Potvrzuje katolická církev Marxe?

Marxova předpověď kapitalistické globalizace se naplňuje. A katolická církev ještě ke všemu svou orientací na majetek nevědomky potvrzuje Marxovu tezi, že chod dějin řídí materiální zájmy.

Začnu odkazem na Marxův a Engelsův Manifest komunistické strany, na jeho první kapitolu, v níž autoři vymezují pojmy buržoazie a proletariát.

Znáte ta slova, jimiž klasikové popisují rodící se kapitalismus, a která nás šokují svým věrným zobrazením toho, co dnes vidíme kolem sebe? Je to popis doby, v níž „potřeba stále více rozšiřovat odbytiště pro své výrobky štve buržoazii po celé zeměkouli“ a v níž „vše posvátné je znesvěcováno“. Je to popis doby, v níž „buržoazie se chopila panství ... neponechala mezi lidmi žádný jiný svazek než holé sobectví ... Proměnila osobní důstojnost člověka ve směnnou hodnotu a namísto nesčetných řádně propůjčených a nabytých svobod postavila jedinou bezohledně chladnou svobodu obchodu. Zkrátka, vykořisťování zastřené náboženskými a politickými iluzemi nahradila vykořisťováním otevřeným, nestoudným, přímým a bezcitným.“

Ne, nic podstatného z klasiků nebylo vyvráceno, jak se domnívali zastánci na věky trvající (buržoazní) liberální demokracie. Naopak, každým okamžikem se dnes opětovně potvrzuje platnost Marxovy kritiky. Epocha, již máme k radosti mnohých za sebou, byla pouze jedním nezdařeným (protože příliš předčasným, a proto nutně násilným) pokusem o překonání neúprosné logiky kapitálu. Pokus se všemi svými důsledky, vlekoucími se s ním celá desetiletí.

Znamená to tedy, že vše je ztraceno? Že kapitalismus je nepřekonatelný, i když neustále proměnlivý systém? Nebo že je to systém, který po překonání hranic států teprve začne narážet na hranice svých možností, jež ho povedou například k tomu, že se na čas refeudalizuje, či se (aspoň v některých oblastech) jaksi zkombinuje se systémem asijského způsobu vlády? Povede jeho případná destrukce nebo imploze zároveň k destrukci lidského světa na Zemi?

To bohužel v této chvíli nikdo z nás není schopen předpovědět. Jsme totiž v jakémsi mezidobí a nikdo neví, co po něm bude následovat. Kapitalističtí vládci by rádi své postavení nějak stabilizovali a udrželi, nejlépe proměnou v rentiéry. Nabízí se opět východisko najít pro takový systém nějakou legitimizační ideologii. Jak už víme z jedné české filmové pohádky – „někteří mocnáři za dobrou tmu dobře platí“. Potmě totiž není tak dobře vidět na to „otevřené, nestoudné, přímé a bezcitné“, o němž byla v Manifestu řeč.

Kolik lidí se na Marxe zlobilo kvůli teorii, že tím, co pohání svět, jsou prý obyčejné lidské materiální potřeby! Tento materialismus byl mnohým lidem solí v očích; včetně církevních představitelů, kteří však sami měli mnoho dějinných příležitostí tuto tezi vyvrátit. Nevyvrátili ji. Nepodařilo se jim, až na slabé výjimky, vlastním příkladem dokázat, že člověk je tvor, který docela nezištně usiluje o blaho jiných.

Původní křesťanství, pravda, znamenalo určitou možnost, jak se stát svatým v tomto mizerném světě: být vždy a za všech okolností na straně chudých a utlačovaných. Jenže křesťanství upravené pro potřeby vládnoucí třídy se bohužel stalo spíše tou dobrou tmou, za kterou někteří mocnáři dobře platí. Majetek a moc patrně až dosud vždycky nakonec zvítězily.

Zklamané naděje některých našich současníků vyjadřuje například článek Borise Cveka. Je to jakýsi povzdech nad římskokatolickou církví, která podle jeho názoru měla v roce 1989 šanci stát se morální vůdkyní národa, avšak v polistopadovém systému přestoupila od pravdy a lásky na pravidla lži a nenávisti nové doby, v níž peníze a majetky jsou opravdu na prvním místě. Článek končí slovy: „Kardinál Tomášek by si jistě takový úpadek nedokázal představit ani v nejhorších představách a chválil by dobu komunismu oproti době dnešní jako dobu morální integrity církve a její důvěryhodnosti.“

Co k tomu dodat? Já osobně nemohu tvrdit, že mě naše církev nějak zklamala. Nikdy jsem od ní, na rozdíl od některých jiných lidí, totiž nic nečekala. Jenom se mi zdá poněkud paradoxní, že církevní otcové nevědomky potvrzují Marxovu teorii, že dějiny nejsou poháněny ničím jiným, než materiálními potřebami. Tváří se jako morální autority, ale přitom přikládají velký význam majetku a zajištěnému postavení. Na druhou stranu mě příjemně překvapili někteří (nejen) katoličtí duchovní i laici, o jejichž existenci jsem před nedávnem neměla ani ponětí, jimž jde patrně o víc, než o pouhé materiální potřeby a udržení svého postavení za každou cenu.

A co si myslíte vy? Diskuse (11 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Ano, Pondělí, 10.Června 2013, 17:23:15

člověk musí být nejprve materialistou, aby pochopil, že hmotné statky nejsou všechno. Marxův materialismus, pokud jej správně pochopíme, nevede k hédonismu nebo uctívání zlatého telete, nýbrž podle mého přesvědčení k pravému opaku.
A naopak, všechny ty řeči o duchovnu vznášejícím se "nad bídným a přízemním materiálnem" zakrývají ve své podstatě většinou velice pozemské zájmy.

Ta jména tam chybí, proto si dovoluji některá doplnit. Pondělí, 10.Června 2013, 17:29:3

Helena Hladilová, Petr Umlauf ,Jitka Hrušková Květa Pohlhammer Lauterbachová , Václav Umlauf , Miloš Rejchrt , Jana Šilerová. Bohužel se tahle jména neobjeví ani v TV Noe ani v Katolickém týdeníku a o "nekřesťanském" vysílání českého rozhlasu škoda mluvit.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Úterý, 11.Června 2013, 11:30:45


Souhlasím s paní Hájkovou.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

míra a smysl věcí Úterý, 11.Června 2013, 13:32:40

Že církve obecně nejsou jen duchovní ale i mocenské instituce bylo snad zřejmé už dávno před Marxem a Feuerbachem. Spíše překvapuje že se stále vyskytuje někdo tak naivní že to nevnímá. To nesouvisí ani s vírou ani s nevírou. Určitě je na světě víc poctivých věřících než zapálených marxistů a když svým církvím nedokážou dát jasný signál o míře věcí, tak co ještě ....protože o míru a také smysl věcí tu jde, ne o nařízenou askezi.

Jen drobná poznámka : vnímat tuto podle mne objektivní věc nejště nemusí být o kritice hédonismu, to by podle mne již zavánělo masochismem..Já bych se určitého hédonismu trochu zastal. Člověk se vždy pohybuje mezi nějakou potěchou a strasti a asketická potěcha v strasti těžko bude obecným programem

Petrasek Milan - penzista

Taktak pane Dolejši, křesťanské civilizace v širším kontextu Úterý, 11.Června 2013, 14:36:4

dala vzniku nejen širokému spektru interptretace deismu a ateismu, ale i realizaci jak metafyzických tak materialisticjých utopií. A ne nakonec i uskutečnění skorofunkční skorootevřené společnosti na základě pluralitního smýšlení.
V širším kontextu vzato nabízí celkem pestré dějiny velmi rozdílných projevů prosazování společenské moci.
Obvzláště v té naší postmoderní epoše globální nabídky jakéhokoli vkusu čert aby se vyznal.
Český politik - příkladně - se dnes drží jako klíště klausismu, jako včera marxismu .......posteskl bych si.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Proč kapitalismus? Středa, 12.Června 2013, 13:20:21

Nevím, jak církevní majetek a moc souvisí s kapitalismem. Církevní majetek byl získáván převážně způsoby charakteristickými pro feudalismus, ne z obchodu, o kterém mluví ten citát z Marxe. Již ve středověku bylo často bohatství cirkve vnímáno jako problém - žebravé řády, Hus atp.

Vrcholu dosáhla světská moc a bohatství církve za renesančních papežů jako byli Alexandr VI. a Julius II., pak přišla reformace, která v části Evropy církev o majetek připravila, v té části Evropy, kde potom kapitalismus dosáhl svého prvního vrcholu.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pane Kubičko, Středa, 12.Června 2013, 18:04:31

jednak se nedá říct, že by církev nebo církve neměly s kapitalismem vůbec nic společného a jednak je naprosto jedno, v jaké epoše má církevní majetek původ. Jednou už byl zestátněn, a proto ho teď musíme vydávat a platit ze státního, čili jakoby z našeho. Ty peníze se budou muset odněkud urvat a ti, kteří to prosadili, možná za to od církví něco očekávají. O epochu tady primárně nejde. Jde o to, že Marx pokládal neustále rostoucí materiální lidské potřeby za hybnou sílu dějinného vývoje. To neplatí jen v kapitalismu, ale od úsvitu dějin. Všichni filosofičtí idealisté (církve nevyjímaje) to vždycky slovy popírali. Jejich činy (tedy aktivní úsilí o navrácení) však naopak svědčí ve prospěch této Marxovy teze a to jsem právě chtěla podtrhnout. Materiálno je pro ně velmi důležité, dokonce důležitější, než jejich pověst. To, že v článku líčím kapitalismus, jak ho viděl Marx v Manifestu a srovnávám to s tím, jak ho vidíme dnes, má pouze zdůraznit význam marxismu jakožto prostředku k poznání světa. Doporučuji všem tu první kapitolu přečíst. Chápu, že nemarxisté mohou jednoduše namítnout, že v tom žádnou podobnost nevidí, a vůbec nic s tím nenadělám. Ale kdo má o marxismus zájem, ten to jistě vnímat bude. A že zájem mají dokonce i ti katolíci, na to jsem byla po zveřejnění tohoto článku upozorněna. Vím to a beru to jako pozitivní fakt, proto jsem taky v závěru článku naznačila, že nechci paušalizovat a že oceňuji všechny členy církví, kteří smýšlejí jinak. Každý, kdo to vnímá podobně jako já, je můj člověk. :-)

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Vážená paní Hájková, souhlasím s Vámi Středa, 12.Června 2013, 19:55:19

v tom, že z hlediska restitucí je jedno, jak byl majetek církví získán. To co píšu o tom, jak církev majetek získávala nebyl argument pro restituce.

Mezi způsoby získávání majetku"charakteristické pro feudalismus" koneckonců patří nejen donace a dědictví, ale také např. uchvácení ozbrojenou mocí a listinné podvody, které byly ve středověku daleko snazší než dnes (to asi jako archivářka dobře víte), takže by se ten argument dal použít i obráceně, což jsem ovšem neměl v úmyslu.

Ale Marx neobjevil, že motivace touhou po majetku je mocná, to se vědělo už ve středověku. Například tvůrci mišských řeholí s ní bojovali od té doby, co byly kláštery, většinou jen s dočasným úspěchem.
Sdílet

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pane Kubičko, Čtvrtek, 13.Června 2013, 06:01:20

to, že stále rostoucí materiální lidské potřeby jsou hybnou silou dějinného vývoje, je trochu komplikovanější záležitost než touha nějakých mnichů po majetku, a Marxovi v té věci určitě prvenství náleží. Málokdo však jeho historický materialismus uznává.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

kam a na co jede lokomotiva dějin ? Čtvrtek, 13.Června 2013, 16:54:41

mě pro začátek stačí, když si lidé jasněji uvědomí že ideologické instituce se svý i ideologickými aparáty (mezi něž církve patří) nejsou mimo tento svět a jeho pokušení.
Marxovo pojetí materialismu v tomto ohledu není špatným i když také ne výlučným vodítkem ať již se na palmu prvenství v tomto ohledu díváme jakkoliv..
Ale nejen my materialisté - také dobrý duchovní pastýř by mohl pro důvěryhodnost u svých oveček udělat to, že postaví i jejich jménem otázník nad přílišným byznysem církví.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 16.Června 2013, 12:02:9

Marx kromě toho, že věřil v hnací sílu lidských materiálních potřeb, věřil i v to, že bezvýchodné postavení proletariátu (těch, kteří nemají co ztratit) povede k jeho sdružování, ke vzájemné solidaritě a boji za lepší svět. Proletariát, jak ho znal Marx, je dnes nenávratně pryč. Kdo je vlastně proletářem v dnešní době? B. Buden mluví ve své knize "Konec postkomunismu. Od společnosti bez naděje k naději bez společnosti", z níž jsem zde už vícekrát citovala, o "pohrobcích" proletariátu a myslí tim patrně převážnou část obyvatelstva východní Evropy:
"Pohrobci průmyslového proletariátu.....stále bloudí po po oné nekonečné zasněžené pláni bez horizontu.....ztratili se v bílé pustině naděje bez společnosti. A tak je jim nejspíš souzeno po oné rozlehlé pláni putovat až do okamžiku, kdy se před nimi na horizontu až doposud obestřeném mlžným oparem nenaplněných utopických aspirací opět začnou vynořovat možná zpočátku matné, posléze však stále zřetelnější kontury Společnosti."
Já si myslím, že dnešní proletariát - to jsme my všichni, kteří v tomhle světě už nemůžeme žít nějak normálně. To, co nás tíží, nejsou jen materiální potřeby, ale také úplně jiné potřeby. Mnozí z nás tu novou Společnost vyhlížejí opravdu zoufale. A ona pořád nikde.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.