Obyčejné životy u nás v Buranově

Poprask, který na sociálních sítích vyvolal návrh Oranžového klubu ČSSD na tři měsíce rodičovské dovolené pro druhého partnera navíc, odkrývá směs buranství a konzervativních představ o roli státu a politiky v našich životech.

Ta zpráva prolétla českým internetem jako blesk. "Muži budou muset na celý rok na mateřskou, zvažuje ČSSD", hlásaly titulky a ze všech stran se ozývala vzrušená debata. Nejdřív jsem tomu nevěnovala pozornost. Jednak proto, že české novinové titulky jsou často ještě zcestnější než české články obecně, jednak protože mi na tom návrhu nepřišlo nic šokujícího. Naopak - radostně jsem jej přijala jako výkop do diskuze na téma postavení žen na trhu práce, zpětné integrace matek po skončení mateřské do společnosti, výchovy dětí a tak dále. O to víc mě udivila míra agrese a tuposti, která se od uveřejnění nápadu Oranžového klubu prohání po českém internetu.

Prý totalita. Buzerace. Sociální inženýrství. Nápady vykřičených iniciativ, omezování mužství (to, že se chystá něco takového, musí být v návrhu Oranžového klubu pečlivě kódováno, nicméně představa rozzuřených sociálně demokratických feministek s kastračními kleštěmi v rukou se mi zdá veselá) nebo taky porušování Listiny základních práv a svobod. Tohle všechno a mnohem víc jen kvůli pouhému návrhu jednoho z klubů ČSSD, ve kterém se například mimo podpory vzniku certifikovaných chův, dotací firem se sníženými úvazky atd. uvažovalo, že po vzoru skandinávského modelu by rodiče čerpali buďto 420 dní rodičovské dovolené podle sebe (jakkoliv), nebo 480 - v případě, že by se na 60 dní staral o dítě druhý rodič (otec v případě, že předtím to byla matka, a naopak). No uvažte tu hrůzu. Prostě ke gulagům jen kousek.

Zamyslela jsem se na to konto nad úlohou státu v mém životě. Zhruba do měsíce bych měla porodit své první dítě. Dítě musíme už po nějakých třech měsících nechat očkovat, pokud ho chceme dát do školky. V České republice se očkuje tzv. hexavakcínou; argumentem - jako vždy - je zdravý rozum a zabránění "obecnému ohrožení". To, že očkování proti šesti nemocem najednou podávané ve třech (na příbalovém letáku se uvádí, že stačí dávky dvě, ale bůhví proč se očkuje ve třech) dávkách plných nebezpečného olova teprve několikaměsíčnímu dítěti nemá skoro žádná jiná země a generace dětí tam na dávno vymýcenou obrnu nebo krví a sexuální aktivitou přenosnou hepatitidu B neumírají, je asi náhoda. A fakt, že neočkované dítě nemůže do školky, ale do školy už ano, je asi doposud nezjištěná chyba v systému.

Moje dítě také nemůže mít nepřechýlené jméno. Což o to. Sice by se mi víc líbila Rychlík - Menclová, ale nemůžu si prostě vybírat. O způsobu, jakým se pak stát staví k podpoře domácích porodů či všeobecně k respektování (či obyčejnému informování) vlastních přístupů k němu raději ani nemluvím, na hlavě by mi mohlo přistát nejedno zuřivé odsouzení kvuli pomyšlení na nedbalost a zanedbání rodičovské péče. Protože přece všechny ženy, které chtějí rodit doma, musejí chtít svoje dítě zabít, to je jasné každému a hned.

A jedeme dál. Když se odpoutám od mimískovských témat, která prostě teď řeším nejvíc, máme tu evergreen v oblasti státní buzerace, tzv. sKartu, která už existuje jen proto, aby existovala, i když původně měla označovat ty z nás, kteří neradi pracují, nebo jsou neschopní, proto práci nemají, nebo jsou postižení, což je taky určitě jejich vina. Do parazitů, odčerpávajícím peníze ze státního prsu nám pak nejčastěji nejvíce nadávají ti, kteří - byť s výrazem vynálezců kapitalismu - pracují celý život ve státní správě (Václav Klaus) nebo s ní jiným způsobem po odchodu z politiky spolupracují (takřka každý bývalý vrcholný politik).

Na druhé straně neschopnost či neochota státu regulovat v jiných oblastech vedla až donedávna k tomu, že české ulice byly přeplněné hernami, aniž by se kdokoliv obtěžoval zkoumat, jaký dopad na život lidí to má. Jako synonymum volného trhu a pravicové politiky tu byly anonymní akcie ; fakt, že se z třicetikorunového neuhrazené jízdenky stane bez mrknutí oka pokuta ve výši několika tisíc, aniž byste se o tom mohli jakkoliv dozvědět, je denodenní realitou. Pro představu: ani středověká lichva se nerozvíjela do takovýchto rozměrů a král navíc čas od času oddlužoval. A na to, že na ubytovnách, které stát považuje za ekvivalent slušného sociálního bydlení, se tísní několik desítek tisíc lidí (rodin s dětmi), potenciálních bezdomovců, jejichž osud je pouze v rukou majitelů, jimž se to doposud rentuje - protože jim stát defacto zaručuje solidní měsíční příjem bez jakékoliv námahy – se člověku ani nechce myslet.

Všechny výše vyjmenované věci mají jedno společné. Nezajímají nás. Jsou nám prostě jedno. Nemáme chuť nebo energii nebo zájem proti nim zvednout svůj hlas ; pokorně je přijímáme, protože máme pocit, že jsou nutností. Jakmile se tu ale sahá na české otce a na české rodiny, je oheň na střese. Došlo mi, že úroveň příspěvků i samo téma, nad kterým pomalu propadáme beznaději z návratu komunismu (už zase?), přesně ukazují, jak nevyspělí a stereotypně uvažující jsme. O to horší je potom postoj samotných členů ČSSD, jež návrh tak vyděsil, že začali nahlas přemýšlet, že podobné "sociálně inženýrské nápady" nejsou vůbec hodny ČSSD (Jeroným Tejc), rozhodně by se neměly vypouštět na veřejnost před schválením stranou (Michal Hašek) nebo by měly být otázkou dobrovolnosti (to, že to tak je už teď, jim asi nějak uniklo).

Ale na druhou stranu chápu, že pro takového poslance, hejtmana Jihomoravského kraje, místopředsedu ČSSD, předsedu Asociace krajů ČR, předsedu valné hromady Jihomoravského inovačního centra, člena několika správních rad a vůbec, tady je ten seznam funkcí celý, Michala Haška je obtížné najít si eventuální dva měsíce času na denodenní starost o rodinu, má toho i tak dost. Vůbec nejlepší výrok ale tentokrát nepřidal právě on, nýbrž zástupce Veřejného ochránce práv, Stanislav Křeček, který asi z pozice své funkce ví, co se jak má v našich životech. Cituji jeho výrok na facebooku:

"Pokud se ČSSD nedokáže distancovat od té skupiny jejich členů, kteří nechápou reálnou politiku a život obyčejných lidí a stále prosazují své idealistické a dávno překonané představy o společnosti, pak se může stát jednou z mnoha "iniciativ" vykřikujících nejrůznější představy, ale nikoliv reálnou politickou silou."

Aha. Důvodem, proč na mateřskou dovolenou takřka ze sta procent chodí ženy (ačkoliv by podle stávající úpravy mohli jít i muži), je jejich horší platové ohodnocení, horší postavení na trhu práce. Matky pak všeobecně mají ztíženou pozici pro integraci do pracovního procesu po mateřské, a ačkoliv jsou často doma ve svém nejproduktivnějším věku, stát nijak výrazně nepodporuje jejich začlenění třeba právě už během mateřské dovolené - například formou firemních či univerzitních školek, snížených úvazků, nebo státem dotovaných chův.

Navíc vedle toho se už v současné době velká část žen tak jak tak musí ucházet o nějakou práci, protože rodina bez druhého platu nevyjde, a tak namísto idealistického starání o roztomilé děti je tu stres a obracení každé koruny : Dobře to možná znají ty nejvíc nezodpovědné a líné z nás, jako třeba já, které mají dítě už za studia, a pak dostanou k živobytí od státu krásných 7 600 korun, které se po devíti měsících sníží na 3 800 korun, nebo rozhazovačné dlužnice, kterým se mateřská částečně exekuuje, samozřejmě bez dalších následků v jejich nereálných životech.

To, co jsem namátkou vyjmenovala, samozřejmě nespraví jen "povinná dvouměsíční mateřská pro muže". Je ale zarážející, jak návrh Oranžového klubu nemá pro mnoho sociálních demokratů rozměr "něčeho do debaty", něčeho, co generuje právě výše zmíněná témata, ale jen okamžitý odsudek a strach o volební preference. Obava z tojo, že jim takhle šílený, s realitou se neslučující návrh několika idealistických, politicky nepraktických žen prohraje volby...

No, pochybuju o tom, ale pokud by tomu tak náhodou mělo být, tak oprávněně. Na jedné misce vah totiž bude strana neschopná vtisknout sama sobě moderní tvář a komunikovat zajímavá témata tak, aby bylo jejím voličům jasné, co všechno takové návrhy můžou ovlivnit, potažmo i pozitivně změnit ; a na druhé straně zástupy nechápajících, rozhořčených a stereotypně uvažujících lidí , jejichž základní přístup k věci se bude odehrávat v intencích humoru "aby ti (naši) chlapi náhodou nemuseli pravidelně na gyndu, menstruovat, rodit nebo kojit". Haha.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.