Daniel Landa a kulturní fašismus

Daniel Landa je představitelem českého kulturního fašismu; v Karlu Janečkovi a jeho Pozitivní evoluci našel klíčící prostředí fašismu politického.

Komu by v té naší malé, poněkud nevyvětrané české kotlince, chráněné hraničními pohořími nejen před cizími nepřáteli, ale i svěžími idejemi, nezazněl, ať už chce nebo nechce, v uších zpěv Daniela Landy a skupiny Orlík: „Bílej jezdec jede tmou, bílej meč má nad hlavou / jede cvalem s touhou svou, jede smutnou Evropou…“

Poslední myšlenkou Daniela Landy předtím, než letos oznámil odchod ze zábavního průmyslu, bylo volání po „králi“, který mu schází. 24. listopadu při předávání cen hudebního průmyslu Český slavík však Landa svého bílého jezdce našel: „Můj král králů je Karel. Je to Karel Janeček… Jestli mu budete vyhrožovat, já vám ublížím.“ Až dosud se dle svých slov, nevědomky si půjčujících marxistickou rétoriku, snažil „změnit svět“ svou tvorbou. Nyní víme, jak máme číst slova o jeho odchodu: Poté, co vyčerpal již tak limitované tvůrčí schopnosti, poté, co selhaly jeho groteskně kýčovité pokusy o založení řádů, se rozhodl podpořit projekt miliardářského mesiáše Karla Janečka.

Odhalil nám, že jeho tvorba, cíle a metody byly vždy politické, stejně jako symbol krysaře, vyvádějícího z města příčiny moru. Odhalil nám, že dosud se snažil své politické ideje prosazovat nepřímo, skrze tvorbu, a že nyní je bude prosazovat přímou politickou podporou svého krysaře. Odhalil nám, že jeho tvorba byla pouhým politickým nástrojem, pouhou propagandou a proto nebyla uměním, ale kýčem. Umění je vždy politické, ale přestává být uměním, přestává-li být autonomní a stává-li se pouhým nástrojem ať už zisku jako v neoliberálním kapitalismu, nebo politické propagandy jako v autoritářských režimech.

Z tohoto důvodu Landa nikdy nebyl umělec a jeho dílo nikdy nebylo uměním, ale pouhou politickou agitací. Přestože kýč je jako ideologie u mas populární proto, že jim nabízí falešný pocit nenáročnosti, Landa má pocit, že zřejmě selhal, vítězí-li ve volbách komunisté a nikoli strany vpravo od ODS, DSSS nevyjímaje.

Důvody, proč se Landa vzhlédl právě v Janečkovi, nalezneme v podstatě jeho projektu Pozitivní evoluce, kterou přesně analyzoval politolog Karel Kouba v článku Revoluce a la Pinochet, kde píše, že Janeček „navrhuje, aby poslanci byli voleni v 81 dvoumandátových obvodech. Jedinou zemí, která poslance takto volí, je Chile, kde tento systém zavedl generál Augusto Pinochet, aby uměle posílil volební zisky pravicových stran. Na jedné straně tím umožnil hladký přechod k demokracii, na straně druhé na dlouhou dobu zablokoval možnost politické změny. Z chilské zkušenosti pak vyplývá, že návrh Karla Janečka by neřešil současné problémy české demokracie, ale spíše je prohluboval.“ Protože česká společnost neřeší otázku přechodu k demokracii, smysl Janečkova projektu tkví zřejmě v posílení technokratických tendencí, které si Landa vykládá po svém: vláda tvrdé ruky. Nyní už víme o spojení Landy a jeho krysaře, o kterém bylo napsáno mnoho zajímavých článků. Podívejme se ale na Landu, a to na Landu jak ve smyslu jeho historické úlohy, tak na Landu jako kulturní symbol.

Landa – český Ian Stuart Donaldson?
Ian Stuart Donaldson (1953 – 1993) byl zakladatel britské původně punkové, později neonacistické britské kapely The Skrewdriver a mezinárodní neonacistické organizace Blood and Honour. Prostřednictvím kapely, hrající žánr Rock Against Communism (RAC) neboli white power, získával sympatie pro Britskou národní stranu a její neonacistickou ideologii v řadách tehdejších skinheads, pocházejících vesměs z řad dělnické mládeže, které se měly po vzoru SA stát jejími bojůvkami proti levici a menšinám. Důvodem, proč si vybrali právě skinheads, byla jejich inklinace k hegemonním hodnotám středních vrstev jako autoritářství, nacionální šovinismus, protestantská etika práce a mužská nadvláda. Tedy hodnoty, na kterých stojí i ideologie fašismu.

Tak jak se původně proletářská subkultura skinheads šířila po světě, britský vzor následovali neofašisté všech směrů i jinde, zejména v západním Německu, kde se NPD proměnila v 80. letech ze strany nostalgiků Třetí Říše v reálnou politickou sílu, lovící své členy a stoupence v řadách německých skinheads.

Herbert Marcuse v knize Psychoanalýza a politika ukazuje, že s nástupem postindustriální společnosti po druhé světové válce došlo k proměně politické kultury, kdy mluvčími Nové levice a hippies nebyli straničtí funkcionáři, ale intelektuálové a umělci. Protože však Nová levice i hippies byly záležitostí především středních a vyšších vrstev, došlo k odcizení od kulturně konvenčnější pracující třídy, jejíž některé vrstvy se radikalizovaly doprava. Se vznikem skinheads, stojících v opozici vůči středostavovským hippies, tak pro Novou pravici vzniklo prostředí vhodné pro boj proti levici jejími prostředky v duchu konzervativní revoluce. Tak se v éře pozdního kapitalismu mluvčím neonacistické ideologie nestal vůdce politické strany, jakým byl Adolf Hitler, ale lídr kapely Ian Stuart Donaldson. Tak, jak ve 30. letech dokázal zfanatizovat a vzrušit nejen davy, ale celý národ Adolf Hitler, tak to od 50. let dokázaly například rockové hvězdy. Donaldson to dokázal v řadách neonacistických skinheads.

Úlohu, jakou při propagaci a revitalizaci neonacismu sehrál v západní Evropě Donaldson, sehrál Daniel Landa v provinčních českých podmínkách jako zpěvák skupiny Orlík i jako sólista při revitalizaci krajní pravice a rasistické odnože skinheads, která brzy mj. i pod německým vlivem přešla k neonacismu. Ten stál za sérií rasových vražd i krystalizací hnutí v v politicky organizovanou DSSS. Kdyby se Radola Gajda či Emanuel Moravec narodili v roce 1968, byli by popoví zpěváci.

Landa jako kulturní symbol
Z psychoanalytického hlediska je popularita Daniela Landy a jeho tvorby za poslední dvě desetiletí ukazatelem tužeb a hodnot, které do něj jeho čeští fanoušci projektují. Daniel Landa ve své roli tyto touhy a hodnoty reflektuje. Tuto roli může hrát proto, že se s těmito hodnotami v podstatě ztotožňuje. Proto o něm můžeme hovořit jako o jednom z kulturních symbolů české společnosti.

Kulturní symbol Daniela Landa, který představuje určité hodnoty, je pak produktem české společnosti, jejíž konsensus je po roce 1968 založen na antikomunismu a anticigánském rasismu, jakkoli se Daniela Landa od své rasistické minulosti distancuje, a eufemicky hovoří jen o tzv. nepřizpůsobivých.

Není podstatné, zda se kapela Orlík ve svých textech, či její jednotliví členové osobně distancovali či distancují od německého či jiného fašismu nebo popírají rasismus. Vyjdeme-li z hodnotvého základu, který prezentuje kapela Orlík a Daniela Landa jak ve své tvorbě, tak ve svých postojích za poslední dvacetiletí, nacházíme opakovaně tyto hodnotové vzorce:

a) rigidní lpění na konvencích středních vrstev jako je úcta k autoritě, etnocentrismus, tradiční rodina atd;
b) podřízenost vůči autoritám;
c) agresivita;
d) antiintelektualismus;
e) pověrčivost a stereotypní myšlení;
f) kult síly a ideologie mužské nadvlády;
g) destruktivnost a cynismus;
h) xenofobie a autoprojekce.

Tyto hodnoty tvoří Adornovu F-škálu, škálu fašismu, pomocí které se měří míra autoritářské poruchy osobnosti. Od 50. let se teorie autoritářské osobnosti vyvíjela a byly vypracovány nové modifikace, odpovídající změněným sociálním podmínkám, jako Kohnova škála autoritářského rebela ze 70. let či Altemeyerova RWA-škála, tj. škála pravicového autoritářství z 80. let. I přes vývoj této teorie však zůstává Adornův koncept základem metody, kterou se sociologicky měří míra fašismu jak ve struktuře osobnosti jednotlivce, tak ve škále hodnot společnosti.

Na základě tohoto předpokladu můžeme tedy dojít k tvrzení, že hodnoty Daniela Landy a jeho tvorby jsou autoritářské, jeho tvorba sama pak konvenční. Vzhledem k tomu, že od počátku umělecké dráhy působí v rámci zábavního průmyslu, můžeme na základě kritiky zábavního průmyslu a kritiky jeho tvorby tvrdit, že jde o kulturní fašismus. Kulturní fašismus je výsek zábavního průmyslu, který je z estetického i hodnotového hlediska nejen konvenční, ale i zpátečnický. Je-li pak Daniel Landa jakožto kulturní symbol symbolem kulturního fašismu, rezonující s hodnotami značné části české společnosti, zejména kulturně hegemonních středních vrstev, můžeme říci, že kulturní symbol Daniel Landa je symptomem fašizace české společnosti, tj. posilování autoritářských, protidemokratických tendencí.

Král Žito 44 a Krysař Janeček
Daniel Landa se mýlí, tvrdí-li, že svou aktivitou nezasel sémě. Daniel Landa po dvacet let coby malý český Donaldson propagoval fašistické společenské i estetické hodnoty, které pomáhal legitimovat. Svou roli malého českého Donaldsona, reprezentujícího kulturní frontu Nové pravice, zdá se vyčerpal a kulturní fašista se rozhodl spojit s fašistou politickým, s Karlem Janečkem v projektu Pozitivní evoluce, jenž má pinochetovské poselství. Daniel Landa pod drsnou maskulinní maskou ovšem skrývá slabocha, který potřebuje silného Vůdce. Politický fašismus zároveň potřebuje kulturní fašismus, protože jsou-li lidé zbaveni svobody, například volebního práva, je jim třeba prodat laciné opium.

Nyní tak máme možnost vidět kulturní opium českého maloměšťáka, Daniela Landu, s politickým opiem, Karlem Janečkem, tam, kde mají být. Spolu. Zvítězí-li ale revoluce a nikoli Janeček s Landou, mohou zůstat stále spolu – přijdou si pro ně pánové v kožených kabátech a odvezou je na převýchovu do nějakého německého levicového squatu, kde už jim snad jejich autoritářské tendence vyženou z hlavy.

A co si myslíte vy? Diskuse (48 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Luděk Ševčík - OSVČ

Úterý, 27.Listopadu 2012, 12:55:44

Landova píseň je hymnou 601. skupiny speciálních vojenských sil. On sám je aktivní záloha. Jeho výhrůžky už proto není možno bagatelizovat. Třetí ve Slavíku neskončil kvůli svým hudebním kvalitám, ty jsou ve srovnání s jinými nevelké. Byl podpořen hlasy svých Kriegskamaraden. Divím se, že kromě podpory Janečkovi nevyjádřil podporu Franzovi.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Úterý, 27.Listopadu 2012, 13:53:54

Děkuji autorovi za pečlivý a přesvědčivý rozbor myšlenkového a pocitového pozadí nového tandemu Janeček - Landa. Jen bych měl malou pochybnost nad psychologizací extrémních postojů. Jde mi o to, aby eventuelně diagnostikovatelná individuální patologie nebránila v konstatování sociální patologie. Příkladem budiž Anders Breivik. Když jeho zdejší názoroví souputníci zjistili, do jakých logických důsledku může dospět jejich boj, vytáhli tezi duševní nemoci.

Petr Litschmann - M.Žižkov

skepse Úterý, 27.Listopadu 2012, 14:35:5

Mě ten článek zase přišel hloupý v tom smyslu, že odpovídá na agresi agresí a pouští se do spekulací. Nestudoval jsem kroky žádného z jmenovaných osob, ale působí to na mě místy jako manipulativní spekulace pro účel proti-agitace, jako by autorovi prokazatelná fakta nebyla dost.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Souhlas s panem Litschmannem Úterý, 27.Listopadu 2012, 22:15:24

Je vidět, že se autor pustil do psychologických a psychoanalytických výkladů, v tomto případě však na tenký led a do slepé uličky. Tyto výklady jsou zcela bezpředmětné, pokud vezmeme názor mnohých psychiatrů, kteří v projevu pana Landy jednoznačně spatřují známky inkoherentního (chorobně nesouvislého) myšlení typického pro duševní onemocnění. Nevypadá to ovšem, že by to bylo plněním přání jeho souputníků, jako v případě A. Breivika.

Dalším krokem, než se pustíme do psycho- nebo socioanalýzy jakýchkoli tandemů (a pochybuji, že by se pan Janeček dal dobrovolně do tandemu s panem Landou), by mělo být věcné zamyšlení nad skutečnou podstatou, smyslem, možným přínosem i ohrožením hnutím "Pozitivní evoluce" bez ohledu na to, kdo všechno mu dělá reklamu pomocí nějakých blábolů.

Toto zamyšlení má ale smysl, nepovedeme-li ho slovy psychoanalytika "a priori zaslepeni projikováním (nikoli projektováním, to je odvozenina inženýrská, nikoli psychoanalytická) vlastních nezpracovaných agresivních obsahů".

Luděk Ševčík - OSVČ

Středa, 28.Listopadu 2012, 09:03:23

Pane Ungere, ale přesně o tom píše pan Štampach. Jakmile se to přepískne, tak v tom budeme hledat duševní onemocnění. Landa není žádný filosof, mluví jazykem, jemuž jeho kamarádi rozumí, libují si ve skrytých, divně zaonačených výhrůžkách. Je to tak, jak píše autor článku, frustrace z toho, že se věci nedějí směrem, který si Landa naplánoval, jej vedla k jeho projevu. Že si s ním Janeček na veřejnosti nebude notovat, je možné. Ale nic to nemění na tom, že právě jeho program je přitažlivý pro neonacisticky orientované. A o tom autor psal.

Martin Profant - Praha 7

Luďkovi Ševčíkovi Středa, 28.Listopadu 2012, 19:05:27

O přitažlivosti Janečkova programu pro neonacisticky orientované (sic) lze s úspěchem pochybovat. Janeček představuje "extremismus středu" košatě rozvinutý díky profesní deformaci, která živí jeho upřimný předpoklad, že lze vytvořit jednoznačně definovaný systém dobrých řešení (systém komplexní a sofistikovaný, ale logicky konzistentní).
Ta troška barvitého výraziva, kterou k tomu přidává, nestačí pro potřeby primitivní mytické a mystické symboliky, bez které se neofašisti neobejdou.Podezírám Janečka, že by nebyl schopen zastávat žádnou pořádnou paranoidní konspirační teorii -- a bez takových teorii je neonacismus jako ovar bez křenu.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Středa, 28.Listopadu 2012, 19:42:50

Pane Ševčíku, je zásadní rozdíl, když jedinec s abnormálními osobnostními rysy spáchá hromadný atentát a potom je ze strachu z pojmenování skutečné sociální patologie falešně označen za duševně nemocného. Nebo když člověk trpící duševním onemocněním prohlašuje nesouvislé věty, které jen těžko mohou oslovit nějaké neonacisty nebo dokonce (slovy pana Profanta) příznivce extrémně středového matematika pana Janečka. Jediný, koho pan Landa zatím oslovuje, jsou přiměřeně (v rámci normy) paranoidní a obezřetní levicoví intelektuálové.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Připomínka Ivana Štampacha je zásadní povahy Středa, 28.Listopadu 2012, 20:04:21

Psychologizace je metoda, která se stala jednou z nejúčinějších "zbraní hromadného ničení", patří k "PíÁr"...

Typický příklad:

"Hitler = šílenec".
Pak je ovšem podivné, že německé týdeníky toho "šílence" s oblibou dávají už nejméně padesát let (předtím se pár let pietně ostýchaly) na své obálky, že knihy o něm, bez ohledu na kvalitu, jsou ne-li bestsellery, tedy alespoň spolehlivě prodejné,
že regály knihkupectví (pravda, ne těch nejlepších v Německu i Rakousku (a po roce 1989 už i v Praze) se prohýbají pod knihami o "lišce pouště", Panzer-Guderianovi" nebo lvicích nacistických salónů.

Zkuste si, prosím, představit, že byste se u knihkupce setkali s takovou záplavou oslavných nebo alespoň "uznalých" studií o Stalinovi.

A přitom, kdyby Stalin válku s Hitlerem prohrál, asi by už žádná česká knihkupectví neexistovala.

Tak to chodí.
Čtěte Vonneguta.

Petr Litschmann - M.Žižkov

pozn. Středa, 28.Listopadu 2012, 23:04:41

Pokud jsem pozorně sledoval to co Landa předvedl v tom záznamu, tak především choreograficky připravený -dopředu dlouho avizovaný- "vystoupení", dokonce si přinesl papírek a byl roztěkaný aby to stihl "odprezentovat" než ho přeruší, když k tomu mělo dojít, zabránil tomu zmínkou o estébácích v kabátech, čímž ho Brzobohatý nepřerušil..
Pak urazil hlavně svý fandy, jak jsem i vyrozuměl na internetových diskusích, a sdělil že končí a vydobude si znovu "slávu" do roka. Má šílený plán na slávu, ale jestli je šílenec? Pokud se vzdal svých fandů, těžko jim mohl někoho v závěru doporučit.
Opět si zdá se ulehčujeme boj proti Janečkovi. Co když s tím ale Janeček dopředu počítá jako s negativní reklamou? Mmch. avizované megamalonské kejkle možná nebudou zadarmo.

Jindřich Jedlička - Brno

Trochu k odlehčení tématu: Čtvrtek, 29.Listopadu 2012, 12:23:26

Landa na necyklopedii:
http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Daniel_Sranda

a plakát turné (týž zdroj):
http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Soubor:Landa1.jpg

Počítám, že jako Žito Kouzelník, až bude jezdit na žralocích a očarovávat fotbalisty Olomouce, vyvolá rovněž podobné reakce.

Petr Litschmann - M.Žižkov

Čtvrtek, 29.Listopadu 2012, 16:49:19

Děkuji panu Jindřichu Jedličkovi, za pokus o odlehčení necyklopedií. Je povzbudivé, že rozsah textu o "Srandovi" nedosahuje pozornosti pro kohokoliv jiného. Ovšem pokud svůj odhad o podobných reakcích v budoucnu domyslíte, tak ta "necyklo-popularita" může vyletět. To mou skepsi o účinnosti uchopení tohoto problému, omlouvám se, příliš nerozptyluje. Vrtá mi hlavou ta otázka, jak najít to místo...
Tu hranici... Jak o tom zpívají: http://www.zivekvety.sk/download/Zive_kvety_-_Hranice.mp3

Eva10

Eva Hájková - zapadákov

Čtvrtek, 29.Listopadu 2012, 17:04:15

O Landovi toho mnoho nevím, protože dění kolem populární hudby mě nikdy moc nezajímalo. O Žitovi vím jenom tolik, že byl sice národovec, ale svou duši prý upsal čertu.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

K panu Kopeckému Pátek, 30.Listopadu 2012, 08:41:28

Zdravím do Vídně,
k Vašemu příspěvku lze dodat jen to, že velká psychologizace je především v článku pana Schejbala. Já spíš zmiňoval kvalifikované názory psychiatrů, kteří (překvapivě) taky někdy psychiatrizují...
Píšete: "A přitom, kdyby Stalin válku s Hitlerem prohrál, asi by už žádná česká knihkupectví neexistovala." Jste si jistý? Pokud by se Vámi zmiňované "lišce pouště" a jeho spojencům podařil atentát na Hitlera a společně se Západem by Stalina porazili, jak víte, že by naše země nebyly dnes součástí funkční a silné středoevropské federace? Prezident Klaus by se neurážel před rakouskými novináři a čecháčkovsky orientovaní Češi by nemuseli být tak izolacionisticky usazení ve své kotlině. Němčina by asi byla úředním jazykem, podobně jako v 19. století, kdy se rozvíjela v českých zemích občanská společnost, věda a kultura.
Ona typická česká pseudovšeslovanská orientace na ruského bratra totiž postrádá historické zkušenosti s Velkým bratrem z Východu (narozdíl třeba od Poláků). Přitom náš stát nikdy s Ruskem nesousedil, s výjimkou let 1945-1991, ale to jen formálně a potažmo (Slovensko s Ukrajinskou SSR). Mimochodem tato obrozenecká orientace na Rus byla propagována stejnými obrozenci, kteří založili celočeské národní emancipační hnutí na lži (Rukopisy apod.).
Méně kolektivních stereotypů nám může pomoci i v rozlišení toho, čeho se skutečně máme bát a co je jen stále větrem otrhanější hadrový strašák na poli.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Pan Unger je tedy taky Evropan? Kdo by se toho byl nadál... Pátek, 30.Listopadu 2012, 09:26:0

Milý pane Ungere,

samozřejmě si nemohu být jistý, co by kdyby. To ani nebyl účel mé poznámky, jak doufám chápete.

Mluvit ve spojitosti s nacismem (Rommel a atentátníci nebyli nacisté?) o funkční a silné "středoevropské federaci" je - promiňte - neuvěřitelná nehoráznost.

Možná zkusíte své "moravské" stereotypy v budoucnu zkultivovat?

Omlouvám se, že odpovídám ve spěchu, a tedy se ani nepokouším reagovat na Vaše subtilní myšlenky o "pseudovšeslovanství" a o vztahu úředního jazyka ke kultuře, vědě a občanské společnosti v české kotlině.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

K panu Kopeckému Sobota, 1.Prosince 2012, 08:03:15

Pane Kopecký,

máte pravdu, Rommel, Hitler i třeba Martin Heidegger byli nacisté. Stejně jako Stalin, Kriegel a Seifert byli komunisté.

Podsouváte mi myšlenky o vztahu úředního jazyka ke kultuře. On ten vztah ale není skoro žádný. Kdyby byla úředním jazykem němčina, neznamená to, že se nebude rozvíjet naše občanská společnost nebo kultura. Stejně jako úřední řeč čeština nutně nezaručuje příznivý rozvoj společnosti, jak vidíte třeba dnes.

Přesně nechápu o jakých "moravských stereotypech" hovoříte, ale pokud jde například o Masarykovu otázku ke smyslu českých dějin nebo problému malého národa, tak se k nim určitě hlásím. Každý máme své stereotypy, ale pojďme zhodnotit to, co z nich vybrat, aby se naše státní identita vyvíjela lépe, než projekt českého a československého státu vycházející z českého národního obrození od roku 1918 do současnosti.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

"Stalin, Kriegel a Seifert byli komunisté..." Sobota, 1.Prosince 2012, 08:47:59

Ano, a dnes jde také o to, přemýšlet o tom, co to znamená:

Snažit se - pokud jsme toho vůbec schopni - pochopit historii a dnešek.
Nenahrazovat porozumění
-- úředními dekrety, jak to dělají čeští zákonodárci počínaje lustračním zákonem a "osvětovou činností" s vyšším posvěcením (ÚSTR)
-- "přihlašováním se k dědictví Listopadu", jak se o to pokoušejí studenti a učitelé třeboňského gymnasia, nebo
-- indoktrinací, jakou už 23 let předvádějí "BÝVALÍ" komunisté (senátor Štětina, Vladimír Dlouhý a předlouhá řada dalších).

Cílem "boje o výklad dějin", který se v Německu odehrával mezi (zástupně za ostatní) Noltem a Habermasem, a jehož nezbytnost u nás (opět zástupně) hlásá ve šlépějích Pavla Žáčka kráčející Daniel Herman, nemůže být jakási "očista" od hříchů komunistické minulosti, ani "vyrovnání se s minulostí" = Vergangenheitsbewältigung - tj. zde s minulostí nacistickou, či jinou, třeba epochami katolické inkvizice či novodobého kolonialismu.

Pavel Kohout, Jan Patočka, Václav Havel, Václav Benda a Stanislav Devátý byli chartisté... Dobře, ale co dál??

***

Jen na okraj připomínám, že spor o smysl českých dějin nevedli jen Pekař s Masarykem, ale také Havel s Kunderou.

(Něco Vám podsouvám? - "Češi by nemuseli být tak izolacionisticky usazení ve své kotlině. Němčina by asi byla úředním jazykem, podobně jako v 19. století, kdy se rozvíjela v českých zemích občanská společnost, věda a kultura." - Dal jste tam sice konjunkci a ne implikaci, ale vyznění je přesto podivné.)

Věta o tom, že by nacisté "společně se Západem Stalina porazili" je snad vzhledem k Vašem věku pochopitelná. Vyslovit něco takového, byť jen v konjunktivu, je ale zhovadilost. Omlouvám se, že jsem nenašel šetrnější výraz (možná neexistuje).

Pánové Jan Mlynárik, Bohumil Doležal, "Podiven" (básnicko-historický tvůrčí tým ve složení Petr Pithart, Petr Příhoda a Milan Otáhal) si mohou mnout ruce nad tím, jak jejich setba vzešla.

cf. Věra Olivová (2003) - http://blisty.cz/art/12470.html

Luděk Ševčík - OSVČ

Sobota, 1.Prosince 2012, 10:23:56

Díky za odkaz pane Kopecký. Z článku byl chtěl hlavně zmínit autorčino hodnocení vztahů s Polskem, tomu se naši historikové moc nevěnují /kdo ví proč, když i v silně nacionálním Polsku se v poslední době objevuje veřejná kritika předválečné politiky Polska, které se domnívalo, že společně s Němci zaútočí na SSSR/. Hlavně ale je až neuvěřitelné, jak předvídavý byl ve svých Pamětech /velmi doporučuji panu Ungerovi, získá mnoho nových poznatků ohledně předválečné politiky ČSR/ Beneš, když varoval před tím, jak se okamžitě po skončení války objeví snahy o překroucení dějin, jak budou mnozí Češi patolízalsky kálet na vlastní stát a národ. Že k nim patří i Pithart, to mě nepřekvapuje.

Martin Profant - Praha 7

Davidovi Ungerovi Sobota, 1.Prosince 2012, 11:16:36

V české kotlině v 19. století se věda rozvíjela relativně málo. A totéž platí o občanské společnosti. Relativně míněno ke zbytku někdejší říše. Souviselo to s takovými maličkostmi jako byly noviny -- ty německé byly v Čechách provincionální, pro ty české se povolení shánělo velmi těžce a ztrácelo velmi snadno. Většinu století bylo pro Čecha snadnější stát se universitním profesorem ve Vídni, Lipsku nebo Petrohradě než v Praze.
Ano, české země se v 19. století intenzivně zúčastnily civilizačního vzestupu, ale v mnohém na tom byly hůře než Maďarsko, které zůstalo mnohem méně dotčeno novým impulzem, ale udrželo si v rámci monarchie lepší politické postavení.
Nevím, proč si myslíte, že by vítězný nacismus zajistil v porobené gubernii v tomto ohledu lepší podmínky.
Hitlerovo převzetí moci znamenalo postupné kulturní zpustošení Německa. Ono to není tak nápadné, protože časová proluka nepřesáhla nějakých patnáct let. Německou vzdělanost nepodrýval jen odliv emigrantů a vyvražděných,ale hlavně to, co známe od nás ze sedmdesátých let -- nástup ochotných, kteří zpravidla nebyli schopní. On ani ten Heidegger nebyl ve čtyřicátých letech v nijak dobré pozici a opravdu to nebylo pro jeho odpor k nacismu.
Nechme stranou to,že známe plány na východní politiku Třetí říše po vítězství, do kterých se ta Vaše idyla nevejde, nechme stranou, že nacismus neměl ani vnitřní zdroje, ani vnější podmínky ke své transformací v něco snesitelnějšího, třebas jen v pouhou krvavou diktaturu -- ta Vaše utopie by i tak neštymovala.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

... a je to taky mimořádně pěkná ukázka toho Sobota, 1.Prosince 2012, 11:36:55

jak analyticky bezcenný je "pojem" TOTALITARISMUS, zejména v kontrastu s jeho účinnosti v dřevorubeckém pojetí politiky (politologie).

Ti, kdo by se tu snad rádi odvolávali na Hannah Arendt, o ní nemají ani páru. A že by měli tušení, že žil nějaký Heinrich Blücher, tak to už ani náhodou.

Pan Herman (že ho sem zase tahám, byť si to moc nezaslouží) je jakožto noblesní exorcista pevně přesvědčen, že "komunismus" byl poražen zejména díky šťastné konstelací Helmuth Kohl - Margaret Thatcher - Ronald Reagan a Anežka Česká. (Karola Wojtylu přitom samozřejmě nezamlčuje, ale skromně upozaďuje skoro někam na úroveň Gorbačova.)

To je i v kontextu sovětologie, kde se jak známo dokázal uplatnit leckterý génius, myšlenkově dost pokleslé.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

K panu Kopeckému Sobota, 1.Prosince 2012, 17:13:18

Ano, napsal jsem, že: "Rommel, Hitler i třeba Martin Heidegger byli nacisté. Stejně jako Stalin, Kriegel a Seifert byli komunisté." Nechápu Vaši parafrázi o chartistech, tímto jsem reagoval na Vaše tvrzení, že Rommel byl nacista a tečka. Ptát bych se měl tedy já: "A co dál?"

Píšete to naprosto přesně, mezi úředním jazykem a rozvojem společnosti byla konjunkce, nikoli implikace. Zvláštní vyznění tento výrok může mít pro ty, kteří vidí naši nedávnou minulosti černobíle, v linii obrozenecké koncepce národa z 19. století, o hodných Češích, zlých Němcích a bratrech Rusech. Je to mýtus, ale pokud jej bereme jako dogma, jsme na tom stejně jako dříve obhájci Rukopisů. Já tvrdím, že tato koncepce nás zavedla do nynější krize nejen politického systému, ale především státní a národní identity.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

K panu Profantovi a Ševčíkovi Sobota, 1.Prosince 2012, 17:29:38

Píšete: "Nevím, proč si myslíte, že by vítězný nacismus zajistil v porobené gubernii v tomto ohledu lepší podmínky. "
Ale to si vůbec nemyslím! Reagoval jsem jen na pana Kopeckého, který dával zásluhy Stalinovi za dnešní existenci české literatury. Je to podobné, jako dávat Hitlerovi za zásluhu dálniční těleso na trase Brno-Mikulov. I když bez něm by možná dnes nebyla ani rychlostní komunikace Brno-Pohořelice.

V této souvislosti píše zástupce jihomoravského hejtmana pan Juránek: "Sami si síť silnic nepostavíme. Je to politická záležitost. Je tu nevůle stavět na Moravě silnice ze severu na jih, protože naše závislost na Praze se tím zmenší... Z peněz kraje dvacet kilometrů dálnice na Vídeň ani R43 na sever nepostavíme."

Moje slova o možné středoevropské federaci v případě vítězství Západu a Německa nad Ruskem jsou jen hypotézou. Takto i byla formulována. Vychází z toho, že totalitní říše v průběhu času mají tendenci se liberalizovat i restaurovat. Nic není černobílé. Takže žádné utopie.

Beneše bych zde nevyzdvihoval, protože jeho původní sliby o švýcarském uspořádání Československa značně pokulhávají nad tím, jaká byla státoprávní realita ČSR - diktatura na Slovensku, okleštění moravské samosprávy, zrušení slezské, nabídka federace pro Sudety až na poslední chvíli v roce 1938, poválečné vysídlení Němců a princip kolektivní viny pro naše vnitrozemské německy mluvící sousedy, kteří tu s námi žili, budovali a tvořili více než sedm století. V tomto směru musím říct: Pithart, ne Beneš.

Martin Profant - Praha 7

Vážený pane Ungere, Sobota, 1.Prosince 2012, 19:21:7

promiňte, ale zkuste se trochu podívat do dějepisu.Stačí do toho pro základní školy. Ono nebojovalo Německo a západ proti Stalinově Sovětskému svazu, ale SSSR a západ proti Hitlerově Třetí říši. A o změně spojenecké fronty neuvažoval nikdo, leda několika naivků ve Třetí říši. Určitě to už byla zcela beznadějná vize v okamžiku toho zpackaného atentátu, ten mohl změnit jediné -- Německo mohlo bezpodmínečně kapitulovat o něco méně rozbité.
A aby byla hypotéza přijatelná k diskusi, nesmí být v naprostém rozporu s evidentními fakty.
Takže: Jan Kopecký napsal velmi pravděpodobnou hypotézu: "A přitom, kdyby Stalin válku s Hitlerem prohrál, asi by už žádná česká knihkupectví neexistovala." Ta má oporu ve všem, co víme o uvažované budoucnosti Čech a Moravy z pohledu říšské politiky.
A jinak zkuste v tom svém repertoáru moravských nářků něco jiného než dálnice. Při pohledu na dálniční síť a její rozvoj v posledním čtvrtstoletí to působí trochu komicky, když naříkáte právě na tohle.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Pane Profante, Sobota, 1.Prosince 2012, 20:34:50

Já naopak ocením, když se zkusíte podívat na historii jinak, než v zorném úhlu obrozenecké koncepce, ze které vychází i většina českých učebnic.

V této diskusi jsem si dovolil zpochybnit zažitá národovecká, obrozenecká, všeslovanská a levicově-intelektualistická schémata. Lépe řečeno pseudovšeslovanská, protože o ryzím slovanství Čech, Moravy, Slezska i Ruska - viz. jejich návaznost na vikingskou elitu - se dá s úspěchem pochybovat. Výsledkem byly šťouravé, podrážděné reakce a útok na moravanství... To moc nechápu, proč je vám vlastně ta moravská identita a moravský pohled na českou kotlinu tak nepříjemný... Vězte, že se tato problematika netýká pouze dálnic (ani výstavby, ani povrchu), ale i věcí mediálně-ekonomických, veřejnosprávních, zahraničněpolitických (např. vztah k EU) i lidských práv (státní národy a národnostní menšiny u nás). Ale všechny tyto otázky jsem zde nechtěl otvírat, protože se netýkají tolik článku, ke kterému diskutujeme. Je ale každopádně zajímavé, že se to tu z Vaší strany a strany pana Kopeckého objevilo.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Davidu Ungerovi - myslíte, že máme nadbytek obrození? Sobota, 1.Prosince 2012, 21:50:44

„...proč nedovolit, aby kdokoli, třeba i ten nejnepatrnější, pozvedl skromně ruku a hlas a upozornil ostatní na všechno, co pokládá za významné...“ (Komenský)
(Za upozornění na tento citát děkuji paní E.H.)

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Památce Ivana Illicha (Iljiče) Neděle, 2.Prosince 2012, 06:05:6

Je vážně s podivem, kolik lidí si ještě dnes, po více než dvou stoletích povinné školní docházky, plete politiku s jiným lidskými aktivitami, jako jsou močení, defekace nebo soloužení. (Smutek post coitum se nevyskytuje jen u zviřátek, ale také u mnoha soudruhů odcházejících ze schůzí. Bolševici obcovali s ideou,říkalo se kdysi.)

Je to ale hlavně deprimující a někdy až zdrcující,a to o to více, že se to týká lidí na všech úrovních inteligence i gramotnosti, tedy i lidí vysoce inteligentních nebo vybavených formálním vysokoškolským vzděláním.

Ukazuje to, krom jiného, propastný omyl jednoho z nějvětších filosofů všech dob. Platón se domníval, že filosofové mají být králi. Jak pochodil je dobře známo. Proto také Wolfgang Schadewaldt (klasický filolog) mohl svého kolegu Martina Heideggera po jeho odstoupení z funkce rektora přivítat otázkou „Nun, Herr Heidegger, sind Sie zurück aus Syrakus?“ (Tak jak, pane Heideggere, už jste zpátky ze Syrakus?)

Ivan Illich (zemřel 2. prosince 2002) byl – kromě jiného – také „zběhlým knězem“. Jeho zběhnutí ale nelze v ničem srovnávat se zběhnutím takového Daniela Hermana. "Zběhl" v jiné době, za jiných okolností a hlavně s jiným vyústěním.

Vnucuje se mi otázka, s níž se obracím zejména na učitele: Páni kantoři, vážně se s tím nedá nic dělat?

Martin Profant - Praha 7

Davidu Ungerovi Neděle, 2.Prosince 2012, 09:55:4

Víte, ono není dobré, když jeden mluví o koze a druhý o voze.
Je sice zajímavé, že jste zpochybnil bůhvíjaká schémata. Potíž je v tom, že Vy jste začal řeč o něčem jiném, totiž o případné možnosti vzniku silné středoevropské federace po vítězství koalice západních spojenců a Hitlera v 2.světové válce. Dokonce jste i něco kvalitě občanské společnosti v této souvislosti psal.
Abych věděl, že taková vize odporuje známým historickým faktům a naopak, že není znám žádný historický fakt,který by ji podporoval -- k tomu opravdu nepotřebuji národovecké pojetí českých dějin.
Nevím, co s tím má společného vikingská teorie či diskuse o míře slavinity Slezska.

A mohu Vás ujistit, že se nedopouštím šťouravých útoků na moravskou identitu. Neznám ji. Ale určitě bych si žádného Moravana nedovolil urážet předpokladem, že se jeho identita vyčerpává v žebravém nářku po větších dotacích a lžích o tom, jak je krácen pro své přesvědčení v lidských právech.

Martin Profant - Praha 7

Janu Kopeckému Neděle, 2.Prosince 2012, 10:01:40

Chudák Schadewaldt netušil, jak dlouho ještě bude Heidegger ze Syrakus odcházet.
Ale ono to, pokud si vzpomínám, s Platonem nebylo lepší. Musel ho tyran prodat do otroctví a po řeckých městech se museli skládat na jeho vykoupení jakožto kulturní starožitnosti, aby se zbavil závislosti na Syrakusách. A to o něm ještě určitě Diogenes roznášel,že do Syrakus potřetí neodjel jen proto,že zmeškal loď.

Luděk Ševčík - OSVČ

Neděle, 2.Prosince 2012, 11:03:33

Pane Ungere, přečtěte si ty Paměti od Beneše. Jestli je nebudete moci sehnat, obraťte se na mě, já vám je pošlu. Pak jej zkuste znovu zhodnotit. Pithart neudělal pro Českou republiku ani tisícinu toho, co Beneš. Nesahá mu, jak říkají bratři Slováci, ani po členky. Potom příjďte znovu debatovat. Budu vás považovat za člověka, který už má alespoň ponětí, o čem mluví. To nemohu říci o někom, kdo má informace jen z jedné strany.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Panu Profantovi, Ševčíkovi i Kopeckému Neděle, 2.Prosince 2012, 18:11:35

Mě by nikdy nenapadlo psát o vašich názorech jako o "nářcích" (pan Profant), subtilních myšlenkách (pan Kopecký) nebo že nemám ponětí o tom, o čem mluvím (pan Ševčík). V tom bude asi rozdíl mezi námi. Tato diskuse bude mít smysl ne až po té, co přečtu Benešovy paměti, ale především tehdy, budete-li diskutovat bez onoho průvodního pocitu nadřazenosti, opovrhování až arogance, který se zrcadlí ve vašich větách. Vaše odborné znalosti nijak nezpochybňuji, ačkoli nesmíme zapomenout, že dějiny (a jejich učebnice, především ty pro základní školy) píší vítězové.

Rád si Benešovy paměti přečtu. Nemohu se ale zbavit hořkosti z toho, že šlo o "státníka", který svým politickým rozhodnutím způsobil nucené visidlení milionů našich krajanů podle principu kolektivní viny. Čechy také nikdo po válce nevysídlil, protože volili totalitní stranu...

Pane Profante, nechce se mi tu psát znova to, co jsem již napsal. Ale o zpochybnění oněch schémat jde, ať už vám to je či není příjemné. Jen ve zkratce: Zpochybnil jsem implikaci pana Kopeckého mezi Stalinovým vítězstvím a existencí české literatury. Ne všechny britské a americké elity byly proruské a protiněmecké, ve 30. letech spíše naopak... A již jsem zde napsal, že každá totalita má tendenci se časem liberalizovat. Možná by se to stalo Německu po případné vyhrané válce, zvláště proto, pokud by ovládalo téměř celou Evropu. Oním rozvojem občanské společnosti v českých zemích, a to do roku 1914, kdy byla úřední řečí němčina, jsem se snažil jen ilustrovat zrádnost zažitého mýtu, že s němčinou jako úřední řečí a v podunajské monarchii nemá český velkonárod šanci. Právě naopak. Koncept samostatného českého státu se sice neukázal jako nechopný přežití, ale ve 20. století značně zranitelný. Obávám se (ale i doufám), že si budeme muset znovu a nově položit onu masarykovsko-schauerovskou otázku z 19. století, zda je česká společnost dost velká a mravně silná, aby si budovala izolovaný stát, a zda úsilí, vložené do národního obrození by nebylo lépe investovat do obecné práce v rámci středoevropského prostoru a jako svébytný člen federace středoevropských nebo evropských zemí.

Pokud je ale pro kohokoli nepřijatelné vzdát se onoho obrozeneckého stereotypu, že Moskva není ve skutečnosti od Prahy vzdálena 2000km a Berlín 350km, ale že je tomu naopak, tak nechť nechá moji otázku zase odvanout. Nedivme se ale potom, že máme takového prezidenta, jakého si zasloužíme.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

"Nedivme se ale potom, že máme takového prezidenta, jakého si zasloužíme." (David Unger) Neděle, 2.Prosince 2012, 19:00:24

Nebudu Vám pane Ungře vyvracet, že máte přesně takového presidenta jakého si zasloužíte. A věřte, že se tomu ani trochu nedivím. Nečekejte ale ode mne ani, že bych Vás snad kvůli tomu začal litovat nebo utěšovat.

Nevím, je-li zdejší president taky "můj" (oni většinou prohlašují, že chtějí být presidenti "všech..."). Pokud si ale na Heinze Fischera vzpomenu (což se naštěstí skoro nikdy nestane), nejraději bych si odplivnul.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

"V tom bude asi rozdíl mezi námi." (David Unger) Neděle, 2.Prosince 2012, 19:19:26

❶ „Zpochybnil jsem implikaci pana Kopeckého mezi Stalinovým vítězstvím a existencí české literatury.“ (David Unger)

Implikaci ...?
Milý pane Ungře, doufám, že prominete starému člověku ten neblahý zlozvyk opírat se o stereotypy výrokové logiky:

① Moje věta: If A ⟹ probably not B
② Vaše věta: Because not A ⟹ B´
(Přičemž definujeme: A = Stalin válku s Hitlerem prohrál / B = existence českých knihkupectví / B´ = existence české literatury )

Je tu tedy úloha:

Jaký je logický vztah mezi výroky ① a ②.
Výrok ① má, aspoň se domnívám, charakter pravděpodobnosti. Je tomu tak také u výroku ②?



❷ "Obávám se (ale i doufám), že si budeme muset znovu a nově položit ..." (David Unger)

Pakliže se poněkud opožděně, ale s definitvní platností prokáže, že v 19.století nebyla "česká společnost dost velká a mravně silná, aby si budovala izolovaný stát", smíme doufat, že to bude kompenzováno pracovním nasazením nejlepších příslušníků této společnosti v století jednadvacátém, kteří budou mít nejenom intelektuální sílu překonat veškeré stereotypy ale také zřídkavou statečnost postavit se neohroženě a včas na stranu vítězů v budoucích válkách?


***

Představuji si, jak veliká legrace by to teprve musela být, kdybychom tuto "výměnu názorů" provozovali v maďarštině...

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Neděle, 2.Prosince 2012, 22:25:13

Pane Kopecký,

s výrokovou logikou máte pravdu, ale myslím, že by nemělo smyslu převádět celou naši diskusi do jazyka formální logiky. Právě ona logika nemá ráda psychologizaci, a ta je obsažena v samotném článku, ke kterému diskutujeme. Nejen to, výrazný psychologický aspekt se line celou diskusí a je zajímavé, jaké emoce vzbuzuje např. moravanství, které jste zde prvně zmínil vy.

Jinak zpět k výrokům. Pokud by Stalin nevyhrál, asi by nebyla česká knihkupectví. Ale v nominalistickém pojetí. Oni by klidně mohli existovat v české kotlině nejen Češi (Böhmen) a jejich knihkupectví, ale i Češi (Tschechen) a jejich knihkupectví, jen by je takto nikdo neměl potřebu nazývat. Takže zdá se, že končíme u problému univerzálií...

Martin Profant - Praha 7

Vážený pane Ungere, Pondělí, 3.Prosince 2012, 00:19:17

napřed, aby to nebylo složité bez výrokové logiky:

Ani Jan Kopecký, ani já jsme netvrdili, že zachování českých knihkupectví v Čechách a na Moravě vyplývalo z nějakého všeslovanského postoje J.V. Stalina. To jste dodal až Vy. Jen to, že porazil Hitlera,pod jehož vládou by zřejmě ta knihkupectví nebyla.

A omlouvám se, ale ono je těžké diskutovat s někým, kdo se nikdy neobtěžoval získat elementární historické znalosti, ale přesto se na historii neustále odvolávat,a nechovat se přitom trochu mentorsky.
Ano, v třicátých letech byla rozhodující část britských elit mnohem více proněmecká než proruská. Ale ono se to bombardování Londýna tak nějak změnilo. Tak nějak hodně. Když už budete v těch pamětech, zkuste si přečíst Churchillovy úvahy o tom, proč bombardovat německá města. Pak si vezměte Bernarda Bolzana, bohužel to bude potřeba v němčině, a pokuste se pochopit, jako to bylo s tím vztahem Böhmen a Tschechen, ono tedy v devatenáctém století spíše Čechen.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

poznámky nad ránem Pondělí, 3.Prosince 2012, 05:17:47

① ad „Britské elity“ (MP):

Kazuo ISHIGURO, The Remains of the Day (1989) – zfilmování Mikea Nicholse s Anthony Hopkinsem a Emmou Thompson se dočkalo osmi oskarových nominací (1993) a – jak jinak – ani jednoho Oskara.

② ad „Bombardování Londýna“ (MP):

…také bombardování Berlína 1939 – William SHIRER Berlin Diary. The Journal of a Foreign Correspondent, 1934–1941
Shirerovu na svou dobu pozoruhodnou knihu „Vzestup a pád Třetí říše“ (poprvé vyšlo 1960) panu Ungerovi zatím raději nedoporučuji.

③ ad „Nominalismus“ (DU):

Neberte to jako mentorování: zkuste si, prosím, přece jen občas ověřit význam termínů „nominalismus“ a „univerzálie“. Ne kvůli mně, kvůli sobě.

Není přece nutné před světem odhalovat, že v Čechách pomalu ale jistě inklinujeme k úrovni pitomého internetového žargónu amerických studentů s jejich výrazy jako „grammar nazi“.
Račte klidně dál ohrnovat nos nad obrozeneckými stereotypy 19.století, dělá-li Vám to dobře.
Já se budu dál pokoušet nevnímat obrozeneckou dobu a její myšlení ahistoricky či antihistoricky.
A vedle snahy pochopit Aristotela, Kanta, Hegela či Masaryka se budu dál snažit porozumět také tomu, jaký je přínos myšlenkové linie inspirované naším rodákem Bernardem Bolzanem (Brentano, Husserl, …)

Luděk Ševčík - OSVČ

Pondělí, 3.Prosince 2012, 09:28:38

Pane Ungere, to že jsem vám doporučoval přečíst si Benešovy Paměti, nevyplývalo s pocitu nadřazenosti, ale ze snahy vám pomoci. Sám jsem měl na Beneše podobný názor jako vy, takže se domnívám, že po vašem seznámení se s Benešovým pohledem na události té doby a s jeho názory by jste získal náhled i druhé strany a naše diskuse by byla kvalitnější.
Co se týká vašeho názoru, že Beneš jako "státník" svým politickým rozhodnutím způsobil nucené vysidlení milionů našich krajanů podle principu kolektivní viny, tak tady je zřejmé, jak potřebujete vidět pohled ze strany Beneše, aby jste viděl věci více objektivně. Ono by možná stačilo zapřemýšlet. Představa Beneše, presidenta malinkého státu, jako určovatele přesunu národů je normálně k smíchu, pokud jí však operují tihle manipulátoři s dějinami, je třeba se mít na pozoru. Beneše NEBYL autorem myšlenky vysídlení. I kdyby byl, jeho nápad by pány z Velké čtyřky nezajímal. S Němci chtěl původně zatočit Churchill a to tak, že je chtěl jako národ zlikvidovat. Ne vyvraždit, jen je rozptýlit po světě tak, aby už nebyli schopni znovu utvořit společenstvo, které by svět opět dohnalo do války. Otázku rozptýlení později Churchill pod tlakem okolí zredukoval na odsun Němců na původní území Německa. Na Churchilla se tihle manipulátoři bojí vyskakovat, tak útočí na Beneše. Za to, že Češi volili totalitní stranu, si sami zaplatili. To, že si Němci volili totalitní stranu, jsme platili my všichni a cena byla pro statisíce Čechů tou nejvyšší.

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Pondělí, 3.Prosince 2012, 20:18:56

Děkuji všem diskutujícím za počtení a poučení. Zalitovala jsem pane Ševčíku, že jsem to o Churchillově vlivu neznala a neuvedla před lety v debatě s čwsko-novozélandskou spisovatelkou Jindrou Tichou, která dávala vyhnání Němců za vinu výhradně české straně.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Pane Kopecký, Pondělí, 3.Prosince 2012, 20:47:17

1. Ad nominalismus vs. realismus: Existují Češi (Tschechen) sami o sobě nebo jen tím, že se sami za Čechy považují? To je jen problém univerzálií aplikovaný do naší historické debaty. A mrzí mne, že máte z mých příspěvků pocit nedostatečnému porozumění těmto termínům.

2. "Není přece nutné před světem odhalovat, že v Čechách pomalu ale jistě inklinujeme k úrovni pitomého internetového žargónu amerických studentů s jejich výrazy jako „grammar nazi“. (Jan Kopecký)
Z Vaší věty vyplývá, že buď tak tomu je podle Vás pouze v Čechách, zatímco na Moravě a v Českém Slezsku (Mährisch Schlesien) nikoli, nebo je o těchto "vedlejších" zemích v ČR zbytečné hovořit. Co z toho? Obojí něco znamená.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Davidu Ungerovi Pondělí, 3.Prosince 2012, 21:04:23

1) Můj pocit Vašeho "nedostatečnému porozumění" hraničí s jistotou.

2) Já su Pražák, a my Pražáci prostě k přezíravosti vůči přespolním tíhneme. Budete se s tím muset smířit.

A to, že Vám verbální zahrnování Chodů, Hanáků nebo Dolňáků nejde pod vousy, není pro mne důvod platit si hodiny psychoanalýzy.

Budete si zkrátka tu svou moravskoslezskou stoličku vyřezat ve volném čase sám. A pak si na ňu dřepněte a seďte.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

o vyhnání Němců - a vzpomínka na geniálního logika P.T. Pondělí, 3.Prosince 2012, 21:13:12

Paní Tichou jsem neznal a podle kratičkého televizního medailónku (dozvíme se prošla od Voršilek přes KSČ až na ten Nový Zéland…) si netroufám soudit.

Co ale obecně lidi vede k přijetí takových názorů: flagelantství? zášť, která pramení z utrpěné křivdy nebo nezdaru a přenáší se jinam? potřeba odlišit se nebo naopak splynout s nějakým rádoby nekonvenčním postojem?

U stárnoucích generací je mi to celkem jedno, ale nemělo by se to opravdu stát „zdrojem poučení“ pro mladé. Přičemž pan Unger tu například předvádí ještě tu mírnější variantu.

Nebezpečnější už je ThDr. Daniel Herman. Věřím sice, že většina inteligentních mladých lidí dříve nebo později jeho úlisnou masku „vyváženosti“ prohlédnou, ale u dalších se jeho vlčí setba v rouše beránčím uchytí.

Abych mluvil naprosto otevřeně: považuji za zcestné a nebezpečné číst české dějiny primárně očima německých učebnic.

Proto považuji za tak cenné příspěvky mladých lidí jako je Tomáš Imrich a další, zvláště když nevycházejí z nějakých akademických premis a neinklinují k přehnaně teoretizujícím postojům. Hříčky kavárenských levičáků, vyznačující se nezřídka vysokou mírou zahleděností do sebe a odivem k vlastní sečtělosti, nepřinášejí levici ani společnosti nic valně významného.

Číst si, co napíše Bělohradský, bývá sice příjemné rozptýlení, ale většinu z toho lze bez velkých obav pustit druhým uchem ven.

***

Jinak mne ale překvapilo, že Pavel Tichý má heslo pouze v anglické Wikipedii a ne v české. Nechcete o něm napsat české heslo, paní Švandová?

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Jak se Beneš snažil vlichotit Stalinovi Pondělí, 3.Prosince 2012, 22:04:43

S těmi paměťmi se roztrhl pytel:
"...potřebujete vidět pohled ze strany Beneše, aby jste viděl věci více objektivně." (Lukáš Ševčík)
" zkuste si přečíst Churchillovy úvahy o tom, proč bombardovat německá města." (Martin Profant)
Jistě, že nám může pomoci v hlubším pohledu na naše dějiny autorský pohled samotných státníků (nejen Beneše a Churchilla, ale i z "druhé strany", resp. jiných stran). Těžko lze ale přes ně dosáhnout nějaké objektivity. Lze to v historii vůbec? Není důležitější otázka o udržitelnosti národní identity nebo síly národního "vyprávění"?

Kdo ví, kolik a jakých svědectví o Benešovi a jeho spolupráci se Stalinem skrývají paměti polských a baltských politiků. Zde je záznam Benešova rozhovoru se Stalinem ze studie V. Mastného, publikované v Tigridově Svědectví, č. 47, 1974:

http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-jak-se-benes-snazil-vlichotit-stalinovi-f70-/p_spolecnost.asp?c=A081027_230138_p_spolecnost_wag

"...ono je těžké diskutovat s někým, kdo se nikdy neobtěžoval získat elementární historické znalosti..." (Martin Profant)
Obávám se, že tady jsme již hodně za hranou věcné diskuse. A nebo jsou Vaše schémata tak zranitelná a zpochybnitelná, že je nutné je od začátku "tepat" z co největší výše...

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Pondělí, 3.Prosince 2012, 22:07:3

Pane Kopecký, jestli je to s Pavlem Tichým jak říkáte, jsou tu povolanější lidé u nás, kteří mu to dluží.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Laciný argument jako z bulvárního pražského periodika Pondělí, 3.Prosince 2012, 22:18:42

Pane Kopecký,

protože jste jistě znalý světa logiky, prosím o korektnost a laciné nekombinování úrovní pojmové hierarchie.
Země jsou Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Rakousy.
Chodsko, Slovácko, Haná a Valašsko jsou kulturní oblasti. V Čechách z těchto jmenovaných leží jen Chodsko. Dolňácko nebo Horňácko jsou podoblasti.

Jan Kopecký: "...my Pražáci prostě k přezíravosti vůči přespolním tíhneme. Budete se s tím muset smířit."
Děkuji za upřímnost.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Není opravdu zač, mistře ironie z Vysočiny - Pondělí, 3.Prosince 2012, 22:29:7

Já jsem totiž někdy upřímný upřímně rád a jindy zase jsem upřímný nerad. Ta druhá varianta ovšem v daném případě není příliš pravděpodobná, a tak mne to nestojí velké přemáhání.

Jinak bych Vás rád jemně upozornil, že nejen logika, ale dokonce i gramatika je celkem užitečná věc. To byste nevěřil, jaké divy někdy dokáže taková správně gramaticky napsaná věta. Zkuste si to schválně někdy.

Martin Profant - Praha 7

... tady jsme již hodně za hranou věcné diskuse Pondělí, 3.Prosince 2012, 22:48:32

To je fajn, že jste si všiml. Na věcnou diskusi ani jeden z nás nemá: já trpělivost a Vy ty elementární znalosti.

Luděk Ševčík - OSVČ

Úterý, 4.Prosince 2012, 09:31:7

Pane Ungere, v politice jsou schémata vždy zpochybnitelná. Škoda, že jste naši debatu pojal jako svůj boj o jedinou pravdu. Tím jste ji prakticky ukončil a sebe i ostatní připravil o možnost kterou kvalitní debata přináší. Totiž vzájemně se poučit a získat náhled dalších účastníků.
Nepochybuji o tom, že někteří polští, nebo pobaltší politikové oné doby měli jiný pohled na události, než Beneš. Ale nepochybuji, že všichni kdo neměli radost z konečného výsledku války se snaží o její revizi. Útok na Beneše, na tzv. jeho Dekrety /mimochodem četl jste je?/, je toho důkazem. Jak jsem psal, útočit přímo na Churchilla nebo Roosevelta se revizionisté bojí, to by ztratili okamžitě sympatie veřejnosti, tak se hledá nejslabší článek. U nás se jednak vždy najde dost Quislingů, navíc jsme na tom tak, že po Sametové jsme už na Německu úplně ekonomicky závislí. I když je dnešní Německo zaplaťbůh jinde, strašení s ním stačí lecjaké slabší dušičce ke konvertování. Tak jsme se po Sametové stali prvním národem, který se omluvil agresorovi za to, že po válce naplnil závěry Jaltské konference, kterou mimochodem neměl šanci ani ovlivnit. Ještě chybí omluva Němcům za to že jsme se okupaci bránili.
Já osobně považuji Beneše za člověka, který toho udělal pro český národ minimálně tolik, jako Masaryk. Jeho diplomatické úsilí o vznik československého státu, jeho udržení a hlavně poválečné znovuobnovení bylo fascinující. O tom, že tomu tak bylo, svědčí například i obrovská nenávist Hitlera vůči jeho osobě.

Luděk Ševčík - OSVČ

Omluva Úterý, 4.Prosince 2012, 10:04:35

velká, samozřejmě ne Jaltská, ale Postupimská konference!

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Úterý, 4.Prosince 2012, 23:44:33

celé je to dobré, dlouhé, ale ta poslední věta, tak to tedy opravdu ne. To není o levici!....."Převýchova", "internace" to je ostatně nacistický koncept...Svoboda a demokracie, to je levicovým konceptem...Pan Janečeka a tenhle jako zpěvák, nebo co to je, tak ty bych řešil především z trochu přízemního, ale o to věcnějšího úhlu. Kde vzal Janeček peníze, aby tady machroval? Normální burzovní spekulant využívající díru v zákoně. To myslím stačí a to je třeba vysvětlovat, ne se pouštět do psychologických rozborů. Vlastně se dá říct, že mi je nějaký pan Landa absolutně ukradený, když nebude krást a o 180 převracet texty humanisty Kryla.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Středa, 5.Prosince 2012, 18:32:7

Pane Ševčíku,

vážím si Vaší korektnosti a věcnosti. Vážím si i toho, že jste svůj pohled např. na Beneše dokázal korigovat čtením pamětí.

Obávám se ale, že to zde nejsem já, který bojuje za svou jedinou pravdu. Podívejte se výše a uvidíte, že jsem to byl první já, kdo zpochybňoval jasnou, i když pravděpodobnostní linii pana Kopeckého od Stalinovy výhry k zachování českých (tschechische) knihkupectví. Kladl jsem otázku ve smyslu "Jste si jistý", ptal jsem se na smysl možných alternativ než bylo umývání bot vojáků ze Sibiře v Labi a ve středním Dunaji. Historie není exaktní věda a studium či diskuse různých historických pohledů má smysl pro všechny strany. Navíc tuto debatu nepovažuji za historickou ani logickou, ale dějinně filozofickou a psychologickou, jak ji původně koncipoval i autor článku.

Ale prostě jsme se po většinou nesetkali, což se stává. U pana Kopeckého, bohužel, diskuse končí u logiky a logika u mentorování. Jakmile by měl však korigovat svá vyjádření tak, aby neškrtaly identitu, svébytnost, historii a zemi svých bratrů a soukmenovců, není to v jeho silách. Pan Profant se zase stále vrací ke konstatování "elementární neznalosti". Jsou v historii vůbec nějaké elementární znalosti? Z jeho poslední reakce alespoň trochu cítím jeho tichý souhlas s mým poukazem nad zranitelností a nesamozřejmostí českého národního pohledu na dějiny posledních dvou století. Není ona zranitelnost a nesamozřejmost snad něčím, na čem lze stavět a co velké národy neznají?

Přiznám se, že jsem také z diskuse unavený a moje trpělivost není zdaleka tak silná, jak to může vypadat. Pokud moje (jistě provokativní) slova alespoň vedla k malému zapochybování a přemýšlení, byl účel splněn. Já učiním to samé.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.