá politika“, nakonec vždycky nějak domluví. Kalousek si je se Zemanem či Haškem bližší, nežli s Dienstbierem či Sobotkou. A na rozdíl od Respektu to dobře ví.

Ale konečně proč by vlastně měl Miroslav Kalousek rozpouštět Sněmovnu jako ryzí demokrat, když s takovým počínáním má osobně tu nejhorší zkušenost? Když se o to pokusil naposledy, psal se rok 2006. Ve vší počestnosti, konformně k ústavě i demokratickým zvyklostem, tehdy vyjednal obrovské koncese pro programové priority své strany za toleranci vládě Jiřího Paroubka.

Tehdy se zdálo, že zuřivá smršť, kterou rozpoutala česká média, jej jednou provždy smete a bude rád, když se taktak udrží v bechyňském zastupitelstvu. Už tehdy česká média jako sbírka zfanatizovaných bulíků aplaudovala neústavnímu zkorumpování dvou sociálnědemokratických poslanců, které, jak dnes víme, rovněž spoluorganizoval Miloš Zeman.

Viděno z nadhledu je tedy Kalouskův dnešní postup povýtce racionální. Proč by měl riskovat, že se ještě letos pod vedením lidí jako Sobotka, Tejc a Dienstbier dají do pohybu děje, v jejichž důsledku ztratí natrvalo vliv na toky peněz, a ještě se mu třeba může přihodit, že bude mít na krku i nějaké to trestní stíhání, když se může tlouct s podporou karikatur Pavla Reisenauera v prsa jako největší ochránce české demokracie, pronaparovat se až k řádným volbám a po nich prostě zase něco s Rusnokem, Zemanem, Haškem a dalšími sobě podobnými politickými typy uklohnit?

A že přitom může počítat s aplausem mudrců v českém pravicovém tisku, to je příjemný bonus, na nějž už si zvykl. Svou lekci z roku 2006 si odnesl.

A co si myslíte vy? Diskuse (11 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Kalousek Pátek, 19.Července 2013, 11:02:38

je novým vůdcem české pravice a tím pádem idolem pravicových médií. On je tím vůdcem už delší dobu, jen nyní po dočasném rozpadu ODS, je tato funkce jasná a zřetelná. Kalousek stejně jako pravicová média jsou dobře srozumitelná, sdělují jediné: jedině my máme právo zde vládnout a jedině my to umíme.

Nic jiného než důsledná a kreativní občanská kritika a odpor a kritika nezávislých médií nepomůže. Je to běh na dlouhou trať.

Fotka_web_jpg

Petr Chaluš - konzultant ve vzdělávání

otevřené oči Pátek, 19.Července 2013, 11:05:2

Přidávám se zejména k těmto větám z článku ...
..."věrohodnost v očích čím dál většího množství lidí ztrácejí všechny instituce, které tvoří opěrné pilíře české demokracie, jak se zde po roce 1992 formovala. Lidé ztrácejí valem důvěru ke všem zavedeným politickým stranám a přestávají rovněž důvěřovat médiím" ...
"Lidí se zmocňuje frustrace. Poslední projevy nenávisti vůči romské menšině, jichž se v dříve nepoznané míře účastní kromě neonacistických primitivů i tak zvaní řádní občané" ...
...
Dobré na tom je, že lidem se otevírají oči, že jsou jen loutky v rukou mafiánů, kteří mají plnou hubu demokracie, jak jednoduché, jak smutné. Cesta je radikalizovat se proti mafii ve všech jejích podobách kolem nás, radikalizovat se proti tolerované (tolerance skvělá pro mafii - odvádí to pozornost od pravých zločinců k těm nepravým) nenávisti vůči různým skupinám obyvatel, kteří se něčím liší. Vím jak sporné je slovo "radikalizace", vnímám to jako "nerezignovat" a "nebát se říkat jednoduché pravdy" a "jít za svými sny" a "neustále ostře reagovat" na všechna ponížení, drzosti, korupce, organizované nenávisti a násilí, ignoranci práv.

Aleš Morbicer - Ostrava

Pátek, 19.Července 2013, 13:20:16

Nelze než souhlasit.

A situace se dále hrotí.
Na ostravsku reálně hrozí masové propouštění. Podle informací ze srazu starších pánů na důchodu, kteří ale byli svého času šéfové velkých ostravských firem a ví, jak je to tady všechno propojené a navázané, by se při katastrofickém scénáři mohl týkat 30 tisíc lidí.
Nedovedu si představit, co by se tady pak dělo.

Aleš Morbicer - Ostrava

Pátek, 19.Července 2013, 13:26:13

Tím jsem chtěl říct - odboráři berou Rusnokovu vládu jako smilování boží, a o tom, co by měla v současnosti dělat levice zde není sebemenších pochyb - socani a komunisté (+ VV) nějak musí zařídit této vládě důvěru, když se pravičáci na svých postech drží jako klíšťata a jediné, co je zajímá, jsou intriky a politikaření.

London_2013-04-07_122_640x480_

Milan J. Bílek - Polity-českij rukovoditel

Sice stále nerozumím Pátek, 19.Července 2013, 14:00:58

zalíbení Jakuba Patočky jež nalezl v Jiřím Dienstbierovi, ale to není podstatné, on se stejně nikdy nestane ministrem spravedlnosti. Čas přílivu v jeho kariéře, který započal smrtí jeho otce, stejně už minul.

Spíše mě tedy zajímá, zda šéfredaktor DR bude v brzké době věnovat tolik analytického úsilí též druhé klíčové osobě, která může s nadějí hledět do budoucna, Vojtěchu Filipovi?

Zatím dle mého názoru na rozdíl od vedení sociálních demokratů něudělal v těchto hektických týdnech žádnou strategickou ani taktickou chybu. Pro spoustu levicových voličů se stává komunistická strana de facto jedinou volitelnou stranou, zvláště, když ústecký komunistický hejtman se během povodní osvědčil. Grebeníček už kandidovat také nebude, takže dojde v příštích volbách k další částečné generační výměně a žádat o poslanecké mandáty budou další lidé z této strany, kteří nebudou moci být spojování s minulým režimem.

Jinak řečeno zanalyzovat Kalouska, jenž posledních deset let stojí v záři reflektorů, k tomu Patočky příliš netřeba; prubnout Filipa, to je vyšší dívčí české žurnalistiky :-)

Martin Pleva - pedagog, Brno

Pane Bílku, Pátek, 19.Července 2013, 15:10:10

co vám na J. Dienstbierovi tak nelíbí?

Bohumil Trávníček - Brno

Pane Plevo, Sobota, 20.Července 2013, 12:19:29

nevím co se na JD nelíbí panu Bílkovi (a rozhodně nechci mluvit za něj), ale všiml jsem si, že podobný názor v diskusích zastává stále více lidí.

Možná je to v tom i jakýsi mindrák některých z nich, potřeba kopnout si do poraženého a cítit se tak silnější.
Podobně se Zeman a jeho příznivci stavěli k V. Špidlovi.

Ale hlavně v tom pořád cítím toto:
Mnoho lidí zřejmě není schopno vnímat PRIORITNĚ konzistenci názorů a nestupidní (= společensky neškodlivé) jednání politiků. Naopak jako prioritní vnímají jejich DOMINANCI (v biologii se tomu říká fenomén alfa samec).

Zdá se mi, že severské národy se svými "nenápadnými" politiky jsou v evolučně-kulturním vývoji o něco dále než "jih" s Berlusconim, Klausem, Topolánkem, Kalouskem a terazky Zemanem. Podařilo se jim více vzdálit od mentality života v tlupách (se silnými vůdci) a více vnímají současnou politiku jako nástroj k životu v propojeném civilizovaném světě.

Který přístup je - v kontextu dnešní doby - koukolíkovsky stupidnější (tj. o chování rozhoduje SCHEMA z minula, nikoliv současná realita), je myslím zjevné.

Ti co podporují (na prvním místě) dominantní politiky obvykle argumentují tím, že ti méně dominantní stejně nic neprosadí. Jistě, neprosadí, právě poto, že je nepodporují.
Jde o hezkou logickou tautologii.


London_2013-04-07_122_640x480_

Milan J. Bílek - Polity-českij rukovoditel

Článek je o Kalouskovi, Sobota, 20.Července 2013, 12:56:16

tak proč plevelit diskuzi o J.D.?

Nota bene, když jsem pouze vyjádřil názor, že nerozumím Patočkově zalíbení v něm, které je evidentně nějakého emocionálního charakteru. Jak by se JD choval, co by ministr spravedlnosti je jeho spekulace. Analýza Kalouska je, ač vychází samozřejmě z určitého světonázoru autora, prosta tohoto nedostatku. Chiméry, chcete-li.

Ptáte-li se však, co se mně na J.D. nelíbí. Odpovím vám stručně. Stačí si porovnat jaké výsledky své poltické činnosti má za sebou zmiňovaný Špidla a J.D.

A o alfa samcích a samicích zas příště.

Bohumil Trávníček - Brno

Pane Bílku, Sobota, 20.Července 2013, 15:00:5

nemyslím si, že by nám vlády ČSSD, ve kterých měl významné postavení i V. Špidla, např. vyjednaly až tak špatné postavení v rámci EU. Že ho potom pravicové vlády prohospodařily, za to nemůže ani VŠ ani JD. Oba na to upozorňovali mnohem intenzivněji než alfa samec Zeman a osobně se oba účastnili demonstrací proti nim (zatímco alfa smec chrupkal na Vysočině pod bukem).
Hovořil jsem loni s jedním odborvým předákem, který se zůčastňoval tripartit za premiérství i ministrování V. Špidly a sdělil mi, že on byl vždy nejlépe na jednání připravený a dovedl dobře argumentovat.

Ona politika (jako služba lidem, nebo chcete-li povolání) není o siláckých gestech, machiavellismu a bonmotech, ale hlavně o práci pro lidi. Koneckonců, za to snad politiky stát platí nebo ne? Nebo je platí za šachové mocenské hry hrané primárně v jeho prospěch?

Je sice fajn umět se efektivně prodrat k moci, ale když tam pak jedinec hájí své osopbní zájmy až na prvním místě (a mnohdy na úkor zájmů veřejných), není mi jasné k čemu je taková politika dobrá.

Působí to ale na mne dojmem, že z Vaší strany to bylo o alfa samcích již nyní a ne až příště.



Vojtěch Klusáček - Brno

Spidla Neděle, 21.Července 2013, 11:26:20

Ke Spidlovi, predevsim nikdy neprovadel levicovou politiku, prinejlepsim soft verzi neoliberalismu v podobe blairovsko-schröderovske tzv. treti cesty. Byla to jeho vlada, ktera provedla hitoricky prvni a nejmasivnejsi snizeni danove progrese a korporatni dane, dokonce za konjunktury, aniz by ji k tomo cokoli, cokoli nutilo.

Za sveho pusobeni v Evropske komisi hlasoval pro vsechny predlozene neoliberalni navrhy. Vcetne treba souhlasu s neomezenym opt-outem prescasove prace pro lekare. Zaradiv se tim hrde po bok Necase, an tehdy z pozice ministra soc. veci se svym typickym premiantskym usmevem prohlasil, ze jinak bychom prece nebyli schopni zajistit zdravotni sluzby.

Pan 'Slusny'. Jeden jak druhy. Asi jak strejda Heger. Anebo Rudolf Höss...

Mj. kvuli takovym Spidlum je levice u nas obecne a soc. dem specialne v takovem marasmu.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Klusáčku, Neděle, 21.Července 2013, 11:57:23

a co udělal Zeman (neřkuli třeba takový Hašek) "anti-neoliberálního"? Ano, Špidla (i Sobotka) podlehli po roce 2000 iluzím tzv třetí cesty atd. Ale byl snad tehdy v Evropě nějaký socdem politik, který dělal nebo si i myslel něco jiného?

Zkrátka a dobře, všechno má svůj čas. "Tradiční" levicové hodnoty a postoje vrátila do hry teprve až současná velká krize. Teď to zase pro změnu vypadá, že je levičákem skoro každý (ovšem pohlavlíčkovsku řečeno, jen hubou, ne rukama...).

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.