Desetina území Prahy změnila svůj účel. Občanské sdružení Arnika tvrdí, že se tak častokrát stalo na přání kmotrů. Od úterý mohou zájemci nalézt přes tisíc změn pražského územního plánu v nově spuštěné a přehledné databázi, kterou sdružení sestavilo. Jde o ty, jež pražské zastupitelstvo řeší nebo řešilo od roku 2004.

Celková plocha změn dosahuje čtyřiceti kilometrů čtverečních, což je rozloha zhruba tisíce Václavských náměstí. Navíc ovlivňují kvalitu života i hodnotu nemovitostí. Arnika nabízí poškozeným Pražanům, kteří chtějí účelovým změnám bránit, právní pomoc. Vznik databáze podpořil Fond Otakara Motejla.

Databáze je volně přístupná na webu. Obsahuje celkem 1056 změn. Z nich bylo dodnes 445 změn schváleno a 435 zamítnuto. Zbytek, tedy 176 projektů, je takzvaně živých. V následujících měsících by o nich mělo hlasovat zastupitelstvo. Během schvalovacího procesu se ke změnám mohou vyjádřit občané.

Podle experta na územní plán Martina Skalského z Arniky je situace neúnosná. „Pražské zastupitelstvo schvaluje změny územního plánu na každém zasedání. Obyvatelé města přitom nemají šanci se dozvědět, co se vlastně chystá a jaký to bude mít dopad na kvalitu jejich života a hodnotu nemovitostí,“ uvedl Skalský.

„Naše databáze kromě popisu změn obsahuje i informace, jestli a jaké dopady mohou přinášet. U více než poloviny změn musíme bohužel konstatovat, že mají na životní prostředí vliv negativní,“ vysvětlil Martin Skalský z Arniky.

„Ačkoli zastupitelé některé problematické změny schvalují, my jsme přesvědčeni, že je to v rozporu se stavebním zákonem a doporučujeme občanům, aby se bránili. K tomu jim nabízíme bezplatnou právní pomoc,“ doplnila právnička Vendula Zahumenská, která řídila tvorbu databáze.

V režimu změn se v současné době projednává přes sto padesát projektů. Jejich přehledný seznam ale magistrát nemá. Nevládní organizace se obává, že další mohou být skryty v magistrátních skříních.

Arnika odhaduje, že až za polovinou z nich stojí tlaky kmotrů. Žádají často o zástavbu zemědělské půdy nebo zelených ploch, která by poškodila životní prostředí. Nejnověji na hranici Dalejského údolí, na Vidouli nebo Dívčích Hradech.

„Už několik let požadujeme po magistrátu, aby zveřejnil oficiální přehledný seznam změn územního plánu. Když stovky zaměstnanců magistrátu nemají na informování lidí čas, případně nemají z různých důvodů zájem, zpracovali jsme databázi změn územního plánu sami,“ vysvětlil Skalský.

Náměstek primátora Tomáš Hudeček dle jeho slov na poslední schůzce uvedl, že ani on nemá kompletní seznam změn k dispozici. Na úřadě je prý nepořádek a dokumenty nejsou pohromadě.

„Před pár týdny sice magistrát spustil nový web. Ten ale obsahuje čtyři tisíce položek a projekty, o kterých se skutečné jedná, tak pouze ukrývá v nepřehledné změti technických dat,“ uvedl Skalský

„Pohled na magistrátní web napovídá, že hlavním záměrem jeho tvůrců bylo dostát formálním požadavkům na podávání informací. Smysl přehledu změn územního plánu bych však měl být jinde. Měl by umožňovat občanům, aby se zapojovali do veřejného dění a mohli ovlivňovat změny, které se jich týkají,“ zhodnotil nový web odborník na on-line komunikaci Jan Böhm.

„Řada detailů webu Arniky, konkrétně návodný vyhledávací formulář, viditelnější stránkování, přehlednější zobrazení detailu změny či uživatelsky přívětivá mapa, napovídá, že v tomto ohledu bude web Změnyprahy.cz užitečnější,“ dodal Jan Böhm.

„Věříme, že databáze bude pro občany Prahy užitečným pomocníkem. Projekty zabývající se tvorbou územních plánů a to právě s důrazem na aktivní účast občanů v rámci rozhodovacích procesů na obecních úřadech, radnicích či magistrátech dlouhodobě podporujeme,“ uvedl manažer Fondu Otakara Motejla Jiří Knitl. Fond na tento projekt přispěl částkou sto tisíc korun.

Důležitá je podle něj aktivní účast občanů, kteří by měli být vnímáni jako přirozený partner, který má svobodný přístup k informacím.