Případ Assange: i Západ s politickou motivací porušuje lidská práva

Západní demokracie svým počínáním v případu zakladatele Wikileaks přicházejí o poslední zbytky morálního oprávnění stavět se do role světového arbitra v otázkách lidských práv.

Jakub_cb

Jakub Patočka

17.08.2012 14:26

Diplomatická mela, která se strhla po té, co Ekvádor udělil politický azyl Julianu Assangeovi vypovídá o rozpoložení a vývoji světa mnohem více, než se na první pohled jeví.

Celá řada liberálních institucí počin Ekvádoru odmítá. Britský Guardian například v dnešním úvodníku vyjadřujícím stanovisko redakce napsal, že Assange není politický uprchlík dle mezinárodního práva a že Ekvádor de facto zneužil tohoto nástroje k ochraně australského aktivisty a novináře před vyšetřováním kriminálních deliktů, z jejichž spáchání je ve Švédsku podezřelý.

Jakkoli The Guardian odsuzuje i počínání Británie, která Ekvádoru adresovala bezprecedentní výhružku, že by si mohla pro Assange přijít do prostor ambasády, činí tak s poukazem na to, že by se tím zakládal precedens ohrožující britské diplomaty v jiných zemích, nikoli s poukazem na to, že sám takový nápad je v příkrém rozporu s mezinárodním právem. Kromě situace, kdy guatemalská junta vypálila v 80. letech španělské velvyslanectví, v níž se ukrývali její političtí odpůrci, snad není znám takovýto případ politicky motivovaného porušení imunity ambasád.

Guardian ve shodě s oficiálním stanoviskem západních vlád rovněž nepřipouští, že by Velká Británie měla být nyní povinna umožnit Assangeovi volně vycestovat do Ekvádoru, jakkoli přesně tuto povinnost dle řady právních názorů nyní má.

Základní argumenty liberálních odpůrců udělení politického azylu Assangeovi jsou tyto:

  1. Assange není Švédskem požadován kvůli své politické činnosti, nýbrž kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního zneužívání.
  2. Představa, že by Švédsko vydalo Assange do USA je absurdní. Švédsko není loutka v amerických rukou, a pokud by Spojené státy chtěly, bylo by pro ně snazší dosáhnout Assangeova vydání z Velké Británie.
  3. Ekvádor má sám potíže s dodržováním lidských práv, zejména s ochranou svobody projevu a jeho sebestředný a sklony k autoritářství projevující prezident Correa učinil ve svém velikášství gesto, aby podráždil Spojené státy.
Všechny argumenty působí přesvědčivě, pokud na ně pohlížíme z perspektivy liberálních demokracií, za něž se Británie, Švédsko a doposud ve značné míře i Spojené státy pokládají. Potíž spočívá v tom, že právě v případu Wikileaks se uskutečnilo z hlediska zásad liberální demokracie už tolik nestandardních procedur, že obavy Juliana Assangeho a jeho obhájců z dalších mimořádných ústrků nelze pokládat za bezdůvodné.

Švédská obvinění ze sexuálních deliktů jsou jednoznačně nejošemetnější otázkou v celém případu. Pokud se ovšem zabýváme dostupnými podrobnostmi, obě obvinění působí přinejmenším podivně. Anna Ardinová i Sofia Wilénová, obě Švédky, na nichž se měl Assange údajně provinit, s ním opakovaně měly konsensuální pohlavní styk. A obě s ním setrvaly v přátelském kontaktu i po té, co se na nich měl údajných kriminálních deliktů dopustit.

Na policii se vypravily původně pouze zjistit, zda mohou přinutit Assange, aby se podrobil testům, zda není HIV pozitivní, ne proto, že by jej chtěly obvinit ze sexuálního deliktu. Až švédská policie sama případ klasifikovala tímto způsobem. Případ byl ovšem vzápětí odložen a Assange s vědomím švédských úřadů zemi opustil. Teprve dodatečně případ otevřel nový vyšetřovatel a vydal na Assange mezinárodní zatykač, přestože Australan byl dříve ochotný při vyšetřování svých údajných deliktů spolupracovat.

Je to právě tento postup švédských úřadů, který vzbuzuje Assangeovo podezření a je to tato povaha údajných deliktů, která vedla ekvádorského ministra zahraničních věcí k tomu, aby obvinění označil za směšná. Assange ani jednu z údajných poškozených k pohlavnímu styku nenutil. Sofia Wilénová tvrdí, že s ní měl nechráněný pohlavní styk, přestože dříve projevila vůli, aby použil kondom. Anna Ardinová tvrdí, že Assange možná kondom záměrně protrhl.

Pokud by se obě události odehrály právě takto, lze říci, že to od Assange nebylo pěkné, ale splňuje to definici znásilnění či sexuálního obtěžování? Opravdu chceme, aby se v evropském právu takovéto události intimního života kvalifikovaly jako trestný čin? Je pochopitelné, proč z perspektivy Švédska, tedy země, ve které je politický vliv feministické argumentace snad vůbec nejsilnější na světě, se to tak jevit může, zatímco z perspektivy Latinské Ameriky se obvinění jeví jako z podstaty nesmyslná a zástupná.

Proč zástupná? Je možné, že by Švédsko skutečně Assange nakonec vydalo do USA? A proč Spojené státy nepožádaly o Assangeovo vydání, dokud byl v Británii, s níž by možná byla dohoda snazší?

Spojené státy nemají důvod spěchat. Sama obvinění ze sexuálních deliktů mají na Assangeovu pověst zásadní nepříznivý vliv. Poškozují jej jako morální a politickou autoritu, kterou se v očích podstatné části světové veřejnosti svými akcemi stal. Ocitne-li se Assange před vyšetřovateli a dokonce možná i před soudem ve Švédsku, které se těší reputaci liberální a svobodomyslné země, jeho autorita i vliv tím dál zásadně utrpí.

Nemůže být sporu o tom, že Spojené státy touží vliv Assange zlomit, a to i krajně pochybnými metodami. Ať už by byl výsledek případného švédského vyšetřování jakýkoli, Spojené státy mohou žádost o vydání Assange předložit později v situaci, kdy k tomu bude klima mnohem příznivější, nežli je nyní.

Assangeovy Wikileaks dokázaly otřást establishmentem Spojených států způsobem, jakým se to žádné mediální nebo občanské organizaci nepodařilo přinejmenším od případu Watergate. Wikileaks zveřejnily veškerou interní dokumentaci ilegální války v Iráku, krajně problematického působení NATO v Afghánistánu a nakonec i interní komunikaci amerických diplomatů. Zřejmě nejvíc prestiží Spojených států otřáslo zveřejnění strašlivého videa, které zobrazuje, jak američtí vojáci v Iráku z vrtulníku bezdůvodně postříleli skupinku civilistů.

Způsob, jakým Spojené státy začaly proti Wikileaks postupovat radikálně porušuje pravidla liberální demokracie. Assangeův informátor Bradley Manning je už přes dva roky vězněn bez soudu, původně v podmínkách, které OSN označilo za kruté a nelidské. Spojené státy neváhaly sáhnout k bezprecedentní bankovní blokádě, takže světové bankovní instituce zablokovaly převody na konta Wikileaks.

Za hranice jakéhokoli myslitelného diplomatického jednání v liberální demokracii jdou i poslední výhružky britské vlády vůči Ekvádoru, jak půvabně ilustruje karikatura kreslíře Guardianu Steva Bella. A Švédsku se připomíná selhání, kdy v roce 2001 vyhovělo žádosti CIA a vydalo žadatele o politický azyl Mohammeda al-Zarího a Ahmeda Agizu k mučení do Egypta.

Právní zástupce Juliana Assange ve Spojených státech Michael Ratner navíc upozorňuje, že americké úřady nepřestaly shromažďovat podklady pro obvinění jeho klienta ze spiknutí za účelem špionáže. Julian Assange i Ekvádor tedy mají reálné důvody domnívat se, že západní liberální demokracie nebudou ve snaze zbavit jeho organizaci vlivu dodržovat své vlastní standardy.

A konečně fakt, že Ekvádor sám vždy příkladně nedodržuje lidská práva svých občanů, nemůže být důvodem k tomu, aby nemohl chránit politickým azylem lidská práva někoho, kdo je ohrožován politicky motivovanou perzekucí v západních zemích. Bylo by to jako upírat Spojeným státům v šedesátých letech právo poskytovat východoevropským uprchlíkům azyl s poukazem na otřesné porušování lidských práv amerických černochů.

Ano, je v tom rozdíl. Dnešní Ekvádor neporušuje z politických důvodů ničí lidská práva v rozsahu, v němž je Spojené státy za tichého mlčení, ba součinnosti velké části západních zemí porušovaly v minulosti a porušují také dnes.

Západní demokracie tak ztrácejí v případu Wikileaks další ze zbytků svého oprávnění stavět se do role světového arbitra v otázce politicky motivovaného porušování lidských práv. A pozvolna ztrácejí také sílu si tuto úlohu násilím usurpovat. Julian Assange a Ekvádor to svým počínáním dokazují a také toho využívají.

A co si myslíte vy? Diskuse (17 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Daniel Veselý - Překladatel

Doplneni Pátek, 17.Srpna 2012, 16:05:16

Nesrovnaval bych pociny WL s Watergate. To nesedi, ale spise v publikaci Pentagon Papers, kvuli kterym sel D. Ellsberg malem do basy, kde by zcernal.

Pozadal bych te Petre o link tykajici se tveho tvrzeni o podminkach vezneni B. Manninga. Nemyslim, ze je to tak slavne, jak pises. Bez mimoradneho odporu verejnosti by Manning jiste setrval v podminkach, ktere jeho pravnik oznacil za muceni, nadale.

Autor textu nezminuje "valku" mezi WL a Guardianem ohledne spatne publikacni prace tykajici se odtajnenych materialu - proto ty negativni reakce.

Jinak je dulezite zminit, ze reakce Ekvadoru je vysledkem emancipace a integrace zemi v LA, ktere se nemini dal vlacet "kolonialnimi" mocnostmi. Tyto zeme muzou v rade otazek v mezinarodni arene hrat dulezitou a progresivni roli.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Pátek, 17.Srpna 2012, 16:30:10

Samo, že to bylo díky protestům. Upozorňoval jsem jen na to, že se to změnilo už před rokem a půl.

http://www.denikreferendum.cz/clanek/10173-bradley-manning-byl-diky-protestum-prevezen-do-jine-veznice

Marek Německý - Brno

Pátek, 17.Srpna 2012, 18:32:45

S článkem a jeho celkovým vyzněním nesouhlasí. Případy Assange a Manninga nesleduji, takže k právním otázkám se necítím kompetentní vyjadřovat.
V každém případě je to doklad rostoucího napětí mezi emancipující se Latinskou Amerikou a Velkou Británií.
Pohrůžky vpádu na ambasádu považuji spíše za takový komunikační pokusný balónek, někde jsem slyšel, že se od nich britský ministr zahraničí distancoval, navíc ambasáda by se mohla bránit u britského soudu.

Připomínám další skandální případ porušení diplomatické imunity a tím je obsazení ambasády USA v Teheránu a následné věznění diplomatů jako rukojmích.

Daniel Veselý - Překladatel

K rukojmim v Iranu Sobota, 18.Srpna 2012, 13:14:14

Co byl vetsi skandal? Zniceni demokracie v Iranu v roce 1953 v rezii US, dosazeni saha a vytvoreni tajne police Savak, jejiz mucici manual slouzil ostatnim tyraniim coby vzor ci posileni Chomejniho pozice na domaci pude v kontrastu se sekularnim sahovym rezimem? Je treba vnimat kauzu rukojmich v Iranu (jako ostatni kauzy) v kontextu.

Marek Německý - Brno

Mosadekův puč Sobota, 18.Srpna 2012, 21:01:51

Podávám si grant na Írán. Takhle to nebylo...
Mosadek byl radikálně levicový vůdce, který vládl za podpory komunistické ulice, ačkoli sám byl politikem Národní fronty. Používal metody, které jsou z hlediska liberálně demokratické teorie velmi problematické a byly v rozporu s tehdy platnou ústavou tuším z roku 1906.
V roce 1952 si za podpory komunistické ulice vynutil zmocňovací zákon a mimořádné pravomoci.
Byl demokraticky zvolen jako poslanec, ale většinu času neměla jeho strana většinu v parlamentu a vládl pomocí strany Tude (komunisté), kteří vytvářeli tlak na íránské ulici.
Když potřeboval zatknout nějakého senátora, tak jednoduše rozpustil Senát, aby senátora nechránila imunita.
V roce 1953 vydal šáh po konzultaci s USA farman (dekret), kterým odvolal Mosadeka z pozice premiéra a jmenoval nového premiéra tuším generála Zahediho. Podle íránské ústavy tak šáh měl právo učinit, ústavní zvyklostí byla ale konzultace s parlamentem. To nešlo učinit, neboť Mosadek parlament rozpustil a volby stopl v momentě, kdy začali být voleni konzervativní kandidáti.
Mosadek označil své odvolání za puč, šáhova generála, který mu předával dekret dal zatknout. Legálně jmenovaný premiér se musel skrývat. Šáh v panice utekl do Iráku a posléze do Itálie. Do ulic vyšli komunisté, kteří provolávali konec monarchie. Mosadek poslal armádu, ale ta začala provolávat slávu šáhovi. Toho využila již zoufalá CIA, která v rámci operace TPAJAX přivedla v kritický okamžik do ulic prošáhovské demonstranty. Légálně zvolený premiér vystoupil z úkrytu a s pomocí armády zatkl Mosadeka a jeho spolupracovníky.

Z hlediska kritiky neokolonialismu je sice jakékoli vměšování do cizích záležitostí problematické, ale v tomto případě CIA intervenovala ve prospěch íránské konstituce a prozápadní orientace Íránu.

Mosadekova politická linie neměla perspektivu. Problém eroze íránského konstitučního systému nespočíval v potlačení Mosadeka, ale v psychologii šáha, který po potlačení Mosadeka přestával demokraticky zvoleným premiérům postupně důvěřovat a stále více zasahoval do íránského stranického a parlemantního systému a přebíral exekutivní pravomoci. Nespokojenost s ekonomickou situací se tak později přelila na samotného šáha, kterému to obyvatelstvo kladlo za vinu.
Šáh z roku 1953 ale není šáhem z roku 1977, V roce 1953 měl podporu významné části národa a na jeho straně stála revoluční ústava z roku 1906.

Marek Německý - Brno

Pěkná "demokracie" Sobota, 18.Srpna 2012, 21:15:49

My dva si nerozumíme, co myslíme pod pojmem demokracie. Je demokracií jakobínský režim čerpající svou legitimitu nikoli z ústavy ale z mystické vlády obecné vůle, prakticky reprezentované komunistickou ulicí?

Pokud jde o SAVAK, je situace pro mne nejasnější. Jak islamistická, tak komunistická opozice vůči šáhovi používala teroristické metody. Šáh se po svém pádu vyjádřil, že o mučení se dozvídal od západních humanitárních organizací. MUčení bylo zřejmě součástí bezpečnostní kultury místních složek, o kterém se ve společnosti příliš nemluvilo, něco jako pedofilní zneužívání v katolické církvi, takže je pro mne těžké odhadnout jeho rozsah.
Můžeme pouze vycházet z odhadů počtu obětí událostí z roku 1977, který byl výrazně nižší než uváděla islamistická propaganda. To samozřejmě mučení neospravedlňuje.
Jinak uvedené nepravosti se týkaly jedné sekce SAVAKU. Jiné sekce měly velmi profesionální charakter a dokázaly například předpovědět sovětskou invazi do Afghanistánu lépe než západní zpravodajské služby. Rozvědná činnost SAVAKu byla vysoce hodnocena.

Tomáš Tožička - Duchcov

Granty na nesmysly o Mosadekovi? Neděle, 19.Srpna 2012, 18:15:18

Pane Německý, já vím, že v Čechách se dělají výzkumy na kdejaký nesmysl převracející známá fakta naruby, ale že to co píšete o Mosadekovi je fakt do nebe volající ptíkovina ;-) Mosadek nebyl žádný levicový vůdce, ale člen iránské elity. Byl zvolen premiérem a málem se mu podařilo sesadit šáha, ale HLAVNĚ, chtěl znárodnit ropný průmysl, protože chtěl využít jeho peníze pro budování Iránu a ne na financování britských a amerických olejářů. No a proto ho sesadili.

To se můžete dočíst i na Britannice, což fakt není žádná oslavná epopej na vůdce národních hnutí z rozvojových zemí. No ale třeba napíšete něco tak objevného jako Člověk v tísni, který tvrdí, že v Chile zavedl demokracii Pinochet!

Člověk by řekl, že je to nechutné, ale jak praví klasik - když platíte hypotéku... :-))

Daniel Veselý - Překladatel

SAVAK používal metody, při kterých by se českoslovenští stbáci v 50.letech červenali Pondělí, 20.Srpna 2012, 09:31:44

The FAS list of SAVAK torture methods included "electric shock, whipping, beating, inserting broken glass and pouring boiling water into the rectum, tying weights to the testicles, and the extraction of teeth and nails." [26] According to a former CIA analyst on Iran,[27][28] Jesse J. Leaf, SAVAK was trained in torture techniques by the CIA. http://en.wikipedia.org/wiki/SAVAK ---Jinak samozřejmě souhlas s panem Tožičkou. Je šokující, že je možné takhle tento brutální režim relativitovat

Marek Německý - Brno

Pondělí, 20.Srpna 2012, 17:30:40

Polemizoval jsem s tezí o zániku demokracie v Íránu díky puči CIA v roce 1953. Informace čerpám z knihy
Golama Reza Afkhami The Life and Times of the Shah.

Posuzovat charakter režimu podle aktivit jedné sekce tajné služby mi přijde poněkud problematické. Neberete v úvahu šáhovu Bílou revoluci, prosazování práv žen, industrializaci země apod.
Infromacemi z různých internetových encyklopediíí neargumentuji, neb se nejedná o původní vědecká díla.


Marek Německý - Brno

ad Tomáš Tožička Pondělí, 20.Srpna 2012, 18:14:15

Vážený pane Tožička,
nejsem odborník na všechno. Zabývám se aplikací sociologických teorií revolucí na moderní Írán. Kauzu s ropou jsem nezmínil, neb jsem polemizoval s tezí, že Mosadekova vláda byla demokratická. Afkhami ve své knize věnuje vyjednávání o ropě celé kapitoly, popisuje vyjednávací pozice jednotlivých stran a jejich důvody.
Navíc kauza s ropou nebyla hlavním motivem americké "intervence". Byl rok 1953 vrchol studené války, Írán byl nárazníkovým státem na hranici sovětské sféry vlivu s výraznou podporou strany TUDE (komunisté). SAVAK byl založen až v roce 1957.

A jedna historka, jak si pan Mosadek představoval demokracii. Když rozpustil parlament, chtěl si nechat vyslovit vládě důvěru referendem. To ale organizoval tak, že hlasovací lístky ano a hlasovací lískty ne se házely do odlišných uren, takže byla porušena tajnost volby. Urny s NE byly někde dokonce umístěny v jiných místnostech či budovách. Kolem místností s urnami pro hlasy NE stáli Mosadekovi příznivci nebo spíše spřátelené gangy. Není divu, že Mosadek byl v referendu potvrzen fascinujícím volebním výsledkem 93%. Proti Mosadekovi se postavili do opozice i lidé z jeho vlastní politické strany.

Jiná věc je ale Mosadek jako mýtus boje proti imperialismu. Dodnes je u řady íránských autorů velmi populární, je symbolem íránského nacionalismu a boje proti imperialismu, a řada autorů antiorientalistické orientace (v duchu Edwarda Saida) se k němu hlásí. Otázkou ale je, jestli jeho glorifikace obstojí v souladu s empirickými fakty.

Na druhé straně

Marek Německý - Brno

ad T. T. 2 Pondělí, 20.Srpna 2012, 18:26:1

Na druhé straně je glorifikace Mosadeka odrazem bolestných zkušeností íránců s vměšováním velmocí do jejich vnitřních zejména ekonomických záležitostí, zahraniční kapitulace, skutečnosti, že Írán byl objektem Great Game o Indii mezi Velkou Británií a Ruskem, okupace za druhé světové války apod.
Mosadek byl pro jedny obhájce národní důstojnosti pro druhé fanatik jehož jednání hraničilo s duševní poruchou.
V každém případě jeho politika byla neúspěšná, dovedla zemi na hranu nebezpečného sociálního i politického konfliktu a porušovala pravidla tehdy platné íránské ústavy.

Glorifikaci Mosadeka chápu u sekulárních íránských nacionalistů, kteří k tomu mají patrně své vlastní důvody, ale u příslušníků "západní antiimperiální levice" ji považuji za projev absence schopnosti vnímat politickou realitu.

a propos
Hypotéku neplatím....

Jan Konvalinka - biochemik

Pane Německý, s fakty tady neobtěžujte Úterý, 21.Srpna 2012, 02:31:9

Tady je všem jasné, že Amerika, Británie a Izrael je špatně, všechno proti nim dobře, fakta nám do toho netahejte. A už vůbec tady nemávejte nějakými vědeckými výzkumy, "převracejícími známá fakta naruby", jak pěkně napsal pan Tožička. To bychom si nerozuměli. Ještě nám začnete tvrdit, že Země je kulatá a motá se kolem Slunce, ačkoli se denně může každý z nás přesvědčit o opaku!
P.S. Zlomte vaz s tím grantem. Kde to podáváte?

Luděk Ševčík - OSVČ

Úterý, 21.Srpna 2012, 07:32:43

Pane Německý, sice se zde popíráte internetové encyklopedie jako nevědecký brak, ale sám se stavíte do role arbitra po přečtení JEDNÉ publikace o Iránu, notabene od člověka, který k Iránu rozhodně nebyl nestranný. Nastiňujete nám tedy pohled na politiku z jedné strany, což má opravdu velkou hodnotu, protože to je z té pravé strany, tak nepochybuji, že grant dostanete. A to i přes to, že textu se sám popíráte a snažitě se bagatelizovat CIA jako sbor pomocných kuchařek / Mosadek poslal armádu, ale ta začala provolávat slávu šáhovi. Toho využila již zoufalá CIA, která v rámci operace TPAJAX (správě má být AJAX) přivedla v kritický okamžik do ulic prošáhovské demonstranty/.Nicméně, i přes kvantum textu, se mi více věrohodná zdá taková Wikipedie, kterou nevydává žádné stranické seskupení a už rozhodně není levicová, takže proč by překrucovala dějiny v její prospěch, nemluvě o tom, že je tak na očích, že by jí to neprošlo. Panu Konvalinkovi jste sice udělal radost, mě by udělalo ale radost, kdyby se u nás granty dávaly lidem, kteří se snaží po prostudovat velké kvantum informací ze VŠECH stran, aby je pak nestranně publikovali.

Jana Maříková - České Budějovice

Vážení diskutéři i blogeři, Úterý, 21.Srpna 2012, 12:32:17

možná tato moje připomínka není reakcí na Assangeho kauzu, ale to situace a historie Ïránu není také. Já si také myslím, že na Assangeho je pořádána štvanice jak na Divokém Západě a ač žena, znásilnění obou Švédek mi přijde poněkud komické, i když znásilnění - tedy to skutečné - považuji za velmi těžký zločin. Chtěla jsem ale říci něco jiného. PANE PATOČKO,souhlasím s vaším článkem, ale postrádám na Deníku jiný článek - o včerejším rozhodnutí soudu v případě Rath. Přitom mezi přispěvateli je dostatek právníků, kteří by se jistě k té kauci,daleko větší než měli zloději miliard, např. pan Pitr, mohli vyjádřit. Asi je toto téma nežádoucí. Kladu si otázku, a po přečtení mnoha serverů a reakcí čtenářů nejen já, proč se nikdo ze soc. dem. Ratha nezastane? Nestane-li se tak, je na místě věřit, že jsou tomu rádi, že jejich bývalý stranický přítel je ve vazbě. Kdo pak tuto stranu s hesly proti korupci ale s penězi od hejtmanů bude volit? Kdo bude volit jejího oficiálního kandidáta na prezidenta, který se nevyjádří k evidentnímu justičnímu, zatím doufejme, že jen omylu? Bez ohledu na příslušnost, to jim nevadí,že se odsuzuje do samovazby člověk, proti kterému nejsou téměř žádné důkazy a čeká se, až se nějaké "dohledají"? Hodí se vám tato situace, pánové, jejichž mluvčím se zde pan Patočka často stává? Co Vy na to, pane Dienstbiere, pane Sobotko?

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pátek, 24.Srpna 2012, 15:41:56

Podle mého názoru my měli by pustit nejen Pussy Riot, ale i Assange, Manninga a samozřejmě Davida Ratha,ať už je či není vinen. Věřím, že už žádný úplatek nevezme.

Marek Německý - Brno

Pátek, 24.Srpna 2012, 20:23:18

Operace se jmenovala TPAJAX
Přesněji TP-AJAX
Tude Party AJAX

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Luďkovi Ševčíkovi - věda v dnešní době Sobota, 25.Srpna 2012, 17:16:21

No Vy jste vážně dobrej! Nakonec byste snad ještě od chudáčka analytika pana Německého, PhD chtěl, aby se učil Farsí a chodil se ptát mučených obětí, jejichž počet byl koneckonců „výrazně nižší“,zda také považovaly mučení za „součást bezpečnostní kultury místních složek“?
Dostane grant a bude „aplikovat sociologické metody“ – a basta!

Souhlasím s Tomášem Tožičkou, že je to nechutné. Za sebe dodávám, že je to urážlivé ignorantství.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.