Po Ostravě také Brno již přesáhlo počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit pro polétavý prach. Jihomoravská metropole tak opět předstihla severočeská města proslulá notoricky špatným stavem ovzduší jako Most nebo Ústí nad Labem.

Brno má přitom dlouhodobé problémy také s překračováním limitů pro znečištění oxidem dusičitým nebo rakovinotvorným benzo-a-pyrenem. Česká republika proto pro Brno požádala Evropskou komisi o výjimky z povinnosti dodržování limitů znečištění, které stanovuje evropská směrnice o ovzduší.

„Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit (50 µg/m) pro znečištění prachem po pětatřicet dnů během kalendářního roku. Podle údajů ČHMÚ ale monitorovací stanice Brno-Svatoplukova už 8. března překročila limit 36-krát,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví s tím, že podle modelového hodnocení kvality ovzduší města Brna je doprava zodpovědná až za devadesát procent denních koncentrací prachu.

„Přitom za nejnebezpečnější jsou považovány jemné až ultrajemné prachové částice, které unikají typicky z  výfuků automobilů s dieselovými motory. Tyto velmi malé částice mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků nebo dokonce pronikat do krevního řečiště. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a způsobují i předčasná úmrtí,“ dodal Šuta.

Jako prachové částice či polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10  μm (PM 10). Jemné částečky o průměru do 2,5 μm (PM 2,5) jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému, a jsou proto pro zdraví lidí nebezpečnější.

Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití, hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

Brno přitom překračuje také roční limit pro znečištění oxidem dusičitým, který činí 40 μg/m 3 a který je opakovaně překračován např. na měřících stanicích Brno-Úvoz nebo Brno-střed.

„Oxid dusičitý je dráždivý plyn, který vzniká při spalovacích procesech. Spolupodílí se na zvýšení celkové, srdečně-cévní a respirační úmrtnosti. Pro děti znamená vystavení NO 2 zvýšené riziko onemocnění dýchacího ústrojí v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí,“ připomněl Šuta.

Česká republika využila ustanovení evropské směrnice, podle kterého může lhůtu pro splnění limitu prodloužit, a Brno tak získalo výjimku, která umožňuje limit pro oxid dusičitý překračovat až do 1. ledna 2015.

Roční limitní hodnota pro benzo-a-pyren činí 1 ng/m 3, ale ten v Brně také dlouhodobě překračován. „Benzo-a-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako výsledek nedokonalého spalování,“ řekl Šuta.

Podle zprávy Státního zdravotního ústavu má znečištění ovzduší prachem v České republice za rok 2011 na svědomí přes 6 400 tisíc předčasně zemřelých lidí a dva tisíce nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.