Pavlovův pes

Kdosi v pátek uviděl od sněmovního pultíku hovořit Miroslava Grebeníčka a řekl si: Bude skandál! A je. Bezdůvodná štvanice pravicové politické a mediální fronty na komunistického poslance je skandál.

Peichler_2010

Patrik Eichler

11.02.2013 09:00

Související

Sněmovna v pátek v prvním čtení projednávala návrh skupiny vládních poslanců na novelizaci zákona o státních svátcích. Podle návrhu poslanců a poslankyň ODS (Jana Černochová, Jaroslava Wenigerová, Igor Svoják), TOP09 (Zdeněk Bezecný, Miroslav Kalousek, Daniel Korte) a LIDEM (Jana Suchá, Viktor Paggio) má vzniknout nový významný den: 16. leden -
Den památky Jana Palacha.

Stanovisko levice popsal minulou sobotu v Právu Lukáš Jelínek v článku Palach se stal rukojmím. Pochválil záměr a nestačil se divit nad důvodovou zprávou k zákonu: „Jak mohli autoři zákona do důvodové zprávy napsat,“ ptal se, „že daný významný den je ‚projevem úcty k heroickému činu mladého studenta v boji proti totalitnímu režimu a za národní suverenitu cizí mocností okupovaného státu‘. (…) Vždyť Palach se nezapálil na protest proti KSČ. Ani odchod okupačních vojsk (…) nebyl jeho hlavním motivem. Jan Palach chtěl především vytrhnout společnost z letargie a připomenout, že jaro 1968 přece ještě není tak daleko za námi. Uvažoval rovnou o generální stávce.“

Dvacet šest vystoupení poslanců a poslankyň během prvního čtení trvalo asi hodinu a nezaznělo v nich nic, o čem by se mělo vysílat v hlavních zprávách anebo psát v novinách. Nota bene v nich nezaznělo nic, o čem by se mělo psát nebo vysílat jako o skandálu.

Média se probudila kvůli slovům Miroslava Grebeníčka, která se v ničem neliší od pozice Lukáše Jelínka zformulované v Právu už před týdnem. Grebeníček se ostatně na Jelínka v jedné větě sám odvolal.

Podle Grebeníčka, je Palachovu oběť „naprosto správné připomínat. (…) V souvislosti se situací, kdy navrhovatelé z celé škály osob a osobností spojených s nejnovějšími dějinami československé státnosti vybrali právě Jana Palacha, se však otevírá širší pojetí událostí let 1968, 1969.“ V důvodové zprávě se podle Grebeníčka „navrhovatelé uchylují k svéráznému výkladu historických událostí. (…) Například tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je naprosto zavádějící.“

S Miroslavem Grebeníčkem nelze v tomto případě než souhlasit. Nepochybuji, že záměr zřídit k připomenutí památky Jana Palacha nový významný den je vědomým pokusem české pravice přivlastnit si pražské jaro. A udělat ze šedesátých let tanky potlačený symbol protikomunistické odboje. Takový maďarský podzim 1956 v malém. A oceňuji v tomto případě zvláště komunistické poslance za snahu upozornit na tuto symbolickou krádež. I za kompromisní návrh vypustit z návrhu zákona text důvodové zprávy. Což by umožnilo ponechat Palacha přístupného coby symbolickou postavu celé společnosti.

Takhle se česká parlamentní pravice znovu – jako v případě zákonů o protiprávnosti komunistického režimu, o ÚSTR nebo o třetím odboji – snaží legislativně posílit své hegemonní vyprávění o poválečném vývoji Československa a České republiky. Ke své škodě neví, že monopol na výklad minulosti již ztratila.

Jen při jednání Sněmovny se objevily tři výklady Palachova odkazu. Za vládní tábor ocitujeme poslance LIDEM Viktora Paggia. Podle něj „je důležité si připomínat, že jsme měli hrdiny v České republice, kteří bojovali proti komunismu různými prostředky“. Podle sociálního demokrata Lubomíra Zaorálka je součástí Palachova odkazu potřeba vést ostrou hranici mezi kolaborací a odbojem. Palach podle něj „nechtěl pokračovat ve zbabělosti, která se ustavovala jako národní model přežívání v obdobích protektorátu, komunistickém, v období normalizace, které jsme poznali potom“. A nakonec se vraťme ke komunistům, podle kterých, slovy Miroslava Grebeníčka, Palachovy „sympatie patřily především reformním komunistů“ a tedy i reformě-komunistickému programu.

Mají-li se alespoň tyto tři výklady Palachova odkazu potkat v jedné novele zákona, pak je potřeba napsat důvodovou zprávu velmi obsáhlou. Anebo ji nepsat vůbec.

Místo snahy o dohodu ale politická i mediální pravice v pátek dopoledne zareagovala jako Pavlovův pes. Viděla Miroslava Grebeníčka a zaútočila, aniž by k tomu komunistický poslanec zavdal svým vystoupením jediný důvod.

Podle Jany Černochové se komunisté rovná „demagogie hraničící s fanatismem“. Podle Miroslavy Němcové si „Grebeníček (…) neměl osobovat právo vystupovat“. A podle Karla Schwarzenberga už to „že pan Grebeníček se opovažuje [k tématu J. Palacha] vyjadřovat, je mimořádná drzost“. Tak jako mnohokrát předtím si pravice žádá, abychom komunisty odsoudili morálně, aniž by nám dala věcné důvody pro takový krok.

„KSČM ve Sněmovně zpochybnila, že upálení Jana Palacha v šedesátém devátém roce bylo protestem proti komunistické totalitě,“ začala Marcela Augustová reportáž, kterou k tématu uvedla v pátečních hlavních zprávách Česká televize. Argumentovala ve stejném duchu jako dopoledne ve Sněmovně poslanci pravice. Měli by se na Kavčích horách dovědět, že nelze zpochybnit výklad události, na kterém neexistuje společenská shoda. Což ostatně v dané reportáži byla jen jedna z několika manipulací.

Vystoupili v ní tři zástupci vlády (K. Schwarzenberg, J. Černochová, M. Němcová) a jen jedna zástupkyně KSČM (M. Semelová). Žádný prostor k vyjádření nedostala ČSSD. Reportér řekl, že Palach postavil proti sobě dnešní komunisty a zbytek Sněmovny, což při pohledu do stenoprotokolu z jednání zjevně není pravda. V reportáži nezaznělo, že komunisté hlasovali pro další projednávání návrhu, pouze že se na tom „shodla většina Sněmovny“. Podobně manipulativně postupovaly ve svém zpravodajství i televize Prima nebo Mladá fronta DNES.

Zopakovat je ovšem třeba jinou věc: Ve Sněmovně v pátek dopoledne při projednávání novely zákona o státních svátcích nezaznělo nic, o čem by se mělo obsáhle vysílat v hlavních zprávách. Neodehrálo se nic, co by patřilo na titulní stránky novin. Snad jen nějaké levicové mohly Miroslava Grebeníčka vyzpovídat, jak že to myslel se svým přihlášením k pražskému jaru.

„To, co Dubčekova generace zahájila v období Pražského jara, a co bylo přerušeno sovětskou invazí v srpnu 1968, má pro mnohé z nás platnost morálního závazku,“ řekl Grebeníček. Mám chuť vzít ho za slovo.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Palach nebyl antikomunista Pondělí, 11.Února 2013, 11:05:19

To je základní sdělení, které je třeba opakovat, protože pravice se tímto způsobem opravdu pokouší přepisovat dějiny. Jedná mnohem více ideologicky než levice. Bohužel se k pravici přidal i Miloš Zeman, i když si tím jako typický osmašedesátník podřezává větev sám pod sebou - Chce se stát oním trojským koněm pravice jak o tom výstižně psal pan Trávníček?

Jen je škoda, že to neřekl jasně někdo ze sociálních demokratů, na ty by si pravice a média nedovolili tak vyskakovat jako na Grebeníčka, od nějž to opravdu nezní příliš věrohodně.

Petr Litschmann - M.Žižkov

Pondělí, 11.Února 2013, 13:22:49

Možná že v případech Palach ve sněmovně, v jižních Čechách Baborová, ve finále prezidentské kampaně hříchy minulého režimu aj. nejde ani tak o ty jednotlivé věci, jako spíš o zaktuálňování karty strašení komunisty. Zvláště v prvním jmenovaném případě jde z hlediska věcného o zjevné plácnutí do vody, ale slušný mediální humbuk v období před volebními úkoly roku 2014 a před sjezdy stran letos.
Skoro bych se vsadil, že nic z toho co se děje k pádu preferencí KSČM nepovede... Tak proč hájit politika KSČM? Jen proto, že zrovna zastává podobné stanovisko jako soc.dem? A není to málo?! Ať to dělá sama jeho strana, trochu pragmatismu by nezaškodilo, řekl bych.

Helena Puchýřová - Brno

Jan Palach chtěl lidem připomenout ideály roku 1968 Pondělí, 11.Února 2013, 20:10:41

a volil k tomu drastický sebezničující přístup. Respektujme, že to bylo jeho ( a jistě ne lehké) rozhodnutí, jak se nesmířit s pocitem zrady a bezmoci vůči ní!
Připomínat jeho oběť dnes, kdy se mnozí opět vyrovnávají s pocity bezmoci proti aroganci těch, kteří ovládají náš život, má smysl. Ale dnes už víme, že žádná taková oběť nedokáže pohnout s těmi, kteří řídí celý systém. Proto je dobře, že se ozývají hlasy proti zkreslení činu Jana Palacha a proti zneužití ve prospěch nových totalitářů! Snad se podaří připomenout a zanechat pravdivý obraz. Je dobré, že probíhá diskuse k roku 1968 a zpětně se vyjadřují lidé, kteří byli přímými účastníky událostí a po 55 letech se dokáží ohlédnout zpět s nadhledem, viz čláky v Britských listech.
Pan Grebeníček cítí morální závazek vůči Janu Palachovi s velkým zpožděním. Asi ho necítil v roce 1975, když vstupoval do KSČ. V té době už bylo zřejmé, že se bude podílet na pokračující destrukci demokratických aktivit občanů, které se rozšířily na jaře roku 1968. Jeho současné vystoupení v parlamentu proti zkreslování příčin protestu a demonstrativní životní oběti Jana Palacha proto bylo nešťastné. A řadu lidí to pobouřilo, včetně některých komunistů. I výtka M. Zemana vůči p. Grebeníčkovi je z tohoto pohledu oprávněná.
Hodotit čin Jana Palacha by měli lidé, kteří si nezadali s žádným normalizačním režimem, ani s normalizačním komunismem, ani se současným "normalizačním" kapitalismem!

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.