Assange potvrdil kandidaturu do Senátu, prý bude mít i stranu

Petr Jedlička

Faktický šéfredaktor WikiLeaks zakládá v Austrálii nové politické uskupení s de facto pirátským programem. Osobně chce s jeho pomocí kandidovat do Senátu, strana má ale jít i do sněmovních voleb.

Nejen osobně kandidovat do australského Senátu, ale i vybudovat vlastní stranu chce Julian Assange - spoluzkladatel a faktický šéfredaktor WikiLeaks, který už šestý měsíc požívá azyl na ekvádorské ambasádě v Londýně. Upozorňují na to australské agentury. Zpráva o senátní kandidatuře se objevila už letos na jaře. Informace o založení strany je novinkou. Assange na každý pád obojí potvrdil ve středečním rozhovoru, který poskytl reportérům z mediálního konglomerátu Fairfax Madia.

„Ano, je to tak,“ citují Assange agentury.

O křeslo senátora se Assange chce ucházet ve Viktorii. nebo Novém Jižním Walesu. Podle listu The Guardian pochází sice z Queenslandu, ve zmíněných státech má ale větší šanci uspět.

Stranu zakládá dle Assangových slov v jeho zastoupení jeho biologický otec John Shipton. Uskupení má prý již hotové stanovy, které teď kontrolují právníci. Zaregistrováno by mělo být na počátku roku.

Při kandidatuře chce Assange vycházet z hodnot, na jejichž základě fungují WikiLeaks: většího zprůhlednění politiky, svobody internetu, ochrany svobod a obrany soukromí jednotlivce. Strana má přitom nabízet kandidátku i do Dolní sněmovny, a to sestavenou „z mnoha úctyhodných osobností, kterých si australská veřejnost váží“.

Další podrobnosti o svých stranicikých i osobně politických cílech chce Assange oznámit v lednu.

Může uspět?

Do 76členného australského Senátu může dle agentur kandidovat každý občan, jehož soud neusvědčil z vážného porušení australských zákonů. Vážnost porušení je přitom definována výší vyměřeného trestu, jež nesmí překročit dvanáct měsíců.

Assange čelí v současnosti podezření, že se dopustil několika sexuálních deliktů ve Švédsku. Dosud však nebyl ani obviněn. Australské zákony navíc hodnotí příslušná provinění mírněji. Zúčastnit voleb se nejspíše moci bude.

Jinou otázkou ovšem dle pozorovatelů je, zda může zvítězit a zda by mohl případnou funkci vykonávat. Uspět by podle současných průzkumů mohl. V australském Senátu sice dominují dvě tradiční strany — liberálové a labouristé — a na ně navěšené minisubjekty; v posledních volbách se ale dařilo i zeleným. Úspěch relativně malé strany přitom dle znalců prolomil psychologický blok. V budoucnu by tak mohl pomoci podobným uskupením, jaké chce vytvořit Assange.

S výkonem eventuálně získané funkce je to však složitější. Assange odchodem na ekvádorskou ambasádu porušil podmínky kauce. Kdyby tak nyní její prostory opustil, bude okamžitě zadržen a vydán do Švédska.

Podle Assangova mínění poleví zájem o jeho osobu ve chvíli, kdy ho přestanou vyšetřovat Spojené státy, to však prý může trvat i „řadu let“. Proto chce kandidovat spolu s jakýmsi „náhradníkem“, který ho případně v senátní funkci zastoupí.

K zaregistrování nové strany je jinak v Austrálii třeba 500 podpisů od registrovaných voličů. Ty by Assange neměl mít problém sehnat, byť třeba od příznivců na sociálních sítích.

Datum voleb do obou komor australského parlamentu nebylo dosud stanoveno. Limitním termínem je 30. listopadu 2013, ale většina pozorovatelů předpokládá, že budou vyhlášeny na květen, nebo červen.

Assangův případ

Julian Assange se stal světoznámou postavou na jaře 2010, kdy se rozhodl prostřednictvím WikiLeaks zveřejnit ohromné množství uniklých tajných dokumentů, mimojiné i 250 tisíc depeší z amerických ambasád.

Na podzim 2010 požádala švédská prokuratura o jeho zadržení a vydání v souvislosti s podezřením, že se v průběhu léta dopustil znásilnění a několika dalších deliktů. Příslušné přečiny jsou ale ve Švédsku definovány přísněji než v ostatních zemích. V Assangově případě šlo o předem nedomluvenou soulož se ženou v polospánku, sexuální neléhání a neochotu použít kondom.

Sám Assange se považuje za nevinného a celé obvinění vnímá jako politicky motivované. Vydání do Švédska má být dle jeho mínění pouze zástěrkou pro následnou extradici do USA.

V prosinci 2010 se nicméně Assange přihlásil na londýnské policejní služebně, údajně na radu právníků. Pobyl pár týdnů ve vazbě, a pak byl propuštěn na přísně podmíněnou kauci. Během následujícího roku a půl se snažil bojovat proti svému vydání právně. Když pak neuspěl i u poslední britské instance, vydal se na zmíněné velvyslanectví, kde podal 19. července žádost o politický azyl. Orgány Ekvádorské republiky mu jej poskytly v polovině srpna.

Další informace:

SMH.au Assange looks to contest Senate election

CNN News WikiLeaks: Founder Julian Assange to run for Australian Senate

The Guardian Julian Assange plans to run for Senate seat in Australia

SMH.au Popularity of an Assange run for Senate could cost Greens