V Bulharsku zemřel další "Palach", protesty pokračují

Petr Jedlička

Týden po Plamenu Goranovi podlehl popáleninám i Ventsislav Vasilev. Bulharští rozhořčení vycházejí do ulic stále v mnohatisícových počtech a s řadou požadavků. Jednat s politiky ale nechtějí.

V Bulharsku zemřel poslední z trojice mužů, kteří se zapálili během únorové vlny sociálních a politických protestů. Stalo tak v neděli dopoledne. 53letý Ventsislav Vasilev se polil benzínem 26. února před radnicí ve městě Radnevo. Týden před ním přitom podlehl zraněním 36letý Plamen Goranov, kterému masmedia dala přezdívku „bulharský Palach“.

Zatímco Goranov byl politický aktivista, který chtěl podle svých posledních slov docílit odchodu letitého (a dle obecného mínění zkorumpovaného) starosty Varny Kirila Jordanova, Vasileva trápila zejména sociální tíže. Stárnoucí otec pěti dětí přišel o práci a novou se mu již nalézt nepodařilo.

U třetího z upálených média jméno ani motivy nezveřejňují. Známo je, že se zapálil 19. února ve Velkém Tarnovu. Mimo to kolují už jen nepodložené informace, že trpěl duševní chorobou, údajně schizofrenií.

Desetitisíce Bulharů mezitím vycházejí stále do ulic. Ve většině měst se demonstruje během víkendů, v Sofii a Varně ale i mimo ně. Prezident Rosen Plevneliev vypsal na 12. května předčasné volby. Do té doby má zemi vést přechodný kabinet, jenž bude představen v úterý 12. března.

Geneze protestů

Bulharské protesty zaujaly i zahraniční média zejména ve druhé polovině února, kdy zesílily demonstrace proti zkorumpovanosti politických elit, moci monopolů a vysokým životním nákladům, obzvláště cenám elektřiny. České zdroje informovaly o tématu v souvislosti s krizí okolo aktivit Skupiny ČEZ.

Tisíce Bulharů nicméně protestují už od loňského podzimu. Původně dílčí demonstrace směřovaly proti jednotlivým privatizačním projektům, plánům na výstavbu sportovišť v přírodních parcích či místním korupčním aférám. V lednu a únoru pak protesty vygradovaly a přerostly v celonárodní hněv.

Bulharské protestní hnutí nemá doposud pevnou strukturu ani jednoznačné vůdce. V minulosti se v něm pokoušeli zviditelnit sympatizanti krajní pravice. Nyní to zkoušejí představitelé levicových stran. Za protestující však promlouvá stále jen několik mluvčích z lidu, kteří veškerou spolupráci, ba i jednání s politiky odmítají.

Konkrétní požadavky

Z konkrétních požadavků demonstrantů jsou v bulharských médiích nejvíce citovány změny ve volebním zákoně, jež mají umožnit férovou politickou soutěž a zvýšit pestrost parlamentního zastoupení — snížení prahu pro vstup do sněmovny ze čtyř na tři procenta, zvýšení váhy preferenčních hlasů nebo snížení počtu podpisů nutných pro registraci k volbám.

Dále zaznívají výzvy k zákazu politické reklamy, zavedení poplatku za předvolební výstupy v soukromých médiích či ustavením garancí rovného přístupu všech volebních uskupení do veřejnoprávní televize.

V hospodářsko-sociální oblasti se pak protestující domáhají zrušení licencí firmám, jež v zemi těží vzácnější nerostné suroviny, zastavení privatizací, schválení zákona o prokázání majetkových poměrů politiků, zpřísnění dohledu nad bankami a přezkoumání „monopolních“ smluv ombudsmanem.

Nanovo mají být také vyjednány dohody s distributory energií. V případě neochoty k dohodě má vláda sáhnout ke znárodnění dané firmy, resp. její bulharské odnože.

Čeho již dosáhly

Kromě demise vlády Bojka Borisova — kterou však rozpustil podle obecného mínění spíše sám premiér ve snaze o záchranu vlastní kariéry — dosáhli protestující i několika dalších úspěchů.

Bulharský regulační úřad minulý týden rozhodl o opětovném snížení ceny elektřiny. Pro odběratele ČEZ Bulgaria se tak má stát o 6,7 procenta, pro zákazníky společnosti EVN o 7,3 procenta a pro klienty Energo-Pro o 5,3 procenta.

Prezident Plevneliev dále slíbil, že nová vláda zmírní politiku škrtů a přechodně zvýší důchody. Protesty také s největší pravděpodobností oddálí, případně znemožní nejkontroverznější privatizační projekty, například rozprodej místních drah.

Energetický regulační úřad mimo to započal už minulý měsíc správní řízení, v rámci nějž může rozhodnout o odebrání licence distribučním společnostem. V případě ČEZu Bulgaria má být výsledek znám 14. dubna.

Četní komentátoři soudí, že by protestující měli navázat aktivní dialog s opozicí. Volby proběhnou už za dva měsíce a strany ochotně ledaskde ustoupí, případně nabídnou místa na kandidátkách. Demonstranti jsou ale prozatím přesvědčeni, že svoje požadavky prosadí vnějším tlakem. Žádné dohody s jakýmikoliv politiky tak uzavírat nechtějí.

Další informace:

AFP Third Bulgarian dies after setting himself ablaze

B92.com Bulgarians protest against privatization, poverty

Novite.com Bulgarian Caretaker Govt Revealed March 12

Novite.com President: Protests Could Change Bulgaria for Better

Novite.com Protesting Bulgarians Threaten Blockades, Civil Unrest

BalkanInsight.com 100,000 Rally in New Bulgaria Protests