Změna, která konečně může přijít

Autor, diplomat, dlouholetý politický vězeň a mediální expert, vysvětluje, proč bude volit Jiřího Dienstbiera.

Zvolení prezidentem nemá a ani nemůže být odměnou za minulé zásluhy. Ty se oceňují vyznamenáním, vážností, hromádkou vzpomínkových knih a také úctou, a to vůbec není málo. Minulost ale svůj význam má, je vlastně souborem referencí o kandidátovi, máme vědět, jak se kdy zachoval, co pro něj bylo v minulosti důležité, zda hájil úctyhodné hodnoty i v obtížných situacích, zda neselhal pod tíhou okolností nebo tím, že by si vybral vlastní prospěch před prospěchem obecným nebo před vyznávanými hodnotami.

Mezi současnými kandidáty jsou lidé, které prostě jen tak napadlo, že by mohli kandidovat. V jejich prospěch nesvědčí jejich životní příběh, není za nimi žádná veřejná stopa a jejich postoje jsou naprosto náhodné. Takoví ve skutečnosti nekandidují na prezidenta, nýbrž na veřejně známou osobu, případně se pokusí svá procenta zbloudilých voličů zobchodovat ve druhém kole s některým z postupujících kandidátů za matný příslib kdoví čeho.

Jiní mezi kandidáty mají sice více nebo méně výraznou minulost, ale žádnou budoucnost. Jejich představa budoucnosti je vlastně jen jakýmsi přeložením vlastní nekriticky vnímané minulosti do prostoru před sebe. Takoví lidé jsou obětí chválení, kterého se jim v jejich okolí dostávalo. Svět vnímají jako rozšířenou verzi svého okolí, proto i budoucnost je pro ně jen rozšířenou verzí minulosti.

Ostatních už je jen málo. Antonín Novotný je pohledný muž, který se určitě pořádně zamyslel, a dospěl nakonec k závěru, že by tím prezidentem být mohl. Má skoro všechno, podporu, peníze, kvalitní tým, dobrý oblek, ale něco mu přece jen chybí. Názory. Nemá žádné. Neměl je nikdy a proto je nebude mít ani v budoucnu.

Ten druhý mu není podobný skoro v ničem – není to fešák, o peníze se nestará, protože se jiní starají za něj, oblek snad má, ale ani to příliš nevnímá. Názorů má naopak docela dost. Jsou jednoduché a rázné. Neomylně pozná, kdo je hlupák. Na sebe samého má velké štěstí, protože hlupákem je pro něj skoro každý.

Stojatý svět plný předsudků a myšlenkových bloků, vlastně mu je všechno už dávno jasné. Podezřelí mu jsou jiní, podezřelí mu jsou mladí, podezřelí mu jsou cizí. Všechno složité a neřešitelné je připraven vyřešit rázně a jasně. Alespoň to říká, ale z jeho dob také víme, jak to obvykle dopadalo.

A je tu i pár kandidátů, kteří představují možnost opravdové změny. Oba jsou úctyhodní a oba se od ostatních značně liší. Doufejme, že někdy v budoucnu se potenciál této změny skutečně sečte, tentokrát má ale šanci jen jeden z nich.

Myšlenkový svět Jiřího Dienstbiera je moderní, současný a perspektivní. Je velmi vzdělaný, přičemž vzděláním nemyslím zdaleka jen absolvované školy. Názory má jasné a promyšlené hlouběji a důkladněji, než je v kraji zvykem. Narušuje jimi zavedené pořádky. Je to odvážný muž, nebojí se žádného střetu.

Je mladý, říkají o něm, jako kdyby to byla vada charakteru. Podobnou vadu měl právě Kennedy, když porazil Nixona, tedy stejný věk. A také Kwasniewski, když zvítězil nad Walesou. Ale věk je opravdu jen vnější znak. To, o co jde, je potenciál změny.

Není to muž bez minulosti. Podílel se velmi aktivně na činnosti jádra studentského hnutí, které bylo jedním z proudů, z nichž vžešly změny v listopadu 1989. Od června 1990 do června 1992 byl poslancem Federálního shromáždění. Vystudoval potom práva, pracoval jako advokát, byl předsedou Mladých liberálů, politický vývoj i jeho osobní vývoj ho přivedly k sociálním demokratům.

Pracoval v komunální politice, mezitím se vzdělával a pracoval na sobě. Zná svět, trochu cestoval, ví, jak je na tom veřejná správa i politika v různých jiných zemích. Na tom, že se v této zemi poměry zhoršovaly, se nepodílel a nenese za současný stav věcí veřejných odpovědnost, aniž by se ovšem své odpovědnosti do budoucna vyhýbal.

A teď ten potenciál změny: Nabízí budoucnost bez zátěže myšlenkových stereotypů, které se tu v posledních dvaceti letech vyvinuly. Ostatně i proto požádal o podporu komunistické voliče. Ne proto, že by chtěl vracet historii pětadvacet let zpátky, nýbrž proto, že musíme směřovat do budoucnosti a ne se nechat jako společnost rozdělovat – jeden volič, jeden hlas, to je demokracie.

Navrhuje jasné změny v oblastech, které naši společnost nejvíce rozdělují a které zakládají největší sociální rizika do budoucnosti – zásadní změny ve výkonu exekucí, spravedlivé zdravotnictví, které bude nejen pro bohaté, přiměřenou míru sociálního zajištění pro ty, kteří prostě mají někdy v životě méně štěstí.

I ti, kteří jsou dnes vysmátí, mohou mít zítra méně štěstí. Má vizi společnosti, která bude citlivá k chudým a uznalá k ostatním. No řekněte, čekali byste podobné teze od typického advokáta?

Jiří Dienstbier ví, že každý úspěch, každý posun něco stojí. Že je  potřeba se osobně nasadit a jít do střetu, který nezaručuje ani úspěch, ani jasný výsledek. A že stojí za to hodnoty prosazovat a usilovat o ně ve veřejném prostoru.

Říkají, že těží z pověsti svého otce. No dobrá, představme si, že by nosil jiné příjmení. Byl by to nezajímavý tucťák? Jistěže nebyl.

Není to žádný tuctový muž. S mimopražskými si rozumí tak, že by snad člověk ani nemohl předpokládat, že prožil většinu života na jednom kilometru čtverečním Prahy 2. Jeho životní a intelektuální zkušenost totiž značně přesahuje popisné prvky jeho životního příběhu. Zkuste jej popsat jako Pražáka, advokáta, včelaře, komunálního politika, senátora, ale jen skrze tyto pojmy se k Jiřímu Dienstbierovi nedoberete.

Jeho osobní a politický talent tkví ve schopnosti mít vize a pokoušet se je i za cenu střetů uskutečňovat. Tato strategie plodí i nepřátele a protivníky, proto jich nemá málo.

A na závěr ještě jedna zdánlivá drobnost: Jiří Dienstbier má řeč po biblicku jasnou, chce-li říct ano, řekne ano. Je-li třeba říct ne, říká ne. Dokonce bych řekl, že v té dnešní směsi vaty, hnoje a všeznamenajících vytáček je to docela zázrak.

Jestliže se rozhodnete volit jako já, prospějete tím v důsledku nejvíce sami sobě. Protože vize Jiřího Dienstbiera jsou příslibem změny, o které cítíme, že by měla přijít.

A co si myslíte vy? Diskuse (11 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Program demokratické budoucnosti versus vzpomínky na slavnou minulost Čtvrtek, 10.Ledna 2013, 13:18:43

Hlavní Dienstbierovi soupeři staví na svých minulých úspěších a kariéře: Zeman na své kritice Klausova kapitalismu a na svém úspěšném premiérování, které se brzy svezlo do vyježděných kolejí toho, co Zeman původně kritizoval. Fischer na svém krátkém premiérování, jehož úspěch byl postaven na tom, že vycházel dobře se všemi, tedy s Paroubkem, Topolánkem, Klausem, médii, EU a oblibě občanů znechucených spory mezi Topolánkem a Paroubkem. Schwarzenberg staví na svém zajímavém životopise, který je ale v závěru poněkud pokaňkán jeho působením v Topolánkově a Nečasově vládě. V podstatě nikdo z těch tří nemá žádný zajímavý politický program pro budoucnost, jen zdůrazňují svou minulou velikost a zásluhy.

Nejvíce je Dientsbierovi vyčítán věk, ale ten mu může pomoci konat to, co slibuje, tedy budovat spravedlivý, kulturní, sociální, demokratický stát. Myslím, že je na čase se rozloučit s představou, že prezidentem musí byt stařičký monarcha či aristokrat, který má úřad za odměnu a který má jen pokládat věnce a podepisovat to, co dostane. V době ekonomické krize, krize EU, krize demokratického vládnutí v naší republice potřebujeme prezidenta, který ví, co chce, má program pro budoucnost a je ochoten i schopen pro to něco udělat. Dobrá zpráva je, že si to už nemyslí jen úzký okruh lidí okolo DR.

Facebookov_

Jaroslav Šebek - Praha 7

Velká účast na prezidentské volbě. Pátek, 11.Ledna 2013, 23:05:42

Poměrně na naše poměry velká účast při těchto prezidentských volbách, která se po prvém volebním dni rýsuje, může ukázat, jak jsou na tom občané naší země s politickou gramotností. Bude-li zvolen prezidentem Miloš Zeman, tak jen díky těm, kterými jinak nezastíraně pohrdá.

Navandru_007_ego

Jan Zilzer z Chudobince - Praha-Řeporyje

Sobota, 12.Ledna 2013, 07:22:58

ukazuje střízlivě a srozumitelně podstatné věci. Díky za takový text.


Jsem přesvědčen, že Jiří Dienstbier má před sebou slibnou politickou kariéru. Dost možná bude v příštích desetiletí nejvýznamnějším českým politikem; rozhodně k tomu má dobře nakročeno.

Není člověkem rozdávajícím bonmoty.
Není - zatím - ani mimořádně dobrý řečník.
Je ale patrné, že je to muž, kterého nevyvedou z míry ani jeho spolustraníci, ani útoky z kterékoli strany, a už vůbec ne např. posměšky nějakého Zemana. Lidské malosti čelí svým charakterem, svým rozumem, svou soudností.

Z dnešních politiků nejlépe ztělesňuje zásadu, kterou vyslovil filosof Karel Kosík:
Čest demokratů je v poctivosti.

Kdo z lidí dělá idoly, bývá zklamán. - Nenabádám rozhodně k tomu, aby byl idealizován, chci jen doporučit: naslouchejte dobře tomu, co říká, a posuzujte ho podle jeho skutků.

Budoucí president (Zeman?) to s ním bude mít mnohem těžší, než si dnes namlouvá, a lidé, kteří Dienstbiera podceńují, se - doufám - brzy budou divit.

---

Zdeněk Zbořil považuje jeho kandidaturu za chybu ČSSD. Může mít pravdu v pragmatickém smyslu, totiž v tom, že to není nějaký velký favorit. -- Jenže tady se nejedná o dostihy a dostihové sázky....

Lukáš Hofman - Praha

Pane Šimso, nemyslíte, že právě to, že podle Vašeho názoru Sobota, 12.Ledna 2013, 13:43:40

je Jiří Dienstbier schopen a ochoten budovat spravedlivý, kulturní, sociální, demokratický stát, není právě toto důvod proč jej nevolit? Je-li Jiří Dienstbier právě tím slušným energickým politikem přinášejícím změnu, není lepší jej využít v nějaké exekutivní funkci, kde bude mít skutečnou moc? Články 62 a 63 mu moc možností budovat spravedlivý, kulturní, sociální a demokratický stát nedávají. Prokáže-li, že je skutečně takovým slušným politikem, který odolá kmotrům a kdovíkomu, klidně jej budu příště volit.

Navandru_007_ego

Jan Zilzer z Chudobince - Praha-Řeporyje

Lukášovi Hofmanovi Sobota, 12.Ledna 2013, 14:03:24

(Ve spěchu ... "bez záruky":)

1) Šance JD stát se letos presidentem není velká.
2) I kdyby byl přece zvolen, jeho politická kariéra tím nekončí.

"Využít" lze leckoho k lecčemu, ale domnívám se (nerad bych se mýlil), že z Jiřího Dienstbiera se nestane poslušný stranický funkcionář; alespoň zatím tomu nic nenasvědčuje. Sice mu mnozí rádi vytýkají, že je stranickým kandidátem - což ve formální rovině lze stěží popřít - ale i zde je přání (novinářů, intelektuálů, atd.) otcem myšlenky. Slouží tá zároveň k posilování klišé o "nečisté" stranické politice, a té "opravdové", "nepolitické", občanské společnosti....

Lukáš Hofman - Praha

Pane Zilzere, Sobota, 12.Ledna 2013, 14:23:18

já Jiřímu Dienstbieru nepodsouvám, že se stane loutkou Bohuslava Sobotky nebo jiných funkcionářů ČSSD; ostatně, ač není mým favoritem, nemohu mu upřít, že jeho intelektuální kapacita a schopnosti významně převyšují kapacitu současných špiček ČSSD. Navíc si dokážu představit, že se usadíte na Hradě a dolehne na Vás ta tradice, nestranickost TGM, Beneše, Havla a ostatně i Klause (vždyť Topol i Nečas dostávali od něho slušně za uši)

Spíš si myslím, že pokud si přejete změnu politiky, Jiří Dienstbier Vás v pozici prezidenta zklame, podobně jako Obama v USA. U Dienstbiera je to o to horší, že nemá skutečné pravomoci k tomu, aby mohl efektivně bojovat proti tomu, co lidem nejvíce vadí...Navíc takto mladý člověk, chce-li skutečně prosadit změnu, musí nutně usilovat o moc.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Lukáši Hofmanovi Sobota, 12.Ledna 2013, 17:30:5

Výsledek Jiřího Dienstbiera je slušný, považuji ho stále za lepšího a perspektivnějšího kandidáta než MZ a KS. Samozřejmě o hodnoty, o které usiloval, může nyní usilovat dále v senátu a ve vedení sociální demokracie a myslím, že má našim občanům na rozdíl od MZ a KS co nabídnout.

Gratuluji Vašemu kandidátovi, pravděpodobně mu dám hlas v druhém kole, protože ho považuji za slušnějšího, tolerantnějšího a rozumnějšího než MZ, který je příliš samolibý, i když od něj nic jiného než větší podporu evropské federaci nečekám. Bude asi lepší než Václav Klaus...

Lukáš Hofman - Praha

Panu Šimsovi, Sobota, 12.Ledna 2013, 19:19:0

ano, výsledek pana Dienstbiera je slušný a rozhodně důstojný a já mu k němu taktéž gratuluji. Třeba se vrátí, dostane do vedení sociální demokracie a dost možná i tato porážka pro něj může znamenat i delší, bohatší a prospěšnější politickou kariéru, než aby v 48 (53) letech skončil jako vysloužilý prezident republiky...

Luděk Ševčík - OSVČ

Sobota, 12.Ledna 2013, 20:45:37

Do voleb se ale JD nešel ukázat, kandidoval na presidenta a prohrál. Jeho prohra je v každém případě prohrou ČSSD a levice. Teď by mělo přijít na řadu vyvození osobní zodpovědnosti vrchopných politiků a funkcionářů ČSSD. Bez toho budou další volby zase debaklem.

Navandru_007_ego

Jan Zilzer z Chudobince - Praha-Řeporyje

Martinu Šimsovi - "slušnější než..." Neděle, 13.Ledna 2013, 04:54:37

Pane Šimso,

člověk buďto je slušný, nebo slušný není

O tom, zda „Seine Durchlaucht Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg, Herzog von Krumau, gefürsteter Landgraf von Sulz und im Klettgau“ je slušný člověk, lze s úspěchem pochybovat.

Společensky korektní chování není nutně dokladem slušnosti. Navíc ani tu korektnost nelze Schwarzenbergovi přiznat.


-- -- --


Jestliže, jak píše dnešní Der Standard, „versprach, bei einem Wahlsieg in der Stichwahl sein Bestes zu tun, damit Tschechien "wieder zu einem geordneten Land im Herzen Europas" werde. "Damit das Motto auf der Präsidenten-Flagge 'Pravda vitezi' (auf Deutsch 'die Wahrheit siegt') den Tatsachen entspricht."…“, je to tak trochu výsměch morálce a tedy i slušnosti.

Člověk, který pravdu bere na lehkou váhu tak jako on, by měl být ve svých výrocích obezřetnější. Jeho vtipný výrok v Moravcově besedě s 9 kandidáty, že nad sebou nebude mít „žádného šéfa“ také nelze brát vážně. Skromně zapomněl zmínit svého řídícího důstojníka.

Jsem z duše rád, že tento člověk není občanem Rakouské republiky. A i kdyby je měl, nikdy by se nemohlo stát, že se první dámou stane Therese rozená hraběnka z Hardeggu.

Kurier popisuje oslavy v divadle Archa, při níž Schwarzenberg zpíval českou hymnu, byť trefil jen málokterý tón. Nejenže jeho výslovnost češtiny, němčiny či angličtiny je tak huhňavá, že by potřeboval synchronní tlumočení, ale tento nedostudovaný adjunkt nemá ani hudební sluch.

Nepochybně ale existují věci, v nichž je dobrý. Bohužel to nejsou zpravidla ty, které by prospívaly této zemi.

Navandru_007_ego

Jan Zilzer z Chudobince - Praha-Řeporyje

Lukášovi Hofmanovi Neděle, 13.Ledna 2013, 05:01:23

Obama mne nezklamal. Je to špatný president (na rozdíl např. od Reagana nebo Clintona). Vládnoucí kruhy si ho zvolily a vyhovuje jim. Prakticky ve všem.

Jiří Dienstbier musí usilovat o moc, v tom máte plnou pravdu. Věřím, že o ni usilovat bude a že řady jeho příznivců (nejen v ČSSD, ale především mezi občany-voliči a zejména ve strukturách občanské společnosti) se budou rozrůstat.

Vladimír Franz je, spolu s Táňou Fischerovou příslibem. Jeho slova o nástupu občanské společnosti jsou možná příliš optimistická, ale oceňuji, že je řekl.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.