Otevřený dopis Miroslava Huptycha na podporu bezdomovců
Miroslav HuptychDalším textem převzatým z literárního čtrnáctideníku Tvar je tentokrát otevřený dopis Miroslava Huptycha, který vyzývá ke stavbě nového typu nocleháren pro bezdomovce.
Primátor Hlavního města Prahy
doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.
České centrum Mezinárodního PEN klubu
Obec spisovatelů
Syndikát novinářů České republiky
Vážený pane primátore,
vážení spisovatelé,
vážení novináři,
v posledních letech jsem nafotil řadu snímků, které dokumentují, jak žijí pražští bezdomovci.
Na portálu hl. města Prahy jsem se dočetl, že humanitárními organizacemi registrovaných bezdomovců v Praze je 1556. Uvádí se zde, že podle místopředsedy Sdružení azylových domů v ČR Jana F. Krupy se do sčítání dostalo asi třicet až čtyřicet procent všech bezdomovců. „Odhadujeme, že by v ČR mohlo být kolem třicet tisíc bezdomovců,“ řekl J. F. Krupa.
Prezident Václav Klaus v novoročním projevu řekl, že naše společnost žije v blahobytu, o kterém se našim předkům ani nezdálo. Má pravdu. Avšak naši předci, ačkoliv zdaleka nežili v takovém komfortu, se o své chudé starali. Stavěli chudobince, každá obec se musela o své nuzáky postarat, nikdo nemusel spát ve sněhu, jak ukazují moje snímky. Mezi současnými bezdomovci nejsou pouze alkoholici, ale ocitají se mezi nimi duševně nemocní, lidé nejrůznějším způsobem hendikepovaní, mnozí se sníženou inteligencí, které různí vykukové připravili o byt.
Pražský magistrát dovede zaopatřit zatoulané psy, pro ztracená zvířata jsou postavené útulky. Je tristní, že se nedovedeme přičinit o přístřeší pro lidi bez domova. Zajisté je možné snést řadu důkazů, že mnozí z nich o pomoc nestojí, že si za svou nelehkou situaci mohou sami. Ubytovny a azyly pro bezdomovce nepřijmou na nocleh lidi pod vlivem alkoholu. Mezi bezdomovci je samozřejmě mnoho alkoholiků, kvůli přespání na ubytovně pít nepřestanou a jejich závislost na alkoholu je také příčinou toho, že jsou na ulici. Věc by řešila ubytovna, která by takové lidi mohla přijmout. Zřejmě by musela být speciálně projektovaná a postavená, zabezpečená proti požáru, vlastně co nejjednodušší holobyty, které by se mohly podobat celám (samotkám).
Nepochybně by tam měli mít kanceláře sociální pracovníci, kteří by těmto lidem mohli pomáhat návratu do společnosti. Vzhledem ke způsobu života bezdomovců přijde mnoho z nich o doklady, léta dluží obrovské částky na zdravotním pojištění, bez pomoci nejsou schopni získat opět zaměstnání. To, že jsou bez peněz, zcela logicky vede k žebrotě a ke kriminalitě. Praze by prospělo, kdyby tito lidé byli zaměstnáváni na úklidu parků, nábřeží, všemožných zákoutí, kde přespávají, a která se bohužel i jejich vinou mění ve smetiště. Avšak kdyby nám nevyváželi kontejnery na odpad, tak to kolem našich domů za měsíc bude vypadat podobně.
Podivuji se nad tím, že v Karlíně (asi nejen zde) se staví stále nové a nové kancelářské budovy, které zejí prázdnotou. Proč se tedy nestaví chudobince, zajisté by stavební kapacity na to byly?
K tomuto dopisu mě vyprovokovala známá událost ve Frenštátu. Z informací v médiích vyplývá, že dotyčný viník, který vyhodil dům do povětří, měl být vystěhován na ulici exekutorem. Aniž bych chtěl jakýmkoliv způsobem zlehčovat jeho čin, přesto může být nahlížen jako skutek ze zoufalství. Kdo by chtěl být vystěhován na sníh? Kdyby existovaly chudobince, kam by takové lidi bylo možné přestěhovat, třeba by k podobné události nedošlo.
Na ostrově Štvanice přespává pátým rokem bývalý jaderný fyzik v důchodu pan Tetřev (viz fotografie). Byl vystěhován majitelem domu na ulici, protože neměl dekret na byt, v kterém bezmála třicet let bydlel. Kolik je takových uštvaných (štvanců) na podobných ostrovech — Štvanice? Kdoví zda se další psychopati, jako ten frenštátský, uštvaní bezmála všemocnými exekutory a právníky neuchýlí k podobným teroristickým činům?
Proč se tímto dopisem obracím také na spisovatele a novináře? Odborové organizace se starají o pracující, některé velmi důrazně (Lékařský odborový klub), bezdomovců se však nemá kdo zastat. Sociální pracovníci pracují v terénu, odborářští předáci by „exodus a exitus“ bezdomovců zřejmě přivítali. Napadlo mě, že by se mohli bezdomovců a chudých lidí ve svých regionech zastat spisovatelé a novináři. Mohli by se o jejich osudy víc zajímat, psát o nich a žádat městské a obecní úřady, aby se zasadili o výstavbu chudobinců.
Můžete, pane primátore, uvést důvody, proč se nestaví v Praze ubytovny pro bezdomovce a pro chudé?
Děkuji za odpověď.
Miroslav Huptych