Znečištění ovzduší prachem vyčerpalo celoroční kvótu také v Prostějově

Vratislav Dostál

Míra znečištění ovzduší prachem v Prostějově už v tomto roce přesáhla legální limity. Prostějov se tak zařadil k městům, která jsou známa svým notoricky znečištěným ovzduším jako Ostrava, Karviná, Kladno, Praha nebo Brno.

Míra znečištění ovzduší prachem v Prostějově už v tomto roce přesáhla legální limity, když byl překročen počet dní, po které smí být porušen denní limit pro polétavý prach (PM10). Prostějov se tak zařadil k městům, která jsou známa svým notoricky znečištěným ovzduším jako Ostrava, Karviná, Kladno, Praha nebo Brno.

Prach přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu má znečištění ovzduší prachem na svědomí za r ok 2011 přes šest tisíc předčasně zemřelých lidí a dva tisíce nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

„Ač si to možná obyvatelé Prostějova neuvědomují, dýchají ovzduší, jehož znečištění překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), ale dokonce i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit (50 µg/m3) pro znečištění prachem (PM10) po pětatřicet dnů během kalendářního roku,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví .

Monitorovací stanice v Prostějově podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ ) překročila limit už 36-krát, a to ještě před polovinou roku, konkrétně 19. června. „Podle dostupných statistik ČHMÚ byl v Prostějově vysoký počet dnů s překročeným limitem pro prach také v předchozích letech. V roce 2009 šlo o pětačtyřicet dní s překročeným limitem, v roce 2010 o 67 dní, v roce 2011 o 65 a v roce 2012 o 47 dní,“ dodal Šuta.

Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Jemné částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému, a proto jsou pro zdraví lidí nebezpečnější.

Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Za nejnebezpečnější je považována frakce jemných prachových částic, které unikají typicky například z výfuků dieselových automobilů. Tyto jemné prachové částice mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a způsobují i předčasná úmrtí ,“ uzavřel Šuta.