Cameron, první oběť euroskepticismu

Plánovaný projev britského premiéra Davida Camerona k budoucnosti Velké Británie v EU sice minulý pátek v Holandsku nezazněl. V jeho očekávání ale řada médií publikovala komentáře inspirované tímto tématem. Jeden polský dnes zveřejňujeme.

Všem evropským postpolitikům a píáristům se líbí tahle hra: Co je dobré, to jsme pro vás – lid – udělali my v naší národní politice. A za všechny nepříjemnosti je odpovědná ta zlá „v chaosu se zmítající Evropa“. Ta poslední slova jsou citací našeho ministra financí Vincenta Rostowského, který z celé své stranické příslušnosti ke konzervativcům – on opravdu měl, a možná že ještě má členskou průkazku britské Konzervativní strany – pochytil bohužel jen schopnost manipulovat euroskepticistickým jazykem.

Všichni v Evropě, od sociálních po křesťanské demokraty a konzervativce (zelení a federalisté jsou výjimkou, ale právě proto mají potíže dostávat se ve velkém počtu do národních parlamentů i do europarlamentu), vyhazují nepořádek, který vytvořili vlastními národními politikami, PR-oknem na společný (tedy „ničí“) evropský dvorek. Vyhrávají se tak volby v celé Evropě, získává podpora v průzkumech, a kromě toho se soudí, že taková manipulace lidmi nebude mít žádné negativní důsledky. Po vyhraných volbách se totiž stejně zase pojede do Bruselu a v závětří kabinetů, daleko od opravdu zmanipulovaných „národních lidů“, se schválí fiskální smlouva, bankovní unie a možná dokonce i nějaký skromný balíček, který zůstal po projektu sociální Evropy.

Není nic chybnějšího: I v našem kombinovaném evropském systému (národní demokracie a unijní byrokracie) se mediální demokracie přihlásí o svůj podíl, pokud ji používáme jen k manipulaci lidmi, a ne k emancipaci skupin a jednotlivců. Právě se o tom přesvědčuje Cameron. Birnamský les antievropského populismu, ve kterém on i jeho strana dlouho a beztrestně sbírali sladké plody mandátů a volebních vítězství, se právě přibližuje k hradbám jeho politické tvrze.

Cameron vyvolával ty samé spory jako Sarkozy. Euroskeptický doma, prováděl v Bruselu důslednou politiku, která měla vést k tomu, že Velká Británie zůstane v EU. Až mu smyčka sevřela hrdlo. Nepřátelé EU z části voličstva i aparátu Konzervativní strany odchovaní Murdochovými médii (médii krátkozrakého piráta globálního kapitalismu nenávidějícího každou silnou politiku, protože se mu zdá, že každá silná politika je překážkou jeho obchodům, a tak v USA s pomocí své televize FOX ničí tamní celostátní politiku a v Evropě za pomoci svých médií ničí nadnárodní unijní politiku), se přihlásili. Vyžádali si od Camerona referendum o vystoupení Velké Británie z EU, které mají v úmyslu vyhrát, a co je horší, může se jim to povést.

(Na okraj: Benedikt XVI. si za svého nového mluvčího vybral významného novináře donedávna působícího v televizi FOX. Novináře vychovaného k cynizmu svým chlebodárcem Murdochem, ale zároveň k tradicionalismu a disciplíně Opus Dei, které je také mnohaletým významným reprezentantem. Toto spojení se papeži zdá přinášet takový soubor kompetencí, aby se jejich držitel stal hlasem dnešní církve.)

Jak se zachoval Cameron, když přestalo být možné euroskepticismem i nadále manipulovat? Neočekávaně se zachoval jako silný a za svou zemi odpovědný politický lídr. V rozhovoru pro britská média potvrdil, a to i pro Murdochova média, která ho za to hned poplivala, že „referendum by bylo falešnou volbou“. Zvlášť, kdyby vedlo k vystoupení Velké Británie z EU, když „srdce Velké Británie bije v Evropě“. Ta poslední slova se Občanská platforma bojí ve vztahu k Polsku říkat nahlas a pro Právo a spravedlnost a Solidární Polsko je to důkaz „krajního levičáctví“. Takové věci dnes u nás říkají nahlas Leszek Miller a Janusz Palikot a v Občanské platformě snad Radosław Sikorski, Jacek Saryusz-Wolski, Janusz Lewandowski anebo Róża Thun.

Pro polskou pravici je totiž Unie jen místem, kde „se ničí církev“, když tam zároveň mají absolutní svobodu „buzeranti“. A tamní „prohnilá pravice“ už dávno zradila „náš“ svatý reakční kult protekce a vyloučení, když souhlasila s „výhradou svědomí“, liberalizací potratů i registrovaným partnerstvím (Cameron zrovna předkládá návrh vedoucí k plné legalizaci homosexuálních manželství).

Co si pomyslel přední euroskeptik dnešního Práva a spravedlnosti Ryszard Legutko, když uslyšel Cameronova slova? Že evropská konzervativní frakce vykročí ve stopách Solidárního Polska a vydá se do politických zákoutí Unii ještě nepřátelštějších? To je jeho věc. Mojí věcí je mravní naučení. Nehrajte si s euroskepticismem, pánové a dámy, a to ani s nejlepšími úmysly ochrany skutečně proevropské politiky. Mluvte s lidmi jako s lidmi, a nezacházejte s nimi jako se stádem jednoduše manipulovatelných ovcí. V opačném případě prohrajete všechny sobě opravdu blízké ideje, a vlastní pozice v rostoucím chaosu stejně nedokážete uhájit.

Článek Cameron, pierwsza ofiara eurosceptycyzmu vyšel ve čtvrtek 17. ledna 2013 na stránkách polské Krytyky Polityczné. Z textu je vypuštěno jedno polské jméno a jsou rozepsány, příp. i vysvětleny všechny zkratky odkazující k polským reáliím.

V Deníku Referendum vychází v rámci projektu Evropa a my ve spolupráci se zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Přeložil Patrik Eichler.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.