Všechno a nic změnily podle pozorovatelů parlamentní volby v Bulharsku, které se konaly tuto neděli. Změnily všechno, protože značně přeskupily síly ve sněmovně, a to ve prospěch levice. A nezměnily nic, neboť žádné z parlamentních stran neumožnily — a s největší pravděpodobností ani neumožní — vytvořit standardní většinovou vládu, byť i v koalici s tradičními partnery.

„Třebaže byly (nedělní volby) vypsány předčasně jako řešení z nouze při únorových zimních protestech, skončily faktickým patem. Do parlamentu se dostaly pouze čtyři strany , přičemž druhá, třetí a čtvrtá vylučují spolupráci s vítězem,“ píší o hlasování redaktoři serveru Balkan Insight.

Na počet hlasů vyhrála volby opět středopravicová strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova, která zvítězila i v roce 2009 a až do letošního února řídila bulharský kabinet. Spolu s poslanci GERBu (97 křesel) zasednou ve 240členné sněmovně také zástupci Bulharské socialistické strany (85 křesel), fašizující národovci ze strany Útok (23 křesel) a liberálové z Hnutí za práva a svobody (DPS), které je zároveň tradiční stranou turecké menšiny (35 křesel).

K volbám přišlo nejméně lidí od pádu komunistického režimu (51,3 procenta). Žádná ze stran, které přebraly požadavky zimních rozhořčených protestů, se do parlamentu nedostala.

Kdo povládne?

Podle bulharské ústavy musí prezident pověřit sestavením vlády nejprve lídra vítězné strany, v tomto případě tedy expremiéra Borisova z GERBu; není nicméně jasné, zda tento pověření přijme. Borisov se před volbami vyjádřil, že se bez parlamentní většiny pokusí o menšinovou vládu s tichou podporou dalších stran, avšak jen v případě, že GERB získá více než sto poslanců. To se nestalo. Útok, socialisté i DPS navíc podporu GERBu vyloučily jak před volbami, tak po nich.

Pravděpodobnější je tak dle pozorovatelů varianta, o níž od pondělí vyjednávají socialisté — vláda „protikrizového“ kabinetu technokratů, která se bude opírat o dvojkoalici socialisté-DPS či trojkoalici socialisté-DPS-Útok. Vést by ji neměl předseda socialistů Sergej Stanišev, ale Plamen Orešarski — bývalý ministr financí a renomovaný ekonom.

Bulharsko trápí krom enormní míry korupce a klientelismu nejvíce právě hospodářská stangance, která se v posledních letech projevila i na míře chudoby. Celá pětina ze 7,2 milionu obyvatel státu musí dle březnových údajů vyjít s příjmem, který je menší než polovina průměrného platu. Ten je v Bulharsku po přepočtu necelých 11 tisíc korun.

Korupce, chudoba a zvýšené ceny energií v zimě podnítily mohutné protesty, které trvaly několik týdnů. Sedm lidí se ve spojitosti se sociálními těžkostmi pokusilo upálit. Šest z nich nakonec zraněním podlehlo.

Nespokojenost dosud podle pozorovatelů trvá, ale je spíše pasivní, i když i v neděli se na několika místech protestovalo. Rozhořčení se promítlo také do výše zmíněné volební účasti, resp. neúčasti.

Případ ČEZu

Česká média se v Bulharsku v minulých měsících věnovala zejména v souvislosti s aktivitami místní odnože společnosti ČEZ. Právě na ni se v únoru zaměřil hněv protestujících, které rozhořčilo zvýšení cen elektřiny, a právě jí hrozili někteří bulharští politikové odebráním licence, či přímo znárodněním.

V proběhnuvší volební kampani se nicméně o ČEZu téměř nemluvilo. ČEZ Bulgaria je stále prošetřována, jestli svým jednáním neporušila bulharské antimonopolní zákony, a podstupuje řízení, v rámci nějž jí může být odebrána licence. Výsledek měl být původně znám již v dubnu, bulharský regulační úřad však odložil rozhodnutí na červen.

Podle vyjádření dosavadního ministra energetiky Asena Vasileva z minulého víkendu se prošetřujícím zatím zdá, že ČEZ postupoval v zásadě legálně. Konečné slovo má ale zmíněný regulační úřad, který v Bulharsku funguje nezávisle na exekutivě.

Další zajímavosti

Za hlavní zajímavost neděleních voleb označují pozorovatelé vzpomínanou nízkou účast; hned za ní však uvádějí přeskupení sněmovních sil. Před volbami totiž v bulharském jednokomorovém parlamentu zasedali zástupci hned sedmi stran; tři z nich přitom v neděli nepřekročily 4procentní hranici.

Všechny tři propadnuvší subjekty — Demokraté za silné Bulharsko, Svaz demokratických sil a strana Řád, právo a spravedlnost — se hlásily k více či méně konzervativní pravici. Část jejich původních voličů jim zůstala věrná (získaly 2,9, 1,9 a 1,7 procenta hlasů), a tak jejich odchod ze sněmovny nepomohl pravicovému GERBu, ale levicovým socialistům.

Socialisté získali s výsledkem 26,65 procenta hlasů o 45 poslanců více, než měli před volbami. GERB jich se ziskem 30,53 procenta 20 ztratil. Národovecký Útok získal 7,31 procenta hlasů a dva poslance navíc, hnutí DPS 11,22 procenta a dva poslance ztratilo.

Voleb se zúčastnilo celkem 38 stran a 7 koalic, z čehož 19 bylo úplně nových. Devět stran přitom získalo více než jedno procento hlasů, ale méně než zlomová čtyři procenta. Celá čtvrtina lidí, kteří přišli volit, odevzdala hlasy uskupením, jež vstupní 4procentní hranici nepřekonala. Bezmála 25 procent hlasů tak v neděli propadlo. 

Volbám předcházel i jeden velký skandál s odposlechy nejvyšších představitelů prozatímní vlády. Krátce před hlasováním pak ještě policie zabavila 350 tisíc falešných hlasovacích lístků, jejichž účel se doposud vyšetřuje.

Další informace:

Novite Bulgaria Final Vote Count: Socialists, Turks Team Hold Slim Lead over GERB, Nationalists

Balkan Insight Bulgaria Vote Results Point to Hung Parliament

Novite Bulgarian Socialists Hope for Expert Cabinet with Broad Support

Novite Seats in Next Bulgarian Parliament Tied 2:2

Novite Bulgarian Turks Rule Out Coalition with Ex-Rulers, Nationalists

Balkan Insight New Bugging Scandal Hits Bulgaria Ex-PM